Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Hon na prachovou stopu komety 10P/Tempel

Hon na prachovou stopu komety 10P/Tempel

První foto od Francoise Kugela 10. července 2010.
První foto od Francoise Kugela 10. července 2010.
Menší senzaci mezi amatérskými astronomy vyvolal snímek komety 10P/Tempel od Francoise Kugela z Francie, na kterém je kromě asymetrické komy a iontového ohonu vidět i dlouhá úzká čára, která se táhne celým snímkem a protíná kometu. Jedná se o takzvanou prachovou stopu, větší prachové částice uvolněné z komety při jejích průletech okolo Slunce, které se pomalu rozptylují po celé délce dráhy. Zachycení prachové stopy potvrdil následně z Japonska Toru Yusa.

Prachové stopy jsou v podstatě jednou vývojovou fází meteorických rojů, pokud by totiž Země prachovou stopu komety protnula, pozorovali bychom velice silný meteorický déšť. Bohužel u komety 10P/Tempel toto opravdu nehrozí, stopa míjí Zemi v bezpečné vzdálenosti. Seznam prachových stop různých komet lze nalézt například na této adrese: www.astro.umd.edu/~msk/projects/trails. Většina z nich je ale zachytitelná jen pomocí Spitzerova infračerveného dalekohledu. Po prohlédnutí snímků se ale nelze divit, že se amatérským astronomům povedlo zachytit prachovou stopu komety 10P/Tempel. Její stopa patří mezi nejjasnější.

Francois Kugel foto z 21. července 2010 s 10° stopou.
Francois Kugel foto z 21. července 2010 s 10° stopou.
Francois Kugel se ale s pouhým vyfocením stopy nespokojil a stal se z něj doslova stopař. Stopu se snažil vystopovat do co největší délky. Ráno 21. července se mu úspěšně povedlo nasnímat stopu komety do délky 10° od komety, jenže to bylo ještě málo.

Foto Francoise Kugela z 24. července 2010 s 20° stopou.
Foto Francoise Kugela z 24. července 2010 s 20° stopou.
Pokus zopakoval 24. července, kdy se mu povedlo zachytit prachovou stopu ještě do dvojnásobné délky, tedy 20° daleko od samotné komety, což je zatím rekord! Jednoduchým výpočtem vychází, že skutečná délka zachycené stopy je přibližně 41 mil. km, což je více než čtvrtina vzdálenosti Země od Slunce.

Tento výsledek je skutečným průlomem mezi amatérskými pozorovateli komet. Kometa je navíc momentálně nejjasnější kometou na obloze, její jasnost se v současné době pohybuje okolo 8.5 mag a je pozorovatelná před svítáním. Na obloze se nachází více než 10 stupňů pod jasným Jupiterem a k jejímu vyhledání stačí větší binokulár (například 15x70). Vyhledávací mapky komety můžete nalézt ZDE. Více o kometě najdete například na stránkách Seiichi Yoshidy (včertně vývoje jasnosti a dráhových elementů) či na Cometography.com.

Kometa bude také jedním z hlavních cílů astronomické expedice LEPEX 2010, která se koná 5. 8.-15. 8. blízko Vsetína. Kromě semináře o meziplanetární hmotě budou v rámci expedice nainstalované dalekohledy zamířené na kometu pro zájemce o její odpozorování. Více informací o akci naleznete ZDE.




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »