Huygens: 10 let na Titanu

Autor: ESA–C. Carreau/Schröder, Karkoschka et al (2012)

Autor: ESA–C. Carreau/Schröder, Karkoschka et al (2012)

Autor: Martin Gembec
Měsíc je kolem novu. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a slabý Merkur, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Pozorujeme okem viditelnou večerní kometu Lovejoy.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. ledna v 18:00 SEČ.

Autor: NASA/JPL-Caltech

Autor: Evropská jižní observatoř

Autor: meteorsUA

Autor: Pavol Kollarik
Rok 2014 již skončil a s ním i devátý rok soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. V prosincovém kole zaujal porotu nejvíce snímek Pavla Kollarika ze slovenské obce Šenkvice. Jeho objektiv se zaměřil do srdce mlhoviny NGC 281, zvané též „Pacman“. To podle populární herní postavičky počítačového „pravěku“ roku 1980.

Autor: Martin Gembec
Měsíc je vidět v druhé polovině noci a ráno. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a Merkur, kousek výše je večer Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Pozorujeme okem viditelnou večerní kometu Lovejoy. Dragon úspěšně odstartoval k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. ledna v 18:00 SEČ.

Autor: Dana Berry

Autor: Hvězdárna Přerov

Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Hvězdárna Valašské Meziříčí přináší v rámci projektu Brána do vesmíru krátké video upozorňující na celosvětový problém tzv. světelného znečištění. Nepříjemný fenomén je v povědomí lidí již téměř dvě dekády let a bohužel se jeho vliv stále více rozšiřuje. Neúčelné umělé svícení už zdaleka neohrožuje pouze práci astronomů, nýbrž se začíná čím dál hlouběji dotýkat i světové ekonomiky a pochopitelně má i nepříjemný ekologický dopad. Videem se přitom valašskomeziříčská hvězdárna snaží upozornit hlavně na to, o co přicházíme nad hlavou.

Přehled událostí na obloze od 5. 1. 2014 do 11. 1. 2015
Měsíc je po úplňku. Nízko na jihozápadě zvečera Venuši doplní Merkur, večer je vidět taky Mars. Po osmé večer už vychází Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Máme tu okem viditelnou večerní kometu Lovejoy. Poletí Dragon k ISS? Přistane první stupeň rakety na mořské plošině?
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. ledna v 18:00 SEČ.

Každý den dopadnou na zem desítku tun materiálu z kosmu. Drtivá většina z těchto tělísek zůstává astronomy neodhalena, tělíska větší pak vyvolávají známé meteory – průletové jasnění, při němž se původní tělísko vypaří. Jasnějším meteorům se říká bolidy a jen ta nejjasnější a největší tělesa mají šanci proniknout vzdušným obalem a dostat se tak k přímému výzkumu z rukou vědců. Hlavním zdrojem pro prachová zrna (meteoroidy) jsou komety, z nichž se uvolňují při sublimaci povrchového ledu. Davida Čapka z AsÚ zajímalo, jakým způsobem větší prachová zrna, která by v zemské atmosféře vyvolala jasné bolidy, po opuštění komety rotují.

Dne 9. 12. 2014 nad Českem přelétl jasný bolid. Dle výpočtů byla reálná šance, aby jeho úlomky dopadly na zemský povrch. Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. (SMPH) ve spolupráci s Jihlavskou astronomickou společností (JAS) uspořádala expedici za nalezením jeho úlomků. Expedice vedená Janem Kondziolkou a Milošem Podařilem se konala v sobotu 20. 12., tedy 11 dnů po pádu meteoritu (časová prodleva byla dána také tím, že profesionální astronomové neuveřejnili ihned souřadnice místa pádu).

Na začátku roku 2015 nás přivítá jeden z největších meteorických rojů – Kvadrantidy. Kvadrantidy jsou známé svým velmi ostrým maximem (obvykle trvání kolem 4 hodin) a i přes rušení Měsícem je tento rok maximum ve velmi příznivém čase, kdy se již bude radiant roje (bod ze kterého meteory jakoby vylétávají) nacházet poměrně vysoko nad obzorem. Maximum tohoto roje bude ve 3h ráno 4. ledna 2015. Meteory tohoto roje se pohybují poměrně rychle a během hodiny jich vzhledem k rušení Měsícem můžeme vidět kolem 40.

Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě (viz. také obrázek v titulce článku), tak testovací let lodi Orion. Opět se podíváme na kosmickou stanici a potažmo i na naši Zemi. Na videu uvidíme také vybuchující erupci na Slunci a živé video polárních září. Uplynulé období bylo slavné také díky nálezu meteoritu z bolidu 9. 12., ale takových bolidů bylo v uplynulém období více, jen ten náš je opět výjimečný. Pozitivní zpráva přišla se závěrem roku, Slovensko se také chystá do ESA (a ta letos slaví 50 let).

Autor: Marián Mičúch
Aktualizováno: 5. ledna 2015, 20:20 SEČ.

Autor: NASA/LMSAL

Autor: Martin Gembec
Měsíc bude v úplňku. Nízko na jihozápadě je zvečera Venuše a Mars. Po osmé večer už vychází taky Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantid.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. prosince v 18:00 SEČ.

Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4