Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ke stanici ISS míří nová loď s novými kosmonauty
Vít Straka Vytisknout článek

Ke stanici ISS míří nová loď s novými kosmonauty

Loď Sojuz ve vesmíru
Loď Sojuz ve vesmíru
V pátek 8. října z Bajkonuru odstartoval první člen nové rodiny ruských lodí Sojuz s označením TMA-01M. Při startu v něm seděli tři lidé, kteří se po příletu na Mezinárodní kosmickou stanici připojí k třem již přítomným a pomohou jim opět dosáhnout čísla šest v počtu členů dlouhodobé posádky. V současné chvíli Sojuz létá na oběžné dráze samostatně a kosmickou stanici "dohání". Než ji dožene, pojďme se trochu blíže seznámit s jeho posádkou a samotnou lodí.

Páteční start Sojuzu jsme vám přiblížili v našem online přenosu. Vzlet proběhl podle plánu v 1:10 SELČ (5:10 místního času v Kazachstánu).

Tři křesla v lodi obsadili tito kosmonauté:

Velitel Alexandr Jurievič Kaleri (Rusko) - Na fotografii uprostřed

Posádka Sojuzu TMA-01M
Posádka Sojuzu TMA-01M
Kaleri se narodil 13. května 1956 v Yurmale, Lotyšsko. Roku 1973 zde dokončil střední školu a nastoupil na Moscow Institute of Physics and Technology. Roku 1979 získal titul bakalář v oblasti letové dynamiky. O čtyři roky později dokončil na stejném institutu aspirantskou práci o mechanice kapalin, plynů a plasmy.
Po studiích nastoupil do ruské konstrukční kanceláře Energia, kde pracoval na experimentu Astra pro stanici Saljut-7, na vývoji raket a stanice Mir. Nalétal 22 hodin na L-39 a absolvoval i 14 seskoků padákem. Členem oddílu kosmonautů se stal na konci roku 1986. Do kosmu se vydává popáté. Třikrát byl členem posádky stanice Mir (mimo jiné zde v únoru 1997 pomáhal uhasit požár, při své třetí návštěvě Miru se stal členem jeho vůbec poslední posádky, která připravovala stanici na zánik v atmosféře) a jednou dlouhodobě pracoval na ISS (Expedice 8 na přelomu let 2003 a 2004). Ve vesmíru dosud strávil celkem 610 dní (rekord drží ruský kosmonaut Sergej Krikaljov s 803 dny během šesti misí).

Palubní inženýr číslo 1 Oleg Ivanovič Skripočka (Rusko) - vpravo
Narozen 24. prosince 1969 v Nevinnomysku, region Stavropol, Rusko. Roku 1987 maturoval na střední škole v Zaporozhye, zaměřené na matematiku a fyziku. Zde byl členem Skupiny mladých kosmonautů. Poté nastoupil na Bauman State Technical University, kde získal roku 1993 titul bakaláře ve strojním inženýrství. Pracoval v konstrukční kanceláři Energia jako mechanik v projektovém oddělení. Po získání titulu povýšil v Energii na inženýra a pracoval na vývoji pozemního vybavení pro kosmické lety a v testovacím oddělení. Skripočka je prvotřídní skokan s třemi sty seskoky padákem. Páteční start do vesmíru byl jeho prvním.

Palubní inženýr číslo 2 Scott J. Kelly (USA) - vlevo
Narozen 21. února 1964 v Orange, New Jersey. Maturoval roku 1982 na Mountain High School ve West Orange, o pět let později získal titul bakaláře v elektro-inženýrství na State University of New York Maritime College a roku 1996 další titul v oblasti leteckých systémů na University of Tennessee.
Po studiích létal jako námořní a poté testovací pilot, nalétáno má přes 4000 hodin na více než 30 různých strojích. Do oddílu astronautů byl vybrán v dubnu 1996.
Má za sebou dva starty do vesmíru na palubách raketoplánů, v prosinci 1999 se zúčastnil jako pilot raketoplánu Discovery servisní mise STS-103 k Hubbleovu teleskopu a v srpnu 2007 startoval k ISS na palubě raketoplánu Endeavour jako velitel mise STS-118. Ve vesmíru dosud strávil asi 21 dní. Po odletu Sojuzu TMA-19 na konci listopadu převezme velení stanice.

Scott Kelly se svým bratrem Markem
Scott Kelly se svým bratrem Markem
Pikantností je, že Scott Kelly se stane prvním člověkem, který se ve vesmíru setká se svým příbuzným. 27. února 2011 má ke stanici ISS odstartovat raketoplán Endeavour STS-134 pod velením Marka Kellyho, který je Scottovým bratrem-dvojčetem.

Nová generace lodí Sojuz

Mezinárodní kosmická stanice je od jara 2002 obsluhována loděmi Sojuz TMA, kterých u stanice zatím zakotvilo celkem 19, toto je první demonstrační let nové vylepšené verze Sojuzu TMA-M.
Loď Sojuz TMA-M je lehčí a výkonnější, dočkala se změn jak v oblasti hardwaru tak i softwaru. 36 zastaralých přístrojů bylo nahrazeno 19 moderními jednotkami, celková hmotnost lodě klesla o 70 kg, čímž se výrazně zvýšila možnost přepravy nákladu. Kabina pro kosmonauty dostala nové a jednodušší ovládací prvky, loď má nový počítač a software pro řízení letu, který byl testován při misích bezpilotních lodí Progress. Zmodernizován byl i chladící systém lodi. Tuto "inventuru" si Sojuz určitě zasloužil, protože po ukončení letů raketoplánů příští rok to bude jediný prostředek pro dopravu lidí na trase Země-ISS a zpět.

Schéma modernizací lodi Sojuz
Schéma modernizací lodi Sojuz
Premiérový start nové lodi proběhl vcelku úspěšně, jen asi půl hodiny před vzletem se vyskytly jakési blíže nespecifikované potíže, kvůli kterým se velitel Kaleri musel odpoutat z křesla a zjednat v kabině nápravu. Nebylo oznámeno, zda tyto potíže měly co dělat s novými systémy.

Ať tak či tak, loď Sojuz TMA-01M má do cíle dorazit v neděli 10. října ve 2:02 SELČ a připojit se k modulu Poisk.

Zdroje:

Životopisy posádky na webu NASA:

Články na webu spaceflightnow.com:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »