Co se stane, když jedna z hvězd v dvojhvězdě exploduje jako supernova? Tento obrázek kombinuje viditelné (žluté), ultrafialové (fialové) a infračervené světlo (azurové, červené a oranžové) a zobrazuje dva zbytky supernov a jejich okolí ve vzdálenosti asi 6 000 světelných roků. Mladší z...
Zapomeňte na rentgen, představte si, co byste mohli vidět pomocí gama záření! Tato mapa celé oblohy ukazuje, jak vypadá vesmír pro Kosmický gama dalekohled Fermi. Fermi vidí světlo s energiemi asi miliardkrát vyššími, než dokáže lidské oko, a mapa kombinuje 12 let pozorování. Barvy znázorňují...
Soutěž o nejlepší vědu z Fermiho pomáhá slavit 10 let zkoumání vesmínu na vysokých energiích pomocí kosmického gama dalekohledu Fermi. Tito dva finalisté přečkali všechna předešlá soutěžní kola až do toho posledního. Představují dvě závěrečné soutěžní pozice z původního seznamu...
Raketa Delta II už velice dávno odstartovala 11. června 2008 ve 12:05 východoamerického letního času ze základny amerického letectva na mysu Canaveral, stoupala přes oblaka kouře a opustila naši planetu. V nákladovém prostoru nesla gama dalekohled GLAST (Gamma-ray Large Area Space...
NASA vypustila kosmický gama dalekohled Fermi na oběžnou dráhu 11. června 2008. Jeho přístroje detekují gama paprsky, světlo, které je tisíckrát až sto miliardkrát energetičtější, než to, které vidíme očima. Fermiho vysokoenergetická výzkumná pouť v poslední dekádě vyústila do množství úžasných...
Pokud byste mohli vidět pouze gama záření, tedy fotony s energií až miliardkrát vyšší, než má viditelné světlo, tak Měsíc by byl jasnější, než Slunce! Tuto neuvěřitelnou skutečnost dokládá tento nový obraz Měsíce, založený na datech nasbíraných přístrojem LAT (Large Area Telescope) Fermiho...
Každý z nás niečo cíti, keď sa na dobrom hviezdnatom mieste v dobrú hviezdnatú noc pozrie nahor a vidí niečo takéto, ako na úvodnom obrázku. Niektorí ľudia zostanú pri tradičnom ohromení impozantnou krásou, alebo sú unesení bláznivou mierkou vesmíru. Ja osobne by som šiel s "existenčným zrútením,...
Kdyby byly gama paprsky kapky deště, tak záblesky ze superhmotné černé díry by mohly vypadat takto. Gama fotony o energiích až 50 miliard elektronvoltů, které pocházely z aktivní galaxie 3C 279 vzdálené asi 5 miliard světelných let, nedopadaly od 14. do 16. června do Fermiho gama kosmického...
Pro družicový gama dalekohled je Země nejjasnějším zdrojem gama paprsků, nejenergetičtější formy světla. Gama paprsky ze Země pocházejí od vysokoenergetických částic, kosmických parsků z vesmíru, které narážejí do atmosféry. Zatímco tato interakce s atmosférou brání škodlivému záření...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Tuto astronomickou scénu s jasnými planetami Venuší a Jupiterem rámuje sluneční dalekohled McMath-Pierce americké národní sluneční observatoře. Snímek byl pořízen 9. března v Národní observatoři Kitt Peak. Na vrcholu 30 metrů vysoké věže slunečního dalekohledu je usazen heliostat, který...
Co září na gama obloze? Odpovědí jsou obvykle ta nejexotičtější a nejenergetičtější astrofyzikální prostředí, jako aktivní galaxie poháněné superhmotnými černými děrami nebo nesmírně husté pulzary, rotující pozůstatky vybuchlých hvězd. Ale 7. března gama obloze dominovalo silné sluneční...
Věděli jste, že naše Galaxie Mléčná dráha má velké bubliny, které emitují gama záření ze směru galaktického středu? Nikdo to nevěděl. Jak ale začala v minulých dvou letech proudit data z družice Fermi, tak začal být zřejmý velký a neobvyklý útvar směrem ke středu naší...
Co září na gama obloze? Dosud nejúplnější odpověď na tuto otázku nabídnul první celooblohový katalog Fermiho kosmického gama dalekohledu. Fermiho zdroje kosmického gama záření mají urychlovače nejenergetičtějších částic v přírodě, které produkují fotony o energiích 100 MeV až 100...
Fermiho dalekohled LAT (Large Area Telescope) zkoumá vysokoenergetický vesmír a prohlíží gama záření na celé obloze s fotony o více než 50 miliónkrát větší energií než má viditelné světlo. Tato mapa celé oblohy vznikla na základě 3 měsíců pozorování dalekohledu LAT od 4. srpna do 30. října a...
Velkoplošný kosmický gama dalekohled GLAST určený k výzkumu vesmíru na vysokých energiích vypuštěný 11. června byl oficiálně přejmenován na Fermiho kosmický gama dalekohled na počest laureáta Nobelovy ceny Enrica Fermiho (1901-1954), pionýra fyziky vysokých energií. Po období zkoušek nyní...
Co se stane, když jedna z hvězd v dvojhvězdě exploduje jako supernova? Tento obrázek kombinuje viditelné (žluté), ultrafialové (fialové) a infračervené světlo (azurové, červené a oranžové) a zobrazuje dva zbytky supernov a jejich okolí ve vzdálenosti asi 6 000 světelných roků. Mladší z...
Zapomeňte na rentgen, představte si, co byste mohli vidět pomocí gama záření! Tato mapa celé oblohy ukazuje, jak vypadá vesmír pro Kosmický gama dalekohled Fermi. Fermi vidí světlo s energiemi asi miliardkrát vyššími, než dokáže lidské oko, a mapa kombinuje 12 let pozorování. Barvy znázorňují...
Soutěž o nejlepší vědu z Fermiho pomáhá slavit 10 let zkoumání vesmínu na vysokých energiích pomocí kosmického gama dalekohledu Fermi. Tito dva finalisté přečkali všechna předešlá soutěžní kola až do toho posledního. Představují dvě závěrečné soutěžní pozice z původního seznamu...
Raketa Delta II už velice dávno odstartovala 11. června 2008 ve 12:05 východoamerického letního času ze základny amerického letectva na mysu Canaveral, stoupala přes oblaka kouře a opustila naši planetu. V nákladovém prostoru nesla gama dalekohled GLAST (Gamma-ray Large Area Space...
NASA vypustila kosmický gama dalekohled Fermi na oběžnou dráhu 11. června 2008. Jeho přístroje detekují gama paprsky, světlo, které je tisíckrát až sto miliardkrát energetičtější, než to, které vidíme očima. Fermiho vysokoenergetická výzkumná pouť v poslední dekádě vyústila do množství úžasných...
Pokud byste mohli vidět pouze gama záření, tedy fotony s energií až miliardkrát vyšší, než má viditelné světlo, tak Měsíc by byl jasnější, než Slunce! Tuto neuvěřitelnou skutečnost dokládá tento nový obraz Měsíce, založený na datech nasbíraných přístrojem LAT (Large Area Telescope) Fermiho...
Každý z nás niečo cíti, keď sa na dobrom hviezdnatom mieste v dobrú hviezdnatú noc pozrie nahor a vidí niečo takéto, ako na úvodnom obrázku. Niektorí ľudia zostanú pri tradičnom ohromení impozantnou krásou, alebo sú unesení bláznivou mierkou vesmíru. Ja osobne by som šiel s "existenčným zrútením,...
Kdyby byly gama paprsky kapky deště, tak záblesky ze superhmotné černé díry by mohly vypadat takto. Gama fotony o energiích až 50 miliard elektronvoltů, které pocházely z aktivní galaxie 3C 279 vzdálené asi 5 miliard světelných let, nedopadaly od 14. do 16. června do Fermiho gama kosmického...
Pro družicový gama dalekohled je Země nejjasnějším zdrojem gama paprsků, nejenergetičtější formy světla. Gama paprsky ze Země pocházejí od vysokoenergetických částic, kosmických parsků z vesmíru, které narážejí do atmosféry. Zatímco tato interakce s atmosférou brání škodlivému záření...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Tuto astronomickou scénu s jasnými planetami Venuší a Jupiterem rámuje sluneční dalekohled McMath-Pierce americké národní sluneční observatoře. Snímek byl pořízen 9. března v Národní observatoři Kitt Peak. Na vrcholu 30 metrů vysoké věže slunečního dalekohledu je usazen heliostat, který...
Co září na gama obloze? Odpovědí jsou obvykle ta nejexotičtější a nejenergetičtější astrofyzikální prostředí, jako aktivní galaxie poháněné superhmotnými černými děrami nebo nesmírně husté pulzary, rotující pozůstatky vybuchlých hvězd. Ale 7. března gama obloze dominovalo silné sluneční...
Věděli jste, že naše Galaxie Mléčná dráha má velké bubliny, které emitují gama záření ze směru galaktického středu? Nikdo to nevěděl. Jak ale začala v minulých dvou letech proudit data z družice Fermi, tak začal být zřejmý velký a neobvyklý útvar směrem ke středu naší...
Co září na gama obloze? Dosud nejúplnější odpověď na tuto otázku nabídnul první celooblohový katalog Fermiho kosmického gama dalekohledu. Fermiho zdroje kosmického gama záření mají urychlovače nejenergetičtějších částic v přírodě, které produkují fotony o energiích 100 MeV až 100...
Fermiho dalekohled LAT (Large Area Telescope) zkoumá vysokoenergetický vesmír a prohlíží gama záření na celé obloze s fotony o více než 50 miliónkrát větší energií než má viditelné světlo. Tato mapa celé oblohy vznikla na základě 3 měsíců pozorování dalekohledu LAT od 4. srpna do 30. října a...
Velkoplošný kosmický gama dalekohled GLAST určený k výzkumu vesmíru na vysokých energiích vypuštěný 11. června byl oficiálně přejmenován na Fermiho kosmický gama dalekohled na počest laureáta Nobelovy ceny Enrica Fermiho (1901-1954), pionýra fyziky vysokých energií. Po období zkoušek nyní...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
