Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jméno Zdeňka Milera nese jedna z planetek obíhajících kolem Slunce
Jana Tichá Vytisknout článek

Jméno Zdeňka Milera nese jedna z planetek obíhajících kolem Slunce

Zdeněk Müller s Krtečkem
Zdeněk Müller s Krtečkem
Český Krteček poletí zanedlouho s raketoplánem do kosmu. Autor Krtečkových dobrodružství Zdeněk Miler však už ve vesmíru své místo má - jeho jméno nese jedna z planetek objevených na Kleti.

Tisková zpráva HaP České Budějovice s pobočkou na Kleti.

Dnešní planetku (20364) Zdeněkmiler objevili astronomové z Observatoře Kleť na snímku pořízeném 20. května 1998 pomocí 0,57-m zrcadlového dalekohledu vybaveného elektronickou kamerou. Planetka patří mezi tělesa hlavního pásu planetek nacházejících se v prstenci mezi drahami velkých planet Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne po eliptické dráze jednou za 5,02 roku a dosahuje rozměru cca 15 kilometrů. Sklon její dráhy k rovině ekliptiky (tedy k rovině oběhu Země kolem Slunce) je 2,8 stupňů. O jejích dalších parametrech toho zatím víme jen málo. Planetka je příliš malá na to, aby byla pozorována pouhým okem, na její zaznamenání je třeba použít větší hvězdářský dalekohled. Kromě Observatoře Kleť byla planetka Zdeněkmiler zaznamenána v rámci amerických astronomických projektů LINEAR, Spacewatch, Catalina Sky Survey a dokonce na snímcích z kosmické sondy WISE.

Planetky jsou malá tělesa sluneční soustavy, větší či menší balvany, kamenná či kovová tělesa, vlastně "nepoužitý stavební materiál" při tvorbě velkých planet.

Hvězdárna na vrcholu jihočeské hory Kleť je doma i ve světě dlouhodobě známá výzkumem planetek a komet. Na kontě má objevy více než devíti set dosud neznámých planetek a výpočty jejich drah. Astronomové z kleťské observatoře mají možnost navrhovat těmto vesmírným tělesům pojmenování, která po schválení Mezinárodní astronomickou unií celosvětově reprezentují naší zemi.

Astronom a spoluobjevitel planetky Miloš Tichý říká: "Své místo v astronomických katalozích a potažmo na hvězdné obloze si Zdeněk Miler určitě zaslouží. Krtečkova dobrodružství těšila už několik generací dětí i dospělých a Krteček se v nich dokonce zabývá astronomií i kosmonautikou. Určitě znáte příběhy Krtek a raketa nebo Krtek a zelená hvězda".

Nyní se však dostane Krtek do kosmu doopravdy. Slavnou českou plyšovou postavičku si vezme do vesmíru ve svém osobním balíčku americký astronaut Andrew Feustel na misi raketoplánu Endeavour STS-134 s plánovaným startem 29. dubna 2011. V době mise STS-134 se bude planetka Zdeněkmiler nacházet v souhvězdí Blíženců. I astronaut Feustel na palubě raketoplánu by na její vyfotografování musel použít větší dalekohled.

Celá tisková zpráva ZDE.




O autorovi



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »