Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Martin Gembec Sluneční soustava

Huygens: 10 let na Titanu

Huygens přistává na Titanu, představa ilustrátora Autor: ESA–C. Carreau/Schröder, Karkoschka et al (2012)
Huygens přistává na Titanu, představa ilustrátora
Autor: ESA–C. Carreau/Schröder, Karkoschka et al (2012)
14. ledna 2005 se evropská sonda Huygens zapsala nesmazatelným písmem do historie vesmírného průzkumu. Znamenala mimořádný technický a vědecký úspěch. Podařilo se jí totiž přistát a vysílat z povrchu Saturnova měsíce Titanu. Tyto informace vědcům pomáhají napovědět, jak vznikl život na Zemi. Titan je totiž naší domovské planetě v mnohém podobný. Do jisté míry můžeme říci, že jsou na něm podmínky, jaké panovaly na mladé Zemi, než se na ní vyskytl život. Pojďme společně zavzpomínat a poodhalit roušku tajemství halící Saturnův měsíc jako jeho hustá atmosféra.

Martin Gembec Úkazy

4. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 21. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 21. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 19. 1. do 25. 1. 2015

Měsíc je kolem novu. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a slabý Merkur, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Pozorujeme okem viditelnou večerní kometu Lovejoy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. ledna v 18:00 SEČ.

Sylvie Gorková Sluneční soustava

Co dělá Zemi více obyvatelnou oproti jiným planetám?

 NASA/JPL-Caltech Autor:  NASA/JPL-Caltech
NASA/JPL-Caltech
Autor: NASA/JPL-Caltech
Proč je naše Země tak výjimečná? Proč je pro planety důležité magnetické pole? A jak to, že si ho Země udržela po dobu několika miliard let až do teď? A proč ho Mars ztratil? Obzvlášť v době, kdy se velká část astronomické obce „honí“ za objevy nových obyvatelných světů, jsou tyto otázky velmi důležité. Čím je tedy Země odlišná od ostatních planet, že zrovna zde vznikl život?

Michal Švanda Hvězdy

Výzkumy v AsÚ AV ČR (27): Odhalovaná tajemství hvězdy se závojem

Vzhled hvězdy MWC 137 a její mlhoviny v červené oblasti spektra z Digitalizované přehlídky oblohy (DSS2) Autor: Evropská jižní observatoř
Vzhled hvězdy MWC 137 a její mlhoviny v červené oblasti spektra z Digitalizované přehlídky oblohy (DSS2)
Autor: Evropská jižní observatoř
Není mnoho typů hvězd, jež jsou obestřeny takovým množstvím tajemství jako B[e] hvězdy, tedy hvězdy spektrálního typu B s emisní obálkou. Nejenže ještě ani zdaleka není vysvětlen původ této obálky, ale u mnohých z B[e] hvězd mají astronomové velké problémy i jen rozumně omezit hodnoty fundamentálních parametrů, mezi ty obtížně stanovitelné patří zejména vzdálenost a věk. Hvězda s označením MWC 137 se stala cílem jedné podrobné spektroskopické studie, na níž se podílely i astronomky ze Stelárního oddělení AsÚ.
Marcel Bělík Multimédia

ČAM Prosinec 2014: NGC 281

NGC 281 Autor: Pavol Kollarik
NGC 281
Autor: Pavol Kollarik
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2014 získal snímek Pavla Kollarika „NGC 281“.

Rok 2014 již skončil a s ním i devátý rok soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. V prosincovém kole zaujal porotu nejvíce snímek Pavla Kollarika ze slovenské obce Šenkvice. Jeho objektiv se zaměřil do srdce mlhoviny NGC 281, zvané též „Pacman“. To podle populární herní postavičky počítačového „pravěku“ roku 1980.

Martin Gembec Úkazy

3. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 14. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 14. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 12. 1. do 18. 1. 2015

Měsíc je vidět v druhé polovině noci a ráno. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a Merkur, kousek výše je večer Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Pozorujeme okem viditelnou večerní kometu Lovejoy. Dragon úspěšně odstartoval k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. ledna v 18:00 SEČ.

Sylvie Gorková Sluneční soustava

Hvězdné kolize. Způsobí jedna z nich zánik Sluneční soustavy?

Ilustrace hvězdné kolize Autor: Dana Berry
Ilustrace hvězdné kolize
Autor: Dana Berry
Jedna ze složek binárního systému, známá jako HIP 85 605, je na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou. Hvězda se nachází ve vzdálenosti 16 světelných let a ze Země ji můžeme pozorovat v souhvězdí Herkula. Tato hvězda nebyla dosud ničím výjimečná. Díky výzkumu, který provedl Dr. Coryn Bailer-Jones z Max-Planck-Institutu Astronomie u Heidelbergu, se však stala zajímavou. Nachází se totiž na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou.

redakce Ostatní

Vladimír Kovářík

Vladimír Kovářík Autor: Hvězdárna Přerov
Vladimír Kovářík
Autor: Hvězdárna Přerov
Dne 27. 12. 2014 nás ve věku 67 let navždy opustil dlouholetý vedoucí a člen hvězdárny Přerov Vladimír Kovářík.

Martin Gembec Vzdálený vesmír

Úchvatná M 31 i známé sloupy stvoření z HST

Mlhovina M 16 v souhvězdí Štítu, detail sloupů stvoření verze 2015 HST Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Mlhovina M 16 v souhvězdí Štítu, detail sloupů stvoření verze 2015 HST
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Hubbleův vesmírný dalekohled oslaví v dubnu 25 let od vypuštění na oběžnou dráhu. Již v těchto týdnech ovšem můžeme obdivovat nádherné obrazy, které jsou k tomuto výročí postupně pořizovány a uvolňovány na veřejnost. Dnes se zaměříme na dva úchvatné záběry. První je nové provedení detailu Orlí mlhoviny a jejích sloupů stvoření, což je vůbec jeden z nejznámějších snímků. Dále pak půjde o bezprecedentní detaily velké galaxie M 31 v Andromedě.

Petr Horálek Ostatní

Video: Bojujme o hvězdy nad hlavou

Hvězdárna Valašské Meziříčí přináší v rámci projektu Brána do vesmíru krátké video upozorňující na celosvětový problém tzv. světelného znečištění. Nepříjemný fenomén je v povědomí lidí již téměř dvě dekády let a bohužel se jeho vliv stále více rozšiřuje. Neúčelné umělé svícení už zdaleka neohrožuje pouze práci astronomů, nýbrž se začíná čím dál hlouběji dotýkat i světové ekonomiky a pochopitelně má i nepříjemný ekologický dopad. Videem se přitom valašskomeziříčská hvězdárna snaží upozornit hlavně na to, o co přicházíme nad hlavou.

Martin Gembec Úkazy

2. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 5. 1. 2014 do 11. 1. 2015

Měsíc je po úplňku. Nízko na jihozápadě zvečera Venuši doplní Merkur, večer je vidět taky Mars. Po osmé večer už vychází Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Máme tu okem viditelnou večerní kometu Lovejoy. Poletí Dragon k ISS? Přistane první stupeň rakety na mořské plošině?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. ledna v 18:00 SEČ.

Michal Švanda Sluneční soustava

Výzkumy v AsÚ AV ČR (26): Jak rotují kometární meteoroidy?

Každý den dopadnou na zem desítku tun materiálu z kosmu. Drtivá většina z těchto tělísek zůstává astronomy neodhalena, tělíska větší pak vyvolávají známé meteory – průletové jasnění, při němž se původní tělísko vypaří. Jasnějším meteorům se říká bolidy a jen ta nejjasnější a největší tělesa mají šanci proniknout vzdušným obalem a dostat se tak k přímému výzkumu z rukou vědců. Hlavním zdrojem pro prachová zrna (meteoroidy) jsou komety, z nichž se uvolňují při sublimaci povrchového ledu. Davida Čapka z AsÚ zajímalo, jakým způsobem větší prachová zrna, která by v zemské atmosféře vyvolala jasné bolidy, po opuštění komety rotují.

Jan Kondziolka Sluneční soustava

Jak jsme hledali meteorit

Dne 9. 12. 2014 nad Českem přelétl jasný bolid. Dle výpočtů byla reálná šance, aby jeho úlomky dopadly na zemský povrch. Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. (SMPH) ve spolupráci s Jihlavskou astronomickou společností (JAS) uspořádala expedici za nalezením jeho úlomků. Expedice vedená Janem Kondziolkou a Milošem Podařilem se konala v sobotu 20. 12., tedy 11 dnů po pádu meteoritu (časová prodleva byla dána také tím, že profesionální astronomové neuveřejnili ihned souřadnice místa pádu).

Sylvie Gorková Sluneční soustava

Každoroční přivítání nového roku – Kvadrantidy

Na začátku roku 2015 nás přivítá jeden z největších meteorických rojů – Kvadrantidy. Kvadrantidy jsou známé svým velmi ostrým maximem (obvykle trvání kolem 4 hodin) a i přes rušení Měsícem je tento rok maximum ve velmi příznivém čase, kdy se již bude radiant roje (bod ze kterého meteory jakoby vylétávají) nacházet poměrně vysoko nad obzorem. Maximum tohoto roje bude ve 3h ráno 4. ledna 2015. Meteory tohoto roje se pohybují poměrně rychle a během hodiny jich vzhledem k rušení Měsícem můžeme vidět kolem 40.

Martin Gembec Multimédia

Vesmírná videa: listopad a prosinec 2014

Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě (viz. také obrázek v titulce článku), tak testovací let lodi Orion. Opět se podíváme na kosmickou stanici a potažmo i na naši Zemi. Na videu uvidíme také vybuchující erupci na Slunci a živé video polárních září. Uplynulé období bylo slavné také díky nálezu meteoritu z bolidu 9. 12., ale takových bolidů bylo v uplynulém období více, jen ten náš je opět výjimečný. Pozitivní zpráva přišla se závěrem roku, Slovensko se také chystá do ESA (a ta letos slaví 50 let).

Martin Gembec Sluneční soustava

Fotogalerie: Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy)

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) čtenářská galerie Autor: Marián Mičúch
Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) čtenářská galerie
Autor: Marián Mičúch
Australský amatérský astronom Terry Lovejoy má asi čich na zajímavé komety. Po objevu mimořádně jasné jižní komety C/2011 W3 (Lovejoy) jsme mohli loni obdivovat i pouhým okem viditelnou kometku C/2013 R1 (Lovejoy). Kdo mohl očekávat, že o rok později tu budeme mít další “Vánoční kometu Lovejoy”? Otevíráme proto další čtenářskou galerii a přejeme především v lednu po úplňku spoustu jasných nocí strávených s kometkou opět viditelnou i pouhým okem.

Aktualizováno: 5. ledna 2015, 20:20 SEČ.

Michal Švanda Sluneční soustava

Výzkumy v AsÚ AV ČR (25): Urychlování elektronových svazků ve slunečních erupcích

Snímek sluneční erupce pořízený v měkké rentgenové oblasti. Tato erupce se zažehla v září 2005 a byla fotografována americkou družicí TRACE. Patrné jsou poerupční smyčky, podél nichž se šíří svazky elektronů a při svém brždění vydávají rentgenové záření Autor: NASA/LMSAL
Snímek sluneční erupce pořízený v měkké rentgenové oblasti. Tato erupce se zažehla v září 2005 a byla fotografována americkou družicí TRACE. Patrné jsou poerupční smyčky, podél nichž se šíří svazky elektronů a při svém brždění vydávají rentgenové záření
Autor: NASA/LMSAL
Sluneční erupce jsou jedním z nejvýraznějších projevů sluneční aktivity. Jejich výzkumu je věnováno značné úsilí, neboť jevy v nich probíhající i s nimi spojené ovlivňují široký meziplanetární prostor a dopadají i na život člověka, především na technologická zařízení umístěná na Zemi i na oběžné dráze. Fyzikálně realistický popis jevů probíhajících při erupci je tedy prvním krokem pro plné pochopení těchto jevů. Michal Varady z AsÚ a jeho kolegové se zabývali jedním z nesouladů mezi předpověďmi současného modelu erupcí s pozorováními.
Martin Gembec Úkazy

1. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 31. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 31. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 12. 2014 do 4. 1. 2015

Měsíc bude v úplňku. Nízko na jihozápadě je zvečera Venuše a Mars. Po osmé večer už vychází taky Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantid.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. prosince v 18:00 SEČ.

Martin Gembec Sluneční soustava

Kometa roku 2014

C/2014 E2 (Jacques) 9. 8. 2014 Autor: Martin Gembec
C/2014 E2 (Jacques) 9. 8. 2014
Autor: Martin Gembec
Je tu opět konec roku a s ním i tradiční kometární bilance. Rok 2013 byl na hezké vlasatice vskutku bohatý a čekalo se, že se letos podobné žně již neuskuteční. Jak to nakonec dopadlo?



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »