Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Aj vy môžete objavovať kométy. Šanca sa nazýva SOHO...

Aj vy môžete objavovať kométy. Šanca sa nazýva SOHO...

Dvoutisící kometa SOHO. Zdroj: NASA/ESA/SOHO.
Dvoutisící kometa SOHO. Zdroj: NASA/ESA/SOHO.
Aj amatérski astronómovia už dnes môžu objavovať. Napríklad kométy. Túto možnosť ponúka NASA už od roku 2005. Stačí mať len internet, dostatok voľného času a chuť objavovať. V tomto článku uvádzam návod, ako na to.

Prvým krokom je dostať sa na stránku sungrazer.nrl.navy.mil/index.php. Na začiatok odporúčam prečítať si FAQ’s v angličtine. Všetky podstatné informácie sú však aj v tomto článku. Celé objavovanie a následne nahlásenie objavu rozdeľujem do nasledujúcich krokov:

  1. TATO stránka ponúka prehliadanie obrázkov C2 a C3 v reálnom čase pomocou Java. Môžete si zvoliť obrázky vo formáte *.gif lebo *.jpg v rozlíšení 256 x 256 px, 512 x 512 px alebo 1024 x 1024 px. Ja osobne odporúčam animácie *.gif v čo najväčšom rozlíšení. Po tom, ako si vyberiete formát a rozlíšenie, stačí kliknúť na "Odoslať" a zobrazí sa vám prehliadka 25 obrázkov v reálnom čase. Veľká časť práce pri hľadaní komét spočíva práve pri prezeraní si týchto obrázkov.

  2. Myslíte si, že ste objavili kométu? Stačí poslať správu. No treba si dať pozor na to, aby ste náhodou nenahlásili planétu, či hviezdu. Nikdy si nemôžete byť istý, že ste objavili kométu. Na uľahčenie práce odporúčam pozrieť si TÚTO stránku. Je tam znázornený pohyb komét každej skupiny voči Slnku v priebehu celého roka. Naopak, na TEJTO stránke si môžete porovnať svoje obrázky s potenciálnou kométou s planétami, či výronmi zo Slnka, aby ste náhodou nemerali pozícii kométy zbytočne. Ale o tom až nižšie.

  3. Ak si aj po prezretí predchádzajúcich stránok myslíte, že ste objavili kométu, tak je potrebné zmerať jej pozíciu aspoň na piatich snímkach, najlepšie po sebe nasledujúcich. Najjednoduchšie je to pomocou Java konzoly, ktorá by sa mala dať spustiť vo vašom internetovom prehliadači, je to však individuálne. Dá sa stiahnuť aj TU. Ďalej je potrebné zistiť, ktorému rohu obrázka priraďuje váš počítač súradnice 0,0. Najčastejšie je to ľavý horný roh "upper left".

  4. Teraz stačí už len odoslať správu s nameranými hodnotami cez formulár na TEJTO stránke. Jeho vyplnenie je jednoduché. Zvýraznil by som však dve veci. 1) Ak posielate svoju prvú správu o nájdení potenciálnej kométy, zvoľte možnosť "New user", pretože vaše meno sa v zozname nenachádza. Ale nie je to prekážkou. Vaše meno je potrebné jedine v prípade kométy, pretože inak by vám nevedeli pripísať kredit za objav. Do zoznamu ho dostanete zaslaním e-mailu na adresu sungrazer@nrl.navy.mil. Do predmetu napíšte "Sungrazer New User" a veľmi jednoducho sa v angličtine predstavte (meno, číslo správy). Číslo správy získate po odoslaní vaše správy o objave potenciálnej kométy. 2) "Comet group". Do tohto políčka nemusíte zo zoznamu vybrať nič. Najviac komét bolo objavených zo skupiny Kreutz. Skupinu svojej komét zistíte podľa toho, kde ste ju na obrázkoch našli. Pomôcka TU.

  5. Teraz stačí už len odoslať správu kliknutím na tlačítko "Preview" a potom "Submit".

Doteraz bolo touto metódou objavených vyše 2000 nových komét. A číslo rýchlo stúpa. Veľa šťastia pri objavovaní nových komét prajem.

Související:
[1] Dvoutisící kometa SOHO (Martin Mašek)
[2] Kometa SOHO se nad Sluncem efektně vypařila (Petr Horálek)




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »