SpaceX: Dvě mouchy jednou ranou

Známá americká firma minulý týden předvedla triumfální návrat lodi Dragon na scénu zásobování stanice ISS. Aby toho nebylo málo, odhozený první stupeň nosné rakety Falcon 9 poprvé v historii úspěšně přistál na lodi v oceánu.

O finalistech 13. ročníku Astronomické olympiády je rozhodnuto

Na začátku dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 15členná porota krajského kola, která vybrala 67 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO řešili online test také středoškoláci v kategorii CD. Tato novinka přilákala třikrát více zájemců než v předchozích letech.

15. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 11. 4. do 17. 4. 2016. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět za soumraku Merkur a vysoko je planeta Jupiter. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. V druhé polovině noci je vidět kometa 252P/LINEAR. ISS začíná večerní přelety přes sluneční disk. Aktivita Slunce se zvýšila, na povrchu je velká skvrna. Falcon 9 vynesl Dragon k ISS a jeho první stupeň opět bezpečně přistál, tentokrát na mořské plošině. Před 55 lety obletěl Gagarin Zemi.

Pozoruhodné atmosférické úkazy v březnu a výhled na duben

Slabá polární záře, působivá gloriola kolem stínu pozorovatele či koróna kolem Měsíce - to je výběr z březnových fotografií optických jevů v atmosféře, které zaslali čtenáři. Duben pak může překvapit atypickými pylovými korónami, halovými jevy a dalšími úkazy. Dorazí opět prach ze Sahary? Dostupné jsou také výsledky soutěže Europhotometeo '16.

Neobvyklý návštěvník na nebi nad Paranalem

Kometa 252P/LINEAR zachycena fotografy expedice ESO

Fotovyslanec ESO Petr Horálek, který se na Astronomickém ústavu AV ČR podílí také na popularizaci vědy, je momentálně v Chile jako člen expedice, která shromažďuje obrázky pro 360stupňové snímky použitelné v planetáriích (ESO’s Fulldome Expedition). Získaný materiál se použije pro ESO Supernovu, planetárium a návštěvnické centrum, které se v současnosti staví na ředitelství ESO v Garchingu (Německo). Na úvod, jen tak pro zahřátí, vyfotil neuvěřitelně krásné nebe nad observatoří ESO Paranal, kde stojí dalekohled VLT (Very Large Telescope). Díky fotografické magii je na obrázku i sám Petr, jak s obdivem sleduje úchvatné představení nad hlavou.

Reportáž: Konference Americké astronomické společnosti nejen o gravitačních vlnách

Americká astronomická společnost pořádá svá pravidelná setkání zaměřená na různé oblasti astronomie, astrofyziky a kosmické fyziky, jež pokrývají jednotlivé tematicky zaměřené divize. V prvním dubnovém týdnu probíhá ve floridské Neapoli setkání (patnácté v pořadí) na téma "High Energy Astrophysics". Přinášíme reportáž z nejzajímavějšího dění na konferenci od Vladimíra Karase, ředitele Astronomického ústavu AV ČR.

ČAM za březen 2016: Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2016 obdržel snímek  „Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io“, jehož autorem je Pavel Prokop.

Před dávnými časy se, někteří tvrdí že prý, zamiloval nejvyšší z řeckých bohů Zeus, pro Římany Jupiter, do krásné kněžky Ió. Protože milostné zálety byly jeho koníčkem a jeho žena Héra (nebo též Juno pro Římany) byla žárlivá  (no,  aby  nebyla, že?), rozehrála se na Olympu a v  okolí prapodivná  hra...

Rozhovor: Petr Horálek - O umění astrofotografie

Dechberoucí fotografie krajin dekorované Mléčnou dráhou, jedinečné záběry slunečních i měsíčních zatmění, schopnost poutavě vyprávět o krásách nočního nebe, cestovatelská dobrodružství do temných končin světa… To vše charakterizuje Petra Horálka, šéfredaktora astro.cz, výjimečného fotografa a nadšeného cestovatele. Petr za své fotografické umění získal mnoho cen, mezi ty nejvýznamnější patří trojnásobné ocenění jeho snímků jako ESO's Picture of the Week a šestinásobné jako NASA's Astronomy Picture of the Day. V roce 2015 vydalo nakladatelství Albatros Petrovu knižní prvotinu – Tajemná zatmění – fascinujícího průvodce nebeskými úkazy, při kterých si Měsíc se Sluncem hrají na schovávanou. Za všemi snímky, kterými Petr pravidelně udivuje fanoušky nočního nebe, stojí nesmírné množství pečlivé práce. A my jsme velmi rádi, že se Petr o své zkušenosti podělil právě se čtenáři Astro.cz.

Měsíce Saturnu mohou být mladší než dinosauři

Nové výzkumy napovídají, že část ledových měsíců planety Saturn, stejně tak i její proslulé prstence, mohou být pouze novodobou ozdobou. Jejich dramatický zrod nastal před pouhými 100 milióny roků, tedy mnohem později, než na Zemi vládla většina dinosaurů.

Fotogalerie: Zvířetníkové světlo z jara 2016

První opravdu krásné jarní dny a měsíčním svitem nerušená obloha umožnily v Česku vyhlížet světelným znečištěním jinak stále přezářené a obtížně pozorovatelné zvířetníkové světlo. Světelný kužel vznikající rozptylem slunečního světla na prachu v rovině Sluneční soustavy je nejlepší zvěčera pozorovat okolo jarní rovonednnosti. Do redakce již dorazilo několik snímků tohoto pozoruhodného nebeského svitu a těšíme se i na další. Vyhlížet můžete ještě do konce týdne, než opět začne rušit Měsíc na večerním nebi.

Objevte tvary ve vesmíru a spoustu dalšího...

Aprílový měsíc se opět nese v duchu mnoha zajímavostí, do kterých se můžete zapojit s Českou kosmickou kanceláří. Prostřednictvím ESA (Evropské kosmické agentury) si ti nejmenší mohou zkusit odhalit kosmické tvary, odstartuje expedice Mars a na své si přijdou i největší nadšenci kosmonautiky. Na konci dubna totiž odstartuje již tradiční KOSMOS-NEWS PARTY s jedinečnou zahraniční návštěvou.

Nezmeškejte jedinečný zákryt Venuše Měsícem

Již tuto středu, 6. dubna ráno, nastává poměrně ojedinělý úkaz. Nad hlavami mnoha obyvatel střední Evropy se uskuteční nebeský zákryt v podobě planety Venuše, kterou zakryje náš Měsíc. Venuše vstoupí za okraj Měsíce na jeho ještě nepatrně osvětlené straně (tenký srpek asi nebude na denní obloze viditelný). V tu dobu má Měsíc stáří 27,9 dne, tedy den před novem. Pokud nám počasí dovolí, nenechme si úkaz ujít. Podobný už letos nenastane. Měsíc se k Venuši už pouze přiblíží 3. září kolem poledne. Jiné letošní zákryty jasných planet nebudou z našich krajin viditelné.

14. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá kometa 252P/LINEAR. Venuše bude 6. 4. zakryta Měsícem. ISS má večerní přelety. Aktivita Slunce je nízká. V plánu je start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS.

Výzkum Kappa Ceti pomáhá pochopit raný vývoj Země

Před téměř čtyřmi miliardami let vznikl život na Zemi. Podmínek pro vznik života na Zemi bylo mnoho, ty hlavní jsou např. pevný povrch, tekutá voda a atmosféra. Životu se však dařilo rozvíjet i díky jiné potřebné složce: přítomnosti ochranného magnetického pole. Nová studie zkoumá hvězdu Kappa Ceti, která je v současné době podobná mladému Slunci, a ukazuje, že magnetické pole hraje důležitou roli v procesu napomáhajícímu k životu.

Japonsko chystá záchranu poškozené observatoře na oběžné dráze

Kosmický teleskop Hitomi, který byl vypuštěn v únoru a měl zkoumat procesy ve vzdáleném vesmíru, se během velikonočních svátků dostal do závažných potíží, když ze zatím neznámého důvodu začal rotovat a v jeho okolí se objevily úlomky trosek. Japonští vědci by jej pochopitelně rádi zachránili, práce to však nebude snadná.

Nejdetailnější snímek protoplanetárního disku získaný pomocí ALMA

Nový snímek pořízený pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachycuje dosud nejjemnější pozorované detaily protoplanetárního disku v okolí Slunci podobné hvězdy TW Hydrae. Odhaluje fascinující mezeru nacházející ve stejné vzdálenosti od hvězdy, v jaké obíhá Země kolem Slunce. To by mohlo znamenat, že se v tomto systému začíná rodit mladší varianta naší rodné planety, nebo možná její hmotnější extrasolární sestřenice, takzvaná super-Země.

Návrhy na Nušlovu cenu pro rok 2016

Kdo se stane dalším nositelem Ceny Františka Nušla? Jde o nejvýznamnější ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Ocenění je určeno významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla pro rok 2016 můžete dle statutu Ceny podávat do konce dubna. Těšíme se na vaše návrhy!

Ceres po roce se sondou Dawn – 4. díl

Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik desítek procent. Sonda Dawn se k této trpasličí planetě vydala mimo jiné proto, aby po této vodě pátrala. Ačkoliv řada výsledků teprve čeká na pečlivější zpracování, po roce její přítomnosti u Ceresu je množství informací, které přinesla, působivé. V tomto seriálu se pokusíme shrnout ty nejzásadnější. V prvním dílu jsme se zaměřili na charakteristiku trpasličí planety a co bychom měli očekávat ve svrchních vrstvách. Druhý díl se zaměřil na liniové útvary a světlé skvrny. Třetí díl poodhalil taje kryovulkanismu a v posledním dílu se podíváme na místa s největším výskytem vody.

Výprava za zatměním Slunce přinesla obraz koróny i spoustu adrenalinu

Měsíce příprav a nakonec jen 3 minuty a 20 vteřin – právě tolik času měla letos výprava za zatměním Slunce na to, aby pro další zpracování pořídila dostatek snímků naší nejbližší hvězdy. Počasí v rovníkové Indonésii ale odborníkům z Ústavu matematiky příliš nepřálo, nakonec se vyjasnilo jenom na 40 vteřin. I tak se ale zástupcům Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně podařilo získat potřebná data pro zobrazení sluneční koróny tak, jak ji dokáže vidět lidské oko.

Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru

Slunce ovlivňuje meziplanetární prostor nejen gravitačně, ale i prostřednictvím projevů sluneční aktivity. Vyvržené oblaky horkého slunečního plazmatu jsou rizikem pro pozemské technologie, na nichž je naše civilizace závislá. Předpovědi těchto výronů slunečního plazmatu jsou však značně nepřesné. Větších úspěchů dosahují snahy modelovat cestu a vývoj plazmových oblaků meziplanetárním prostorem. K tomu přispěl svým modelem i Marek Vandas z ASU.