Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Průlet planetky Florence lze fotit i obyčejným kompaktem

Průlet planetky Florence lze fotit i obyčejným kompaktem

Asteroid 2132 Florence
Autor: Bohuslav Pelc

Tak trochu ve stínu úplného zatmění Slunce pozorovatelného v USA 21. srpna probíhá právě teď na obloze úkaz viditelný i od nás: průlet planetky. Okem vidět není, ale už triedr či malý fotoaparát poslouží jako dostatečné nástroje k pozorování.

Nestává často, aby se na obloze mezi hvězdami planetka pohybovala tak rychle a byla při tom tak jasná, že to zaujme i sdělovací prostředky. Hned na úvod je třeba uklidnit, že onen blízký průlet probíhá v bezpečné vzdálenosti přes 7 milionů kilometrů. Ani velikost planetky není závratná – něco mezi 2,5 až 4,9 km. Ano, přestože byla planetka Florence objevena už roku 1981, její rozměr přesněji stanoven není.

Průlet v bezpečné vzdálenosti

Florence se sice řadí mezi tzv. blízkozemní planetky, ale to si nesmíme představovat tak, že by dokázala proletět třeba mezi Zemí a Měsícem, tj. do vzdálenosti cca 380 000 km od nás.  V tomto případě hovoří statistiky jasně:

Těles o velikosti 1 metr prolétá mezi Zemí a Měsícem několik stovek za den. Pětimetrových proletí touto oblastí asi 10 za den, 30metrové přibližně jedno za 5 dnů, 100metrová asi 2 za rok a kilometrová tělesa proletí touto oblastí jen vzácně, tak jednou za sto let“, říká dr. Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV ČR.

Úlovek astrofotografů

Přestože je planetka (3122) Florence k Zemi nejblíže dnes, je stále bezpečně daleko. Je to ale skvělá příležitost a dalo by se říci výzva pro všechny astrofotografy. Samozřejmě na tu obrovskou vzdálenost nejsou na planetce vidět žádné detaily. Jeví se jen jako tečka mezi tečkami, hvězdička mezi hvězdami. Co je fascinující, je její pohyb. Mezi české astronomy amatéry, kteří se pokusili planetku vyfotografovat, patří i dr. Lukáš Král, kterého zážitek nadchl:

Je asi 18x dál než Měsíc, přesto je v dalekohledu už po pár desítkách vteřin vidět její pohyb mezi hvězdami. Včera se mi ji u nás v Ivančicích podařilo i vyfotit – kompaktem a z obyčejné statické trojnožky!

Planetka (3122) Florence kompaktním fotoaparátem Autor: Lukáš Král
Planetka (3122) Florence kompaktním fotoaparátem
Autor: Lukáš Král

Přiložená fotografie je složena ze 185 snímků, celková expozice 12 minut. Nejslabší hvězdy na snímku mají 12 mag, planetka má 8,8 mag. Jasná hvězda ve výřezu je ný Aqr. Foťák Sony RX100M2, ISO 12800, f = 37 mm, f/4.9. Datum 31. 8. 2017 00:13–00:28 SELČ.

Lukáš Král přiznává, že je sice jednoduché jasnou planetku spatřit, ale pořízení fotografie tak, aby byla vidět dráha planetky mezi hvězdami, už tak snadné není: „Je to docela alchymie, musí se dělat a odečítat různé korekční snímky, a hlavně to pak softwarově všechno seskládat na sebe tak, aby hvězdy nebyly rozmazané. Naštěstí na všechno existuje SW zdarma – já používám Iris.“

Počasí je v těchto dnes proti astronomickým pozorováním, ale třeba se vám na krátkou dobu vyjasní. Stačí čtvrthodina a můžete získat podobnou sérií snímků jako Lukáš Král. Další možností je sledovat například online přenos z Bareket observatory v Izraeli. Ten nejbližší začíná dnes ve 22 hodin našeho času.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rozhovor: Petr Scheirich - Pravděpodobnost srážky planetky se Zemí
[2] 35. vesmírný týden 2017
[3] Planetka Florence z Jablonce nad Nisou



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Florence


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »