První foto od Francoise Kugela 10. července 2010.Menší senzaci mezi amatérskými astronomy vyvolal snímek komety 10P/Tempel od Francoise Kugela z Francie, na kterém je kromě asymetrické komy a iontového ohonu vidět i dlouhá úzká čára, která se táhne celým snímkem a protíná kometu. Jedná se o takzvanou prachovou stopu, větší prachové částice uvolněné z komety při jejích průletech okolo Slunce, které se pomalu rozptylují po celé délce dráhy. Zachycení prachové stopy potvrdil následně z Japonska Toru Yusa.
Prachové stopy jsou v podstatě jednou vývojovou fází meteorických rojů, pokud by totiž Země prachovou stopu komety protnula, pozorovali bychom velice silný meteorický déšť. Bohužel u komety 10P/Tempel toto opravdu nehrozí, stopa míjí Zemi v bezpečné vzdálenosti. Seznam prachových stop různých komet lze nalézt například na této adrese: www.astro.umd.edu/~msk/projects/trails. Většina z nich je ale zachytitelná jen pomocí Spitzerova infračerveného dalekohledu. Po prohlédnutí snímků se ale nelze divit, že se amatérským astronomům povedlo zachytit prachovou stopu komety 10P/Tempel. Její stopa patří mezi nejjasnější.
Francois Kugel foto z 21. července 2010 s 10° stopou.Francois Kugel se ale s pouhým vyfocením stopy nespokojil a stal se z něj doslova stopař. Stopu se snažil vystopovat do co největší délky. Ráno 21. července se mu úspěšně povedlo nasnímat stopu komety do délky 10° od komety, jenže to bylo ještě málo.
Foto Francoise Kugela z 24. července 2010 s 20° stopou.Pokus zopakoval 24. července, kdy se mu povedlo zachytit prachovou stopu ještě do dvojnásobné délky, tedy 20° daleko od samotné komety, což je zatím rekord! Jednoduchým výpočtem vychází, že skutečná délka zachycené stopy je přibližně 41 mil. km, což je více než čtvrtina vzdálenosti Země od Slunce.
Tento výsledek je skutečným průlomem mezi amatérskými pozorovateli komet. Kometa je navíc momentálně nejjasnější kometou na obloze, její jasnost se v současné době pohybuje okolo 8.5 mag a je pozorovatelná před svítáním. Na obloze se nachází více než 10 stupňů pod jasným Jupiterem a k jejímu vyhledání stačí větší binokulár (například 15x70). Vyhledávací mapky komety můžete nalézt ZDE. Více o kometě najdete například na stránkách Seiichi Yoshidy (včertně vývoje jasnosti a dráhových elementů) či na Cometography.com.
Kometa bude také jedním z hlavních cílů astronomické expedice LEPEX 2010, která se koná 5. 8.-15. 8. blízko Vsetína. Kromě semináře o meziplanetární hmotě budou v rámci expedice nainstalované dalekohledy zamířené na kometu pro zájemce o její odpozorování. Více informací o akci naleznete ZDE.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve