37. vesmírný týden 2017

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 13. září v 8:25 SELČ. Slábnoucí srpek ráno postupně potká Regulus s Venuší a Merkur s Marsem. To už nám ale začne nový týden.

Planety: Jupiter (–1,7 mag) zapadá už hodinu po Slunci a je tak jen nízko na západě. Saturn (0,4 mag) není o mnoho výše, ale nachází se blíže k jihu.
Vzdálené planety, Neptun a Uran, najdeme na jihovýchodní obloze již v první polovině noci. Nad ránem je dobře vidět planeta Venuše (–4 mag). K ní se nyní přidává za svítání i Merkur (0 až –1 mag), který je opravdu jasný. Nedaleko Merkuru najdeme i planetu Mars (1,8 mag), která je však slabá a i když dojde k její těsné konjunkci s Merkurem (17. 9.), na jeho vyhledání bude třeba dalekohled.

Aktivita Slunce byla nečekaně vysoká a se západem aktivních oblastí se skvrnami se uklidnila. Především komplikovaná skvrna ve spodní části kotouče nám minulý týden přichystala nejedno překvapení v podobě několika erupcí nejvyšší třídy X, přičemž středeční erupcí X9,9 byla podle záznamů dokonce nejsilnější za 12 let. Oblaka plasmatu, která se při erupcích uvolnila, zasáhla Zemi během pátku a k naší smůle příliš brzy na to, abychom měli šanci spatřit polární záři. Lépe na tom byli tam, kde byla ještě noc, tedy v Americe a ve druhé vlně tam, kde byla dříve tma, tedy na severu Evropy, viz galerie Spaceweather.com. Přestože skvrny na jedné straně právě zapadají, na druhé se nejméně jedna vynořila, takže snad bude i nadále co pozorovat. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 66: Merkur v konjunkci s Marsem (16./17. 9. 2017)

V polovině září se k sobě velice těsně přiblíží planety Merkur a Mars. Jejich setkání však bude pouze zdánlivé. Na obloze je sice bude dělit pouze nepatrná vzdálenost 0,05° (3'), ale v prostoru se na svých oběžných drahách budou nacházet na značně vzdálených místech. Merkur od nás aktuálně bude vzdálený 1,058 au (158 milionů km) a od Marsu nás bude dělit ještě více než dvojnásobek odstupu Merkuru – vzdálenost 2,6 au (389 milionů km).
K výše zmíněnému nejtěsnějšímu setkání dojde kolem 16. hodiny UT 16. 9. 2017. V té době ovšem dvojice bude při pohledu z centrální Evropy přezářena Sluncem nízko nad západním obzorem. My tak dostaneme možnost si konjunkci prohlížet v ranních hodinách za svítání (kolem 6. hod SELČ), kdy se pár terestrických planet vyhoupne nad náš obzor, a to buď 16. 9. ráno (Mars bude půl stupně vlevo dole od jasnějšího Merkuru), případně ještě o den později, kdy vzdálenost planet bude ještě menší a vzájemně si vymění svá místa. Dvojice bude v obou dnech necelých 8° nad východním (A=84°), již značně světlajícím obzorem. Výš nad východním obzorem si jistě pozorovatelé všimnou i dalších jasných objektů, kterými budou hvězda Regulus, jasná planeta Venuše a úzký srpek couvajícího Měsíce krátce před novem.
Zářijová konjunkce Merkuru s Marsem je nejtěsnějším přiblížením planet viditelných pouhým okem v roce 2017, ale současně je to i začátek několika následných přiblížení planet Merkur a Venuše, které nás čekají v následujících letech.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

• Zákony nebeské mechaniky už nelze obejít a tak sonda Cassini, která nyní obíhala tak, že se protahovala mezi atmosférou Saturnu a vnitřním okrajem prstenců, nyní definitivně zanikne. 11. září ji blízký průlet kolem Titanu mírně zpomalí a díky tomu 15. září vstoupí do atmosféry. Ještě předtím nám ale přinese unikátní data. K závěru mise už můžeme sledovat přehlídku nejlepších objevů a bude i přímý přenos.
• Floridu zasáhnul hurikán Irma. Tím je přímo ohrožen kosmodrom na mysu Canaveral, ale také rodiny mnoha zaměstnanců, kteří se starají o starty raket. Proto byl také odložen start rakety Atlas V, která měla letět z Kalifornie, protože klíčoví zaměstnanci odletěli domů. Hurikán naštěstí slábne a oko se přesune výrazně západněji, ale pořád je to velmi nebezpečný živel, jak co do větru, tak srážek. Navíc na okraji mohou v bouřích vznikat tornáda. Aktuální informace přináší web Kosmonautix.cz.
• Na Bajkonuru by měly proběhnout dva zajímavé straty. Už teď v noci na pondělí ve 21:23 má odstartovat raketa Proton-M/Briz-M s družicí Amazonas 5. O den později, v pondělí 12. září ve 23:17 by měla odstartovat raketa Sojuz-FG. Na palubě kosmické lodi Sojuz MS-06 bude trojice kosmonautů ve složení Alexandr Misurkin (Rus), Mark Vande Hei a Joseph Acabá (oba USA).

Výročí

• 11. září 1937 (80 let) se narodil americký astronaut Robert L. Crippen. Jako astronaut NASA působil už programu Skylab a Sojuz-Apollo. Poprvé do vesmíru letěl až 12. dubna 1981, tedy přesně dvacet let po startu Gagarina. Tento let byl ovšem významný, neboť šlo o první testovací let raketoplánu. Na palubě Columbie s ním byl zkušený John Young. Let rval jen dva dny, ale ověřil, že systémy fungují, jak mají. Poté letěl ještě třikrát v raketoplánu Challenger.
• 12. září 1997 (20 let) se na oběžnou dráhu kolem Marsu dostala družice Mars Global Surveyor. Když se 2. listopadu 2006 náhle odmlčela, jednalo se o nejdéle pracující oběžnici Marsu. Dnes tento primát převzala družice Mars Odyssey, která přenáší data z vozítka Opportunity a Curiosity. MGS se odmlčel pravděpodobně z důvodu přehřátí baterií a následné ztráty orientace.
• 14. září 2007 (10 let) odstartovala k Měsíci japonská družice Kaguya (SELENE). Obíhala Měsíc po dobu roku a osmi měsíců. Poté byla navedena k povrchu, kde havarovala 10. června 2009. Družice je známa především díky kameře s vysokým rozlišením obrazu, jejíž videa vycházející nebo zapadající Země obletěla svět.
• 17. září 1857 (160 let) se narodil a 19. září 1935 zemřel otec kosmonautiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Jeho datem narození je vlastně už 5. září, ale podle starého kalendáře, který platil v Rusku až do roku 1918. Během života napsal velice mnoho děl, z nichž kolem 90 se týká raket. Zabýval se například raketami s řídícími tryskami, vícestupňovými raketami, kosmickými stanicemi nebo přechodovými komorami. Z teoretických prací vydal nejprve Teorii plynů a posléze Mechaniku pohybu zvířat. Kolem roku 1900 provozoval větrný tunel a studoval zde aerodynamiku těles různých tvarů. Zabýval se vzducholoďmi ještě v době, kdy tento pojem nebyl vynalezen. Uvažoval i o letounech těžších než vzduch, ale pro své myšlenky v té době nenašel pochopení. Pro kosmonautiku především odvodil rovnici pohybu rakety za každého okamžiku, i když neustále mění svoji hmotnost spalováním paliva. Za svého života stihl ještě studovat různé druhy paliva pro rakety a také navrhl vznášedlo. Ačkoli toho vymyslel mnoho, raketu nikdy nesestrojil. Pro své teorie neviděl takové uplatnění. Do praxe je převedli až jeho následovníci, kteří jeho práce pečlivě studovali, jako byli Wernher von Braun, Sergej Koroljov nebo Valentin Gluško. Na Měsíci na jeho odvrácené straně má Ciolkovskij kráter, který je zčásti zalit lávou, takže mu zde patří celkem výsadní postavení.

Výhled na příští týden

• Rovnodennost
• 100 pozorování: Venuše s Regulem
• 100 pozorování: Ranní planety v přímce
• Výročí: Antonín Rükl

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.