Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Marek Ostatní

Schůzka ASHK

Pravidelná schůzka Astronomické společnosti v Hradci Králové se koná již tuto sobotu 7. září 2002 od 10.00 na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Jste srdečně vítáni.
Pavel Marek Ostatní

Počátky hradecké hvězdárny

jsou záhadné, pohnuté a zahaleny tajemstvím. Je to důsledek situace v padesátých letech minulého století, kdy výsledek činnosti iniciátorů, stavitelů a uživatelů se lišil od původních záměrů. Před 55 lety byl položen základní kámen hvězdárny. Avšak období 1947 až 1953 je stále bílým místem historie HP HK 8. - Autor Josef Bartoška
Pavel Marek Ostatní

Na prodej dalekohled Dobson 250/1250

Protože dobrých nabídek není nikdy dost a někdy je i nabídka na bazarový dalekohled velmi zajímavá. Sami posuďte nabídku Františka Červinky. Prostě nemá na pozorování čas a tak třeba jeho dalekohled najde nového majitele. A nyní pár údajů: Dobson 250/1250mm, orig. konstrukce od Drbohlava, hledáček 80/450mm, okuláry ATC 32K, 10N, barlow ATC BW 2x, okuláry k hledáčku. Komplet vše za 18.000Kč. Kontakt: Frantisek Cervinka, E-mail: cervinfr@volny.cz, Tel.: +420604366650
Pavel Marek Ostatní

Počítačové planetárium zdarma

Dnes si Vám dovolím v krátkosti představit počítačové planetárium, které možná už znáte, ale někteří ne. Ale určitě stojí za vyzkoušení a pokud je navíc zdarma nebrání tomu již vůbec nic.
Petr Bartoš Ostatní

Sekretariát mimo provoz - výzva

Vážení přátelé,
rád bych vás informoval o nefunkčnosti sekretariátu, který bude až do odvolání uzavřen. Stromovka je uzavřenou oblastí (viz. text více). Budeme se snažit vyřizovat nejdůležitější agendu, ale prosím o vaši schovívavost. Věřím, že nám podaří co nejdříve najet na normální provoz. V případě nutnosti volejte na tel. 0606 578648. Rovněž bych vás rád vyzval, pomozte všude kde je to potřeba, kontaktujte krizová centra nebo se obraťte přímo na postižené, které znáte.
Petr Bartoš
Petr Bartoš Ostatní

HaP České Budějovice zaplaveno

Pokud jde o Ceske Budejovice, tak tam bylo 45 cm vody v prizemi tj. i salech pro verejnost, blato vyklizime, zahrada je tak podmocena ze se tam neda zatim nic delat, potrebovali bychom jenom nejake cerpadlo na vycerpani vody z sachticky v planetariu kde jsou kabely a jedno z vyusteni vzduchotechniky, vody neni mnoho tj. staci s malym vykonem, ale aby salo zespodu prip. pomoci nejake hadice.Pokud byste o necem vedeli prosime zavolat na 0603-913985 v CB nejdou zatim pevne linky.
Pavel Marek Ostatní

Astronomické programy v češtině

Asi řada z nás si už někdy stáhla nějaký ten prográmek s astronomickou tématikou. Ale ejhle, většina z nich nemluví česky. Jaká škoda. Takže i Vám by se hodily určitě informace, jak je česky naučit.
Petr Bartoš Ostatní

HaP České Budějovice evakuována

Dobre rano,
u nas je (v Ceskych Budejovicich) voda nevime kolik protoze nam naridili evakuaci, az budu vedet podrobnosti, tak dam vedet, obavam se ze az zitra.
Ctvrtecni prvni povoden jsme prezili bez uhony, ale toto je nad vsechny predstavy znalych lidi co muze reka(reky) udelat ani nikdo nedokaze rici jak vysoko tam bude voda jak dlouho atd...
Jana Ticha
Prejeme do Ceskych Budejovic mnoho stesti a pevne nervy.
Petr Bartoš Ostatní

Nabídka pomoci

Vážení přátelé, ke dni 13.8.2002 - 4 hod, máme ohlášeno několik nabídek pro pomoc. Konkrétně se jedná o 5 lidí + 2 auta. Ochota pomoci při odklízení následků povodně.
Petr Bartoš
Karel Mokrý Ostatní

Astropis Speciál 2002

img: AstropisČlánky
L. Kohoutek: Mezihvězdná hmota v Galaxii
S. Ehlerová: Opticky nedostupný vesmír: HI obálky
V. Kopecký Jr.: Chemie v mlhovinách
P. Kulhánek: Mlhovinový plazmaglosář
T. Gráf: Hvězdné větry
J. Kubánek: Fotografování mlhovin
J. Verfl: V mlhavých dálkách
M. Švanda: Pohled hluboko do Laguny
R. Mašata: Letní temné mlhoviny

RubrikyD. Ondřich: Mlhoviny aneb obrázky, obrázky, obrázky... ?

Pavel Marek Ostatní

SKYMASTER - splnění jednoho snu

Je řada lidí, kteří si vysní, že si postaví svou vlastní hvězdárnu, do ní dají nějaký ten dalekohled, samozřejmě pokud možno ten největší a budou celé noci koukat po obloze. Ne každému se ten pocit splní, ale důležité je nepolevit a stále se snažit svůj "bláznivý" sen uskutečňovat.
Jiří Kubánek Multimédia

Vyfotografujte si svůj meteor!

Okresní lidová hvězdárna ve Veselí nad Moravou a redakce časopisu Astropis vyhlásila letní fotografickou soutěž v oboru astronomie. Hlavním tématem soutěže jsou meteory. V noci z 12. na 13. srpna nastává maximum meteorického roje Perseid, známého též pod názvem "slzy svatého Vavřince". Za jasného počasí bude možné spatřit několik desítek meteorů za hodinu. Perseidy jsou však aktivní již od druhé poloviny července a po většinu měsíce srpna. Možnost vyfotografovat nějaký pěkný meteor máte každou noc. K pořízení zajímavého snímku může posloužit i starší fotoaparát. Stačí takový přístroj postavit v noci venku a exponovat oblohu řadu desítek minut. Pokud budete mít štěstí, zachytíte kromě stop hvězd také meteor. Doporučuji použít samozřejmě citlivější film (400 ASA nebo více). Bližší informace k soutěži najdete v časopisu Astropis speciál 2002 nebo na http://www.astropis.cz, případně na stránce http://www.hvezdarna-veseli.cz Těšíme se na Vaše snímky! Pokud si poznamenáte čas a místo, odkud jste fotografovali, mohou mít Vaše záběry i cenný vědecký význam.
Eva Marková Sluneční soustava

FAQ: Co je to cyklus SAROS a souvisí s cyklem sluneční aktivity?

Cyklus Saros je obdobím mezi periodickým opakováním zatmění Slunce a Měsíce. Trvá 18 roků 11 dní 7 hodin a 43 minut. Je to období, během něhož se Měsíc vrátí do stejné fáze a ke stejnému uzlu na své dráze. Během této doby se na Zemi vystřídá 29 zatmění Měsíce a 41 zatmění Slunce: 15 úplných, 15 částečných a 11 prstencových. Tuto periodu objevili v r. 721 před Kristem Chaldejci v Babylónii. Méně známými periodami při posuzování periodicity zatmění jsou TRITOS, která trvá přibližně 11 roků a INEX, která trvá 29 roků (je to součet period SAROS a TRITOS).

Z výše uvedeného vyplývá, že tento cyklus nesouvisí s cyklem sluneční aktivity, neboť cyklus sluneční aktivity charakterizuje dynamické jevy na Slunci, zatímco cyklus Saros pohyb těles na obloze.

Tento text je součástí FAQ (často kladené otázky) na serveru www.astro.cz Případné dotazy zasílejte na info@astro.cz



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »