Narudlá stěna záře v Labuti při cestě do Bohdanče. Kresba: Petr HorálekPřipoutávám se a Václav startuje Škodovku 105, jak jen to jde. Rozjíždíme se za snem, ale on to ještě netuší. Já v to věřím. Plně! Míjíme stromy, Paramo, předjíždíme i ten trolejbus. Míjíme Semtín a Rybitví, kde trpce studoval Petr Komárek na základní škole. Tma je jak v pytli. Jen pár pouličních světel. Ze zvědavosti koukám kupředu a puká mi srdce. Hledím směrem k Labuti. Je v červeném závoji s šikmou strukturou. Ta se dvojí na dvě jasné nažloutlé linie. "Podívej před sebe!!" hlásím a ukazuji před sebe s vědomím, že je Vašek řidičem. Labuť nízko nad obzorem ho vyvádí z míry.
NanoSail-D na oběžné dráze Země. Zdroj: NASA.aneb O nečekaných překvapeních a malé lekci marketingu
Poslední události na oběžné i meziplanetární dráze naznačují, že se budeme potkávat vedle vědeckých a technologických postupů stále více i s postupy komerčními a marketingovými, a že i přes všechen pokrok stále bude hrát důležitou roli náhoda. Za tu by se dal považovat malý zázrak kolem sluneční plachetnice NanoSail-D, ke kterému NASA a Spaceweather.com vyhlásily celosvětovou fotografickou soutěž...
Ondřejov, fotoaparat Olympus C-2020Z, expozicni doba 16 sekund. Autor: J. BorovičkaVeliké ohlasy z mikroklimatického prostoru v autě naznačují ukotvenou senzaci a Petr Musil vjíždí do mlhy. Obšlehává nás ze všech stran a kužele reflektorů rozlišují jinak zcela skrytou silnici. Tuze z toho šílím, ale hustota mlhy se zmenšuje. Viditelnost zlepšuje… Jáj. Ostrý záblesk protijedoucího auta nás všechny uvrhl do slepoty. Jen Petr byl opět připraven a oslnit se nenechal. Odbočuje na místo vpravo. Tu žádná lampa a vlevo sestává pohled k severu. Mezi stromy, natlačenými na sebe jak rodina, se rozbíhá rozkošně nazelenalá mostová struktura.
Tranzitující exoplanety u hvězdy Kepler-11Astronomická družice s názvem Kepler (NASA, start 7. 3. 2009) objevila první kandidáty na exoplanety velikosti Země a první pravděpodobné exoplanety obíhající v tzv. obyvatelné zóně, což je oblast v okolí hvězdy, kde může na povrchu planety existovat voda v kapalném stavu. Pět z předpokládaných exoplanet jsou tělesa o velikosti srovnatelné se Zemí a zároveň obíhající v obyvatelné zóně menších a chladnějších hvězd, než je naše Slunce.
Václav Knoll při pozorování zatmění Slunce na Kunětické hoře v roce 2003Ve čtvrtek 10. února je tomu přesně rok, co zesnul vynikající pardubický popularizátor astronomie Václav Knoll. Když jsme se na pardubické hvězdárně před rokem rozmýšleli, co bychom o něm vlastně řekli, co tak nějak nejvíc popisovalo jeho povahové rysy i jeho vliv na nás - jeho odchovance, mnozí přicházeli s kusými dialogy z veselých chvil. Pro mě je ale asi tou nejosobitější vzpomínkou na něj zážitek spojený s pozorováním jedinečné polární záře v noci z 20. na 21. listopadu 2003. Krátce po svém zážitku jsem tehdy napsal povídku s názvem Jak je ta technologie úžasná. Jak jsem tedy spatřil poprvé polární záři? A jaký vlastně byl Václav Knoll?
Logo Messierova maratónu. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.Již od roku 2003 organizuje Hvězdárna v Rokycanech ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Západočeskou pobočkou ČAS tzv. Messierovský maratón. Nevíte o co se jedná?
Sviťme si na cestu... ne na hvězdy
Slovenská ústredná hvezdáreň a Česká astronomická společnost ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlašují 1. ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění.
Sluneční protuberanceJedna z nejdéle odolávajících záhad sluneční fyziky je otázka, proč vnější vrstva sluneční atmosféry - koróna - má o několik miliónů stupňů vyšší teplotu než viditelný povrch Slunce (tzv. fotosféra). Nyní se astronomové domnívají, že objevili hlavní zdroj horkého plynu, který korónu zásobuje. Jedná se o výtrysky plazmy doslova vystřelující vzhůru z oblasti těsně nad povrchem Slunce.
Dovolená s dalekohledem... s meziplanetární hmotou pro majitele amatérské astronomické techniky
Dvacátý druhý ročník Dovolené s dalekohledem se bude konat na již tradičním místě v rekreačním středisku Melchiorova Huť. Po poměrně dlouhém a obtížném hledání se nám podařilo ukotvit Dovolenou s dalekohledem v této lokalitě, která svými parametry splňuje všechny naše základní požadavky. Akce proběhne ve dnech 20. - 27. 8. 2011.
Ten, kdo za zimních mrazivých nocí pohlédl na souhvězdí Oriona, patrně nepřehlédl mlhavou skvrnku pod jeho pásem v místech, kde má tento bájný lovec zavěšen svůj pomyslný meč. Tento obláček, známý jistě již dávno ve starověku, září tu nyní před námi v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Mapa oblohy pro 6. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 2. do 13. 2. 2011.
Měsíc je v pátek v první čtvrti. Zvečera uvidíme Jupiter na jihozápadě, v druhé polovině noci je dobře viditelný Saturn a ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Končí ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Posádka Apolla 14. Zdroj: NASA.40. výročí přistání pilotovaného letu Apolla 14 si připomeneme v pondělí 7. února besedou s na slovo vzatými odborníky. Karel Pacner a Antonín Vítek rozeberou
třetí přistání lidí na Měsíci v kontextu programu Apollo a
zavzpomínají na posádku ve složení Alan Shepard, Stuart Roosa a Edgar
Mitchell. Objasní také další podrobnosti devítidenní výpravy včetně
použití dvojkolového transportéru, který nazvali rikšou.
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick BaldridgeMěsíc je po Zemi pravděpodobně nejlépe prozkoumaným vesmírným tělesem vůbec. Po jeho povrchu se procházelo dvanáct astronautů. Kolem našeho přirozeného satelitu kroužil nespočet sond, které nám poskytly nepřeberné množství informací. Přesto se i dnes setkáváme s úkazy, které vzbuzují pochybnosti o svém původu.
Supernova typu Ia vznikne při explozi bílého trpaslíkaTemná energie je záhadnou silou, která prostupuje celý vesmír, přičemž působí jako "tlak" urychlující rozpínání vesmíru. Nehledě na to, že představuje asi 70 % celkové hmoty a energie vesmíru, byla objevena dvěma výzkumnými týmy teprve v roce 1998 na základě pozorování supernov typu Ia. Tyto supernovy představují katastrofickou explozi hvězd označovaných jako bílí trpaslíci. Supernova typu Ia vznikne tehdy, když bílý trpaslík zvýší svoji hmotnost akrecí materiálu unikajícího z druhé složky dvojhvězdy natolik, že překročí tzv. Chandrasekharovu mez a exploduje.
Oficiální snímek posádky STS-134Podle původních plánů se měl závěrečný let raketoplánu uskutečnit v září 2010 a tím celý program Space Shuttle skončit. V době psaní tohoto článku (leden 2011) to ale vypadalo, že se do vesmíru vydají raketoplány ještě dvakrát a možná dokonce třikrát. Jak je to možné?
Soutěž: Moje vánoční kometaSpolečnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 5. ročníku výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Mapa oblohy pro 5. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 31. 1. do 6. 2. 2011.
Měsíc je ve čtvrtek v novu. Planeta Jupiter září zvečera na jihozápadě, Saturn je viditelný v druhé polovině noci a ráno můžeme vidět Venuši nad jihovýchodem. Pokračují výhodné přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Plánovaný průlet sondy Stardust kolem komety Tempel 1.Recyklovaná kosmická sonda NASA s názvem Stardust-NExT se blíží ke kometě 9P/Tempel 1, kolem níž prolétne v noci z pondělí na úterý 14./15. února 2011. Tento výzkum ukáže astronomům vůbec poprvé změny na povrchu komety, k nimž došlo následně během jednoho oběhu kolem Slunce od poslední návštěvy kosmické sondy v roce 2005.
Oblak dýmu a trosek záhy po explozi raketoplánu. Autor: NASAV době, kdy se již starty raketoplánů pomalu ale jistě stávaly běžnou rutinou, otřásla americkou kosmonautikou a celým světem vůbec nečekaná tragédie - krátce po startu se raketoplán Challenger proměnil na floridské obloze v mohutnou ohnivou kouli, všech sedm členů posádky zahynulo. V pátek 28. ledna 2011 tomu bude již pětadvacet let...
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 153 z 27. 1. 2011.
Složený snímek z celodenní série (Sněžka, 29.12.2010)Článek uvádí příklady časosběrných (time-lapse) snímků složených ze sekvence statických záběrů pořízených v časovém sledu. Výsledný snímek kombinuje záběr reálné scény s její proměnou v čase.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
