Publikovaný snímek, který pořídil Hubbleův kosmický dalekohled HST, ukazuje spirální galaxii NGC 4845, která je od Země vzdálena více než 65 miliónů světelných roků. Na obloze se promítá do souhvězdí Panny (Virgo). Orientace galaxie zřetelně odhalila pozoruhodnou spirální strukturu galaxie: plochý a skvrnitý prachový disk obklopující jasnou galaktickou výduť.
Přehled událostí na obloze od 25. 1. do 31. 1. 2016. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Jupiter můžeme pozorovat v pozdním večeru a druhé polovině noci. Ráno mizí Venuše, zlepšila se viditelnost planety Saturn a Mars je v maximální výšce. Kometa Catalina je poblíž severního nebeského pólu. Aktivita Slunce je nízká. Budeme mít zase devět planet? SpaceX téměř uspěla s přistáním na moři. Blue Origin opět vzlétla a přistála s raketou, která letěla a přistála už v prosinci.
Astronomové z projektu ASAS-SN objevili v galaxii vzdálené přes dvě miliardy světelných let supernovu svítivější než 500 miliard Sluncí. Tato pravděpodobně nejsvítivější supernova, jaká kdy byla doposud detekovaná v celém vesmíru, tak přináší velké otazníky do současných astrofyzikálních modelů. Vědci se zatím marně snaží se vysvětlit její vznik.
Letité rčení říká, že pokud novinový titulek končí otazníkem, tak odpověď na takto vzniklou otázku je „ne“. Pokud by totiž odpověď byla „ano“, titulek by končil vykřičníkem. Na základě studie, kterou zveřejnili astronomové Konstantin Batygin a Mike Brown z California Institute of Technology, nelze vyloučit, že v nejbližších letech za ten titulek vykřičník opravdu umístíme.
15. ledna 2016 byla oficiálně spuštěna unikátní kampaň s názvem 'Pale Red Dot' (Světle červená tečka), která umožní široké veřejnosti sledovat práci vědců celého světa při pátrání po exoplanetě podobné Zemi obíhající kolem nejbližší cizí hvězdy, Proximy Centauri. Pozorovací kampaň potrvá od ledna do dubna 2016 a bude doprovázena pravidelnými příspěvky na speciálním blogu nebo aktualizacemi na sociálních sítích. Jaký bude výsledek projektu, zatím nikdo neví. V následujících měsících, po provedení samotných pozorování, budou vědci analyzovat získaná data a výsledky publikovat v recenzovaném vědeckém časopise.
Astronomové z Caltechu (Pasadena, CA) uveřejnili v časopise Astronomical Journal článek, který popisuje jejich práci na průzkumu těles Kupierova pásu, vedoucí k popisu hypotetické veliké planety obíhající za daleko za oběžnou drahou Neptunu. Těleso je zatím předpovězeno matematickým modelem, následovat bude vizuální hon po Planetě Devět.
Nad Rakouskem přeletěl v úterý 19. ledna 2016 večer velmi jasný bolid. A protože se k nám dostalo velké množství pozorování úkazu i z Česka, odkud jej spatřilo mnoho náhodných svědků krátce po půl osmé večer, přinášíme krátký popis toho, co se tedy na noční obloze nad střední Evropou odehrálo. Tímto i děkujeme všem pozorovatelům, kteří nás o úkazu informovali!
Devátého července 2015 – ve střední Evropě zuřilo horké léto a německý tým naposled dostal díky přenosovým kapacitám sondy Rosetta data z modulu Philae, od té doby zařízení mlčí. Řekli byste si, lander se probudil z hibernace jednou, dokáže to i znova. Jenže „domovská“ kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko se od poloviny srpna již vzdaluje od Slunce směrem k dráze Jupiteru a teploty na jejím povrchu se blíží pro lander vražedné hranici. Vědci ale nejsou ještě připravení vzdát se Philae.
Právě dnes, 20. ledna 2016, bude pokřtěno velmi nezvyklé hudební album klavíristy Matěje Benka. Může se zdát, že taková zpráva na zpravodajský astronomický server vůbec nepatří, ale opak je pravdou. Album "Planety" je totiž ryze astronomicko-hudebním projektem pro širokou veřejnost, zejména pak pro děti. V jednoduchosti se v albu "Planety" můžeme zaposlouchat do kreativního vyprávění o každém vesmírném tělesu, přičemž každému z nich propůjčil hlas jiný zpěvák. A o tom, že jde o opravdu zajímavý projekt, hovoří i fakt, že se na něm podíleli naši přední hudebníci, například Richard Müller, Michael Kocáb či Dan Bárta.
Nejbouřlivějším projevem aktivity Slunce jsou sluneční erupce, související s překotnou přestavbou magnetických polí. Není žádným tajemstvím, že projevy erupcí podobných těm slunečním jsou již desítky let registrovány i u jiných hvězd. Mnohé z těchto erupcí však svojí mohutností ty sluneční o mnoho řádů předčí. To je i případ jevů v dvojhvězdném systému DG CVn. V roce 2014 došlo v tomto systému k tzv. supererupci, jež byla zachycena rentgenovým dalekohledem na družici Swift i celou sítí pozemních optických přístrojů. To umožnilo velmi detailní analýzu a interpretaci pozorovaného chování, na níž se podíleli i pracovníci ASU: Vojtěch Šimon, Martin Jelínek a René Hudec.
Před 165 lety, 19. ledna 1851, se narodil nizozemský astronom Jacobus Kapteyn, který pomocí statistických metod zkoumal vlastnosti Mléčné dráhy i dalších galaxií. Také se podílel na širším a systematickém využívání fotografií při zkoumání astronomických objektů.
Mgr. Helena Holovská se narodila jako Helena Kellnerová 23. dubna 1946 a zemřela po těžké nemoci 14. září 2015. Poslední rozloučení se zesnulou se konalo v Praze na Olšanech v pondělí 21. září za účasti nejbližší rodiny a jen několika málo astronomů, protože smutná zpráva o jejím úmrtí se příliš nerozšíříla. Přitom od počátku 70. let minulého století patřila paní Holovská k nejpracovitějším lidem v tehdejší Čs. astronomické společnosti, zejména pak v její pražské pobočce.
Nová metoda umožňuje přesné měření gravitačního zrychlení na hvězdách stejně tak jako velikost jejich exoplanet. Jak moc vážíme závisí na gravitaci samotné planety, na které stojíme. Stejně tak u hvězd je gravitace důležitým parametrem, který se v průběhu života hvězdy drasticky mění a poskytuje tak informace o stáří a stupni vývoje hvězdy. Vzhledem k tomu, že se nám hvězdy jeví jen jako malé světlé body na noční obloze je tuto hodnotu velmi těžké měřit.
Přehled událostí na obloze od 18. 1. do 24. 1. 2016. Měsíc mění fázi ze čtvrti k úplňku. Pozdní večer a druhá polovina noci patří Jupiteru. Kometa Catalina je nad Velkým vozem. Aktivita Slunce je nízká. Rusové vybrali název nástupce Sojuzu. SpaceX opět chystá vynést družici a možná i přistane s prvním stupněm.
Základní parametry nového objevu: Mimořádně velká vzdálenost velmi hmotné kupy galaxií pojmenované IDCS J1426.5+3508, která byla detailně studována třemi velkými kosmickými observatořemi NASA. Publikovaný snímek se skládá z rentgenového záření zachyceného observatoří Chandra (modrá barva), z viditelného světla detekovaného pomocí HST (zelená barva) a infračervená data pořídila družice Spitzer (červená barva). Jedná se o nejhmotnější kupu galaxií detekovanou v tak mladé etapě vývoje vesmíru.
O víkendu 27. - 29. listopadu 2015 se v Planetáriu Ostrava konala již 47. konference o výzkumu proměnných hvězd, kterou jako obvykle pořádala Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE) České astronomické společnosti. Pořadatelům se podařilo nalákat a zajistit přednášející nejen z České republiky, ale i ze Slovenska a vzdálenějšího zahraničí. Proto byl letošní ročník opravdu pozoruhodný. Pravděpodobně z největší dálky nám o svém výzkumu vyprávěl Čech dr. Ondřej Pejcha, který v současnosti úspěšně působí na Princetonské univerzitě v USA. Z USA nám přednášela i dr. Stella Kafka, předsedkyně společnosti AAVSO.
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření pocházející z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do prostoru mezi galaxiemi. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. Její detailní průběh však dosud nebyl znám. Nová zjištění z výzkumu, který za českou stranu financovala Grantová agentura ČR, zveřejnil v aktuálním vydání časopis Nature.
Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi ty, kdo místo kráterů vidí kopce, nedívejte se na tento záběr v níže uvedeném výřezu moc zblízka, abyste dostali alespoň šanci si uvědomit, že to, co je na snímku zachyceno, je opravdu mladý kráter Kupalo o průměru 26 km. Rozlišení snímku je 35 metrů na pixel. Jméno kráteru připomíná praslovanského boha květů, sklizně a léta vůbec. Jeho svátek by v našem kalendáři vycházel na první dekádu července.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
