Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jméno Zdeňka Milera nese jedna z planetek obíhajících kolem Slunce
Jana Tichá Vytisknout článek

Jméno Zdeňka Milera nese jedna z planetek obíhajících kolem Slunce

Zdeněk Müller s Krtečkem
Zdeněk Müller s Krtečkem
Český Krteček poletí zanedlouho s raketoplánem do kosmu. Autor Krtečkových dobrodružství Zdeněk Miler však už ve vesmíru své místo má - jeho jméno nese jedna z planetek objevených na Kleti.

Tisková zpráva HaP České Budějovice s pobočkou na Kleti.

Dnešní planetku (20364) Zdeněkmiler objevili astronomové z Observatoře Kleť na snímku pořízeném 20. května 1998 pomocí 0,57-m zrcadlového dalekohledu vybaveného elektronickou kamerou. Planetka patří mezi tělesa hlavního pásu planetek nacházejících se v prstenci mezi drahami velkých planet Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne po eliptické dráze jednou za 5,02 roku a dosahuje rozměru cca 15 kilometrů. Sklon její dráhy k rovině ekliptiky (tedy k rovině oběhu Země kolem Slunce) je 2,8 stupňů. O jejích dalších parametrech toho zatím víme jen málo. Planetka je příliš malá na to, aby byla pozorována pouhým okem, na její zaznamenání je třeba použít větší hvězdářský dalekohled. Kromě Observatoře Kleť byla planetka Zdeněkmiler zaznamenána v rámci amerických astronomických projektů LINEAR, Spacewatch, Catalina Sky Survey a dokonce na snímcích z kosmické sondy WISE.

Planetky jsou malá tělesa sluneční soustavy, větší či menší balvany, kamenná či kovová tělesa, vlastně "nepoužitý stavební materiál" při tvorbě velkých planet.

Hvězdárna na vrcholu jihočeské hory Kleť je doma i ve světě dlouhodobě známá výzkumem planetek a komet. Na kontě má objevy více než devíti set dosud neznámých planetek a výpočty jejich drah. Astronomové z kleťské observatoře mají možnost navrhovat těmto vesmírným tělesům pojmenování, která po schválení Mezinárodní astronomickou unií celosvětově reprezentují naší zemi.

Astronom a spoluobjevitel planetky Miloš Tichý říká: "Své místo v astronomických katalozích a potažmo na hvězdné obloze si Zdeněk Miler určitě zaslouží. Krtečkova dobrodružství těšila už několik generací dětí i dospělých a Krteček se v nich dokonce zabývá astronomií i kosmonautikou. Určitě znáte příběhy Krtek a raketa nebo Krtek a zelená hvězda".

Nyní se však dostane Krtek do kosmu doopravdy. Slavnou českou plyšovou postavičku si vezme do vesmíru ve svém osobním balíčku americký astronaut Andrew Feustel na misi raketoplánu Endeavour STS-134 s plánovaným startem 29. dubna 2011. V době mise STS-134 se bude planetka Zdeněkmiler nacházet v souhvězdí Blíženců. I astronaut Feustel na palubě raketoplánu by na její vyfotografování musel použít větší dalekohled.

Celá tisková zpráva ZDE.




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »