(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: Astronomický ústav AV ČRStřídání dne a noci na Zemi je způsobeno víceméně pravidelným otáčením planety kolem její osy. Poloha zemské rotační osy je v kosmickém prostoru na první pohled stálá, míří do směru, kde se nachází na hvězdné obloze Polárka – také proto se na Zemi střídají roční období. Avšak při bližším výzkumu je zřejmé, že tato stálost je více než iluzorní. Zemská rotační osa ve skutečnosti vykonává mnoho pohybů, které jsou cílem výzkumu Jan Vondráka z AsÚ a jeho kolegů. Jejich poslední práce ukazuje, že na okamžitou polohu zemské osy mají vliv, kromě pohybů a změn v atmosféře a oceánech, také tzv. geomagnetické záškuby.
VM_SP Autor: Jakub KoukalJiž více jak 4 měsíce je v činnosti spektrograf umístěný na jižní budově v areálu hvězdárny Valašské Meziříčí. Od 25. 7. 2014 zaznamenal 13 spekter meteorů z celkové počtu 543 jednostaničních meteorů, které byly detekovány touto sestavou. A až to doposud poslední spektrum, ze 2. listopadu 2014, patřilo meteoru ze známého komplexu Taurid, konkrétně jeho severní větvi. Tento meteorický komplex, sestávající ze dvou větví – jižní (STAds) a severní (NTAds), je známý velkým zastoupením velmi jasných meteorů – bolidů.
mise JUICE, představa malíře Autor: ESA/AOES„Všechny tyto světy jsou vaše, kromě Europy. Nepokoušejte se tam přistát“, prohlásil Arthur C. Clarke ve své známé tetralogii Vesmírná Odysea. Je to však opravdu tak? Měli bychom se výzkumu Europy vyvarovat nebo to platí spíše pro jiné měsíce? Měsíc Europa je přece úžasné místo. Pod jeho povrchem je pravděpodobně obrovský oceán, ve kterém by mohl existovat život.
Rosetta Autor: NASAI když nadšení po přistání modulu Philae na kometu pomalu utichá, mise Rosetta i nadále pokračuje ve svém mimořádném výzkumu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Sonda Rosetta tedy nadále obíhá kolem komety a společně s ní se také přibližuje ke Slunci.
Mapa oblohy 3. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 1. 12. do 7. 12. 2014
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je nízko na jihozápadě Mars. V druhé polovině noci a zejména ráno je pěkně vidět Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. V noci na úterý bude zajímavé zkusit vyčekat nějaký meteor z roje Phoenicid. Čekáme testovací let lodi Orion, start 4. prosince by měla obstarat výkonná raketa Delta IV Heavy. K asteroidu by měla odstartovat japonská Hayabusa-2.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. prosince v 18:00 SEČ.
Radiation Belt Storm Probes (RBSP), Van Allenovy sondy Autor: NASADva neviditelné pásy, které svým tvarem připomínají typickou americkou koblihu, se nazývají van Allenovy radiační pásy. Slovo radiační se v jejich názvu objevuje proto, že obsahují velké množství nabitých částic. Družice Van Allen Probes, dříve nazývané RBSP, vypuštěné v srpnu 2012, se nyní postaraly o další zajímavý objev v této málo prozkoumané lokalitě. Z jejich měření vyšlo najevo, že kolem pásů je téměř neproniknutelná bariéra. Samozřejmě je neproniknutelná pouze pro subatomární částice. Brání například elektronům s vysokou energií, aby dosáhly naší planety.
(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: Astronomický ústav AV ČRPřestože astronomové mají k dispozici velmi detailní pozorování vnitřních částí naší Galaxie v mnoha spektrálních oborech, celková struktura blízkého okolí galaktického středu je doposud neznámá. Objekty ležící nepochybně v různých vzdálenostech se nám promítají na nebeskou sféru a jejich skutečná poloha v prostoru tedy zůstává pozorovatelům skryta. Frédéric Marin z AsÚ a jeho spolupracovníci navrhli a otestovali metodu, která umožňuje stanovit úplnou prostorovou pozici molekulárních oblaků v centrální části Galaxie.
Schéma modelu mohutné sluneční erupce podle P. Gallaghera Autor: P. GallagherSluneční erupce je explosivní proces ve sluneční atmosféře, který vzniká rychlou přeměnou magnetické energie v okolí slunečních skvrn na ohřev a pohyby plasmatu, urychlování částic a záření v širokém oboru spektra od radiových vln, přes optické, rengenové až po gama záření. V některých případech energie, uvolněná v těchto stelárních erupcích, podstatně převyšuje energii maximálních pozorovaných slunečních erupcí. Tyto erupce, které jsou tisíc a více krát mohutnější, než dosud pozorované nejmohutnější erupce na Slunci, se nazývají supererupce.
RNDr. Jiří Borovička Csc. Autor: ČASČeská astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2014 RNDr. Jiřímu Borovičkovi, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 204 z 25. 11. 2014
Blanpain Autor: BMOPo negativním pozorování outburstu Drakonid v říjnu letošního roku se blíží další předpovězená sprška nepravidelného meteorického roje – Phoenicid. Předpověď vychází z práce Mikiyi Sata a Jun-ichi Watanabeho, která byla publikována v roce 2010 a která předpokládá možnost návratu tohoto meteorického roje v letech 2008, 2014 a 2019. A právě rok 2014 je zde prezentován jako největší možnost pro pozorování Phoenicid, přičemž jediný outburst byl doposud pozorován v roce 1956.
Přednáška: Dobytí jižního hvězdnatého ráje. Autor: Hvězdárna VM.Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Valašská astronomická společnost si vás dovolují pozvat na přednášku cestovatele, fotografa a astronoma Petra Horálka s dobrodružně vyznívajícím názvem "Dobytí jižního hvězdnatého ráje". Poutavá přednáška s pestrým audiovizuálním materiálem se uskuteční ve středu 26. listopadu 2014 od 18 hodin v přednáškovém sále valašskomeziříčské hvězdárny.
Snímek z rastrovacího mikroskopu Autor: Fyzikální ústav AV ČRSpolu s posterovou výstavou, která proběhne od 27. 11. do 19. 12. 2014, jsme pro Vás připravili i cyklus šesti přednášek vynikajících popularizátorů, kteří představí významná a zajímavá témata z činnosti jednotlivých vědeckých sekcí Fyzikálního ústavu AV ČR.
Mapa oblohy 26. listopadu 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 11. do 30. 11. 2014
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je nízko na jihozápadě Mars, za tmy lze vyhledat také Uran a Neptun. V druhé polovině noci a zejména ráno je pěkně vidět Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. ISS vítá novou posádku 42. expedice, která přilétá v Sojuzu TMA-15M. K asteroidu by měla v neděli odstartovat japonská Hayabusa-2.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. listopadu v 18:00 SEČ.
Charles Conrad u sondy Surveyor 3 Autor: NASA
Úkolem americké sondy Surveyor 3 bylo přistát na Měsíci a zkoumat jej. Mise byla úspěšná, sonda dosedla na měsíční povrch 20. dubna 1967 a pracovala podle plánu. V její výbavě nebyl návratový modul ani nic jiného, co by jí umožnilo Měsíc opustit. Přesto se před 45 lety, v listopadu 1969, některé její části dostaly zpět na Zemi. Jak k tomu došlo?
Willem de Sitter Autor: Yerkes Observatory, University of Chicago Letošního 20. listopadu uplyne osmdesát let od smrti holandského fyzika, matematika a astronoma Willema de Sittera. Jeho nejznámější teoretické práce se týkaly fyzikální kosmologie, v praktické astronomii se věnoval například pozorování měsíců Jupitera.
Snímek studovaného bolidu a vývoj jeho stopy. Autor: Petr HorálekAstronomové z Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ se již tradičně zabývají studiem meteorů. Pro tyto účely provozují automatickou bolidovou síť se stanicemi pokrývajícími území České republiky. Jedenáct stanic z této sítě zaznamenalo 12. srpna 2012 velmi jasný meteor patřící do známého letního roje Perseid. Výzkum vedený Pavlem Spurným z AsÚ následně ukázal, jak moc je tento úlovek zajímavý.
(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: Astronomický ústav AV ČRStudium asteroidů je jedním ze dvou hlavních proudů činnosti Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ. Cílem výzkumu je mimo jiné zjistit o planetkách co možná nejvíce informací a to co možná nejpřesněji. To umožňuje zabývat se nejen samotnými tělesy, ale například sledovat i vývoj jejich drah, což je důležitým pozorovacím údajem pro studium různých negravitačních procesů, které ovlivňují pohyb těchto těles Sluneční soustavou. P. Scheirich vedl rozsáhlý mezinárodní tým, který si kladl za cíl co nejpřesněji popsat složky dvojplanetky 1996 FG3 a jejich vzájemný orbitální pohyb.
Mapa oblohy 19. listopadu 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 17. 11. do 23. 11. 2014
Měsíc bude kolem novu. Večer je nízko na jihozápadě Mars, za tmy lze vyhledat také Uran a Neptun. V druhé polovině noci a zejména ráno je pěkně vidět Jupiter. Aktivita Slunce je střední, vrátily se pozůstatky velké skvrny. Nastává maximum meteorického roje Leonid. Philae, pouzdro, které se odpoutalo od sondy Rosetta, úspěšně zkoumalo povrch komety.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. listopadu v 18:00 SEČ.
Přístroje na Philae Autor: ESA/ATG medialabProtože Philae přistál v tak nešťastně zastíněné lokalitě, je nyní vyloučeno, aby fungoval jinak, než na baterie. Výdrž baterie byla udávána kolem 62 až 64 hodin. To znamená, že modulu zbývá pátek, noc na sobotu a maximálně ještě sobota na provedení vědeckých experimentů a snad ještě poslání jejich výsledků na Zemi. Jaký je současný stav sondy a bude ještě v budoucnu fungovat?
15. 11. ve 21:00 SEČ přidán skutečný stav věcí kolem přístroje MUPUS
Skvrna v AR 12192 Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíPozorování Slunce mělo a má na Hvězdárně Valašské Meziříčí významné místo, a tak když se v druhé polovině října na Slunci objevila velká skvrna s označením NOAA 12192, nemohli jsme si ani my její pozorování nechat ujít. A to i přesto, že pozorovací podmínky nám příliš nepřály, a to zejména kvůli vysoké oblačnosti a špatným seeingem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
