Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Průlet planetky Florence lze fotit i obyčejným kompaktem

Průlet planetky Florence lze fotit i obyčejným kompaktem

Asteroid 2132 Florence
Autor: Bohuslav Pelc

Tak trochu ve stínu úplného zatmění Slunce pozorovatelného v USA 21. srpna probíhá právě teď na obloze úkaz viditelný i od nás: průlet planetky. Okem vidět není, ale už triedr či malý fotoaparát poslouží jako dostatečné nástroje k pozorování.

Nestává často, aby se na obloze mezi hvězdami planetka pohybovala tak rychle a byla při tom tak jasná, že to zaujme i sdělovací prostředky. Hned na úvod je třeba uklidnit, že onen blízký průlet probíhá v bezpečné vzdálenosti přes 7 milionů kilometrů. Ani velikost planetky není závratná – něco mezi 2,5 až 4,9 km. Ano, přestože byla planetka Florence objevena už roku 1981, její rozměr přesněji stanoven není.

Průlet v bezpečné vzdálenosti

Florence se sice řadí mezi tzv. blízkozemní planetky, ale to si nesmíme představovat tak, že by dokázala proletět třeba mezi Zemí a Měsícem, tj. do vzdálenosti cca 380 000 km od nás.  V tomto případě hovoří statistiky jasně:

Těles o velikosti 1 metr prolétá mezi Zemí a Měsícem několik stovek za den. Pětimetrových proletí touto oblastí asi 10 za den, 30metrové přibližně jedno za 5 dnů, 100metrová asi 2 za rok a kilometrová tělesa proletí touto oblastí jen vzácně, tak jednou za sto let“, říká dr. Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV ČR.

Úlovek astrofotografů

Přestože je planetka (3122) Florence k Zemi nejblíže dnes, je stále bezpečně daleko. Je to ale skvělá příležitost a dalo by se říci výzva pro všechny astrofotografy. Samozřejmě na tu obrovskou vzdálenost nejsou na planetce vidět žádné detaily. Jeví se jen jako tečka mezi tečkami, hvězdička mezi hvězdami. Co je fascinující, je její pohyb. Mezi české astronomy amatéry, kteří se pokusili planetku vyfotografovat, patří i dr. Lukáš Král, kterého zážitek nadchl:

Je asi 18x dál než Měsíc, přesto je v dalekohledu už po pár desítkách vteřin vidět její pohyb mezi hvězdami. Včera se mi ji u nás v Ivančicích podařilo i vyfotit – kompaktem a z obyčejné statické trojnožky!

Planetka (3122) Florence kompaktním fotoaparátem Autor: Lukáš Král
Planetka (3122) Florence kompaktním fotoaparátem
Autor: Lukáš Král

Přiložená fotografie je složena ze 185 snímků, celková expozice 12 minut. Nejslabší hvězdy na snímku mají 12 mag, planetka má 8,8 mag. Jasná hvězda ve výřezu je ný Aqr. Foťák Sony RX100M2, ISO 12800, f = 37 mm, f/4.9. Datum 31. 8. 2017 00:13–00:28 SELČ.

Lukáš Král přiznává, že je sice jednoduché jasnou planetku spatřit, ale pořízení fotografie tak, aby byla vidět dráha planetky mezi hvězdami, už tak snadné není: „Je to docela alchymie, musí se dělat a odečítat různé korekční snímky, a hlavně to pak softwarově všechno seskládat na sebe tak, aby hvězdy nebyly rozmazané. Naštěstí na všechno existuje SW zdarma – já používám Iris.“

Počasí je v těchto dnes proti astronomickým pozorováním, ale třeba se vám na krátkou dobu vyjasní. Stačí čtvrthodina a můžete získat podobnou sérií snímků jako Lukáš Král. Další možností je sledovat například online přenos z Bareket observatory v Izraeli. Ten nejbližší začíná dnes ve 22 hodin našeho času.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rozhovor: Petr Scheirich - Pravděpodobnost srážky planetky se Zemí
[2] 35. vesmírný týden 2017
[3] Planetka Florence z Jablonce nad Nisou



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Florence


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »