Tímto krásným a komplexním koutem nebe probíhá rovina naší Galaxie Mléčné dráhy. Mozaika složená z 200 snímků široká 16 stupňů míří k barevným hvězdám u severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) a ve středu jsou zářící filamenty zbytku supernovy v Plachtách, což je mračno trosek po...
Gumova mlhovina pojmenovaná po lovci kosmických mračen, australském astronomovi Colin Stanley Gumovi (1924-1960), je tak velká a tak blízko, že je obtížné ji vidět. Ve skutečnosti jsme pouze 450 světelných let daleko od předního okraje a 1500 světelných let od zadního okraje této mezihvězdné...
Poblíž středu tohoto ostrého podrobného kompozitního obrázku se shora dolů pohybují tenká, jasná, propletená vlákna, která jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. Rázová vlna se mezihvězdným prostorem sune rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Tímto spletitým a krásným koutem oblohy probíhá rovina naší Mléčné dráhy. Teleskopické pole ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je široké přes 10 stupňů se středem na nejjasnější zářící filamenty Zbytku supernovy v Plachtách, což je rozpínající se mračno trosek po smrtící...
Poblíž středu tohoto bohatého pole hvězd v hranicích námořnických souhvězdí Lodní záď a Plachty je uskupení jasně olemovaných tokových útvarů. Skupina kometárních globulí z mezihvězdného plynu a prachu velikosti světelného roku je asi 1300 světelných let daleko. Globule utvářelo energetické...
Tyto tenké, jasné, krajkovité filamenty, které se na tomto krásném, podrobném, barevném kompozitu pohybují zleva doprava, jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v plástvi zářícího plynu, která je vidět z boku. Tato mezihvězdná rázová vlna se vesmírem pohybuje rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Tímto komplexním a krásným koutem oblohy probíhá rovina naší Mléčné dráhy. Tato mozaika ze čtyř políček ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je přes 10 stupňů široká a v jejím středu jsou zářivé filamenty zbytku po supernově v Plachtách, což je rozpínající se mračno trosek ze...
Gumova mlhovina pojmenovaná po australském astronomovi Colin Stanley Gumovi (1924-1960) je tak velká a blízká, že je těžké ji uvidět. Ve skutečnosti jsme pouhých asi 450 světelných let od okraje čela a 1500 světelných let od zadního okraje tohoto kosmického mračna zářícího vodíku. Mozaika z...
Tato rázová vlna brázdí vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto krásně podrobném barevném kompozitu se pohybuje zprava doleva a její tenké propletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhými vlnami v ploše zářícího plynu, který je vidět ze strany. Tato mlhovina...
Touto spletitou a krásnou částí oblohy probíhá rovina naší Galaxie Mléčné dráhy. Tato 16 stupňů široká mozaika ze 30 snímků ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je vycentrovaná na zářící vlákna zbytku po supernově v Plachtách, což jsou rozpínající se trosky po smrtící explozi...
Už je po výbuchu, ale následky trvají. Asi před jedenácti tisíci lety bychom mohli v souhvězdí Plachty (Vela) vidět výbuch, který vytvořil zvláštní světelný bod, který mohli krátce vidět tehdejší lidé žijící na počátku psané historie lidstva. Vnější vrstvy hvězdy narazily do mezihvězdného...
Gumova mlhovina pojmenovaná po australském astronomovi Colin Stanley Gum (1924-1960) je tak velká a tak blízko, že je ve skutečnosti těžké ji uvidět. My se ve skutečnosti nacházíme pouhých asi 450 světelných let od čelního okraje a asi 1500 světelných let od zadního okraje tohoto kosmického...
Pulsar Vela se zrodil ve středu explodující hvězdy - supernovy před 10000 lety. Na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra pulsar stále vytváří zářící mlhovinu v srdci rozpínajícího se oblaku hvězdných trosek. Samotný pulsar je neutronová hvězda vzniklá z jádra hvězdy stlačením na...
Už je po explozi, ale následky pokračují. Asi před jedenácti tisíci lety vybuchla hvězda v souhvězdí Plachty (Vela) a vytvořila zvláštní zdroj světla krátce viditelný všem lidem žijícím kolem počátků psané historie. Vnější vrstvy hvězdy narazily do mezihvězdného prostředí a vytvořily rázovou...
Tímto krásným a komplexním koutem nebe probíhá rovina naší Galaxie Mléčné dráhy. Mozaika složená z 200 snímků široká 16 stupňů míří k barevným hvězdám u severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) a ve středu jsou zářící filamenty zbytku supernovy v Plachtách, což je mračno trosek po...
Gumova mlhovina pojmenovaná po lovci kosmických mračen, australském astronomovi Colin Stanley Gumovi (1924-1960), je tak velká a tak blízko, že je obtížné ji vidět. Ve skutečnosti jsme pouze 450 světelných let daleko od předního okraje a 1500 světelných let od zadního okraje této mezihvězdné...
Poblíž středu tohoto ostrého podrobného kompozitního obrázku se shora dolů pohybují tenká, jasná, propletená vlákna, která jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. Rázová vlna se mezihvězdným prostorem sune rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Tímto spletitým a krásným koutem oblohy probíhá rovina naší Mléčné dráhy. Teleskopické pole ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je široké přes 10 stupňů se středem na nejjasnější zářící filamenty Zbytku supernovy v Plachtách, což je rozpínající se mračno trosek po smrtící...
Poblíž středu tohoto bohatého pole hvězd v hranicích námořnických souhvězdí Lodní záď a Plachty je uskupení jasně olemovaných tokových útvarů. Skupina kometárních globulí z mezihvězdného plynu a prachu velikosti světelného roku je asi 1300 světelných let daleko. Globule utvářelo energetické...
Tyto tenké, jasné, krajkovité filamenty, které se na tomto krásném, podrobném, barevném kompozitu pohybují zleva doprava, jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v plástvi zářícího plynu, která je vidět z boku. Tato mezihvězdná rázová vlna se vesmírem pohybuje rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Tímto komplexním a krásným koutem oblohy probíhá rovina naší Mléčné dráhy. Tato mozaika ze čtyř políček ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je přes 10 stupňů široká a v jejím středu jsou zářivé filamenty zbytku po supernově v Plachtách, což je rozpínající se mračno trosek ze...
Gumova mlhovina pojmenovaná po australském astronomovi Colin Stanley Gumovi (1924-1960) je tak velká a blízká, že je těžké ji uvidět. Ve skutečnosti jsme pouhých asi 450 světelných let od okraje čela a 1500 světelných let od zadního okraje tohoto kosmického mračna zářícího vodíku. Mozaika z...
Tato rázová vlna brázdí vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto krásně podrobném barevném kompozitu se pohybuje zprava doleva a její tenké propletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhými vlnami v ploše zářícího plynu, který je vidět ze strany. Tato mlhovina...
Touto spletitou a krásnou částí oblohy probíhá rovina naší Galaxie Mléčné dráhy. Tato 16 stupňů široká mozaika ze 30 snímků ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je vycentrovaná na zářící vlákna zbytku po supernově v Plachtách, což jsou rozpínající se trosky po smrtící explozi...
Už je po výbuchu, ale následky trvají. Asi před jedenácti tisíci lety bychom mohli v souhvězdí Plachty (Vela) vidět výbuch, který vytvořil zvláštní světelný bod, který mohli krátce vidět tehdejší lidé žijící na počátku psané historie lidstva. Vnější vrstvy hvězdy narazily do mezihvězdného...
Gumova mlhovina pojmenovaná po australském astronomovi Colin Stanley Gum (1924-1960) je tak velká a tak blízko, že je ve skutečnosti těžké ji uvidět. My se ve skutečnosti nacházíme pouhých asi 450 světelných let od čelního okraje a asi 1500 světelných let od zadního okraje tohoto kosmického...
Pulsar Vela se zrodil ve středu explodující hvězdy - supernovy před 10000 lety. Na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra pulsar stále vytváří zářící mlhovinu v srdci rozpínajícího se oblaku hvězdných trosek. Samotný pulsar je neutronová hvězda vzniklá z jádra hvězdy stlačením na...
Už je po explozi, ale následky pokračují. Asi před jedenácti tisíci lety vybuchla hvězda v souhvězdí Plachty (Vela) a vytvořila zvláštní zdroj světla krátce viditelný všem lidem žijícím kolem počátků psané historie. Vnější vrstvy hvězdy narazily do mezihvězdného prostředí a vytvořily rázovou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
