Říjnový výběr z hroznů úrody fotografií optických jevů v atmosféře tentokrát povznese hned v úvodu výjev slabé polární záře od našich blízkých sousedů. Těšit se dále můžete na skvostnou duhu, červánky či krepuskulární paprsky. Poslední měsíce roku pak již netrpělivě vyhlížejí příznivci halových jevů, vznikajících na ledových krystalech v přízemní vrstvě ovzduší. Nejen lyžaři velebí výrobní schopnosti sněhových děl.
Ještě před několika dekádami let bylo slovo „airglow“ považováno za jakýsi nepotvrzený jev v zemské atmosféře, opředený mnoha nejistotami. Dnes je volně přeložené „záření atmosféry“ velmi četně fotografovaná a dokumentovaná nebeská podívaná, ovšem pro svůj jas a mizivou citlivost oka na barvy v přirozeném nočním prostředí, zachytitelná prakticky výhradně jen fotograficky. Velký podíl na zájmu o airglow mají astronauté na oběžné dráze Země v Mezinárodní kosmické stanici a samozřejmě samotný vývoj fotografické techniky. Airglow jako fenomén je zevrubně studován a jeho výzkum jde velmi kupředu. Co vlastně za airglow stojí a kde se berou jeho různé barvy?
Přehled událostí na obloze od 14. 11. do 20. 11. 2016. Měsíc bude v úplňku a zároveň v přízemí, jde o tzv. superúplněk. Večer je velmi nízko na jihozápadě Saturn, Venuše a Mars. V první polovině noci, před východem Měsíce, lze pozorovat dobře také Neptun a Uran. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Ve čtvrtek se má uskutečnit start Ariane 5 se satelity Galileo, v pátek start kosmické lodi Sojuz MS-03 k ISS a v sobotu start rakety Atlas V s meteodružicí GOES-R.
V pondělí 14. listopadu 2016 nastane největší úplněk za posledních 68 let. Měsíc v úplňku dosáhne na obloze rekordního průměru a jasu - bude o 14 % větší ve svém průměru a o 30 % jasnější. Poslední takový měsíční superúplněk nastal 26. ledna 1948 a další takový nastane až 25. listopadu 2034. Poměrně velký superúplněk máme ale v paměti z roku 2011.
Přehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2016. Měsíc kolem čtvrti bude opět zdobit večerní oblohu. Večer je velmi nízko na jihozápadě Saturn, Venuše a Mars. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Zajímavý zákryt hvězdy planetkou je přichystán na ráno 8. listopadu. Čína úspěšně vyzkoušela novou těžkotonážní raketu Dlouhý pochod 5.
Planetka Kalliope s pořadovým číslem 22 je jedním z prvních a také největších těles hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Objevil ji anglický astronom John Russell Hind 16. listopadu 1852. Její jméno se shoduje se jménem jedné z řeckých múz, Kalliopé. Jedná se o objekt označovaný jako asteroid typu M, tedy obecně řečeno těleso železné (NiFe) s možnými příměsemi křemičitanů a silikátů. 29. srpna 2001 astronomové Jean-Luc Margot and Michael E. Brown prostřednictvím Keckova dalekohledu na Hawaii objevili její přirozený satelit, který byl pojmenován Linus (dcera Kalliope). Planetce a posléze i jejímu průvodci je dlouhodobě věnována mimořádná pozornost i ze strany pozorovatelů zákrytů. Jeden z nich bude teleskopicky pozorovatelný 8. listopadu z Česka.
Přehled událostí na obloze od 31. 10. do 6. 11. 2016. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Večer, velmi nízko na jihozápadě, zůstává Saturn, Venuše a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn, což je v kontrastu s opakovaně vyšší geomagnetickou aktivitou. Sonda MRO ukázala zbytky po dopadu modulu Schiaparelli, za jehož problémy zřejmě stojí programová chyba.
Přehled událostí na obloze od 24. 10. do 30. 10. 2016. Měsíc spěje k novu. Večer velmi nízko na jihozápadě proběhne konjunkce Venuše a Saturnu. Ve Střelci, o něco výše nad obzorem, je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze se vynořil Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Orbiter TGO z mise ExoMars 2016 je na oběžné dráze Marsu, přistávací modul EDM havaroval. Čínská orbitální stanice Nebeský palác 2 má dvojčlennou posádku. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má opět šestičlennou posádku. Juno minula Jupiter v safe módu. K ISS vyrazila úspěšně také nákladní loď Cygnus. V neděli 30. 10. se mění čas posunem o hodinu zpět na běžný středoevropský.
Přehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit Jupiter. Aktivita Slunce se vrací k normálu (skvrn ubylo). K Marsu přilétá ExoMars 2016. Čeká nás několik přenosů ze startů raket. Kromě pondělních jde ještě o start kosmické lodi Sojuz MS-2 se třemi kosmonauty k ISS.
Je zde další výběr ze snímků optických atmosférických jevů minulého měsíce a jako vždy nechybí ani několik tipů na pozorování v tomto měsíci. Září nabídlo kormě halových jevů i pozoruhodné oblačné průrvy. Říjnové ranní mlhy nás mohou uvítat slavobránou bílé duhy. A vyskytnou-li se inverze, kromě dalekých výhledů lze vzácně spatřit třeba atmosférické zrcadlení.
Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je také Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit setkání Merkuru a Jupiteru. Na Slunci jsou nějaké skvrny. K Marsu přilétá ExoMars 2016. Blue Origin zvládla abort test za letu.
Přehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše a směrem k jihozápadu najdeme Saturn a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit zvířetníkové světlo a také planetu Merkur, která dosahuje velkého jasu a přidá se k ní i Jupiter. Velmi zajímavé věci přináší kosmonautika. Namátkou připomeňme Muskovu prezentaci nebo přistání Rosetty na kometě. Ale vidět můžete i čtyři kosmonauty v Brně.
Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.
Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.
V pátek 16. září ve 21:05 SELČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sklizňový“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné fotografovat a zapojit se tak do soutěže pro širokou veřejnost.
Rozhodnutí padlo v listopadu 2015. „Příští rok vyrazím za prstencovým zatměním Slunce,“ říkal jsem si rozhodně a šlo o to prstencové 1. září 2016. Pás annularity přecházel centrální Afrikou, Madagaskarem a jižním okrajem ostrova Réunion. Já zvolil exotický Madagaskar, lidově známý jako „sedmý světadíl“.
Přehled událostí na obloze od 12. 9. do 18. 9. 2016. Měsíc bude v úplňku a v týdnu zakryje Neptun. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Rosetta konečně vyfotografovala modul Philae na povrchu komety. Odstartovala raketa Atlas V se sondou OSIRIS-REx na palubě.
Prázdninový výběr pozoruhodných snímků a zářijový výhled pozorování zahájíme souhrnem pozorovací sezóny nočních svítících oblaků. Během letošní sezóny ozvláštnily nejméně 11 nocí. Další snímky představí třeba rudou duhu nebo nás vrátí zpět do maxima srpnových Perseid. Září pak slibuje nejen duhy na ranní rose, ale blížící se podzim statisticky přeje halovým jevům nebo polárním zářím.
Přehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše, na jihozápadě Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. 1. září přineslo dvě havárie raket. Juno přinesla první poznatky o Jupiteru. Chystá se návrat části posádky ISS v Sojuzu TMA-20M. Odstartovat by měla sonda OSIRIS-REx k asteroidu Bennu.
Ve čtvrtek 1. září 2016 v českých dopoledních hodinách nastane hluboko na jihu „pod námi“ – v centrální a jižní Africe včetně Madagaskaru – prstencové zatmění Slunce. Měsíc v novu při pozorování z úzkého pásu na Zemi zakryje naší mateřskou hvězdu svým úhlově o něco menším diskem a při maximální fázi zatmění tak kolem měsíčního kotouče pozorovatelé uzří oslnivý kroužek sluneční fotosféry. Nezvyklý úkaz, který se od krásnějšího úplného zatmění Slunce liší nemožností spatřit sluneční korónu, se vydalo do nespoutané Afriky pozorovat a fotit mnoho nadšenců. Mimo fotky, které se záhy objeví na internetu, se můžete připravit i na živý videopřenos. Pokud si tedy chcete vychutnat úkaz z pohodlí domova, ze školy pro zpestření prvního dne se studenty či z vaší kanceláře jako potřebné rozptýlení při práci, nenechte si jej ujít.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
