Tímto krásným a komplexním koutem nebe probíhá rovina naší Galaxie Mléčné dráhy. Mozaika složená z 200 snímků široká 16 stupňů míří k barevným hvězdám u severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) a ve středu jsou zářící filamenty zbytku supernovy v Plachtách, což je mračno trosek po...
Gumova mlhovina pojmenovaná po lovci kosmických mračen, australském astronomovi Colin Stanley Gumovi (1924-1960), je tak velká a tak blízko, že je obtížné ji vidět. Ve skutečnosti jsme pouze 450 světelných let daleko od předního okraje a 1500 světelných let od zadního okraje této mezihvězdné...
Poblíž středu tohoto ostrého podrobného kompozitního obrázku se shora dolů pohybují tenká, jasná, propletená vlákna, která jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. Rázová vlna se mezihvězdným prostorem sune rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Tímto spletitým a krásným koutem oblohy probíhá rovina naší Mléčné dráhy. Teleskopické pole ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je široké přes 10 stupňů se středem na nejjasnější zářící filamenty Zbytku supernovy v Plachtách, což je rozpínající se mračno trosek po smrtící...
Poblíž středu tohoto bohatého pole hvězd v hranicích námořnických souhvězdí Lodní záď a Plachty je uskupení jasně olemovaných tokových útvarů. Skupina kometárních globulí z mezihvězdného plynu a prachu velikosti světelného roku je asi 1300 světelných let daleko. Globule utvářelo energetické...
Tyto tenké, jasné, krajkovité filamenty, které se na tomto krásném, podrobném, barevném kompozitu pohybují zleva doprava, jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v plástvi zářícího plynu, která je vidět z boku. Tato mezihvězdná rázová vlna se vesmírem pohybuje rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Tímto komplexním a krásným koutem oblohy probíhá rovina naší Mléčné dráhy. Tato mozaika ze čtyř políček ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je přes 10 stupňů široká a v jejím středu jsou zářivé filamenty zbytku po supernově v Plachtách, což je rozpínající se mračno trosek ze...
Gumova mlhovina pojmenovaná po australském astronomovi Colin Stanley Gumovi (1924-1960) je tak velká a blízká, že je těžké ji uvidět. Ve skutečnosti jsme pouhých asi 450 světelných let od okraje čela a 1500 světelných let od zadního okraje tohoto kosmického mračna zářícího vodíku. Mozaika z...
Tato rázová vlna brázdí vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto krásně podrobném barevném kompozitu se pohybuje zprava doleva a její tenké propletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhými vlnami v ploše zářícího plynu, který je vidět ze strany. Tato mlhovina...
Touto spletitou a krásnou částí oblohy probíhá rovina naší Galaxie Mléčné dráhy. Tato 16 stupňů široká mozaika ze 30 snímků ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je vycentrovaná na zářící vlákna zbytku po supernově v Plachtách, což jsou rozpínající se trosky po smrtící explozi...
Už je po výbuchu, ale následky trvají. Asi před jedenácti tisíci lety bychom mohli v souhvězdí Plachty (Vela) vidět výbuch, který vytvořil zvláštní světelný bod, který mohli krátce vidět tehdejší lidé žijící na počátku psané historie lidstva. Vnější vrstvy hvězdy narazily do mezihvězdného...
Gumova mlhovina pojmenovaná po australském astronomovi Colin Stanley Gum (1924-1960) je tak velká a tak blízko, že je ve skutečnosti těžké ji uvidět. My se ve skutečnosti nacházíme pouhých asi 450 světelných let od čelního okraje a asi 1500 světelných let od zadního okraje tohoto kosmického...
Pulsar Vela se zrodil ve středu explodující hvězdy - supernovy před 10000 lety. Na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra pulsar stále vytváří zářící mlhovinu v srdci rozpínajícího se oblaku hvězdných trosek. Samotný pulsar je neutronová hvězda vzniklá z jádra hvězdy stlačením na...
Už je po explozi, ale následky pokračují. Asi před jedenácti tisíci lety vybuchla hvězda v souhvězdí Plachty (Vela) a vytvořila zvláštní zdroj světla krátce viditelný všem lidem žijícím kolem počátků psané historie. Vnější vrstvy hvězdy narazily do mezihvězdného prostředí a vytvořily rázovou...
Tímto krásným a komplexním koutem nebe probíhá rovina naší Galaxie Mléčné dráhy. Mozaika složená z 200 snímků široká 16 stupňů míří k barevným hvězdám u severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) a ve středu jsou zářící filamenty zbytku supernovy v Plachtách, což je mračno trosek po...
Gumova mlhovina pojmenovaná po lovci kosmických mračen, australském astronomovi Colin Stanley Gumovi (1924-1960), je tak velká a tak blízko, že je obtížné ji vidět. Ve skutečnosti jsme pouze 450 světelných let daleko od předního okraje a 1500 světelných let od zadního okraje této mezihvězdné...
Poblíž středu tohoto ostrého podrobného kompozitního obrázku se shora dolů pohybují tenká, jasná, propletená vlákna, která jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. Rázová vlna se mezihvězdným prostorem sune rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Tímto spletitým a krásným koutem oblohy probíhá rovina naší Mléčné dráhy. Teleskopické pole ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je široké přes 10 stupňů se středem na nejjasnější zářící filamenty Zbytku supernovy v Plachtách, což je rozpínající se mračno trosek po smrtící...
Poblíž středu tohoto bohatého pole hvězd v hranicích námořnických souhvězdí Lodní záď a Plachty je uskupení jasně olemovaných tokových útvarů. Skupina kometárních globulí z mezihvězdného plynu a prachu velikosti světelného roku je asi 1300 světelných let daleko. Globule utvářelo energetické...
Tyto tenké, jasné, krajkovité filamenty, které se na tomto krásném, podrobném, barevném kompozitu pohybují zleva doprava, jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v plástvi zářícího plynu, která je vidět z boku. Tato mezihvězdná rázová vlna se vesmírem pohybuje rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Tímto komplexním a krásným koutem oblohy probíhá rovina naší Mléčné dráhy. Tato mozaika ze čtyř políček ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je přes 10 stupňů široká a v jejím středu jsou zářivé filamenty zbytku po supernově v Plachtách, což je rozpínající se mračno trosek ze...
Gumova mlhovina pojmenovaná po australském astronomovi Colin Stanley Gumovi (1924-1960) je tak velká a blízká, že je těžké ji uvidět. Ve skutečnosti jsme pouhých asi 450 světelných let od okraje čela a 1500 světelných let od zadního okraje tohoto kosmického mračna zářícího vodíku. Mozaika z...
Tato rázová vlna brázdí vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto krásně podrobném barevném kompozitu se pohybuje zprava doleva a její tenké propletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhými vlnami v ploše zářícího plynu, který je vidět ze strany. Tato mlhovina...
Touto spletitou a krásnou částí oblohy probíhá rovina naší Galaxie Mléčné dráhy. Tato 16 stupňů široká mozaika ze 30 snímků ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je vycentrovaná na zářící vlákna zbytku po supernově v Plachtách, což jsou rozpínající se trosky po smrtící explozi...
Už je po výbuchu, ale následky trvají. Asi před jedenácti tisíci lety bychom mohli v souhvězdí Plachty (Vela) vidět výbuch, který vytvořil zvláštní světelný bod, který mohli krátce vidět tehdejší lidé žijící na počátku psané historie lidstva. Vnější vrstvy hvězdy narazily do mezihvězdného...
Gumova mlhovina pojmenovaná po australském astronomovi Colin Stanley Gum (1924-1960) je tak velká a tak blízko, že je ve skutečnosti těžké ji uvidět. My se ve skutečnosti nacházíme pouhých asi 450 světelných let od čelního okraje a asi 1500 světelných let od zadního okraje tohoto kosmického...
Pulsar Vela se zrodil ve středu explodující hvězdy - supernovy před 10000 lety. Na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra pulsar stále vytváří zářící mlhovinu v srdci rozpínajícího se oblaku hvězdných trosek. Samotný pulsar je neutronová hvězda vzniklá z jádra hvězdy stlačením na...
Už je po explozi, ale následky pokračují. Asi před jedenácti tisíci lety vybuchla hvězda v souhvězdí Plachty (Vela) a vytvořila zvláštní zdroj světla krátce viditelný všem lidem žijícím kolem počátků psané historie. Vnější vrstvy hvězdy narazily do mezihvězdného prostředí a vytvořily rázovou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
