Úvodní strana  >  Společnost  >  Uspořádání společnosti  >  Pobočky  >  Pobočka Praha

Pobočka Praha

Informace
Sídlo Štefánikova hvězdárna, Petřín 205, 118 46 Praha 1
příspěvek 100 Kč (rok 2017)
min. věk 15 let
e-mail praha@astro.cz
www praha.astro.cz
Volby
vedení Martin Černický (předseda), Petr Mitošinka (místopředseda), Jaromír Jindra (hospodář), Lenka Soumarová, Adam Cinke, Lukáš Kalista, Jan Zahajský
minulé volby 29. 3. 2025
příští volby březen 2029
volební období 4 roky
Časopis
název Corona Pragensis
cena 0 (v rámci příspěvku pobočky)
periodicita občasník (cca 2x do roka)
objednat pouze pro členy pobočky, dochází také do knihoven hvězdáren
podmínky zasílání členství v pobočce
www praha.astro.cz?page_id=260

Pražská pobočka vyvíjí především klubovou a popularizační činnost. Pro své členy vydává členský věstník Corona Pragensis, který vychází přibližně 2x za rok obsahující pozvánky na akce pobočky, články a aktuality z astronomie. Kromě prázdninových měsíců pořádá pro své členy každý měsíc alespoň jednu akci (přednáška, exkurze). Pro ČAS pořádá dlouholetou a velmi populární pozorovací akci Mezní hvězdná velikost (MHV). Členem pobočky se může stát člen České astronomické společnosti bez ohledu na místo svého bydliště.



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Česká astronomická společnost


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »