Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Největší a nejjasnější úplněk roku 2009

Největší a nejjasnější úplněk roku 2009

Nejjasnější úplněk roku 2008. Autor: Ron Hodges
Nejjasnější úplněk roku 2008.
Autor: Ron Hodges
Možná si ještě vzpomínáte na nejjasnější úplněk roku 2008, který nastal skutečně nedávno - v noci z 12. na 13. prosince. Taková událost není zcela výjimečná a dochází k ní jednou, nebo dvakrát do roka. Ovšem největší úplněk roku ve vysokých ekliptikálních souhvězdích v kombinaci se zasněženou krajinou může být skutečně velkolepý zážitek. A právě lednový úplněk v neděli 11. ledna ráno bude v tomto roce nám jej nabídne.

Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze. Jeho vzdálenost od Země kolísá mezi přibližně 357 a 407 tisíci kilometry. Je-li k Zemi nejblíže (leží v bodě zvaném perigeum), je jeho úhlový průměr přibližně o 14 % větší, než když leží od Země nejdál. Nastane-li ovšem v období průchodu perigeem též úplněk, pak se můžeme tešit i na nejjasnější Měsíc. Oproti úplňku, který by nastal v apogeu (tedy nejdál od Země) je Měsíc asi o 30 % jasnější. Samozřejmě jsou to pouhá čísla a běžnému laikovi by mohlo jen stěží připadat, že je Měsíc citelně jasnější.

Pokud ovšem krajinu obohacuje všudypřítomná čistá sněhová pokrývka a Měsíc se nachází skutečně vysoko nad obzorem, jasný úplňkový svit je rozptylován tak intenzivně, že podstatě nahradí běžné pouliční osvětlení. Světlo tedy rozhodně není jako za bílého dne, jak praví některé fámy, ale bez větších potíží lze číst noviny, fotit noční krajinu bez dlouhých expozic nebo v noci provozovat sporty, které jsou v této době obzvláště oblíbené - tedy lyžování či sjíždění vysokých kopců na saních a bobech (samozřejmě s jistou mírou opatrnosti). O to více celé události nahrává fakt, že k ní dojde o víkendu.

Měsíc se octne v perigeu v sobotu 10. ledna kolem 12 hodin. Úplněk pak nastane o 16 a půl hodiny později, v neděli 11. ledna ve 4 hodiny 26 minut. Oproti předchozímu úplňku bude Měsíc o něco dále, ovšem již zmíněná sněhová pokrývka celý úkaz zjista umocní (pokud bude jasno). Našeho souputníka navíc nalezneme velmi vysoko v souhvězdí Blíženců, tedy kolem půlnoci vpodstatě nejvýš, jak k tomu může z našich zeměpisných šířek dojít.

Opravdu pěkný zážitek by mohl nabídnout i samotný východ měsíčního úplňku (v sobotu kolem 15 hodin 21 minut). Měsíc bude vycházet ještě na denní obloze na severovýchodě. Nepochybně vám bude připadat při obzoru mnohem větší než obvykle. I přes skutečnost největšího úplňku roku 2009 je toto pouhý optický klam, který je způsoben vjemem vzdáleného Měsíce nad nesporně bližším zemským obzorem. Můžete se o tom přesvědčit jednoduchým pokusem - při východu Měsíce si smotejte papír či staré noviny do ruličky tak, aby zorné pole jejich průhledu zabíralo právě Měsíc. Noviny si zalepte a zhruba po třech hodinách se na Měsíc podívejte znovu - bude v průhledu stejně veliký, jako byl v době, kdy se nacházel jen nízko nad obzorem.

Nejjasnější úplněk roku 2008. Autor: Eric Ingmundson
Nejjasnější úplněk roku 2008.
Autor: Eric Ingmundson
Co ale klamem není, je zdeformování Měsíce u obzoru.Vysvětlení je poněkud složitější, ale majoritní vliv na to má zemská atmosféra, která u obzoru připravuje vzdálenému zdroji světla (v případě Měsíce jde pouze o odraz slunečního světla) různé optické překážky.

Mimo Měsíc lze v průběhu noci pozorovat i planety. Krátce po západu Slunce najdeme nízko nad jihozápadním obzorem Jupiter a Merkur, výše pak nepřehlédnutelnou Venuši. V druhé polovině noci v souhvězdí Lva pak planetu Saturn.

Námět na fotografii: Pokud budete mít jasnou oblohu, zkuste pořídit asi půlminutouvou (či delší) expozici okolní krajiny. Výsledná fotografie bude vzbuzovat dojem, jako byste ji pořídili za bílého dne!

Zdroje:
[1] Velká encyklopedie vesmíru, J. Kleczek, Academia, Praha 2002
[2] Největší úplněk roku 2009, Tony Phillips
[3] Prohlídka Měsíce, Pavel Gabzdyl

Související
[1] Největší úplněk roku 2008




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »