Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kresba ranní komety C/2009 R1 McNaught

Kresba ranní komety C/2009 R1 McNaught

Kresba komety C/2009 R1 McNaught ze 6. června 2010. Autor: Petr Horálek.
Kresba komety C/2009 R1 McNaught ze 6. června 2010. Autor: Petr Horálek.
Kometa C/2009 R1 McNaught již rapidně zjasňuje a je bez obtíží pozorovatelná malými dalekohledy především na ranní obloze. Já jsem proto využil jasných víkendových nocí, během nichž se tato teleskopická vlasatice pohybovala v souhvězdí Andromedy nízko nad severním obzorem. A spatření komety byl skutečně mimořádný zážitek.

Na internetu již kolují první fotografie komety, měli jste možnost ji vidět například na Astronomickém snímku dne. Kometa vypadala o víkendových dnech jako malá kulička ve hvězdném pozadí souhvězdí Andromedy. Ve chvíli, kdy se vyhoupla výš nad obzor (po 2. hodiny ranní, obzor již nepatrně světlal blížícím se svítáním), byl v binokuláru krásně patrný i chvost.

Kresbu v úvodu jsem pořídil v časných ranních hodinách (kolem 1:30 SELČ) v neděli 6. června na Ústupkách u Sečské přehrady. K tak skvostné podívané mi pomohl zrcadlový dalekohled o průměru 0.35 m (z dílny Jiřího Drbohlava) se sedmdesátinásobným zvětšením. Chvost komety je na kresbě velmi zvýrazněn, ve skutečnosti absolutní dominantou vzhledu komety byla její hlava, tzv. koma, která by se dala s nadázkou přirovnat k rozmazané fotce mořské perly. Výsledný obraz nahoře prošel touto šňůrou úprav - kresba pomocí pentilky (0.5 mm, měkkost B) a progressy (měkkost 8B), ze zakreslených hvězd určení orientace ohonu a měřítko kresby a po přeskenování do počítače inverze do bílo-černé.

Hvězdná velikost komety se toho rána pohybovala kolem 5. magnitudy. Kometa dál pokračuje ve svém tempu zjasňování a nepochybně bude na mimoměstské obloze ke spatření pouhýma očima. Malý dalekohled pak odhalí tolik žádaný chvost. Výhodu u pozorování navíc přinese blížící se období bezměsíčných nocí. Jedinou překážkou ke spatření komety je (kromě počasí) její velmi malá výška nad obzorem. Je skutečně třeba vyrazit na nějaký kopec, ze kterého severní obzor budete mít oprostěn od vzdálených vysokých lesů či budov. Hezký lov!

Související
[1] Astronomický snímek dne ze 7. června 2010
[2] Jasná kometa C/2009 R1 McNaught nízko nad severním obzorem
[3] Stříbřitá oblaka s chvostem komety?
[4] Aktuální vyhledávací mapka komety
[5] Informace a pozorování komety na stránkách Seiichi Yoshidy
[6] Fotografie komety ze světa na Spaceweather Flash




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »