Zemřel Mojmír Eliáš
V pondělí 23. září náhle zemřel Mojmír Eliáš, autor řady zajímavých astronomických publikací, především pak o planetách sluneční soustavy.
Zdroj: IAN
Vyhledávání v článcích
Kosmické rozhledy 5/2002
Vyšlo nové číslo Kosmických rozhledů, členského časopisu ČAS.
Z obsahu čísla:
Rozhovor: Raketoplán v rukách českého pilota
Hvězdárny: Hvězdárna v Táboře
Slunce: Co je Slunce?
Planetky: Povodeň v planetáriu
Podrobný obsah čísla.
Staré galaxie mají mladistvý vzhled
Astronomové objevili více černých děr v hvězdokupách, než očekávali. Tento objev má veliké důsledky v teoriích, jak tyto objekty rostou pohlcováním mezihvězdného plynu. Výsledky naznačují, že černé díry ve starých galaxiích jsou stejně energické jako ty v mladších galaxiích. To je překvapení, neboť se předpokládalo, že černé díry ve starých galaxiích budou slabé, neboť spotřebovaly okolní plyn. Objev byl učiněn pomocí rentgenové družice Chandra a Walter Baade teleskopem na Las Campanas v Chile.
Atmosféra Venuše možná obsahuje bakterie
Vysvětlení tmavých skvrn kroužících v atmosféře Venuše jako ohromná společenství odolných bakterií může zcela změnit vžitý názor na Venuši jako na pro život nehostinnou planetu.O jaké důkazy se toto vysvětlení opírá?Kamil Hornoch objevil novu v M31
Podle zprávy v Astronomickém telegramu číslo 7970, který vydává Mezinárodní astronomická unie, objevil Kamil Hornoch skutečnou novu v galaxii M 31. Její předpokládanou podstatu totiž potvrdilo spektrum zhotovené třímetrovým dalekohledem Lickovy observatoře.
Podrobný článek o objevu naleznete na IAN
Nova ve Střelci
Poměrně jasný nový objekt v souhvězdí Střelce (pravděpodobně nova) najdete snadno podle přiložené mapky. Hvězda má nyní něco mezi pěti a šesti magnitudami a mohla by tak být vidět na tmavé obloze pouhým okem i z našich zeměpisných šířek.
Zdroj: IAN
Černé díry v kulových hvězdokupách
Na základě posledních pozorování HST existují středně veliké černé díry. Byly nalezeny v centrech kulových hvězdokup. Dříve neobjevené černé díry poskytují důležitý článek ve znalostech o vývoji černých děr.
Voda na extrasolárních planetách
Italští astronomové objevili stopy vody v atmosféře tří planet obíhajících vzdálené hvězdy. Jedná se o první zjištění látky nutné pro život v atmosféře extrasolární planety. Voda je jednou z nejdůležitějších podmínek pro existenci života, ale sama existenci života nezaručuje.
Zdroj: Reuters
"Vesmírný hamburger"
Podivný tvar je výsledkem osvícení vyvrženého plynu a prachu."maso" v hamburgeru je stín silného prachového disku okolocentrální hvězdy.
Tento objekt byl nazván "vesmírný hamburger", ale ve skutečnosti se jednáo hvězdu zachycenou v průběhu velmi krátké fáze jejího vývoje. Jedná se o hvězdu slunečního typu blízko konce jejího vývoje. Hvězda již odhodila velké množství plynu a prachu a její jediný možný vývoj je stát se barevnou, rostoucí planetární mlhovinou.
10th European Solar Physics Meeting očima nosiče mikrofonu
Vědec je zcela normální člověk. Až na nepříliš časté, ale o to pak výraznější vyjímky, jej během chůze po městě nebo při jízdě prostředkem hromadné dopravy od ostatních lidí neodlišíte. Změna nastane v okamžiku, kdy přijde takový člověk do budovy výzkumného ústavu, v němž je zaměstnán. Postup práce ve vědě je vcelku uniformní a odehrává se téměř vždy v rovině následujících kroků: vědec je dlouhou dobu "izolován" v kanceláři nebo laboratoři u počítače nebo přístrojů a získává nebo zpracovává data či vymýšlí nejrůznější fyzikální aspekty svého bádání. Jedinými přáteli jsou mu stejně "postižení" kolegové bádající nad jinými problémy, s nimiž nezřídkakdy své myšlenky konzultuje a přesvědčuje je o své pravdě. Jakmile si myslí, že již má dat dost, nebo že si již své myšlenky dostatečně utřídil, neváhá a spěchá se pochlubit svým výsledkem do nějakého renomovaného časopisu nebo na konferenci. Jakmile ovšem vědec opustí výzkumný ústav, opět se až na ony zmiňované vyjímky vrací do kůže člověka z masa a kostí
Setkani SMPH 18. - 20. rijna 2002 v Hradci Kralove
O vikendu 18. az 20. rijna 2002 se na hvezdarne v Hradci Kralove uskutecni podzimni setkani SMPHNový dalekohled v Hradci Králové
Astronomická společnost v Hradci Králové a Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové si Vás dovolují pozvat na slavnostní zahájení provozu nového dalekohledu JAN ŠINDEL. Uskuteční se v sobotu 21. září 2002 v 10 hod. v kinosále a observačním pavilonu hradecké hvězdárny při příležitosti 8. celorepublikového setkání pozorovatelů proměnných hvězd skupiny MEDÚZA - František Hovorka (ředitel HPHK), Martin Cholasta (předseda ASHK)Nový vesmírný dalekohled bude pojmenován po James E. Webb
Nový vesmírný dalekohledu bude pojmenován po James E. Webb, správci NASA v počátcíchprogramu Apollo. Vypuštění nového teleskopu v ceně $824.8 milionů dolarů je plánováno na rok 2010.
Sonda bude vypuštěna do výšky 940 000 mil (1 512 783 km) a stabilizovaná v Lagrangeově bodu 2- oblasti ve vesmíru, kde se vyrovnává gravitační působení Země a Slunce.
Giovanni Domenico Cassini
V sobotu 14.9. uplyne 120 let od úmrtí významného francouzského astronoma italského původu Giovanni Domenico Cassini (8.6.1625 - 14.9.1712). Cassini se zabýval pozorováním těles sluneční soustavy. V letech 1671-1684 objevil 4 další Saturnovy měsíce (Iapetus, Rhea, Tethys, Dione).Objevil také nejvýraznější dělení Saturnova prstence - takzvané Cassiniho dělení.Jako první úspešně změřil sluneční paralaxu.
Je po něm pojmenován krátern a Měsíci a jeho jméno nese sonda Cassini, která je v současnosti na cestě k Saturnu. Sonda Cassini byla vypuštěna 17.10.1997 a k Satrunu by měla dorazit v průběhu roku 2004. Podrobnosti naleznete na domovské stránce sondy.
Meteorit Neuschwanstein - čtvrtý fotografovaný pád meteoritu v historii a dvojče meteoritu Příbram
V sobotu dne 6. dubna 2002 ve 22h20m14s SELČ ozářil na 5 sekund území prakticky celé střední Evropy velmi jasný bolid. Upoutal velkou pozornost především v západní části Rakouska a v Bavorsku, kde jeho světelné, zvukové a dokonce i seismické projevy byly nejmohutnější. Byl též dobře pozorovatelný i z našeho území, ale na rozdíl od západní Evropy, v Čechách a na Moravě bylo v tu dobu převážně zataženo a tak zpráv nepřišlo zase až tolik. Mnoho pozorování náhodných svědků vzbudilo i zájem médií především v Německu (dokonce i v našem zpravodajství se v pondělí objevily o tomto úkazu převzaté informace a tak bylo hned jasné, že se jedná o mimořádnou událost). To bylo nakonec již vidět z množství emailů, které jsem dostal, ale hlavně z radiometrických záznamů z Ondřejova a Kunžaku, kde byl krásný záznam od bolidu, přestože na obou místech bylo v době přeletu bolidu zataženoTisková zpráva ČAS
Eleonora z Ehrenbergů
1.11.1832 - 30.8.1912
Astronomický ústav Akademie věd České republiky a obec Ondřejov pořádají slavnostní shromáždění u příležitosti 170ti let od narození a 90ti let od úmrtí koloraturní sopranistky
Eleonory z Ehrenbergů.
Shromáždění se koná na observatoři Ondřejov u vily Eleonora dne 15. září 2002 od 15 hodin. Během oslav vystoupí v doprovodu člena České filharmonie Jaroslava Šarouna sólista opery Národního divadla Ivan Kusnjer. Osobnost zpěvačky vzpomene paní Š. Bumbová a RNDr. Jan Králík, CSc.
Všichni jsou srdečně zváni.
Software PC-SUN pro zpracování sluneční fotosféry
Hvězdárna Fr.Pešty uvedla nově Software PC-SUN, který je určen pro zpracování sluneční fotosféry, tedy pro astronomy, kteří pozorují Slunce pouhým okem, vizuálně, či metodou projekce.Stránky věnované programu - PC-SUN
Stránky věnované výsledkům pozorování sluneční fotosféry (Hvězdárna Fr.Pešty - zpracováno programem PC-SUN) - Aktivita Slunce
Tisíciletý odkaz čínských astronomů
Vlašimská astronomická společnost
Vás srdečně zve na přednášku Mgr. Jiřího Duška
TISÍCILETÝ ODKAZ ČÍNSKÝCH ASTRONOMŮ
v pátek 13. 9. 2002, v 19:00 hod., hvězdárna Vlašim
Slavnostní předání Nušlovy ceny pro rok 2002
Česká astronomická společnost
si Vás dovoluje pozvat na
Slavnostní předání Nušlovy ceny pro rok 2002,
které se uskuteční dne 5. září 2002 od 16.30 hod
v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, místnost číslo 206
Po předání Ceny prosloví laureát
Doc. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc. [SRON, Utrecht]
přednášku na téma:
"Družice, počítače a naše nejbližší hvězda".
Srdečně všechny zveme.
Podrobnosti naleznete v Tiskovém prohlášení č. 39 (formát MS Word)
Výkonný výbor České astronomické společnosti
Přejete-li si rezervovat místo, prosíme kontaktujte emailem:
stepan.kovar@astro.cz
Disky okolo "neúspěšných hvězd"
Skupina evropských astronomů pozorovala osm hnědých trpaslíků - malých a slabých objektů, známých také jako "neúspěšné hvězdy"pomocí 3.6m teleskopu na La Silla. Od dvou z nich pozorovali - poprvé pomocí teleskopu na Zemi - střední infračervené záření.Zatímco mladší hnědí trpaslíci (staří okolo dvou milionů let) bývají obklopeni prachovým diskem, žádný horký prach se nenachází okolo starších objektů.
Nová pozorování podporují teorii formování hnědých trpaslíků velmi podobnou vzniku "normálních" hvězd. Vznikají stejným způsobem jako normální hvězdy - kontrakcí mezihvězdného prachoplynového mračna. V průběhu pozdější části tohoto procesu je pohybující se materiál přeměněn na hvězdu a prachoplynový disk. Tento disk - ze kterého se mohou formovat planety - postupem času zmizí.
