Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Vzdálený vesmír

Gamma-záblesk poprvé "živě"

Vůbec poprvé se podařilo astronomům získat snímky optického protějšku záblesku gamma záření. Stalo se tak u zábleskuz 23. ledna 1999. Záblesk byl jako obvykle detekován přístrojem BATSE na družici Compton GRO. Počítač okamžitě určilpřibližnou pozici zdroje a předal ji koordinované pozemské síti dalekohledů. Pouhých 22 sekund poté se jeden z dalekohledů této sítě, dalekohled ROTSE v Los Alamos, zaměřil na určenou pozici a detekoval zde novou jasnou hvězdu. Po dalších pětisekundách dosáhl záblesk svého maximu, které v optickém oboru činilo 9. magnitudy. Satelit Beppo-SAX určil přesnoupozici zdroje a následující noc byla z pozorování Keckova 10m dalekohledu určena vzdálenost zdroje, která činí 9 miliardsvětelných roků.
Zdroj: NASA Press Release 99-8 ze dne 27. ledna 1999.

redakce II Kosmonautika

Návrhy na nové sondy

V rámci programu MIDEX (Medium-class Explorer) vybrala NASA z 35 návrhů pět, které projdou další fází vývoje, a zekterých budou v září vybrány dva projekty pro zařazení do tohoto programu. Jejich start by poté měl proběhnout v letech2003 a 2004. Mezi vybranými návrhy jsou sonda pro výzkum gamma-záblesků skládající se ze tři dalekohledů, infračervenýdalekohled, který by měl provést přehlídku oblohy se 1000x lepší citlivostí než předchozí mise, dalekohled pro přesné změřenípozic a jasností 40 miliónů hvězd, 4 družice pro studium elektrických spojení mezi zemskou ionosférou a magnetosférou a sluneční dalekohled pro studium slunečního větru a koronárních výbuchů.
Zdroj: NASA Press Release 99-7 ze dne 26. ledna 1999.

redakce II Sluneční soustava

Je Pluto planeta?

V poslednich dnech se stále více hovoří o tom, zda Pluto ztratí či neztratí status planety. Nedávno zveřejněná stránka 3. odděleníMezinárodní astronomické unie (IAU Division III.) se tomuto tématu podrobně věnuje. Otázka vyvstala se stále rostoucímpočtem objevených trans-neptunských těles, tedy objektů tzv. Kuiperova pásu, kterých k 30. prosinci bylo již 84 ks. Pluto jetotiž svými charakteristikami podobné spíše těmto tělesům než ostatním planetám Sluneční soustavy.IAU nikdy oficiálně nedefinovala, co je to planeta, a akceptování 9 planet ve Sluneční soustavě je spíše historickou praxí. Podleněkterých navržených kritérií Pluto planetou je, podle některých není. Konečné rozhodnutí stále ještě nepadlo.
Zdroj: The status of Pluto ze dne 30. prosince 1998, updatováno 24. ledna 1999.

redakce II Sluneční soustava

Raketa CAPER do magnetosféry

Sondážní raketa Cleft Accelerated Plasma Experimental Rocket (CAPER) vypravená NASA vzlétla 20. ledna z oblastiAndoya v Norsku. Během 20min letu dosáhla výšky 1 360 km (o 20 km více než se předpokládalo) a poté přistála pravděpodobně na polární led v blízkosti stanice Longyearbyen. Cílem projektu CAPER byl výzkum té částizemské atmosféry, která je přímo vystavena slunečnímu větru. V průběhu letu prolétla raketa několika polárními zářemi a skrzoblast obsahující intenzivní elektrická pole a vysoce urychlené ionty. V kombinace s daty pořízenými sondami Polar a ACE byzískaná data měla přispět k lepšímu pochopení zemské atmosféry a kosmického "počasí" v nejbližším okolí Země
Zdroj: NASA Space Science News ze dne 21. ledna 1999.

redakce II Ostatní

Nová super-kamera na ESO

Nová super kamera s více než 67 milióny obrazovými elementy byla uvedena do provozu na Evropské jižní observatoři (ESO)v La Silla v Chile. Kamera, která je výsledkem spolupráce několika institucí, byla nainstalována v prosinci 1998 v Cassegrainověohnisku 2,2m dalekohledu. Tzv. Wide Field Imager (WFI) je mozaikou osmi CCD detektorů s vysokou citlivostí od ultrafialové až po infračervenou oblast spektra, přičemž každý z nich má 2 046 x 4 098 pixelů. Celý WFI se skládá z 8 184 x 8 196 = 67 076 064 pixelů se zorným polem větším než 30 úhlových minut. Rozlišovacíschopnost kamery je 10 000 krát větší než rozlišovací schopnost lidského oka. Prvními uvolněnými snímky pořízenýmitouto kamerou jsou snímky galaxie NGC 253 a Měsíce.
Zdroj: ESO Press Release ze dne 15. ledna 1999.

redakce II Kosmonautika

Raketa Roton C9

Společnost Rotary Rocket Comp. vyvíjí pilotovanou komerční raketu Roton C-9, která je určena pro rychlý a rutinní přístup na oběžnou dráhu pro dvoučlenou posádku a náklad. Jedná se o plně znovupoužitelnou jednostupňovouraketu, která by měla vynést na nízkou oběžnou dráhu a zpět na Zemi náklad do 3 500 kg za cenu 7 miliónů US$ za jeden start. Kontrolované, měkké přistání bude zajišťovat samorotojící rotor umístěný na horním konci rakety a raketové motorky.Raketa bude vysoká 21 m a široká 7 m. Při startu bude posádka vystavena maximálnímu přetížení 4 g, při přistání 8 g.
Zdroj: Web firmy Rotary Rocket Comp.

redakce II Vzdálený vesmír

Detailní struktura galaxie M87

Pomocí rádiového dalekohledu VLA odhalili vědci poprvé v historii detaily větších struktur, které byly objeveny v galaxii M87už před půl stoletím. Analýza snímků ukazuje, že astronomové budou muset poopravit své představy ohledně toho, co způsobujeemise rentgenového zážení v jádrech mnoha galaktických kup. Na snímcích byly objeveny dva laloky tvaru bubliny o průměruvíce než 200 000 světelných roků, které vyzařují rádiové vlny. Tyto laloky leží uvnitř oblasti známé emisí rentgenového záření.Rádiové jety naznačují, že energie, dodávaná do oblasti z černé díry v jádře galaxie, převyšuje energii vyzářenou v rentgenovémoboru. Galaxie M87 se nachází ve vzdálenosti 50 miliónů světelných roků a je největší ze stovek galaxií v kupě v Panně.
Zdroj: National Radio Astronomy Observatory Press Release ze dne 7. ledna.

redakce II Vzdálený vesmír

Skrývají galaktičtí "duchové" temnou hmotu?

Galaktičtí "duchové" jsou galaxie, které obsahující velmi malé množství hvězd a jsou obklopeny hustým halem neviditelné hmoty. Po analýze 43 galaxií, které se i v těch nejvýkonějších dalekohledech jeví jako mlhavé obláčky, a ve skutečnosti obsahují vysokéhustoty hmoty, se astronom John Kormendy z Havajské university domnívá, že by právě takové galaxie mohly významně přispívatk dlouho hledané tzv. temné hmotě. Jeho závěry jsou v souladu s objevy týmu, který pomocí HST sledoval galaxii NGC5907.Tato galaxie je vzdálena 40 miliónů sv. r. a přesto v ní HST během 10h expozice nalezl jenom málo hvězd. Zdá se, že je zdevysoká koncentrace bílých trpaslíků.
Zdroj: Florida Today ze dne 8. ledna.

redakce II Vzdálený vesmír

HST pozoroval Prstencovou mlhovinu

Hubbleův kosmický dalekohled poskytl dosud nejostřejší pohled na nejznámější planetární mlhovinu, mlhovinu M57, zvanou Prstencová mlhovina. Snímky odhalily, že "prstenec" je ve skutečnosti válcem plynu a pouze díky jehoorientaci vůči nám jej vidíme jako ovál. Podpořily tak novější hypotézu o tvaru planetárních mlhovin. Snímky také odhlalilymalá temná oblaka prachu uvnitř plynného prstence. Ty nebyly dosud pozorovány vůbec. Ukazuje se, že tato oblaka nejsourozloženy rovnoměrně v celé mlhovině, ale pouze na vnějším plášti válce. Mlhovina M57 se nachází ve vzdálenosti 2000 světelných roků a má průměr kolem jednoho světelného roku.
Zdroj: STScI Press Release ze dne 6. ledna.

redakce II Kosmonautika

Mars Polar Lander odstartoval

Další americká sonda určená pro výzkum Marsu, sonda Mars Polar Lander, úspěšně odstartovala na svou pouť k tétoplanetě v neděli 3. ledna, hned během prvního dne startovacího okna. První a druhý stupeň rakety Delta II vynesly sondu na oběžnou dráhu Země, zážeh třetího stupně, který nastal asi 1,5 hodiny po startu, poslal sondu na meziplanetární dráhu. Sondapoletí k Marsu po tzv. trajektorii typu 2, což znamená oblouk 180 stupňů kolem Slunce. Cílem sondy je přístání na povrchu Marsu v blízkosti jižního pólu mezi 73 a 76 stupněm jižní šířky. V následujících dnech bude pozemní kontrola testovat jednotlivésystémy sondy. Další korekce dráhy je naplánována na 18. ledna
Zdroj: JPL Press Release ze dne 3. ledna.

redakce II Kosmonautika

Endeavour přistál

Americký raketoplán Endeavour STS-88 dnes před 4. hodinou SEČ úspěšně přistál na Floridě a ukončil tak první montážní misi Mezinárodní kosmické stanice. Jednalo se o desáté noční přistání v historii letů raketoplánů. Po opuštění základní částistanice v neděli, posádka raketoplánu vypustila v pondělí na oběžnou dráhu argentinskou 300 kg vážící družici SAC-A. Družiceje vybavena 5 experimenty, jeden z nich např. slouží ke sledování pohybů velryb u pobřeží Argentiny. Dále byla ještě vypuštěnadružice MightySat (kolem 350 kg), která patří vojenskému letectvu a bude sloužit k otestování některých nových technologií.
Zdroj: International Space Station home page.
redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice VI.

Astronauté z raketoplánu Endeavour ukončili v pátek 11. 12. pobyt na Mezinárodní kosmické stanici. V sobotu se uskutečnilposlední, třetí plánovaný výstup do volného prostoru. Během něj dvojice Ross a Newman spojila případně rozpojila některékabely spojující oba moduly, umístnila na plášť stanice některé přístoje a zábradlí, které použijí astronauté při další misi, pořídiladetailní snímky povrchu stanice a na závěr Ross uvolnil i druhou zaseknutou anténu modulu Zarja. K rozpojení obou těles došlov neděli. Raketoplán ještě uskutečnil jeden oblet kolem stanice ve vzdálenosti 150 metrů, během kterého byly pořízeny další snímky a poté se od stanice vzdálil. Další návštěva na stanici je plánována na květen příštího roku.
Zdroj: International Space Station home page.
redakce II Kosmonautika

Mars Climat Orbiter startuje

Další z amerických sond určených pro výzkum Marsu, sonda Mars Climat Orbiter (MCO), uspěšně odstartovala na svoji cestu k této planetě v pátek 11. prosince v 19:45 SEČ. Start pomocí rakety Delta II se uskutečnil o 24 hodin později než bylo původně plánováno. Důvodem byla závada na palubním softwaru. Po 60 sekundách letu byl odhozen první stupeň nosné rakety a zažehnut druhý. Ten po 11m a 22s umístnil sondu na nízkou oběžnou dráhu ve výšce 189 km nad povrchem. 88 sekund trvající zážeh třetího stupně poslal sondu na meziplanetární dráhu k Marsu. Tam by měla dorazit 23. září příštího roku.
Zdroj: MCO mission status ze dne 11. prosince.
redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice V.

Astronauté včera poprvé vstoupili do vnitřních prostor zárodku mezinárodní kosmické stanice. Stalo se tak ve 20:54 SEČ,kdy velitel Bob Cabana a ruský kosmonaut Sergej Krikaljev poklop modulu Unity a vpluli dovnitř. O hodinu později otevřeli i modul Zarja. Spolu s ostatními astronauty poté oživili komunikační systém Unity a provedli úspěšný test videokonference z vnitřku stanice. V modulu Zarja vyměnili jednu jednotku z šesti baterií, která v automatickém režimu nepracovala správně.
redakce II Úkazy

Meteorický roj Geminidy

Maximum dalšího významného meteorického roje nás čeká v noci z neděle 13. na pondělí 14. prosince. Jedná se o rojGeminid. Maximum nastane kolem 5. hodiny ranní. Souhvězdí Blíženců, ve kterém se nachází radiant tohoto roje,vychází brzy večer a dostatečně vysoko nad obzorem je většinu noci. Maximum činnosti roje je poměrně dlouhé, trvá asi 1,5 dne. Předpokládaná frekvence meteorů v době maxima je asi 110 meteorů za hodinu. Částice tohoto roje sestřetávají se Zemí rychlostí 36 km/s. Pozorovací podmínky jsou letos velmi příhodné, Měsíc je pouhé 3 dny před novem a tedynebude rušit pozorování. Mateřským tělesem Geminid je asteroid (3200) Phaeton.
Zdroj: Hvězdářská ročenka 1998 a The mysterious Geminid meteor shower.
redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice IV.

Astronauté Jerry Ross a Jim Newman absolvovali další výstup do volného prostoru. Tentokrát zde pobyli 7h 2m. Nejprveumístnili na modul Unity dvě antény, které umožní americké letové kontrole monitorovat systémy modulu a v době, kdy budestanice obydlena, poslouží také pro přenos videokonferencí. Dále odstranili kryty 4 stykovacích průlezů na Unity. K nimbudou v následujících 18 měsících připojeny další komponenty stanice. Na závěr výstupu byl Newman přenesen robotickýmramenem raketoplánu k modulu Zarja a pomocí speciálního háku uvolnil jednu ze dvou antén rezervního navigačního systému Zarji. Tyto dvě antény se po startu ne zcela rozvinuly.
Zdroj: International Space Station home page.
redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice III.

Americký modul Unity byl včera poprvé oživen. Stalo se tak po 7h a 21m dlouhém pobytu astronautů Jerryho Rossea Jima Newmana ve volném prostoru, během kterého spojili moduly Unity a Zarja celkem 40 elektrickými a datovýmikabely. Kromě toho instalovali také na plášť stanice zábradlí, které zlehčí budoucí výstupu do kosmického prostoru. Poté začalozásobování modulu Unity energií ze Zarji a byly spuštěny systémy modulu Unity. Byla také provedena prohlídka záložních setkávacích antén na Zarje, které se po jejím startu ne zcela rozvinuly. Pro zajímavost, astronaut Ross absolvoval svůj 5. výstup do volného prostoru a s celkovou dobou 30h 8m se vytvořil nový rekord v celkové době strávené Američanem ve volném prostoru.
Zdroj: International Space Station home page.
redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice II.

Poslední fáze stíhání modulu Zarja raketoplánem Endeavour začala zhruba v 1:30 SEČ v pondělí, když velitel raketoplánu Bob Cabana přezval manuální řízení. Vzdálenost obou těles v tom okamžiku byla asi 800 metrů. Raketoplán se postupně přiblížil až na vzdálenost pouhých 3 metrů. V ten moment astronautka Nancy Currieová "uchopila" Zarju pomocí 16m robotického ramena. Velmi jemnou manipulací jej dovedla tak, že spojovací adaptér Zarji byl přímo proti spojovacímu adaptéru modulu Unity. Ke spojení došlo jemným zapálením motorů raketoplánu, ale první pokus nebyl úspěšný. Ovšem v 15:48 SEČ už byly oba moduly pevně spojeny.
Zdroj: International Space Station home page.
redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice

Další fáze výsavby Mezinárodní kosmické stanice začala 4. prosince startem raketoplánu Endeavour, ke kterému došlos jednodenní zpožděním v 9:36 SEČ. Raketoplán ihned začal stíhat modul Zarja, ke kterému jeho posádka připojíamerický modul Unity. Ten byl dnes vyložen z nákladového prostoru raketoplánu a připojen k němu kolmo tak, aby mohl být z druhého konce spojen se Zarjou. Kromě toho posádka provedla testy obleků, ve kterých dva astronauti vystoupí do volného prostoru.
Zdroj: International Space Station home page.
redakce II Úkazy

Zákryt Jupitera Měsícem z VLT

Zákryt Jupitera Měsícem, který se odehrál 28. listopadu, využili tým astronomů a techniků pracujících s 8,2m Very Large Telescope (VLT) k dalšímu testování nově instalovaného přístroje VLT Infrared Spectrometer And Array Camera (ISAAC). Pozorování proběhlo přes úzkopásmový filtr (1,5%) centrovaný na vlnovou délku 3,2 mikrometru. Na počátku zatmění použili expozici 4 sekundy a s postupem zákrytu ji zkracovali na 0,8; 0,4 a 0,08 sekundy, protože dalekohled sledovalpohyb Jupitera a snímal tak povrch Měsíce. Celý průběh zákrytu zachycují 2 animace (ve formátu MPEG), které jsou na ESO Webu k dispozici.
Zdroj: ESO Pr Video Clips ze dne 1. prosince.


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »