Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Průlet planetky Florence lze fotit i obyčejným kompaktem

Průlet planetky Florence lze fotit i obyčejným kompaktem

Asteroid 2132 Florence
Autor: Bohuslav Pelc

Tak trochu ve stínu úplného zatmění Slunce pozorovatelného v USA 21. srpna probíhá právě teď na obloze úkaz viditelný i od nás: průlet planetky. Okem vidět není, ale už triedr či malý fotoaparát poslouží jako dostatečné nástroje k pozorování.

Nestává často, aby se na obloze mezi hvězdami planetka pohybovala tak rychle a byla při tom tak jasná, že to zaujme i sdělovací prostředky. Hned na úvod je třeba uklidnit, že onen blízký průlet probíhá v bezpečné vzdálenosti přes 7 milionů kilometrů. Ani velikost planetky není závratná – něco mezi 2,5 až 4,9 km. Ano, přestože byla planetka Florence objevena už roku 1981, její rozměr přesněji stanoven není.

Průlet v bezpečné vzdálenosti

Florence se sice řadí mezi tzv. blízkozemní planetky, ale to si nesmíme představovat tak, že by dokázala proletět třeba mezi Zemí a Měsícem, tj. do vzdálenosti cca 380 000 km od nás.  V tomto případě hovoří statistiky jasně:

Těles o velikosti 1 metr prolétá mezi Zemí a Měsícem několik stovek za den. Pětimetrových proletí touto oblastí asi 10 za den, 30metrové přibližně jedno za 5 dnů, 100metrová asi 2 za rok a kilometrová tělesa proletí touto oblastí jen vzácně, tak jednou za sto let“, říká dr. Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV ČR.

Úlovek astrofotografů

Přestože je planetka (3122) Florence k Zemi nejblíže dnes, je stále bezpečně daleko. Je to ale skvělá příležitost a dalo by se říci výzva pro všechny astrofotografy. Samozřejmě na tu obrovskou vzdálenost nejsou na planetce vidět žádné detaily. Jeví se jen jako tečka mezi tečkami, hvězdička mezi hvězdami. Co je fascinující, je její pohyb. Mezi české astronomy amatéry, kteří se pokusili planetku vyfotografovat, patří i dr. Lukáš Král, kterého zážitek nadchl:

Je asi 18x dál než Měsíc, přesto je v dalekohledu už po pár desítkách vteřin vidět její pohyb mezi hvězdami. Včera se mi ji u nás v Ivančicích podařilo i vyfotit – kompaktem a z obyčejné statické trojnožky!

Planetka (3122) Florence kompaktním fotoaparátem Autor: Lukáš Král
Planetka (3122) Florence kompaktním fotoaparátem
Autor: Lukáš Král

Přiložená fotografie je složena ze 185 snímků, celková expozice 12 minut. Nejslabší hvězdy na snímku mají 12 mag, planetka má 8,8 mag. Jasná hvězda ve výřezu je ný Aqr. Foťák Sony RX100M2, ISO 12800, f = 37 mm, f/4.9. Datum 31. 8. 2017 00:13–00:28 SELČ.

Lukáš Král přiznává, že je sice jednoduché jasnou planetku spatřit, ale pořízení fotografie tak, aby byla vidět dráha planetky mezi hvězdami, už tak snadné není: „Je to docela alchymie, musí se dělat a odečítat různé korekční snímky, a hlavně to pak softwarově všechno seskládat na sebe tak, aby hvězdy nebyly rozmazané. Naštěstí na všechno existuje SW zdarma – já používám Iris.“

Počasí je v těchto dnes proti astronomickým pozorováním, ale třeba se vám na krátkou dobu vyjasní. Stačí čtvrthodina a můžete získat podobnou sérií snímků jako Lukáš Král. Další možností je sledovat například online přenos z Bareket observatory v Izraeli. Ten nejbližší začíná dnes ve 22 hodin našeho času.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rozhovor: Petr Scheirich - Pravděpodobnost srážky planetky se Zemí
[2] 35. vesmírný týden 2017
[3] Planetka Florence z Jablonce nad Nisou



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Florence


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »