Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Sluneční skvrna AR1429

Fotogalerie: Sluneční skvrna AR1429

sunar1429.jpg Autor: Jan Zahajský

Autor: Jan Zahajský
O současné zvýšené sluneční aktivitě jsme psali dnes ráno. V průběhu včerejska a v noci na dnešek ovšem nám ještě navíc dorazilo i několik zdařilých fotografií slunečního kotouče se zmíněnou velkou skvrnou AR1429. Skvrna bude pozorovatelná následujících přibližně devět dní. Na pozorování či fotografování se nezapomeňte vybavit bezpečným filtrem. Do té doby se můžete na tvář Slunce podívat prostřednictvím této fotogalerie. Za zaslané snímky autorům děkujeme.

Aktualizováno: 16. března 2012, 20:05 SEČ.

Snímky Slunce jsou v galerii řazeny sestupně od data a času pořízení. Fotografie zasílejte na redakční e-mail info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte doplnit své jméno a příjmení, datum a čas, místo, příp. technické informace (použitý fotoaparát, objektiv, expozice atp.). Zdařilé snímky nezapomeňte zaslat též do ČAM.


Fotografie čtenářů

slunce11032012.jpg Autor: Martin Bakeš

Autor: Martin Bakeš
Jméno: Martin Bakeš
Datum: 11. března 2012, 14:42 SEČ
Místo: Tuchořice
Poznámka: Pořízený přes filtr BAADER. Foťák Olympus E5, objektiv Explore Scientific 127/952. Foceno ve Vamberku při čerstvém větru.
vana.jpg Autor: Pavel Váňa

Autor: Pavel Váňa
Jméno: Pavel Váňa
Datum: 10. března 2012, 13:02 SEČ
Místo: Velká nad Veličkou
Poznámka: Fotografie je pořízena fotoaparátem Sony Cyber-shot, přes sluneční fólii Baader astrosolar, přes reflektor 114/900 mm. Je mírně upravená v Adobe Photoshop.
noaa11429_1430_120310.jpg Autor: Pavol Rapavý

Autor: Pavol Rapavý
Jméno: Pavol Rapavý
Datum: 10. března 2012
Místo: Rimavská Sobota, Slovensko (hvězdárna)
Poznámka: Obrázok dvoch z dnešných 6 skupín slnečných škvŕn. Exponované pri priemernom seeingu 10. 3. 2012 refraktorom 160/2450, 2x telekonvertor, Astrosolar + solar continuum filter. CCD kamera SHT 1.3, expozícia 25 ms. Stránky hvězdárny.
pospisil_4.jpg Autor: Martin Pospíšil

Autor: Martin Pospíšil
Jméno: Martin Pospíšil
Datum: 9. března 2012
Místo: Uhříněves
Poznámka: ED80 zacloněna na 5 cm s filtrem z triedru z Astro Solar folie, EOS1100D.
sun kopie.jpg Autor: Libor Richter

Autor: Libor Richter
Jméno: Libor Richter
Datum: 9. března 2012
Místo: Tuchořice
Poznámka: Newton 200/800, canon 40Da BAADER Astrosolar.
slunce_09_03_2012_1200px.jpg Autor: David Kraft

Autor: David Kraft
Jméno: David Kraft
Datum: 9. března 2012
Místo: Chotíkov
Poznámka: Snímek celého slunečního kotouče s dominantní sluneční skvrnou AR 1429. Montáž: EQ-6 Synscan PRO. Optika: Lunt 60Tha/B1200. Filtr: H-alfa 0,75 Angstrom. Fotoaparát: CCD kamera QHY5T. Stránky autora.
horalek_3.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
Jméno: Petr Horálek
Datum: 9. března 2012, 17:54 SEČ
Místo: Ondřejov (u Prahy)
Poznámka: Velká sluneční skvrna AR1429 během dnešního západu Slunce přes cirry. Canon 550D, Tamron 70-300mm@300mm, ISO 100. Další snímky.
sunset.jpg Autor: Michal Vojtech

Autor: Michal Vojtech
Jméno: Michal Vojtech
Datum: 9. března 2012, cca 17:30 SEČ
Místo: Opava
Poznámka: Fotka Slnka pred jeho západom. Fotené cez narýchlo vyrobený "disketový" filter Canonom 350D, objektív Pentacon 4/200 (M42), clona 4, ISO 100 a expozícia 1/100s. Originálna fotka bola vhodne orezaná a upravená (jas, kontrast) v programe GIMP.
slunce09032012.jpg Autor: Martin Bakeš

Autor: Martin Bakeš
Jméno: Martin Bakeš
Datum: 9. března 2012, 13:15 SEČ
Místo: Vamberk
Poznámka: Další snímek Slunce přes filtr BAADER. Foťák Olympus E5, objektiv Explore Scientific 127/952. Foceno při vysoké oblačnosti.
husek.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 9. března 2012
Místo: Švihov
Poznámka: Canon EOS 450D, MAK 90/1250, astrosolar folie, ISO 200, závěrka 1/200.
slunce.jpg Autor: Radek Novotný

Autor: Radek Novotný
Jméno: Radek Novotný
Datum: 9. března 2012, 8:46 SEČ
Místo: Brno-Žabovřesky
Poznámka: Sluce se skvrnami a pozůstatkem po přeletu letadla. Pentax K100D Super, objektiv Sigma 70-300mm@300mm, 1/3200s, ISO 200, F/22, foceno přes infrafiltr, výřez bez úprav.
img_3850-1.jpg Autor: Jan Filip

Autor: Jan Filip
Jméno: Jan Filip
Datum: 7. března 2012, 13:41 SEČ
Místo: Verměřovice
Poznámka: Canon 1000D, Scopos 66/400, 2x barlow, 1x60 s. Opraveno ve Photoshopu.
sunar1429.jpg Autor: Jan Zahajský

Autor: Jan Zahajský
Jméno: Jan Zahajský
Datum: 7. března 2012, 9:09 SEČ
Místo: Praha
Poznámka: Fotka z Lunta 152, bohužel ještě nízko nad obzorem.
Skupiny skvrn 1428 a 1429 ze dne 7. března 2012. Autor: Martin Popek
Skupiny skvrn 1428 a 1429 ze dne 7. března 2012.
Autor: Martin Popek
Jméno: Martin Popek
Datum: 7. března 2012
Místo: Nýdek
20120307antoninhusek_snimek001.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 7. března 2012
Místo: Švihov
ar1429.jpg Autor: Martin Bakeš

Autor: Martin Bakeš
Jméno: Martin Bakeš
Datum: 7. března 2012, 8:50 SEČ
Místo: Vamberk
Poznámka: Foceno přes filtr BAADER. Foťák Olympus E5, objektiv Explore Scientific 127/952.
skvrny1.jpg Autor: Daniel Neumann

Autor: Daniel Neumann
Jméno: Daniel Neumann
Datum: 6. března 2012, cca 17:50 SEČ
Místo: Plzeň
Poznámka: Fotografováno Canonem 1000D a objektivem Sigma 120-400mm včetně telekonvertoru 1,4x. Mírně zvýrazněno.
Západ Slunce se skvrnou AR1429 u horního okraje. Autor: Petr Horálek
Západ Slunce se skvrnou AR1429 u horního okraje.
Autor: Petr Horálek
Jméno: Petr Horálek
Datum: 6. března 2012, 17:51 SEČ
Místo: Ondřejov (u Prahy)
Poznámka: Západ Slunce s výraznými skvrnami 1428 a 1429. Jako bonus je na této jako jediné z cca 30 pořízených zelený záblesk. Záblesk je mírně zvýrazněn, rovněž staženy stíny pro větší kontrast skvrn. Canon 550D, Tamron 70-300mm@300mm, 1/250s, ISO 100, F/14, výřez.

Související:
[1] Žene se geomagnetická bouře! (Petr Horálek)
[2] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Sluneční aktivita, Sluneční skvrny, Slunce, Čtenářská galerie


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »