Ještě před několika dny jsme mohli pozorovat večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice. Zdatně tak sekundovala triu jasných hvězd, tedy planetám Jupiter, Mars a Saturn. Dobře tuto situaci zachytil například jeden z našich čtenářů Jiří Šíp, jak je vidět v úvodním obrázku. Mezitím se přelety ISS přesouvají na denní oblohu a to nabízí možnost spatřit její mihnutí přes sluneční disk.
Byť vyšetřování havárie rakety Falcon 9, která 28. června jen asi po dvou a půl minutách letu ukončila zásobovací misi ke stanici ISS, stále ještě běží, firma SpaceX v pondělí zveřejnila předběžné závěry o příčinách. Co se stalo? A jaký bude mít havárie dopad na chod firmy?
Zrovna nedávno, v pondělí 16. května, probleskla světem zpráva, že kosmická stanice ISS dokončila stotisící oblet planety Země od vypuštění jejího prvního modulu Zarja v roce 1998. Stanice za tu dobu urazila kolem Země vzdálenost rovnající se téměř letu k planetě Neptun, jak jsme vás informovali v našem článku. Jsou to hezké výsledky mezinárodní spolupráce, nicméně je nutné myslet na budoucnost. Jak dlouho tu ISS ještě bude? A co když dojde k jejímu zásadnímu poškození?
Společnost United Launch Alliance (ULA) vznikla spojením firem Boeing a Lockheed Martin, čímž se zrodil podnik, který de facto ovládl trh s armádními satelity. Rakety Delta IV a Atlas V se staly výhradními nosiči všech strategicky i vědecky důležitých amerických sond a družic. Jedinou nevýhodou byla vysoká cena, ale kdo by to řešil – konkurence přece neexistuje a státní kasa to zaplatí. Jenže časy se mění. Na trh vstoupila jako dravá štika firma SpaceX, která tlačí náklady dolů, pracuje na znovupoužitelnosti a přitom vyrábí spolehlivé rakety. Situace na trhu se pomalu začíná obracet a ULA na to musí reagovat. jejich odpovědí má být nová raket Vulcan.
Když se v roce 1998 konečně dostaly na oběžnou dráhu první dva moduly Zarja a Unity, začala se psát další kapitola z dlouhé knihy výzkumu na oběžné dráze. Tato nová kapitola, nazvaná ISS, International Space Station, měla na co navazovat. Byly to nejprve první kratší pobyty v rámci misí na Saljuty a Skylab, na něž navázal větší a první opravdu modulární exemplář, orbitální stanice Mir. Ta však dosloužila v devadesátých letech a v roce 2001 byla navedena do atmosféry. Od 2. listopadu 2000 je ale trvale obydlen nový vesmírný ostrov Mezinárodní vesmírné stanice a ta má od pondělí 16. května 2016 za sebou už sto tisíc oběhů kolem Země. Aktuálně zde výzkumy v prostředí mikrogravitace provádí šestičlenná posádka a vůbec jí nevadí, že přitom uhání rychlostí bezmála 27 600 km/h při oběhu kolem Země každých 90 minut.
Pokud pominu nejmladší generaci, tak asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že asi každý někdy viděl americký seriál Kutil Tim. Asi není potřeba připomínat, že technické zlepšováky hlavního hrdiny se jen málokdy daly označit za úspěšné. A vida – náhoda tomu chtěla, že se jmenovci seriálové postavy sešli na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a 15. ledna je čeká společný výstup do otevřeného prostoru. Všichni ale očekávají, že jejich práce bude o poznání spolehlivější, než na co jsme od „Tima“ zvyklí z televizního seriálu.
Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS na počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…
Ztráta orientace, ztráta denního režimu, ztráta pevné země pod nohama. S těmito změnami se musí vyrovnat lidský mozek po startu do vesmíru a vytvořit si nové nervové spoje pro nové fungování. Jak to přesně probíhá? A co nám výsledky řeknou o podobných jevech u pacientů na neurologických odděleních?
Pekelnou explozí vedle startovací rampy se skončila v říjnu 2014 mise rakety Antares se zásobovací lodí Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Nosiče Antares a plavidla Cygnus jsou od té doby uzemněny, přesné výsledky vyšetřování havárie jsou dosud interní záležitostí, Orbital ATK však přece svítá na lepší časy a blíží se její návrat na výsluní kosmických startů. Pojďme se podívat, co je okolo Orbital a jejích letů na ISS nového.
K Mezinárodní kosmické stanici se v pátek 4. září ráno připojila nová loď Sojuz TMA-18M s kosmonauty z Ruska, Dánska a Kazachstánu. Posledně jmenovaní zůstanou na palubě jen asi týden, jejich loď poslouží na jaře příštího roku k návratu Michaila Kornijenka a Scotta Kellyho z roční orbitální mise. Přílet nového Sojuzu však lehce zkomplikoval úhybný manévr kosmické stanice před vesmírným odpadem.
Ve středu 19. srpna z Japonska vzlétla bezpilotní kosmická loď HTV 5, poetičtěji někdy nazývaná Kounotori (Čáp). Plavidlo veze přes 5 tun nákladu a zásob, které jsou nyní pro orbitální laboratoř životně důležité kvůli haváriím a výpadkům služeb zejména amerických komerčních lodí.
Letos na podzim měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat kosmická loď Sojuz TMA-18M, která měla na ISS dopravit ruského kosmonauta Sergeje Volkova, jeho dánského kolegu Andrease Mogensena a zpěvačku Sarah Brightman – devátého platícího návštěvníka ISS a teprve druhou ženu v této roli. Stanice by se tak po šesti letech dočkala návštěvy kosmického turisty. Součástí desetidenního pobytu mělo být i pěvecké vystoupení. Detaily smlouvy sice nejsou veřejné, ale kvalifikované odhady hovoří o částce okolo 50 milionů dolarů. Její mise měla skončit návratem v Sojuzu TMA-16M spolu s Mogensenem a Gennadijem Padalkou.
Čas od času se objeví nenápadné náznaky toho, jak by mohla kosmonautika vypadat, až skončí životnost Mezinárodní vesmírné stanice. Nedávno se objevila jedna z těchto zpráv. Důvěryhodnost zprávy je sporná, protože o ní informoval jako první web rt.com, takže bychom k ní měli přistupovat s rezervou. Teprve až později začaly informace přebírat i další portály. Podle zprávy to vypadá, že šéf Roskosmosu, Oleg Komarov, informoval o tom, že Roskosmos a NASA budou spolupracovat na nástupci Mezinárodní vesmírné stanice. Jednání měla probíhat na Bajkonuru před nedávným startem roční posádky na ISS.
Unikátní záběr vznikl stisknutím klávesy PrtScn v okamžiku, kdy TV NASA přepínala mezi dvěma záběry ATV z různých kamerAutor: TV NASAČtvrtá z řady evropských zásobovacích lodí, která získala přízvisko po jednom z nejslavnějších fyziků historie, svému jménu rozhodně neudělala ostudu a i přes technické potíže a náročnější situaci se 15. června hladce připojila ke stanici ISS se vskutku úctyhodným nákladem na palubě.
Animace příletu lodi Cygnus ke staniciAutor: Orbital Sciences Corp.Po údajně veleúspěšné premiéře svojí rakety Antares v neděli 21. dubna, při které nosič dopravil na oběžnou dráhu maketu připravované lodi Cygnus, společnost Orbital Sciences Corp. avizovala testovací let již plnohodnotné lodi Cygnus zahrnující spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí na počátek léta. Nyní ale kombinace vícero faktorů let přesunula z počátku na konec léta.
Chris Cassidy pracuje na přípravě skafandrůAutor: Spaceflightnow.comChris Cassidy a Tom Marshburn, astronauti z NASA, společně pracovali ve skafandrech vně stanice ISS v roce 2009, když byli členy posádky raketoplánu Endeavour. Tehdy byly jejich vycházky plánované. Neplánovaně si tuto zábavu zopakovali v sobotu 11. května odpoledne SELČ a vypadá to, že vyřešili výměnou čerpadla únik čpavku z chladícího systému stanice ISS, na které nyní oba dlouhodobě pracují v rámci 35. Expedice.
Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu DestinyAutor: NASA/CSA V lednu 2013 uvedli astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS do provozu nový kosmický dalekohled. Nebude však sloužit k pozorování hvězd, ale ke sledování zemského povrchu a k pořizování snímků vybraných oblastí na zeměkouli za účelem analýzy přírodních katastrof a výzkumu životního prostředí. Na fotografii v úvodu článku je kanadský astronaut Chris Hadfield společně s nainstalovaným upraveným dalekohledem Celestron.
Předchozí Sojuz při příletu k ISS 21. 12. 2012Autor: NASAAsi každý kosmický fanda zaznamenal novinku v misích k Mezinárodní kosmické stanici, se kterou nedávno přišli Rusové – podařilo se jim zredukovat dobu, po kterou zásobovací lodě Progress „dohánějí“ po startu na oběžné dráze stanici, ze dvou dnů na šest hodin! Zlepšovák přitom nevyžaduje žádné konstrukční úpravy lodě či rakety. Po několika testech nové metody na lodích Progress přichází nyní čas zkusit to i u lodí Sojuz s posádkou. Pro kosmonauty to však bude trochu hořkosladké sousto.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
