Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dnes ráno byla vidět nesmírně výrazná noční oblaka

Dnes ráno byla vidět nesmírně výrazná noční oblaka

Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno.
Autor: Petr Horálek
Dnes 15. června 2012 v časných ranních hodinách došlo na české obloze k výjimečnému atmosférickému jevu. Objevila se neobvykle výrazná noční, nebo také mezosférická oblaka, která dosáhla takové intenzity, jaké na české poměry nabývají skutečně zřídkakdy. Za posledních 5 let by se dalo mluvit pouze o dvou podobných případech, dnešní úkaz byl však patrně nejvýraznější. Sezóna nočních oblak je navíc teprve na svém začátku.

Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno.
Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka, lidově rovněž stříbřitá oblaka, nejsou běžnou atmosférickou oblačností. Vznikají v mezosféře ve výšce okolo 85 km nad zemí, tedy asi osmkrát výše než nejvyšší patra běžné oblačnosti. Jde o ledové krystalky vody i dalších molekul, které se do této výšky dosávají ze spodních vrstev atmosféry nebo jsou rozkládány slunečním zářením přímo v mezosféře. Tvoří se za nesmírně nízkých teplot okolo -130° C v době kolem letního slunovratu na severní polokouli nedaleko polárního kruhu a v době zimního slunovratu nad jižním pólem. Jsou velmi řídké a na denní obloze je proto za slunečního svitu nespatříme. Slunce nám je umožňuje zahlédnout jen v době, kdy je samo ještě pod obzorem a oblaka nasvěcuje za soumraku či rozbřesku nad severozápadním, severním a severovýchodním obzorem. Obvykle v době, kdy se nachází mezi 6° - 16° pod obzorem, což v červnových měsících znamená pozdě večer mezi cca 22:30 - 23:50 letního času, časně ráno pak mezi 2:00 - 3:40. Obvykle se nad český obzor nedostanou výš než do jedné třetiny výšky mezi obzorem a nadhlavníkem. Dnešní úkaz však vytvořil výjimečné podmínky pro jejich pozorování takřka po celé obloze.

Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno.
Autor: Petr Horálek
Noční oblaka byla patrná už okolo 2:20 ráno na webových kamerách Humlnet mířících nad severní obzor v Krkonoších. Tehdy se rozkládala nevysoko nad obzorem a díky vyjasněné obloze byla patrná po celé jejich šířce mezi severním a severovýchodním obzorem. Postupně se jasnější struktury "vytáhly" výše nad obzor a byly viditelné i z míst, kde obvykle vadí výhledu nedaleké lesy či domy. Už okolo 3:20 dosáhly úctyhodného jasu a bohatého členění; vyhouply se nad 20° nad obzor a stále "rostly". V tento čas obvykle spodní část oblak vlivem sílícího rozbřesku zanikne v jasu oblohy a výrazné struktury se postupně vytratí. To se ale dnes ráno nestalo.

Noční svítící oblaka 15. června 2012 nad jihem!!!. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 nad jihem!!!.
Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 v nadhlavníku. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 v nadhlavníku.
Autor: Petr Horálek
Největší překvapení přinesly následující minuty, krátce před 4. hodinou ranní. Struktury oblak se postupně zvýraznily vysoko v nadhlavníku a postupovaly dál. Bylo tedy jasné, že stříbřitá oblaka se nacházejí níže než 50° severní šířky, což je nezvyklé - obvykle jejich jižní hranice končí nad 65° severní šířky. Dlouhé stříbřité "cáry" tak pokryly na několik desítek minut celou oblohu a nejjasnější byly tam, kde ještě nebe nezasáhl přílišný jas rozbřesku. Celé představení skončilo okolo 4:25, kdy už byla obloha příliš světlá a nejjasnější struktury oblak pobledly.

Už včera večer

Noční svítící oblaka 14. června 2012 večer. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 14. června 2012 večer.
Autor: Petr Horálek
Noční oblaka nebyla vidět jen dnes ráno, ale slabě už včera před 23. hodinou. Byla ovšem opravdu nevýrazná. Dalo se však čekat, že budou předzvěstí ranních oblak, i když nikdo netušil, že tak jasných. Okolo letního slunovratu jsou totiž noci krátké a časová prodleva mezi večerními a ranními oblaky je nad českým obzorem asi dvouhodinová. Za tu dobu se noční oblaka obvykle nestihnou rozpadnout, dokonce však - jako tomu bylo dnes - mohou ještě výrazně zesílit.

Sezóna v plném proudu

Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno po celé obloze. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno po celé obloze.
Autor: Petr Horálek
Dnešní úkaz byl ojedinělý svou intenzitou, ovšem ne svým výskytem. Jak bylo psáno výše nebo v dřívějším článku, jsou noční oblaka, často též označovaná zkratkou NLC (z angl. NoctiLucent Clouds), pozorovatelná ze severní polokoule nejlépe okolo letního slunovratu, přesněji od počátku června do poloviny července. Rozhodně tedy vyhlížejte v pozdních hodinách či časně ráno i v dalších dnech, téměř jistě budou k vidění další NLC. Ostatně první pozorování letoší sezóny pochází z České republiky už z pondělního rána. A od té doby byla NLC včetně dneška pozorovatelná již pětkrát.

Pošlete fotografie

Viděli jste dnešní úkaz? Nebo některé z nedávných NLC letošní sezóny? Pokud máte fotografie, zašlete nám je přes formulář. Nezapomeňte správně vyplnit všechny údaje tak, jak je to v poznámkách u jednotlivých políček. Z došlých snímků utvoříme fotogalerii, která bude aktualizovaná i v následujících týdnech dalšími pozorováními. Svá pozorování rovněž posílejte do galerie na webu Atmosférických úkazů.

Doporučujeme:
[1] Článek o NLC (Petr Horálek, 2009)
[2] Rozsáhlá fotogalerie na Spaceweather.com
[3] Registrace na Alerty NLC na ukazy.astro.cz (správce webu Tomáš Tržický)
[4] Humlnet - online kamery v v okolí Krkonoš
[5] Český rozhlas Leonardo, rozhovor o NLC
[6] Mimořádný úkaz z roku 2009 (Petr Horálek)
[7] Mimořádný úkaz z roku 2011 (Petr Horálek)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »