Asteroid 2002MN těsně minul Zemi
V pátek 14.června minula Zemi planetka o průměru 50-120m. Planetku objevili astronomové v rámci projektu LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research) 17.června - několik dní po nejbližším přiblížení k Zemi.
V pátek 14.června minula Zemi planetka o průměru 50-120m. Planetku objevili astronomové v rámci projektu LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research) 17.června - několik dní po nejbližším přiblížení k Zemi.
Na nově upravených stránkách České astronomické společnosti naleznete několik novinek - sekci FAQ (často kladené dotazy), Download s pozadím do Windows a dokumenty o společnosti (včetně přihlášky).
V přehledně zpracované části o společnosti se dozvíte něco o uspořádání společnosti.
Na všechny stránky budou postupem času přibývat dalši informace. Máte-li jakýkoliv dotaz, připomínku, či by jste se chtěli podílet na vytváření obsahu tohoto serveru, obraťte se na info@astro.cz
příjemné čtení
Program:
Hledáme supernovy (Chile)
Vesmírné spojení (ze seriálu Perspektivy) (Velká Británie)
Vzdušný polární experiment (Itálie)
3MW ze Slunce (Itálie)
Klimatické konflikty (Dánsko)
více informací - http://www.kratkyfilm.cz/astro/
V noci z 1. na 2.června 2002 objevili astronomové na jihočeské Observatoři Kleť dosud neznámou planetku pohybující se v blízkosti Země. Zemi minula o pouhé 0,02 astronomické jednotky, tj. o tři a půl milionů kilometrů. Dnes se už od nás bezpečně vzdaluje do vesmíru. Patří mezi velmi vzácné planetky typu Apollo, které křižují dráhu Země. Takových těles zatím známe jenom necelých devět stovek, zatímco počet všech už někdy zaznamenaných planetek se blíží dvou set tisícům a absolutní většina takových objevů připadá na velké americké hledací projekty.
V dňoch 30. až 31. 5. 2002 sa na Sninských Rybníkoch a Astronomickom observatóriu na Kolonickom sedle uskutočnilo sympózium s medzinárodnou účasťou pod názvom "Medzinárodné astronomické edukačné centrum", ktoré bolo venované 50. výročiu založenia Hvezdárne v Humennom spojené s uvedením do prevádzky najväčšieho ďalekohžadu na Slovensku s priemerom hlavného zrkadla 1 meter. Uvedený ďalekohžad Vihorlatská hvezdáreň dostala do bezplatného užívania v rámci Zmluvy o vedecko-technickej spolupráci od svojho dlhoročného partnera Astronomického observatória v Odesse na Ukrajine. Prevoz a inštalácia ďalekohžadu trvala dva roky a bola úspešne ukončená 24.mája 2002 vložením hlavného zrkadla do tubusu ďalekohžadu za účasti odborníkov z Odessy p. Paulína - hlavný konštruktér, p. Rjabova - elektronik a p. Faščevského - optik. 26. mája 2002 bolo nainštalované sekundárne zrkadlo, čím boli zavŕšené práce na optickej sústave ďalekohžadu a vznikli predpoklady na jeho úspešné uvedenie do prevádzky. Celý ďalekohžad aj s montážou váži 4,2 tony, hlavné zrkadlo má hmotnosť 407 kg. Ďalekohžad je originálnym výrobkom Astronomického observatória v Odesse, montáž je vidlicová a optická sústava je modifikovaný systém ARGUNOVA. Celý projekt bol finančne zabezpečovaný prostredníctvom Neinvestičného fondu ,,TELESKOP", ktorý výrazne podporilo Ministerstvo kultúry SR.
RNDR. Igor KUDZEJ, CSc.
riaditež Vihorlatksej hvezdárne v Humennom
Jako první jsme zařadili článek 10 otázek a odpovědí, v němž senejprve seznámíte s vlastnostmi komet (formou komentovaných odpovědína otázky z čísla 1/2002) a pak si můžete zapřemýšlet o meteoritecha vzniku sluneční soustavy.
V rubrice Přečetli jsme si shrnujeme nově publikované odborné práce,především z oborů proměnných hvězd a meziplanetární hmoty.Vladimír Kocour připravil Dění na obloze pro prázdninové období.Slunečních hodin se týkají dva články: Miloš Nosek píše o prstencovýchslunečních hodinách a následuje krátká anonce internetovéhoKatalogu slunečních hodin v Čechách.
Kamil Fryš upozorňuje na možné využití fólie při pozorování reflektorem.Ostatně v následujících Povětroních byste se s popisem konstrukcírůzných astronomických přístrojů měli setkávat častěji!Druhým článkem Vladimíra Kocoura ml. je třetí, závěrečný dílFyziologické optiky pro astronomy.
Následují chronologicky řazené články týkající se dění ve společnostia akcí z uplynulých dvou měsíců:odhalení pamětní desky baronu Arturu Krausovi,10. výročí založení hvězdárny v Pardubicích,setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu ve Vlašimi a7. setkání MEDÚZY v Partizánském.
V této kategorii ocenila Učená společnost sedm studentů českých gymnázií,ale z nich jedině Ondřej Pejcha získal cenu mimořádnou.
Ondřej Pejcha je členem ČAS a aktivním pozorovatelem proměnných hvězd.Věnuje se především pozorovacímu programu skupiny MEDUZA.
zpráva převzata od J. Grygara
Tento objekt byl nalezen náhodou při jiném výzkumu a poskytuje pozoruhodný pohled na to, jak pravděpodobně vypadalasluneční soustava v raném stadiu vývoje. Pro jeho neobvyklý vzhled jej astronomové nazvali "letající talíř".
Nový objekt se jeví jako ideální příklad velmi mladé hvězdy s diskem, ve kterém se formují nebo brzy budou formovat planety.Hvězda se nachází dostatečně daleko od jiných vyvíjejících se hvězd.Velké množství mladých hvězd, zvláště v hustých oblastech většinou díky prudkému hvězdnému větru ze sousedních masivních hvězd přichází o svůj prachový disk.
Hmota pozorovaného prachoplynového disku je minimálně dvojnásobek hmotnosti Jupitera s poloměrem přibližně pětkrát větším než oběžná dráha Neptunu.
Hvězda ve středu "létajícího talíře" vypadá předurčená k dlouhému životu v centru planetárního systému velmi podobného našemu.Tyto parametry jej zařazují mezi velmi zajímavé objekty k dalšímu studiu pomocí VLT a ostatních teleskopů.
Karel Mokrý zdroj www.eso.org
Snímek prachové obálky kolem V838 Mon pořídil 30. dubna 2002 HST nově nainstalovanou kamerou Advanced Camera for Surveys (ACS). Obálku osvětluje záření, které uniklo z hvězdy při výbuchu na počátku tohoto roku. Sledovat můžeme detailně minimálně 11 soustředných prstenců. Rozměr vnější slupky je 22 úhlových vteřin. Nápadný je prázdný prostor uprostřed. Takto svítí obálka v modrém světle, ovšem lépe pozorovatelná je v delších vlnových délkách. Obálku je možno pozorovat i menšími pozemskými dalekohledy. HST se na obálku znovu podívá mezi 20. a 24. květnem. Jistě bude velmi zajímavé sledovat k jakým změnám během tří týdnů v obálce dojde. Samotná V838 Mon prudce zeslábla a její hvězdá velikost je přibližně 14 magnitud.
O odbornou úroveň setkání, které bylo zaměřeno na symbiotické proměnné hvězdy se svými skvělými přednáškami postarali profesionální astronomové ze Slovenské akademie věd. Pozadu nezůstali ani amatérští členové skupiny a tak na setkání zaznělo celkem 15 příspěvků pojednávajících o pozorování vykonaných členy, o software, připravovaných projektech či o podivné hvězdě V838 Mon. Podrobnosti o setkání budou k dispozici na www.meduza.info a v časopisu Perseus.
Petr Sobotka
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu