Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nalezena nejmenší extrasolární planeta

Nalezena nejmenší extrasolární planeta

phot-25a-04-preview.jpg

Tým evropských astronomů Evropské jižní observatoře našel prozatím nejmenší extrasolární planetu, těleso, které je jen 14x hmotnější než naše Země. Planeta obíhá hvězdu μ Arae v jižním souhvězdí Oltář, vzdálenou od nás 50 světelných roků. Planeta o této velikosti se nalézá na rozhraní mezi skalnatými planetami a plynovými obry. Protože se ale nalézá poměrně blízko mateřské hvězdy, je pravděpodobné, že je skalnatá, nejspíše s relativně malou atmosférou. Byla tedy klasifikovaný jako "super Země".

Na fotografii je 3.6m teleskop na La Silla a spektrograf HARPS.

Nová exoplaneta obíhá jasnou hvězdu μ Arae poměrně rychle, jeden oběh jí trvá jen 9,5 dne. Při své hmotností čtrnácti Zemí, leží nová planeta právě někde na rozhraní planet typu Země nebo Marsu a plynových obrů o velikosti Uranu. Od menších obřích planet sluneční soustavy, se kterými má sice společnou velikost a hmotu, se ale zásadně liší vzdáleností od hostitelské hvězdy. Při tak malé vzdálenosti od hvězdy, ve které se nalézá, se dá oprávněně předpokládat, že i struktura planety je s největší pravděpodobností velmi odlišná od obrů naší planetární soustavy. Objev planety byl umožněn vysokou přesností spektrografu HARPS umístěného na 3,6m teleskopu ESO v La Silla, který dovolí měřit radiální rychlosti s přesností lepší než 1 m/s.

V roce 1995 objevili astronomové Michel Mayor a Didier Queloz ze Ženevské hvězdárny první planetu u hvězdy 51 v Pegasu. Od té doby je tato, naposledy objevená planeta, již 124 v pořadí. Zatím nalezené exoplanety jsou převážně obří planety, objevené pomocí měření radiálních rychlostí. Tato základní metoda pozorování se opírá o odhalení kolísání rychlosti centrální hvězdy, která mění svůj gravitační tah díky (pro nás neviditelné) exoplanetě tak, jak ta obíhá okolo ní. Podle naměřeného kolísání je odvozena oběžná dráha planety, perioda oběhu a vzdálenost od hvězdy, stejně tak jako její minimální hmotnost.

Hvězda μ Arae se nachází v jižním souhvězdí Ara (Oltář) a je právě tak jasná, aby ještě byla vidět okem, bez pomoci dalekohledu. Tato hvězda byla už dříve známa jako soustava s planetou velikosti Jupiteru, jejíž oběžná doba činí 650 dnů. Předchozí pozorování ale také naznačovala přítomnost dalšího společníka.

Nová měření získaná astronomy pomocí HARPS, spojená s daty dalších pozorovacích týmů tak odhalila zatím nejmenší planetu obíhající jiné slunce. Během 8 nocí, v červnu 2004, se opakovala pozorování hvězdy μ Arae. právě tato opakovaná a soustavná pozorování odhalila periodu oběhu 9,5 dne.

Aktuální modely formování planetárních systémů zatím nejsou schopny odpovědět na úžasnou rozmanitost pozorovaných extrasolárních planet. Podle všeho však nově objevená planeta má pravděpodobně skalnaté (nikoliv ledové) jádro, obklopené malou plynovou obálkou. Proto se jí začalo říkat "super Země".

Současně používaný systém hledání exoplanet dává lepší vyhlídky na objevení velkých planet. Odhalení menších skalnatých planet bude přicházet až s připravovanými misemi jako COROT, Eddington a KEPLER.

Výzkum byl předán pro publikaci v "Astronomy and Astrophysics". Předběžný tisk je k dispozici na http://www.oal.ul.pt/~nuno/.

Zdroj: ESO News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »