Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ke stanici ISS míří nová loď s novými kosmonauty
Vít Straka Vytisknout článek

Ke stanici ISS míří nová loď s novými kosmonauty

Loď Sojuz ve vesmíru
Loď Sojuz ve vesmíru
V pátek 8. října z Bajkonuru odstartoval první člen nové rodiny ruských lodí Sojuz s označením TMA-01M. Při startu v něm seděli tři lidé, kteří se po příletu na Mezinárodní kosmickou stanici připojí k třem již přítomným a pomohou jim opět dosáhnout čísla šest v počtu členů dlouhodobé posádky. V současné chvíli Sojuz létá na oběžné dráze samostatně a kosmickou stanici "dohání". Než ji dožene, pojďme se trochu blíže seznámit s jeho posádkou a samotnou lodí.

Páteční start Sojuzu jsme vám přiblížili v našem online přenosu. Vzlet proběhl podle plánu v 1:10 SELČ (5:10 místního času v Kazachstánu).

Tři křesla v lodi obsadili tito kosmonauté:

Velitel Alexandr Jurievič Kaleri (Rusko) - Na fotografii uprostřed

Posádka Sojuzu TMA-01M
Posádka Sojuzu TMA-01M
Kaleri se narodil 13. května 1956 v Yurmale, Lotyšsko. Roku 1973 zde dokončil střední školu a nastoupil na Moscow Institute of Physics and Technology. Roku 1979 získal titul bakalář v oblasti letové dynamiky. O čtyři roky později dokončil na stejném institutu aspirantskou práci o mechanice kapalin, plynů a plasmy.
Po studiích nastoupil do ruské konstrukční kanceláře Energia, kde pracoval na experimentu Astra pro stanici Saljut-7, na vývoji raket a stanice Mir. Nalétal 22 hodin na L-39 a absolvoval i 14 seskoků padákem. Členem oddílu kosmonautů se stal na konci roku 1986. Do kosmu se vydává popáté. Třikrát byl členem posádky stanice Mir (mimo jiné zde v únoru 1997 pomáhal uhasit požár, při své třetí návštěvě Miru se stal členem jeho vůbec poslední posádky, která připravovala stanici na zánik v atmosféře) a jednou dlouhodobě pracoval na ISS (Expedice 8 na přelomu let 2003 a 2004). Ve vesmíru dosud strávil celkem 610 dní (rekord drží ruský kosmonaut Sergej Krikaljov s 803 dny během šesti misí).

Palubní inženýr číslo 1 Oleg Ivanovič Skripočka (Rusko) - vpravo
Narozen 24. prosince 1969 v Nevinnomysku, region Stavropol, Rusko. Roku 1987 maturoval na střední škole v Zaporozhye, zaměřené na matematiku a fyziku. Zde byl členem Skupiny mladých kosmonautů. Poté nastoupil na Bauman State Technical University, kde získal roku 1993 titul bakaláře ve strojním inženýrství. Pracoval v konstrukční kanceláři Energia jako mechanik v projektovém oddělení. Po získání titulu povýšil v Energii na inženýra a pracoval na vývoji pozemního vybavení pro kosmické lety a v testovacím oddělení. Skripočka je prvotřídní skokan s třemi sty seskoky padákem. Páteční start do vesmíru byl jeho prvním.

Palubní inženýr číslo 2 Scott J. Kelly (USA) - vlevo
Narozen 21. února 1964 v Orange, New Jersey. Maturoval roku 1982 na Mountain High School ve West Orange, o pět let později získal titul bakaláře v elektro-inženýrství na State University of New York Maritime College a roku 1996 další titul v oblasti leteckých systémů na University of Tennessee.
Po studiích létal jako námořní a poté testovací pilot, nalétáno má přes 4000 hodin na více než 30 různých strojích. Do oddílu astronautů byl vybrán v dubnu 1996.
Má za sebou dva starty do vesmíru na palubách raketoplánů, v prosinci 1999 se zúčastnil jako pilot raketoplánu Discovery servisní mise STS-103 k Hubbleovu teleskopu a v srpnu 2007 startoval k ISS na palubě raketoplánu Endeavour jako velitel mise STS-118. Ve vesmíru dosud strávil asi 21 dní. Po odletu Sojuzu TMA-19 na konci listopadu převezme velení stanice.

Scott Kelly se svým bratrem Markem
Scott Kelly se svým bratrem Markem
Pikantností je, že Scott Kelly se stane prvním člověkem, který se ve vesmíru setká se svým příbuzným. 27. února 2011 má ke stanici ISS odstartovat raketoplán Endeavour STS-134 pod velením Marka Kellyho, který je Scottovým bratrem-dvojčetem.

Nová generace lodí Sojuz

Mezinárodní kosmická stanice je od jara 2002 obsluhována loděmi Sojuz TMA, kterých u stanice zatím zakotvilo celkem 19, toto je první demonstrační let nové vylepšené verze Sojuzu TMA-M.
Loď Sojuz TMA-M je lehčí a výkonnější, dočkala se změn jak v oblasti hardwaru tak i softwaru. 36 zastaralých přístrojů bylo nahrazeno 19 moderními jednotkami, celková hmotnost lodě klesla o 70 kg, čímž se výrazně zvýšila možnost přepravy nákladu. Kabina pro kosmonauty dostala nové a jednodušší ovládací prvky, loď má nový počítač a software pro řízení letu, který byl testován při misích bezpilotních lodí Progress. Zmodernizován byl i chladící systém lodi. Tuto "inventuru" si Sojuz určitě zasloužil, protože po ukončení letů raketoplánů příští rok to bude jediný prostředek pro dopravu lidí na trase Země-ISS a zpět.

Schéma modernizací lodi Sojuz
Schéma modernizací lodi Sojuz
Premiérový start nové lodi proběhl vcelku úspěšně, jen asi půl hodiny před vzletem se vyskytly jakési blíže nespecifikované potíže, kvůli kterým se velitel Kaleri musel odpoutat z křesla a zjednat v kabině nápravu. Nebylo oznámeno, zda tyto potíže měly co dělat s novými systémy.

Ať tak či tak, loď Sojuz TMA-01M má do cíle dorazit v neděli 10. října ve 2:02 SELČ a připojit se k modulu Poisk.

Zdroje:

Životopisy posádky na webu NASA:

Články na webu spaceflightnow.com:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »