Na tomto snímku z července 1997 je vidět rampa ze sondy Pathfinder, robotické vozítko Sojourner, vyfouknuté přistávací airbagy, gauč, Barnacle Bill a Yogi Rock se objevují společně v tomto 3D stereo pohledu na povrch Marsu. Barnacle Bill je kámen o velikosti kočky domácí vlevo od sondy Sojourner,...
Na snímku z roku 1976 se táhne rozlehlá Utopia Planitia na Marsu s kameny a balvany. Scéna vytvořená z barevných a černobílých obrazových dat landeru Viking 2 odpovídá tomu, jak by se tato vysoká náhorní planina na Marsu jevila lidskému oku. Pro měřítko, ten výrazný zaoblený kámen uprostřed měří...
V červenci 1997 byly na 3D stereo pohledu z povrchu Marsu dohromady vidět rampa ze sondy Pathfinder, vozítko Sojourner, airbagy a kameny pohovka, Barnacle Bill a Yogi. Barnacle Bill je kámen vlevo od vozítka Sojourner se slunečními panely a Yogi je ten velký a přátelsky vyhlížející balvan...
Stopy vedou k malému robotovi usazenému na vrchu této světlé malé planety. Tou planetou je ovšem ve skutečnosti Měsíc. Robotem je vozítko Yutu o velikosti psacího stolu, které opustilo svůj přistávací modul Chang'e 3 po přistání v půli prosince 2013 v severním Moři dešťů (Mare...
Před deseti lety, 14. ledna 2005, dosedla na povrch největšího měsíce planety Saturn Titanu sonda Huygens Evropské kosmické agentury, kterou tam dopravila sonda k Saturnu Cassini. Tyto panely zobrazují snímky rybím okem během pomalého sestupu na padáku hustou atmosférou Titanu. Snímky pořídil...
Přistávací modul z Rosetty bezpečně přistál na kometě. Na tomto nádherném snímku povrchu komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko je vlevo dole vidět jedna z noh Philae. Philae je šťastný přistávací modul, před uzasením se totiž dvakrát odrazil a od původního cílového místa Agilkia urazil asi...
Včera se asi 500 miliónů kilometrů od Země odehrálo první měkké přistání na kometě, když se přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usadil na jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Místo přistání nazvané Agilkia se nachází u středu tohoto pozoruhodného snímku, který pořídila z Philae...
Severní marťanské léto ustupuje. Kratší doba slunečního svitu, zhoršující se počasí a prachové bouře znemožňují přesně podle předpovědi slunečním panelům na sondě Phoenix Mars Lander získávat energii. Poslední signál z Phoenixu byl zachycen 2. listopadu a jeho úspěšná mise tak skončila po...
Co byste uviděli, pokud byste stáli na Marsu? To nádherné panoráma nahoře pořídila sonda Phoenix, která v květnu přistála na Marsu. Obraz nahoře je ve skutečnosti digitální kombinací více jak 100 snímků z kamery a kolem této vytížené robotické laboratoře zabírá plných 360...
Na tomto celkovém pohledu je vidět 10 kilometrů široký kráter Heimdall na severních polárních pláních Marsu. A ta jasná skvrna zvýrazněná na vloženém obrázku je Phoenix přistávající na padáku k povrchu. Tento skvělý snímek pořídila 25. května kamera HiRISE z paluby družice Mars Reconnaissance...
Přistávací patka Phoenixu má zhruba velikost jídelního talíře. Vpravo je vidět jedna ze tří patek pokrytá marťanskou půdou po úspěšném měkkém přistání na rudé planetě 25. května. Na levém panelu je naprosto úžasný snímek této kosmické sondy při sestupu, jak ho zachytila kamera HiRISE na...
Tento plochý obzor táhnoucí se rudou planetou uviděla dnes po půlnoci SELČ po svém přistání na Marsu sonda Phoenix. Povrchu se dotkla krátce po 1:30 středoevropského letního času a tak uskutečnila první úspěšné měkké přistání na Marsu s využitím raket pro řízení rychlosti v závěru přistání...
Na tomto snímku Marsu pořízeném 5. února ze vzdálenosti asi 1000 kilometrů jsou v popředí vidět panely kosmické sondy ESA Rosetty. V roce 2004 vypuštěná Rosetta je určená k setkání s kometou 67P/Churyumov-Gerasimenko a při svém gravitačním manévru byla téměř ve svém největším přiblížení k...
Zatím poslední vetřelec ze Země, sonda Mars Polar Lander (MPL), má stanoveno dosednutí na povrchu Rudé planety na pátek 3. prosince. Jestliže bude všechno probíhat v pořádku, robotický průzkumník otevře padáky, vysune přistávací vzpěry, zažehne motory a přistane uprostřed planin...
Dne 4.července 1997 - s využitím vlastních raket, padáku a airbagů sonda Mars Pathfinder úspěšně spočinula na povrchu Marsu v 10:07 dopoledne pacifického letního času. Devadesát minut před dosažením povrchu započal Pathfinder spoustu činností. Robotická sonda vypustila chladicí kapalinu, odpojila...
Na tomto snímku z července 1997 je vidět rampa ze sondy Pathfinder, robotické vozítko Sojourner, vyfouknuté přistávací airbagy, gauč, Barnacle Bill a Yogi Rock se objevují společně v tomto 3D stereo pohledu na povrch Marsu. Barnacle Bill je kámen o velikosti kočky domácí vlevo od sondy Sojourner,...
Na snímku z roku 1976 se táhne rozlehlá Utopia Planitia na Marsu s kameny a balvany. Scéna vytvořená z barevných a černobílých obrazových dat landeru Viking 2 odpovídá tomu, jak by se tato vysoká náhorní planina na Marsu jevila lidskému oku. Pro měřítko, ten výrazný zaoblený kámen uprostřed měří...
V červenci 1997 byly na 3D stereo pohledu z povrchu Marsu dohromady vidět rampa ze sondy Pathfinder, vozítko Sojourner, airbagy a kameny pohovka, Barnacle Bill a Yogi. Barnacle Bill je kámen vlevo od vozítka Sojourner se slunečními panely a Yogi je ten velký a přátelsky vyhlížející balvan...
Stopy vedou k malému robotovi usazenému na vrchu této světlé malé planety. Tou planetou je ovšem ve skutečnosti Měsíc. Robotem je vozítko Yutu o velikosti psacího stolu, které opustilo svůj přistávací modul Chang'e 3 po přistání v půli prosince 2013 v severním Moři dešťů (Mare...
Před deseti lety, 14. ledna 2005, dosedla na povrch největšího měsíce planety Saturn Titanu sonda Huygens Evropské kosmické agentury, kterou tam dopravila sonda k Saturnu Cassini. Tyto panely zobrazují snímky rybím okem během pomalého sestupu na padáku hustou atmosférou Titanu. Snímky pořídil...
Přistávací modul z Rosetty bezpečně přistál na kometě. Na tomto nádherném snímku povrchu komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko je vlevo dole vidět jedna z noh Philae. Philae je šťastný přistávací modul, před uzasením se totiž dvakrát odrazil a od původního cílového místa Agilkia urazil asi...
Včera se asi 500 miliónů kilometrů od Země odehrálo první měkké přistání na kometě, když se přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usadil na jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Místo přistání nazvané Agilkia se nachází u středu tohoto pozoruhodného snímku, který pořídila z Philae...
Severní marťanské léto ustupuje. Kratší doba slunečního svitu, zhoršující se počasí a prachové bouře znemožňují přesně podle předpovědi slunečním panelům na sondě Phoenix Mars Lander získávat energii. Poslední signál z Phoenixu byl zachycen 2. listopadu a jeho úspěšná mise tak skončila po...
Co byste uviděli, pokud byste stáli na Marsu? To nádherné panoráma nahoře pořídila sonda Phoenix, která v květnu přistála na Marsu. Obraz nahoře je ve skutečnosti digitální kombinací více jak 100 snímků z kamery a kolem této vytížené robotické laboratoře zabírá plných 360...
Na tomto celkovém pohledu je vidět 10 kilometrů široký kráter Heimdall na severních polárních pláních Marsu. A ta jasná skvrna zvýrazněná na vloženém obrázku je Phoenix přistávající na padáku k povrchu. Tento skvělý snímek pořídila 25. května kamera HiRISE z paluby družice Mars Reconnaissance...
Přistávací patka Phoenixu má zhruba velikost jídelního talíře. Vpravo je vidět jedna ze tří patek pokrytá marťanskou půdou po úspěšném měkkém přistání na rudé planetě 25. května. Na levém panelu je naprosto úžasný snímek této kosmické sondy při sestupu, jak ho zachytila kamera HiRISE na...
Tento plochý obzor táhnoucí se rudou planetou uviděla dnes po půlnoci SELČ po svém přistání na Marsu sonda Phoenix. Povrchu se dotkla krátce po 1:30 středoevropského letního času a tak uskutečnila první úspěšné měkké přistání na Marsu s využitím raket pro řízení rychlosti v závěru přistání...
Na tomto snímku Marsu pořízeném 5. února ze vzdálenosti asi 1000 kilometrů jsou v popředí vidět panely kosmické sondy ESA Rosetty. V roce 2004 vypuštěná Rosetta je určená k setkání s kometou 67P/Churyumov-Gerasimenko a při svém gravitačním manévru byla téměř ve svém největším přiblížení k...
Zatím poslední vetřelec ze Země, sonda Mars Polar Lander (MPL), má stanoveno dosednutí na povrchu Rudé planety na pátek 3. prosince. Jestliže bude všechno probíhat v pořádku, robotický průzkumník otevře padáky, vysune přistávací vzpěry, zažehne motory a přistane uprostřed planin...
Dne 4.července 1997 - s využitím vlastních raket, padáku a airbagů sonda Mars Pathfinder úspěšně spočinula na povrchu Marsu v 10:07 dopoledne pacifického letního času. Devadesát minut před dosažením povrchu započal Pathfinder spoustu činností. Robotická sonda vypustila chladicí kapalinu, odpojila...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
