Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu z přistání raketoplánu Discovery
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu z přistání raketoplánu Discovery

pristani.jpg
Začínáme v 19:00, Discovery by měl po odkladu kvůli špatnému počasí dosednout na přistávací dráhu Kennedyho kosmického střediska na Floridě ve 20:14. Stránka se neobnovuje automaticky, mačkejte prosím průběžně aktualizační ikonku ve vašem prohlížeči.

Doporučené odkazy:

Na astro.cz:

20:24:Houston vyřídil gratulace od posádky Mezinárodní kosmické stanice. Děkujeme za pozornost, náš přenos tímto končí.

20:19:Takže raketoplán Discovery dokončil perfektním přistáním veleúspěšnou misi STS-119, posádka se začala připravovat na svlečení skafandrů a opuštění stroje, ke kterému dojde asi za hodinu. Vítejte doma!!

Discovery dokončil misi
Discovery dokončil misi

20:16:Houston pogratuloval posádce k úspěšné misi.

20:14: Discovery bravurně přistál v Kennedyho kosmickém středisku.

20:12:Archambault provedl otočku o 260 stupňů, nutnou ke srovnání stroje s přistávací dráhou letiště.

20:10:Velitel Lee Archambault převzal řízení raketoplánu, doteď let řídil počítač.

20:09:Discovery zaznamenán kamerami v oblasti přistání.

Řídící středisko v Houstonu, sledující Discoveryho sestup
Řídící středisko v Houstonu, sledující Discoveryho sestup
20:03:11 minut do přistání, všechny systémy v normálu.

20:00:rychlost 15 000 km/h, o brždění se stará třením zemská atmosféra.

19:59:Raketoplán nyní letí jako bezmotorové letadlo, řízený kormidly. Jeho trysky byly deaktivovány asi 5 minut po vstupu do atmosféry.

19:57:Rychlost 21 000 km/h, výška 65 km.

19:55:Stroj letí ve výši 69 km rychlostí 25 000 km/h.

19:52:Raketoplán je 75 km vysoko, provádí sérii otáček o 80 stupňů do obou stran, uvolňuje tím přebytečnou kinetickou energii.

19:48:Discovery se blíží největšímu tepelnému zatížení. Před ním ho chrání tepelný štít, sestávající z několika desítek tisíc uhlíkových destiček, jako celek štít váží okolo 9 tun.

Momentální poloha raketoplánu
Momentální poloha raketoplánu
19:47:Mapa ukazuje polohu Discoveryho.

19:43:Raketoplán vstoupil do atmosféry ve výšce 121 km nad Tichým oceánem.

19:33:Byly aktivovány přídavné zdroje energie, které pomocí hydrauliky řídí Discoveryho kormidla pro let v atmosféře a podvozek.

Obě posádky na palubě stanice
Obě posádky na palubě stanice
19:30:Discovery je naorientován, 12 minut do vstupu do atmosféry. Jen tak mimochodem, k ISS se dnes odpoledne připojila loď Sojuz TMA-14 s 19. základní posádkou a dvojnásobným kosmickým turistou Charlesem Simonyiem.

19:25:Discovery se zbavil přebytečných zásob paliva vypuštěním do prostoru, do přistání zbývá necelých 50 minut.

19:15:Posádka orientuje stroj do správné polohy pro vstup do atmosféry, ten nastane v 19:42.

19:12:Zážeh dokončen, motory hořely dvě minuty a 59 sekund, dodaly dostatečný impuls ke snížení rychlosti a vstupu do atmosféry, přistání plánováno na 20:13:31 SEČ.

Přistávací dráha Discoveryho
Přistávací dráha Discoveryho
19:05:Dnes okolo 15. hodiny SEČ byly zavřeny dveře nákladového prostoru raketoplánu, které jsou v průběhu mise otevřeny kvůli tepelné regulaci. Posádka je nyní ve skafandrech připoutána v křeslech. Ve speciálním křesle sedí Sandra Magnusová, vracející se na Zemi po 4 měsících ve stavu beztíže.

19:00:Vítejte u dnešního přenosu přistání raketoplánu Discovery. Do poslední chvíle nebylo jasné, zda počasí dovolí uskutečnit druhou možnost pro dnešní přistání, tak se stalo a raketoplán dostal povolení k zážehu motorů v 19:08. Zapálí je proti směru letu, tím zpomalí a bude naveden do atmosféry.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »