Na tomto snímku z července 1997 je vidět rampa ze sondy Pathfinder, robotické vozítko Sojourner, vyfouknuté přistávací airbagy, gauč, Barnacle Bill a Yogi Rock se objevují společně v tomto 3D stereo pohledu na povrch Marsu. Barnacle Bill je kámen o velikosti kočky domácí vlevo od sondy Sojourner,...
Na snímku z roku 1976 se táhne rozlehlá Utopia Planitia na Marsu s kameny a balvany. Scéna vytvořená z barevných a černobílých obrazových dat landeru Viking 2 odpovídá tomu, jak by se tato vysoká náhorní planina na Marsu jevila lidskému oku. Pro měřítko, ten výrazný zaoblený kámen uprostřed měří...
V červenci 1997 byly na 3D stereo pohledu z povrchu Marsu dohromady vidět rampa ze sondy Pathfinder, vozítko Sojourner, airbagy a kameny pohovka, Barnacle Bill a Yogi. Barnacle Bill je kámen vlevo od vozítka Sojourner se slunečními panely a Yogi je ten velký a přátelsky vyhlížející balvan...
Stopy vedou k malému robotovi usazenému na vrchu této světlé malé planety. Tou planetou je ovšem ve skutečnosti Měsíc. Robotem je vozítko Yutu o velikosti psacího stolu, které opustilo svůj přistávací modul Chang'e 3 po přistání v půli prosince 2013 v severním Moři dešťů (Mare...
Před deseti lety, 14. ledna 2005, dosedla na povrch největšího měsíce planety Saturn Titanu sonda Huygens Evropské kosmické agentury, kterou tam dopravila sonda k Saturnu Cassini. Tyto panely zobrazují snímky rybím okem během pomalého sestupu na padáku hustou atmosférou Titanu. Snímky pořídil...
Přistávací modul z Rosetty bezpečně přistál na kometě. Na tomto nádherném snímku povrchu komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko je vlevo dole vidět jedna z noh Philae. Philae je šťastný přistávací modul, před uzasením se totiž dvakrát odrazil a od původního cílového místa Agilkia urazil asi...
Včera se asi 500 miliónů kilometrů od Země odehrálo první měkké přistání na kometě, když se přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usadil na jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Místo přistání nazvané Agilkia se nachází u středu tohoto pozoruhodného snímku, který pořídila z Philae...
Severní marťanské léto ustupuje. Kratší doba slunečního svitu, zhoršující se počasí a prachové bouře znemožňují přesně podle předpovědi slunečním panelům na sondě Phoenix Mars Lander získávat energii. Poslední signál z Phoenixu byl zachycen 2. listopadu a jeho úspěšná mise tak skončila po...
Co byste uviděli, pokud byste stáli na Marsu? To nádherné panoráma nahoře pořídila sonda Phoenix, která v květnu přistála na Marsu. Obraz nahoře je ve skutečnosti digitální kombinací více jak 100 snímků z kamery a kolem této vytížené robotické laboratoře zabírá plných 360...
Na tomto celkovém pohledu je vidět 10 kilometrů široký kráter Heimdall na severních polárních pláních Marsu. A ta jasná skvrna zvýrazněná na vloženém obrázku je Phoenix přistávající na padáku k povrchu. Tento skvělý snímek pořídila 25. května kamera HiRISE z paluby družice Mars Reconnaissance...
Přistávací patka Phoenixu má zhruba velikost jídelního talíře. Vpravo je vidět jedna ze tří patek pokrytá marťanskou půdou po úspěšném měkkém přistání na rudé planetě 25. května. Na levém panelu je naprosto úžasný snímek této kosmické sondy při sestupu, jak ho zachytila kamera HiRISE na...
Tento plochý obzor táhnoucí se rudou planetou uviděla dnes po půlnoci SELČ po svém přistání na Marsu sonda Phoenix. Povrchu se dotkla krátce po 1:30 středoevropského letního času a tak uskutečnila první úspěšné měkké přistání na Marsu s využitím raket pro řízení rychlosti v závěru přistání...
Na tomto snímku Marsu pořízeném 5. února ze vzdálenosti asi 1000 kilometrů jsou v popředí vidět panely kosmické sondy ESA Rosetty. V roce 2004 vypuštěná Rosetta je určená k setkání s kometou 67P/Churyumov-Gerasimenko a při svém gravitačním manévru byla téměř ve svém největším přiblížení k...
Zatím poslední vetřelec ze Země, sonda Mars Polar Lander (MPL), má stanoveno dosednutí na povrchu Rudé planety na pátek 3. prosince. Jestliže bude všechno probíhat v pořádku, robotický průzkumník otevře padáky, vysune přistávací vzpěry, zažehne motory a přistane uprostřed planin...
Dne 4.července 1997 - s využitím vlastních raket, padáku a airbagů sonda Mars Pathfinder úspěšně spočinula na povrchu Marsu v 10:07 dopoledne pacifického letního času. Devadesát minut před dosažením povrchu započal Pathfinder spoustu činností. Robotická sonda vypustila chladicí kapalinu, odpojila...
Na tomto snímku z července 1997 je vidět rampa ze sondy Pathfinder, robotické vozítko Sojourner, vyfouknuté přistávací airbagy, gauč, Barnacle Bill a Yogi Rock se objevují společně v tomto 3D stereo pohledu na povrch Marsu. Barnacle Bill je kámen o velikosti kočky domácí vlevo od sondy Sojourner,...
Na snímku z roku 1976 se táhne rozlehlá Utopia Planitia na Marsu s kameny a balvany. Scéna vytvořená z barevných a černobílých obrazových dat landeru Viking 2 odpovídá tomu, jak by se tato vysoká náhorní planina na Marsu jevila lidskému oku. Pro měřítko, ten výrazný zaoblený kámen uprostřed měří...
V červenci 1997 byly na 3D stereo pohledu z povrchu Marsu dohromady vidět rampa ze sondy Pathfinder, vozítko Sojourner, airbagy a kameny pohovka, Barnacle Bill a Yogi. Barnacle Bill je kámen vlevo od vozítka Sojourner se slunečními panely a Yogi je ten velký a přátelsky vyhlížející balvan...
Stopy vedou k malému robotovi usazenému na vrchu této světlé malé planety. Tou planetou je ovšem ve skutečnosti Měsíc. Robotem je vozítko Yutu o velikosti psacího stolu, které opustilo svůj přistávací modul Chang'e 3 po přistání v půli prosince 2013 v severním Moři dešťů (Mare...
Před deseti lety, 14. ledna 2005, dosedla na povrch největšího měsíce planety Saturn Titanu sonda Huygens Evropské kosmické agentury, kterou tam dopravila sonda k Saturnu Cassini. Tyto panely zobrazují snímky rybím okem během pomalého sestupu na padáku hustou atmosférou Titanu. Snímky pořídil...
Přistávací modul z Rosetty bezpečně přistál na kometě. Na tomto nádherném snímku povrchu komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko je vlevo dole vidět jedna z noh Philae. Philae je šťastný přistávací modul, před uzasením se totiž dvakrát odrazil a od původního cílového místa Agilkia urazil asi...
Včera se asi 500 miliónů kilometrů od Země odehrálo první měkké přistání na kometě, když se přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usadil na jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Místo přistání nazvané Agilkia se nachází u středu tohoto pozoruhodného snímku, který pořídila z Philae...
Severní marťanské léto ustupuje. Kratší doba slunečního svitu, zhoršující se počasí a prachové bouře znemožňují přesně podle předpovědi slunečním panelům na sondě Phoenix Mars Lander získávat energii. Poslední signál z Phoenixu byl zachycen 2. listopadu a jeho úspěšná mise tak skončila po...
Co byste uviděli, pokud byste stáli na Marsu? To nádherné panoráma nahoře pořídila sonda Phoenix, která v květnu přistála na Marsu. Obraz nahoře je ve skutečnosti digitální kombinací více jak 100 snímků z kamery a kolem této vytížené robotické laboratoře zabírá plných 360...
Na tomto celkovém pohledu je vidět 10 kilometrů široký kráter Heimdall na severních polárních pláních Marsu. A ta jasná skvrna zvýrazněná na vloženém obrázku je Phoenix přistávající na padáku k povrchu. Tento skvělý snímek pořídila 25. května kamera HiRISE z paluby družice Mars Reconnaissance...
Přistávací patka Phoenixu má zhruba velikost jídelního talíře. Vpravo je vidět jedna ze tří patek pokrytá marťanskou půdou po úspěšném měkkém přistání na rudé planetě 25. května. Na levém panelu je naprosto úžasný snímek této kosmické sondy při sestupu, jak ho zachytila kamera HiRISE na...
Tento plochý obzor táhnoucí se rudou planetou uviděla dnes po půlnoci SELČ po svém přistání na Marsu sonda Phoenix. Povrchu se dotkla krátce po 1:30 středoevropského letního času a tak uskutečnila první úspěšné měkké přistání na Marsu s využitím raket pro řízení rychlosti v závěru přistání...
Na tomto snímku Marsu pořízeném 5. února ze vzdálenosti asi 1000 kilometrů jsou v popředí vidět panely kosmické sondy ESA Rosetty. V roce 2004 vypuštěná Rosetta je určená k setkání s kometou 67P/Churyumov-Gerasimenko a při svém gravitačním manévru byla téměř ve svém největším přiblížení k...
Zatím poslední vetřelec ze Země, sonda Mars Polar Lander (MPL), má stanoveno dosednutí na povrchu Rudé planety na pátek 3. prosince. Jestliže bude všechno probíhat v pořádku, robotický průzkumník otevře padáky, vysune přistávací vzpěry, zažehne motory a přistane uprostřed planin...
Dne 4.července 1997 - s využitím vlastních raket, padáku a airbagů sonda Mars Pathfinder úspěšně spočinula na povrchu Marsu v 10:07 dopoledne pacifického letního času. Devadesát minut před dosažením povrchu započal Pathfinder spoustu činností. Robotická sonda vypustila chladicí kapalinu, odpojila...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
