Emisní mlhovina RosettaNa fotografii, kterou pořídila astronomická družice Herschel Space Observatory vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA, je zachycen molekulární oblak, který je součástí emisní mlhoviny Roseta (Rosette Nebula - Růžicová mlhovina). Tato hvězdná porodnice se nachází ve vzdálenosti přibližně 5 000 světelných let od Země a promítá se do souhvězdí Jednorožce (Monoceros).
Připravovaný japonský robot Maido-kun, který by se měl procházet po povrchu MěsíceSkupina japonských inženýrů a techniků zahájila přípravu dvounohého humanoidního robota, uzpůsobeného k pohybu po povrchu Měsíce. "Rozhodli jsme se pro robota podobného člověku, protože to je pro nás velmi fascinující a stimulující," říká Hideo Sugimoto. "Vyrobíme atraktivního robota, který bude naše představy šířit ve vesmíru."
jednotlive experimentySonda odštartovala 11. februára 2010 z Floridy, pričom posledné dva mesiace stabilizovala svoju polohu, aby nadobudla geosynchrónnu obežnú dráhu a pripravila prístroje. Ako náhle sonda otvorila poklopy začala zhromažďovať fotografie, z ktorých boli ohromení všetci odborníci po celom svete.
Logo České astronomické společnosti
Při příležitosti konání 20. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (22. října 2010) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie v České republice. Dle statutu Ceny lze návrhy na laureáty podávat do 30. května 2010.
Dňa 9. 5. 2009 nastane maximum meteorického roja eta Lyridy. Materským telesom tohto roja je pravdepodobne kométa C/1983H1 IRAS-Araki-Alcock. Eta Lyridy sú málo známym meteorickým rojom, ktorý bol len nedávno zaradený do sledovania v rámci programu organizácie IMO.
Předpokládaný pás asteroidů v okolí cizích hvězdAstronomové využili dalekohledy NASA k objevu vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku na povrchu asteroidu. Byla prokázána přítomnost ledové směsi na jednom z největších těles pásma asteroidů, což naznačuje, že některé planetky, podobně jako jejich vesmírní sourozenci - komety, dopravily značné zásoby vody na vznikající Zemi. Článek byl publikován v časopise Nature.
Phil Bland a Pavel Spurný s meteoritemV září loňského roku publikovali čeští a britští vědci studii unikátního meteoritu nalezeného v australské poušti. Meteorit se jmenuje Bunburra Rockhole, stal se prvním meteoritem s rodokmenem na jižní polokouli a získal ještě několik dalších prvenství. Nález několika kusů meteoritů nebyl dílem náhody. Už několik let v australské Nullarborské poušti funguje síť 4 českých bolidových automatických kamer. Právě díky nim se podařilo určit dráhu meteoru po obloze, vypočítat dráhu sluneční soustavou a také spočítat místo dopadu. Na tom se velkou měrou podílel dr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu AV ČR.
Hayabusa se vrací domůJaponská kosmická sonda Hayabusa, poškozená a jen napůl funkční, musí být ještě přesně nasměrována k Zemi pomocí několika korekčních manévrů, provedených improvizovanou činností iontových motorů v závěrečné fázi letu před tím, než se v červnu letošního roku uskuteční její dlouho očekávané přistání na zemském povrchu.
Dňa 6. 5. 2009 nastane maximum meteorického roja eta Aquaridy, ktorého materským telesom je známa kométa 1P/Halley. Meteorický roj eta Aquaridy je v činnosti od 19.4. do 28.5., pričom maximum roja nastáva každoročne okolo 5. mája. Radiant roja nájdeme v súhvezdí Vodnár, neďaleko hviezdy eta Aqr.
Den Země 2010V sobotu 24.4. v Rudné u Prahy proběhla akce k mezinárodnímu Dni Země. Protože v této oblasti není o astronomii vidu ani slechu (kromě pár soukromníků s dalekohledem na své zahrádce v okolních obcích), snažím se královskou vědu a krásy vesmíru propagovat v Rudné na astronomických večerech a na zmíněném Dni Země s velkou účastní veřejnosti.
Kužel zodiakálního (zvířetníkového) světlaTajuplná záře, která se rozprostírá na noční obloze podél zvěrokruhu, již není záhadou. Jako první vysvětlil její původ Joshua Childrey v roce 1661. Předpokládal, že se jedná o sluneční světlo rozptýlené směrem k nám na prachových částicích ve Sluneční soustavě, avšak o původu prachu se vedly dlouhé diskuse. V článku, který byl publikován 20. dubna 2010 v časopise The Astrophysical Journal, posuzují David Nesvorný a Peter Jenniskens vliv asteroidů. Text uzavírají tvrzením, že více než 85 % prachu pochází z Jupiterovy rodiny komet, nikoliv z asteroidů.
ČAM 2010.04: M106 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2010 obdržel snímek "M 106", jehož autorem je Ing. Martin Myslivec z Hradce Králové.
Velmi nádherná. Jasné jádro se slabými mléčnými rameny, severním předcházejícím a jižním následujícím. 15' dlouhá a k jihu přecházející ve velmi slabé mlhavé prodloužení. Jádro není kruhové (William Herschel). Velmi brilantní, velmi velká, velmi výrazně protažena v pozičním úhlu 0 stupňů, náhle se velmi zjasňující směrem ke středu, kde je jádro (John Louis Emil Dreyer). Velmi jasná, velmi velká, velmi náhle se prudce zjasňující směrem ke středu k oválnému jádru (John Herschel).
E-ELT. Autor: ESO.O ambiciózním projektu evropského extrémně velkého dalekohledu se mluví už dlouho. Delší dobu je také známo, že průměr hlavního zrcadla bude úctyhodných 42 metrů. Co ale bylo předmětem dlouhých debat, bylo místo, na kterém nakonec bude dalekohled stát.
Astronomicko - kosmonautický tábor 2009, foto. Z. PrágrPřed 9 lety napadlo partu mladých lidí založit při České astronomické společnosti sekci, která by se věnovala práci s dětmi. Pořádala by pro ně soutěže, nejrůznější akce a podporovala je v jejich zájmu o astronomii.
Návštěvnící Dnů otevřených dveříDny proběhnou 14. až 16. května 2010, vždy od 9 do 17 hodin. Po celé tři dny budou otevřena odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek jsou zvány také školy. Otevírací doba po všechny tři dny je 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale např. i pro rodiny s dětmi. Vstup zdarma
Logo České astronomické společnosti
K uctění památky význačného českého astronoma XX. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti na svém jednání 14. dubna 2010 určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2010. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2010.
Lavina na MarsuKamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která již od roku 2006 krouží kolem planety Mars, zaznamenala pády několika lavin v polárních oblastech rudé planety. Tento obrázek ukazuje přinejmenším tři samostatná oblaka prachu poblíž příkrého srázu v polární oblasti severní polokoule Marsu.
Převoz raketoplánu Atlantis na rampu 22. dubna 2010V programu raketoplánů zbývají poslední tři mise, které by měly kosmické letouny odlétat v tomto kalendářním roce. Pořadí a data startů ale řádně promíchá spektrometr AMS, který měl dopravit na ISS raketoplán Endeavour při své červencové misi. Tento vědecký přístroj totiž může vzhledem k nutným úpravám letět nejdříve v listopadu.
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB-TU v Ostravě jako první planetárium v České republice předvedlo pod výše uvedným názvem v sobotu 24. dubna svým návštěvníkům pořad ve stereoskopickém provedení.
Logo kampaně CHWLetos na podzim nastane jedinečný návrat periodické komety 103P Hartley, při kterém se kometa přiblíží k Zemi na pouhých 18 miliónů km a stane se tak mimo města pozorovatelná i pouhýma očima. Společnost pro MeziPlanetátní Hmotu (SMPH) při této příležitosti vyhlašuje pozorovací kampaň Czech Hartley Watch (CHW), jejímž cílem je nashromáždit o kometě co nejvíce vizuálních, astrometrických a fotometrických dat. Do tohoto projektu se může zapojit skutečně každý se zájmem o pozorování komety. SMPH zároveň apeluje na všechny hvězdárny, které by se do projektu chtěly zapojit a umožnit tak pozorovatelům ze svého okolí kometu odpozorovat.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
