Přes Severní, Střední a Jižní Ameriku bude 14. října po úzké dráze uhánět stín nového Měsíce. Při pohledu z dráhy stínu však zdánlivá velikost měsíčního kotouče Slunce zcela nezakryje. Místo toho se během okamžiků totality objeví silueta Měsíce obklopená ohnivým prstencem, tedy prstencovým zatměním...
Dnes v noci nastane ve 23:08 UTC na opačné straně oblohy od Slunce první úplněk roku 2023. Velký a krásný Měsíc ve své nejjasnější fázi by měl být snadno vidět. Přesto se pro rychlou orientaci podívejte na snímky pořízené kolem všech úplňků roku 2022 ze Srí Lanky na planetě Zemi uspořádaných do...
Na tomto celoročním astrofotografickém projektu, který je složeným portrétem nejjasnějších fází dobře známé přivrácené strany Měsíce, svítí všechny úplňky. Rok je uspořádán po měsících v pruzích odshora dolů. Snímky úplňků byly pořízeny stejnou kamerou a stejným objektivem a všechny pruhy jsou...
10. června přešel před Sluncem nov. Měsíc je vidět v siluetě, pouze dva dny po dosažení apogea, nejvzdálenějšího bodu na jeho eliptické dráze, takže jeho malá úhlová velikost pomohla vytvořit prstencové zatmění Slunce. Krátká, ale velkolepá fáze prstenového zatmění ukázala z úzké, severní dráhy...
14. září v 6:33 SELČ nastane úplněk. 13. září v 17:34 bude Měsíc od Země nejdál, 406 377 km. Protože tedy úplněk nastane jen 15 hodin po průchodu Měsíce nejvzdálenějším bodem jeho mírně protáhlé eliptické dráhy, půjde o nejmenší úplněk letošního roku. Na snímku je srovnání dvou loňských úplňku z...
Sklizňový úplněk je neznámějším a nejvíc proslaveným na festivalech, v příbězích i písních. Pro obyvatele severní polokoule je to tradiční jméno úplňku nejbližšího k zářijové rovnodennosti. Ve většině Severoamerických časových zón letošní sklizňový úplněk vychází v pátek 13. září. ...
Měsíc uprostřed této sekvence z lunárního zatmění 27. července právě prochází středem tmavého umbrálního stínu zčervenalého rozptýlenými slunečními paprsky. Tři snímky zleva doprava jsou ze začátku, středu a konce 103 minuty dlouhého úplného (totálního) zatmění, nejdelšího lunárního zatmění v 21....
Minulý pátek vycházel při západu Slunce nad hornatou krajinou severně od Pekingu v Číně už téměř úplněk. Měsíc byl zároveň také skoro v apogeu, v nejvzdálenějším bodě své eliptické dráhy kolem Země, takže se jednalo o nejmenší a nejslabší letošní úplněk. Část velké čínské zdi, která se vine...
Za tmavomodrého svítání nad pláží ve španělském Alicante září na nebi červencový úplněk a jeho odraz zbarvuje vody Středozemního moře. Světlo Měsíce u obzoru díky své dlouhé dráze atmosférou zčervená, ovšem tento úplněk nastal také blízko přízemí, tedy blízko k Zemi nejbližšího bodu na...
Tento velký, jasný a krásný úplněk vyšel nad Lickovou observatoří ve středu v noci. Lednový úplněk se v anglosaské tradici nazývá vlčí úplněk. Ale tento měsíc dosáhl fáze úplňku 16. ledna ve 4:54 světového času asi 2 hodiny od apogea, od nejvzdálenějšího bodu na své eliptické dráze kolem Země....
Na této scéně u vody vychází úplněk. K jeho barvitému odrazu ve vodě se přidávají přístavní světla a odrazy západního obzoru hned po západu v oknech mrakodrapu. Pěkný obrázek se skládá ze snímků pořizovaných s odstupem 2 minut 28. listopadu z přístavního města Baku v Ázerbajdžánu u...
Viděli jste ve středu v noci velký, jasný, krásný úplněk? Ve skutečnosti to byl mikro úplněk, mikro Měsíc! Zdánlivý nejmenší Měsíc tu noc dosáhl své nejplnější fáze na eliptické dráze kolem Země poblíž svého nejvzdálenějšího bodu, pouhé 4 hodiny před apogeem. Předtím v tomto roce dne 6. května...
Když se zdánlivá velikost superúplňku na tomto geniálním kompozitním obrázku porovná se Sluncem, tak superúplněk vyhrává. Kvůli tomuto srovnání byl stejnou kamerou a dalekohledem vyfotografován 6. května úplněk a následující den Slunce, ovšem s pomocí slunečního filtru. Měsíc byl 6. května v...
Bylo těžké nevšimnout si úplňku z minulého týdne. Fáze úplňku při východu 19. března nastala asi hodinu od perigea, nejbližšího bodu dráhy Měsíce od Země. Výsledkem bylo, že se tento úplněk jevil asi o 14 procent větší a o 30 procent jasnější, než úplněk v apogeu, v nejvzdálenějším...
Ti, kterým dnes bude požehnáno jasnou oblohou, se budou moci v noci těšit z nádherného úplňku (plná fáze nastává 26.října 04:52 UT). Měsíc dosáhne své plné fáze několik hodin od perigea, nejbližšího bodu své eliptické dráhy, takže půjde o největší úplněk roku 2007. Proti tomu 3. dubna...
Proč ty dva obrázky nezapadají do sebe? Měsíc ve třetí čtvrti (vlevo) i měsíc v první čtvrti byl vyfotografován během jednoho měsíčního cyklu neboli lunace stejným dalekohledem i kamerou. Ale zkombinovat tyto obrázky do jediného ostrého celkového pohledu by byl jasně problém. Třetí čtvrť...
Dnes v noci, budou moci ti požehnaní jasnou oblohou obdivovat nádherný úplněk, poslední úplněk "Y1.9K". Skutečně, dnes v noci bude slunovratový a perigeový úplněk, kdy Měsíc dosáhne své plné fáze a perigea (nejbližšího bodu na oběžné dráze) při slunovratu, prvním zimním dni na severní...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
