Zapomeňte na rentgen, představte si, co byste mohli vidět pomocí gama záření! Tato mapa celé oblohy ukazuje, jak vypadá vesmír pro Kosmický gama dalekohled Fermi. Fermi vidí světlo s energiemi asi miliardkrát vyššími, než dokáže lidské oko, a mapa kombinuje 12 let pozorování. Barvy znázorňují...
Soutěž o nejlepší vědu z Fermiho pomáhá slavit 10 let zkoumání vesmínu na vysokých energiích pomocí kosmického gama dalekohledu Fermi. Tito dva finalisté přečkali všechna předešlá soutěžní kola až do toho posledního. Představují dvě závěrečné soutěžní pozice z původního seznamu...
Raketa Delta II už velice dávno odstartovala 11. června 2008 ve 12:05 východoamerického letního času ze základny amerického letectva na mysu Canaveral, stoupala přes oblaka kouře a opustila naši planetu. V nákladovém prostoru nesla gama dalekohled GLAST (Gamma-ray Large Area Space...
NASA vypustila kosmický gama dalekohled Fermi na oběžnou dráhu 11. června 2008. Jeho přístroje detekují gama paprsky, světlo, které je tisíckrát až sto miliardkrát energetičtější, než to, které vidíme očima. Fermiho vysokoenergetická výzkumná pouť v poslední dekádě vyústila do množství úžasných...
Pokud byste mohli vidět pouze gama záření, tedy fotony s energií až miliardkrát vyšší, než má viditelné světlo, tak Měsíc by byl jasnější, než Slunce! Tuto neuvěřitelnou skutečnost dokládá tento nový obraz Měsíce, založený na datech nasbíraných přístrojem LAT (Large Area Telescope) Fermiho...
Každý z nás niečo cíti, keď sa na dobrom hviezdnatom mieste v dobrú hviezdnatú noc pozrie nahor a vidí niečo takéto, ako na úvodnom obrázku. Niektorí ľudia zostanú pri tradičnom ohromení impozantnou krásou, alebo sú unesení bláznivou mierkou vesmíru. Ja osobne by som šiel s "existenčným zrútením,...
Kdyby byly gama paprsky kapky deště, tak záblesky ze superhmotné černé díry by mohly vypadat takto. Gama fotony o energiích až 50 miliard elektronvoltů, které pocházely z aktivní galaxie 3C 279 vzdálené asi 5 miliard světelných let, nedopadaly od 14. do 16. června do Fermiho gama kosmického...
Pro družicový gama dalekohled je Země nejjasnějším zdrojem gama paprsků, nejenergetičtější formy světla. Gama paprsky ze Země pocházejí od vysokoenergetických částic, kosmických parsků z vesmíru, které narážejí do atmosféry. Zatímco tato interakce s atmosférou brání škodlivému záření...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Tuto astronomickou scénu s jasnými planetami Venuší a Jupiterem rámuje sluneční dalekohled McMath-Pierce americké národní sluneční observatoře. Snímek byl pořízen 9. března v Národní observatoři Kitt Peak. Na vrcholu 30 metrů vysoké věže slunečního dalekohledu je usazen heliostat, který...
Co září na gama obloze? Odpovědí jsou obvykle ta nejexotičtější a nejenergetičtější astrofyzikální prostředí, jako aktivní galaxie poháněné superhmotnými černými děrami nebo nesmírně husté pulzary, rotující pozůstatky vybuchlých hvězd. Ale 7. března gama obloze dominovalo silné sluneční...
Věděli jste, že naše Galaxie Mléčná dráha má velké bubliny, které emitují gama záření ze směru galaktického středu? Nikdo to nevěděl. Jak ale začala v minulých dvou letech proudit data z družice Fermi, tak začal být zřejmý velký a neobvyklý útvar směrem ke středu naší...
Co září na gama obloze? Dosud nejúplnější odpověď na tuto otázku nabídnul první celooblohový katalog Fermiho kosmického gama dalekohledu. Fermiho zdroje kosmického gama záření mají urychlovače nejenergetičtějších částic v přírodě, které produkují fotony o energiích 100 MeV až 100...
Fermiho dalekohled LAT (Large Area Telescope) zkoumá vysokoenergetický vesmír a prohlíží gama záření na celé obloze s fotony o více než 50 miliónkrát větší energií než má viditelné světlo. Tato mapa celé oblohy vznikla na základě 3 měsíců pozorování dalekohledu LAT od 4. srpna do 30. října a...
Velkoplošný kosmický gama dalekohled GLAST určený k výzkumu vesmíru na vysokých energiích vypuštěný 11. června byl oficiálně přejmenován na Fermiho kosmický gama dalekohled na počest laureáta Nobelovy ceny Enrica Fermiho (1901-1954), pionýra fyziky vysokých energií. Po období zkoušek nyní...
Zapomeňte na rentgen, představte si, co byste mohli vidět pomocí gama záření! Tato mapa celé oblohy ukazuje, jak vypadá vesmír pro Kosmický gama dalekohled Fermi. Fermi vidí světlo s energiemi asi miliardkrát vyššími, než dokáže lidské oko, a mapa kombinuje 12 let pozorování. Barvy znázorňují...
Soutěž o nejlepší vědu z Fermiho pomáhá slavit 10 let zkoumání vesmínu na vysokých energiích pomocí kosmického gama dalekohledu Fermi. Tito dva finalisté přečkali všechna předešlá soutěžní kola až do toho posledního. Představují dvě závěrečné soutěžní pozice z původního seznamu...
Raketa Delta II už velice dávno odstartovala 11. června 2008 ve 12:05 východoamerického letního času ze základny amerického letectva na mysu Canaveral, stoupala přes oblaka kouře a opustila naši planetu. V nákladovém prostoru nesla gama dalekohled GLAST (Gamma-ray Large Area Space...
NASA vypustila kosmický gama dalekohled Fermi na oběžnou dráhu 11. června 2008. Jeho přístroje detekují gama paprsky, světlo, které je tisíckrát až sto miliardkrát energetičtější, než to, které vidíme očima. Fermiho vysokoenergetická výzkumná pouť v poslední dekádě vyústila do množství úžasných...
Pokud byste mohli vidět pouze gama záření, tedy fotony s energií až miliardkrát vyšší, než má viditelné světlo, tak Měsíc by byl jasnější, než Slunce! Tuto neuvěřitelnou skutečnost dokládá tento nový obraz Měsíce, založený na datech nasbíraných přístrojem LAT (Large Area Telescope) Fermiho...
Každý z nás niečo cíti, keď sa na dobrom hviezdnatom mieste v dobrú hviezdnatú noc pozrie nahor a vidí niečo takéto, ako na úvodnom obrázku. Niektorí ľudia zostanú pri tradičnom ohromení impozantnou krásou, alebo sú unesení bláznivou mierkou vesmíru. Ja osobne by som šiel s "existenčným zrútením,...
Kdyby byly gama paprsky kapky deště, tak záblesky ze superhmotné černé díry by mohly vypadat takto. Gama fotony o energiích až 50 miliard elektronvoltů, které pocházely z aktivní galaxie 3C 279 vzdálené asi 5 miliard světelných let, nedopadaly od 14. do 16. června do Fermiho gama kosmického...
Pro družicový gama dalekohled je Země nejjasnějším zdrojem gama paprsků, nejenergetičtější formy světla. Gama paprsky ze Země pocházejí od vysokoenergetických částic, kosmických parsků z vesmíru, které narážejí do atmosféry. Zatímco tato interakce s atmosférou brání škodlivému záření...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Tuto astronomickou scénu s jasnými planetami Venuší a Jupiterem rámuje sluneční dalekohled McMath-Pierce americké národní sluneční observatoře. Snímek byl pořízen 9. března v Národní observatoři Kitt Peak. Na vrcholu 30 metrů vysoké věže slunečního dalekohledu je usazen heliostat, který...
Co září na gama obloze? Odpovědí jsou obvykle ta nejexotičtější a nejenergetičtější astrofyzikální prostředí, jako aktivní galaxie poháněné superhmotnými černými děrami nebo nesmírně husté pulzary, rotující pozůstatky vybuchlých hvězd. Ale 7. března gama obloze dominovalo silné sluneční...
Věděli jste, že naše Galaxie Mléčná dráha má velké bubliny, které emitují gama záření ze směru galaktického středu? Nikdo to nevěděl. Jak ale začala v minulých dvou letech proudit data z družice Fermi, tak začal být zřejmý velký a neobvyklý útvar směrem ke středu naší...
Co září na gama obloze? Dosud nejúplnější odpověď na tuto otázku nabídnul první celooblohový katalog Fermiho kosmického gama dalekohledu. Fermiho zdroje kosmického gama záření mají urychlovače nejenergetičtějších částic v přírodě, které produkují fotony o energiích 100 MeV až 100...
Fermiho dalekohled LAT (Large Area Telescope) zkoumá vysokoenergetický vesmír a prohlíží gama záření na celé obloze s fotony o více než 50 miliónkrát větší energií než má viditelné světlo. Tato mapa celé oblohy vznikla na základě 3 měsíců pozorování dalekohledu LAT od 4. srpna do 30. října a...
Velkoplošný kosmický gama dalekohled GLAST určený k výzkumu vesmíru na vysokých energiích vypuštěný 11. června byl oficiálně přejmenován na Fermiho kosmický gama dalekohled na počest laureáta Nobelovy ceny Enrica Fermiho (1901-1954), pionýra fyziky vysokých energií. Po období zkoušek nyní...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin. Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených
Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024
