Na tomto snímku z července 1997 je vidět rampa ze sondy Pathfinder, robotické vozítko Sojourner, vyfouknuté přistávací airbagy, gauč, Barnacle Bill a Yogi Rock se objevují společně v tomto 3D stereo pohledu na povrch Marsu. Barnacle Bill je kámen o velikosti kočky domácí vlevo od sondy Sojourner,...
Na snímku z roku 1976 se táhne rozlehlá Utopia Planitia na Marsu s kameny a balvany. Scéna vytvořená z barevných a černobílých obrazových dat landeru Viking 2 odpovídá tomu, jak by se tato vysoká náhorní planina na Marsu jevila lidskému oku. Pro měřítko, ten výrazný zaoblený kámen uprostřed měří...
V červenci 1997 byly na 3D stereo pohledu z povrchu Marsu dohromady vidět rampa ze sondy Pathfinder, vozítko Sojourner, airbagy a kameny pohovka, Barnacle Bill a Yogi. Barnacle Bill je kámen vlevo od vozítka Sojourner se slunečními panely a Yogi je ten velký a přátelsky vyhlížející balvan...
Stopy vedou k malému robotovi usazenému na vrchu této světlé malé planety. Tou planetou je ovšem ve skutečnosti Měsíc. Robotem je vozítko Yutu o velikosti psacího stolu, které opustilo svůj přistávací modul Chang'e 3 po přistání v půli prosince 2013 v severním Moři dešťů (Mare...
Před deseti lety, 14. ledna 2005, dosedla na povrch největšího měsíce planety Saturn Titanu sonda Huygens Evropské kosmické agentury, kterou tam dopravila sonda k Saturnu Cassini. Tyto panely zobrazují snímky rybím okem během pomalého sestupu na padáku hustou atmosférou Titanu. Snímky pořídil...
Přistávací modul z Rosetty bezpečně přistál na kometě. Na tomto nádherném snímku povrchu komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko je vlevo dole vidět jedna z noh Philae. Philae je šťastný přistávací modul, před uzasením se totiž dvakrát odrazil a od původního cílového místa Agilkia urazil asi...
Včera se asi 500 miliónů kilometrů od Země odehrálo první měkké přistání na kometě, když se přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usadil na jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Místo přistání nazvané Agilkia se nachází u středu tohoto pozoruhodného snímku, který pořídila z Philae...
Severní marťanské léto ustupuje. Kratší doba slunečního svitu, zhoršující se počasí a prachové bouře znemožňují přesně podle předpovědi slunečním panelům na sondě Phoenix Mars Lander získávat energii. Poslední signál z Phoenixu byl zachycen 2. listopadu a jeho úspěšná mise tak skončila po...
Co byste uviděli, pokud byste stáli na Marsu? To nádherné panoráma nahoře pořídila sonda Phoenix, která v květnu přistála na Marsu. Obraz nahoře je ve skutečnosti digitální kombinací více jak 100 snímků z kamery a kolem této vytížené robotické laboratoře zabírá plných 360...
Na tomto celkovém pohledu je vidět 10 kilometrů široký kráter Heimdall na severních polárních pláních Marsu. A ta jasná skvrna zvýrazněná na vloženém obrázku je Phoenix přistávající na padáku k povrchu. Tento skvělý snímek pořídila 25. května kamera HiRISE z paluby družice Mars Reconnaissance...
Přistávací patka Phoenixu má zhruba velikost jídelního talíře. Vpravo je vidět jedna ze tří patek pokrytá marťanskou půdou po úspěšném měkkém přistání na rudé planetě 25. května. Na levém panelu je naprosto úžasný snímek této kosmické sondy při sestupu, jak ho zachytila kamera HiRISE na...
Tento plochý obzor táhnoucí se rudou planetou uviděla dnes po půlnoci SELČ po svém přistání na Marsu sonda Phoenix. Povrchu se dotkla krátce po 1:30 středoevropského letního času a tak uskutečnila první úspěšné měkké přistání na Marsu s využitím raket pro řízení rychlosti v závěru přistání...
Na tomto snímku Marsu pořízeném 5. února ze vzdálenosti asi 1000 kilometrů jsou v popředí vidět panely kosmické sondy ESA Rosetty. V roce 2004 vypuštěná Rosetta je určená k setkání s kometou 67P/Churyumov-Gerasimenko a při svém gravitačním manévru byla téměř ve svém největším přiblížení k...
Zatím poslední vetřelec ze Země, sonda Mars Polar Lander (MPL), má stanoveno dosednutí na povrchu Rudé planety na pátek 3. prosince. Jestliže bude všechno probíhat v pořádku, robotický průzkumník otevře padáky, vysune přistávací vzpěry, zažehne motory a přistane uprostřed planin...
Dne 4.července 1997 - s využitím vlastních raket, padáku a airbagů sonda Mars Pathfinder úspěšně spočinula na povrchu Marsu v 10:07 dopoledne pacifického letního času. Devadesát minut před dosažením povrchu započal Pathfinder spoustu činností. Robotická sonda vypustila chladicí kapalinu, odpojila...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
