Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 8. díl: RAD

Curiosity 8. díl: RAD

RAD - letový model a schéma umístění. NASA/JPL
RAD - letový model a schéma umístění. NASA/JPL
Dnes nás čeká přístroj, kterému začala služba krátce po startu. Ani nemusel čekat na přistání na Marsu aby mohl sbírat cenná data. Ten přístroj se jmenuje RAD a jeho úkolem je sbírat informace o vysokoenergetických atomárních a subatomárních částicích, které přichází ze Slunce a dalších zdrojů jako třeba vybuchující supernovy. Tím vytváří přirozenou radiaci, která má vliv jak na vznik života, tak i v budoucnu na pilotovanou výpravu k Marsu. Díky datům z tohoto přístroje bude možné určit, jak silnou protiradiační stěnu bude kosmická loď potřebovat.

RAD - co vše bude zkoumat. NASA/JPL
RAD - co vše bude zkoumat. NASA/JPL
RAD váží jen asi 1,7 kg a jedná se o širokoúhlý teleskop umístěný na horní desce roveru a hledící na nebe. Každou hodinu se tento přístroj na 15 minut aktivuje a provede potřebná měření. Za teleskopem jsou detektory citlivé na měření nabitých částic – poradí si i s ionty železa. Kromě toho RAD zvládne detekovat i neutrony a gamma záření. Na Zemi si s těmito pro život nebezpečnými kousky nemusíme lámat hlavu – chrání nás před nimi hustá atmosféra a před některými také magnetické pole. Na Marsu ale tento ochranný štít chybí a proto může záření pronikat až na jeho povrch. Připočtěme k tomu fakt, že atmosféra rudé planety dosahuje pouze 1% hustoty pozemské a vyjde nám, že na Marsu opravdu nabitým částicím nestojí nic v cestě. Jelikož je Země chráněná, byl docela problém, jak RAD kalibrovat. Nakonec tvůrčí tým využil laboratoří, které zkoumají výsledky z urychlovačů částic v USA, Evropě, Japonsku a Jihoafrické republice.

RAD - spektrální rozsah. NASA/JPL-SwRI
RAD - spektrální rozsah. NASA/JPL-SwRI
Lidstvo má zatím o radiaci na Marsu jen velmi mlhavé představy. Sonda Mars Odyssey sice v rámci výzkumu Mars Radiation Environment Experiment prováděla měření, ale vzniklé modely pracovaly s poměrně vysokou mírou nejistoty. Navíc nevíme, jaké částice vůbec na povrch dopadají. Jediná vysokoenergetická částice se může vysoko v atmosféře rozpadnout na mnoho nízkoenergetických částic, které v důsledku mohou způsobit větší problémy než mateřská částice. Pokud budeme vědět, co přesně na povrch Marsu dopadá, budeme moci zpřesnit i naše znalosti o atmosféře a podmínkách ve Sluneční soustavě vůbec. Očekává se, že radiace bude tak silná, aby nedovolila vznik povrchového života (samozřejmě, že na Zemi existují organismy, kterým radiace nevadí, ale to jsou extrémy). Data z přístroje RAD tak pomohou získat hodnoty, které nám po dosazení do vzorců poví, jak hluboko záření proniká a kde už jsou jeho hodnoty tak slabé, že by dovolovaly vznik života. Až bude tohle lidstvo vědět, budeme moci vyslat na Mars robota, který se do této hloubky provrtá.

 

Dnešní díl byl o trochu kratší, ale snad to nevadí. Zítra nás čeká přístroj DAN.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Mars, Curiosity


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »