Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy ze základny Vastitas Borealis III
Petr Kubala Vytisknout článek

Zprávy ze základny Vastitas Borealis III

Jednou tam ten vzorek propadne....
Jednou tam ten vzorek propadne....
Po delší době vám přenášíme zprávy ze základny Vastitas Borealis na Marsu, kde vyslanec lidstva - sonda Phoenix neúnavně hledá stopy vodního ledu, provádí meteorologická měření a pořizuje dech beroucí snímky okolí…

Ve druhém dílu jsme informovali o zkušebních odběrech vzorků, které proběhly počátkem června. Po problémech s jedním z dvířek přístroje TEGA, které se neotevřely úplně dokonale (zřejmě kvůli zamrznutým pružinkám), se Phoenix potýkal s dalším problémem. Přístroj TEGA je opatřen sítkem, které nepropustí částečky vzorků větší než asi 1 mm v průměru, aby se neucpal přívod k peci. V té mají být vzorky pomalu zahřívány a uvolněné výpary z nich následně prozkoumá hmotový spektrometr. Sítkem ale neprošel vzorek žádný a vědci tedy měli hned o zábavu postaráno.

Po několikadenní analýze (nikoliv vzorků ale vzniklé situace) zkusili vědci zatřepat se stěnami komory, jestli nějaký ten vzorek nepropadne. Nejprve se manévr ukázal jako nepříliš úspěšný, nakonec ale nějaký vzoreček propadl dovnitř. Samotná analýze je poměrně zdlouhavým procesem, trvajícím několik dní. Vzorky jsou zahřívány velmi pomalu na teplotu až 1 000 °C. První analýza neprokázala, že by vzorky obsahovaly stopy ledu, což překvapilo snad jen novináře a jeden český kosmonautický server. Ne už tak vědce, kteří se sondou pracují. První vzorky byly odebrány přímo z povrchové vrstvy, kde se výskyt ledu nepředpokládal. Nemluvě o tom, že díky problémům s průchodem přes sítko, ležely vzorky "na sondě" několik dní, a tak i kdyby v nich led přece jen byl, dávno by vysublimoval pryč. I když je pravdou, že dle výsledků vzorky v nedávné době skutečně s ledem do kontaktu přišly.

Ono to mizí!

Je mizející světlá skvrna led?
Je mizející světlá skvrna led?
Přesto se v červnu podařilo přinést první, byť velmi nepřímé důkazy o přítomnosti ledu pod povrchem. Na dvou snímcích, pořízených v rozmezí asi čtyř solů (= dnů na Marsu), bylo velmi nápadité mizení bílého materiálu na dně výkopu, vyhloubeného robotickou rukou sondy. Podobně "zmizet" umí jen David Copperfield a led, který sublimuje (z ledu se stává hned pára). Více se o hledání ledu rozepsal v článcích: Phoenix a hledání vody na Marsu a Phoenix hlásí: Bílý materiál musí být led! František Martinek.

Ale přece dokáže kromě ledu mizet i něco jiného…data! Dne 17. června totiž Phoenix ztratil data, získaná během dne. Větší problémy to ale nezpůsobilo. Vědeckých dat sice byla škoda, nepřišlo se ale o nic, co by v dalších dnech nebylo možné zase získat. Koncem června též začala analýza prvních vzorků v přístroji MECA. Vzorky tam jsou zředěny s vodou a probíhá výzkum jejich vlastností. O doručení prvních vzorků pro mokrou analýzu informoval Pheonix 25. června. Jednalo se o tak trochu historický počin, bylo to totiž poprvé, co byla půda na jiné planetě sluneční soustavy zkoumána mokrou chemickou cestou.

Koncem června započalo oškrabávaní bílého materiálu s cílem připravit co nejideálnější vzorky pro další analýzu v TEGA. Celá vyhloubená brázda má přitom hloubku už okolo 5 cm, délku asi 33 cm a šířku kolem 25 cm. Vzorky domnělého ledu sice byly odebrány, ale analýza dalšího vzorku v TEGA se nekonala. Už koncem května vědce vylekal nečekaný zkrat ve spektrometru přístroje při rutinních testech. Vědci se obávají, že další zkrat by mohl přístroj úplně odepsat, což by pro misi byla naprostá katastrofa. Situace se vyhodnocuje, příčinou zkratu zřejmě bylo roztřesení stěn komory kvůli propadnutí vzorků. K dalšímu odběru by mohlo dojít během tohoto týdne.

Phoenix a jeho stín.
Phoenix a jeho stín.
Potřeba je odebrat vzorek podezřelého bílého materiálu a velmi rychle ho dopravit do přístroje než případný led vysublimuje. Když vezmeme v potaz problémy se zkratem a minulý pokus, kdy vzorky nechtěly projít sítkem, máme o napětí v nejbližších dnech postaráno…

Dosavadní výsledky také naznačují, že by marťanská půda mohla být vhodná pro život. Analýza v MECA totiž prokázala přítomnost živin (např. hořčíku, draslíku, sodíku apod.). To je poměrně dobrá zpráva pro budoucí pilotované lety. Lidé by možná mohli ve sklenících na Marsu něco pěstovat. Zdůrazňujeme možná, o vlastnostech půdy na Marsu toho přece jen víme zatím velmi málo.

Ve volných chvílích samozřejmě probíhá i snímkování okolí. Cílem je vytvořit barevné panorama. Zatím se podařilo nasnímat asi 2/3 okolí.


Meteorologie

Pochopitelně probíhají i meteorologická měření. Data ze všech solů najdete v přehledné tabulce zde.

Aktuální teploty na základně Vastitas Borealis můžete sledovat i na www.astro.cz/udalosti/phoenix.


Přecházející díly

Zdroj:




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »