Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.Kosmická sonda SOHO určená na výzkum Slunce pracuje více než 15 let. Přestože komety nejsou primárním cílem této kosmické sondy, tak za dobu své existence se stala nejúspěšnějším lovcem komet. V neděli 26. prosince 2010 byla objevena již 2000. SOHO kometa. A tento jubilejní nález pochází z Polska!
Družice SOHO. Zdroj: NASA.Dvoutisící kometu SOHO nalezl Polák Michal Kusiak na snímcích z koronografu LASCO C2. Koronograf je speciální přístroj na pozorování sluneční koróny. Terčík v koronografu zakrývá jasné Slunce a díky tomu lze nerušeně pozorovat sluneční okolí. Do zorného pole kosmické sondy SOHO se dostávají i komety. Dvoutisící SOHO kometa patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Jde o poměrně malá tělesa, která zjasní až v těsné blízkosti Slunce. Naprostá většina komet takový průlet nepřežije a vypaří se. Předpokládá se, že tyto minikomety mají svůj původ v jedné obří kometě, která se před několika tisíci roky rozpadla.
Objevit "SOHO" kometu může skutečně každý. Stačí k tomu jen přístup k internetu a velká trpělivost. Aktuální snímky z kosmické sondy jsou volně dostupné na internetu. Avšak nalézt kometu není jednoduché. Většina komet se jeví jen jako slabé flíčky. Mimo toho je na snímcích mnoho rušivých artefaktů od kosmického záření po vadné signály na čipu. Komety objevené ze snímků SOHO dostávají jméno podle kosmické sondy, nikoli podle jména toho, kdo kometu na snímcích objevil (jméno kometa po pozorovateli může získat jen tehdy, je-li jím objevena přímo, tj. s vlastním přístrojovým vybavením).
Poznámka redakce: Tímto objevem byla ukončena tipovací soutěž, ve které bylo možné získat velmi hodnotné ceny za odhad data, kdy bude 2000. kometa objevena. Nyní už se čeká jen na její vyhodnocení. Informace a výherce naleznete na stránce sohowww.nascom.nasa.gov/comet2000. Pokud jste tipovali a jste blízko tohoto data, budeme Vám držet palce!
Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion
EXIF:
???? Camera - Nikon D600a
???? Optics - Samyang 135mm F2.0 ED UMC
on
Skywatcher Star Adventurer I - not guided
Manfrotto MT055XPRO3
⏱️ time sky - Tracked 8x single shots each frame ISO 1000, f2, 30 sec
⏱️ time foreground - Panorama from 4x single shots each frame ISO 100, f2, 15 sec