Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  JUICE – evropská sonda k Jupiteru

JUICE – evropská sonda k Jupiteru

Evropská sonda JUICE k výzkumu Jupiteru Autor: ESA
Evropská sonda JUICE k výzkumu Jupiteru
Autor: ESA
Evropská kosmická sonda s názvem JUICE (JUpiter ICy moons Explorer mission) ponese na své palubě celkem 11 vědeckých přístrojů k výzkumu obří plynné planety Jupiter a jejích velkých měsíců, u kterých se předpokládá existence podpovrchového oceánu kapalné vody.

Kosmická sonda JUICE je první velká evropská mise, schválená v rámci programu (Cosmic Vision) Evropské kosmické agentury ESA na období 2015-2025. Start sondy je naplánován na rok 2022 a přílet k Jupiteru na rok 2030. Předpokládá se, že přinejmenším 3 roky bude provádět detailní výzkum největší planety Sluneční soustavy, studovat bude rovněž tři největší měsíce Jupiteru: Ganymeda, Kallisto a Europu.

U těchto měsíců se předpokládá přítomnost rozsáhlých podpovrchových oceánů kapalné vody ukrytých pod silnou vrstvou ledu. Kosmická sonda JUICE vybavená panely slunečních baterií bude mít za úkol zmapovat povrch těchto měsíců, sondovat jejich vnitřní strukturu a zhodnotit jejich potenciál v oblasti možné přítomnosti života v předpokládaných podpovrchových oceánech.

Dne 21. února 2013 výbor pro vědecké programy ESA (ESA’s Science Programme Committee) oznámil odsouhlasené vědecké přístrojové vybavení sondy, které zahrnuje kamery a spektrometry, laserový výškoměr a radar schopný „proniknout“ pod povrch ledových měsíců až do hloubky téměř 10 km. Dalším přístrojem bude magnetometr, detektor plazmy, detektor částic a rovněž vybavení pro rádiové experimenty.

Vědecké přístroje sondy budou vyvinuty vědeckými týmy z 15 států Evropy, z USA a Japonska. „Výběr vědeckých přístrojů pro sondu JUICE je klíčovým milníkem vlajkové mise ESA pro výzkum vnějších oblastí Sluneční soustavy, které představují zcela novou příležitost ukázat kvalitu evropských technologických a vědeckých odborných znalostí,“ říká Alvaro Giménez Cañete, ředitel ESA pro vědecký výzkum.

Evropská sonda JUICE k výzkumu Jupiteru Autor: ESA/AOES
Evropská sonda JUICE k výzkumu Jupiteru
Autor: ESA/AOES
„Sada přístrojů zahrnuje všechny vědecké cíle od měření uvnitř rozsáhlé magnetosféry kolem Jupiteru až po dálkový průzkum povrchu a vnitřní struktury tří velkých ledových měsíců,“ dodává Luigi Colangeli, koordinátor misí ESA v rámci výzkumu Sluneční soustavy.

Během své vědecké mise bude sonda JUICE zkoumat atmosféru a magnetosféru planety Jupiter a interakci všech čtyř galileovských měsíců – tj. tří ledových měsíců a vulkanicky aktivního měsíce Io – s plynným prostředím v okolí obří planety.

Sonda uskuteční více než 10 průletů kolem měsíce Kallisto, jež je tělesem s nejvíce kráterovaným povrchem ve Sluneční soustavě, následně dvakrát prolétne kolem měsíce Europa a uskuteční první měření tloušťky jeho ledové kůry.

Svoji vědeckou misi zakončí sonda JUICE na oběžné dráze kolem měsíce Ganymed, kde bude zkoumat jeho ledový povrch a vnitřní strukturu včetně podpovrchového oceánu.

Ganymed, největší měsíc ve Sluneční soustavě, je jediným měsícem, o kterém víme, že má vlastní magnetické pole. Sonda JUICE bude detailně studovat unikátní interakce magnetického pole a okolní plazmy s magnetosférou planety Jupiter.

„Planeta Jupiter a její ledové měsíce představují jakýsi druh miniaturní planetární soustavy, nabízející evropským vědcům a našim mezinárodním partnerům příležitost zjistit více informací o procesu vzniku případných obyvatelných planet u jiných hvězd,“ říká Dmitrij Titov, ESA.

Zdroj: www.esa.int a sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jupiter, ESA, JUICE, Kosmická sonda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »