Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Kondolence ČAS k úmrtí Eugene Cernana odeslána do NASA

Kondolence ČAS k úmrtí Eugene Cernana odeslána do NASA

Eugene Cernan - poslední muž na Měsíci.
Autor: NASA.

Zpráva o úmrtí Eugene Cernana, posledního astronauta, který se procházel po Měsíci, zasáhla celý svět. Česko a Slovensko na astronauta a skvělého mentora rovněž velmi vzpomíná, neboť patří i do historie našich zemí díky svým česko-slovenským předkům. Eugene Cernan byl rovněž čestným členem České astronomické společnosti, a tak dnes ráno odešla papírovou poštou kondolence České astronomické společnosti do NASA. Kondolenci sepsali Jan Vondrák a Jiří Grygar v angličtině, její český překlad si můžete přečíst v článku.

Maj. Gen. Charles Frank Bolden, Jr.
NASA Administrator
NASA Headquarters
Washington DC 20546-0001
U.S.A.                                                                                            19. ledna 2017

Vážený pane administrátore,

Za celou Českou astronomickou společnost (založenou v roce 1917) bychom rádi vyjádřili upřímnou soustrast celé agentuře NASA a rodině kapitána Eugene Cernana.

Cernanovi předkové přicestovali do Spojených států z Česka a Slovenska a kapitán Cernan si byl plně vědom svého původu. I proto si s sebou vzal malou vlajku naší země na svou cestu na Měsíc (v roce 1972 – pozn. překladatele) a tu pak věnoval československým astronomům během své první soukromé návštěvy naší země v roce 1974. Během této jeho návštěvy jsme mu ukázali místo, kde byli jeho prarodiče oddáni.

Po Sametové revoluci byl Eugene do naší země pozván hned několikrát a velmi rychle se tak stal nejpopulárnějším astronautem NASA v pozdější samostatné České republice. V roce 2000 po něm byla pojmenována planetka s pořadovým číslem 12790, kterou objevili čeští astronomové (24. října 1995 na Kleti – pozn. překladatele). Během své návštěvy Česka v roce 2001 se shodou okolností setkal i s naším bývalým prezidentem Václavem Havlem. Okolnosti to ale byly nepříjemné – Václav Havel byl v Pražské vojenské nemocnici hospitalizován pro svůj špatný zdravotní stav a Eugene Cernan sem byl převezen po nehodě prezidentské helikoptéry nedaleko místa narození jednoho z jeho pradědečků..

V témže roce byl zvolen čestným členem České astronomické společnosti a Eugene s hrdostí přijal čestný diplom. V roce 2004 byl poctěn nejvyšším vyznamenáním – medailí „De scientia et humanitate optime meritis“ (Medaile za zásluhy o vědu a lidstvo) Akademie věd České republiky, kterou převzal z rukou tehdejší předsedkyně naší akademie (prof. RNDr. Helenou Illnerovou, DrSc. – pozn. překladatele). Během své poslední návštěvy v Česku v roce 2008 byl přijat i tehdejším předsedou vlády České republiky (Mirkem Topolánkem – pozn. překladatele). Při každém svém veřejném projevu vždy kladl důraz především na mladou generaci, kterou se snažil motivovat ke kariéře ve vědeckých a technických oborech.

Členové naší společnosti se též přidávají ke kondolencím za tak velkého amerického hrdinu (s česko-slovenskými předky). I když nás opustil, věříme, že jeho odkaz bude žít dál.

V úctě,

Jan Vondrák, předseda ČAS
Jiří Grygar, čestný předseda ČAS

Původní dopis v angličtině si můžete stáhnout v PDF.

Fotografická vzpomínka

Eugene Cernan společně s astronautem Johnem Blahou a jejich hostitelem náčelníkem gen. štábu Armády ČR při sletu astronautů a kosmonautů v Praze v říjnu 2001. Autor: Archiv Jiřího Grygara.
Eugene Cernan společně s astronautem Johnem Blahou a jejich hostitelem náčelníkem gen. štábu Armády ČR při sletu astronautů a kosmonautů v Praze v říjnu 2001.
Autor: Archiv Jiřího Grygara.

Eugene Cernan při autogramiádě v pracovně předsedkyně Akademie věd ČR prof. Heleny Illnerové po převzetí medaile Akademie věd (říjen 2004). Autor: Archiv Jiřího Grygara.
Eugene Cernan při autogramiádě v pracovně předsedkyně Akademie věd ČR prof. Heleny Illnerové po převzetí medaile Akademie věd (říjen 2004).
Autor: Archiv Jiřího Grygara.

Zamyšlený Eugene Cernan při své poslední návštěvě v Praze (2008). Autor: Archiv Jiřího Grygara.
Zamyšlený Eugene Cernan při své poslední návštěvě v Praze (2008).
Autor: Archiv Jiřího Grygara.

Eugene Cernan při autogramiádě v Národním muzeu v Praze, kde měl v říjnu 2004 tiskovou konferenci a setkání s mládeží. Autor: Archiv Jiřího Grygara.
Eugene Cernan při autogramiádě v Národním muzeu v Praze, kde měl v říjnu 2004 tiskovou konferenci a setkání s mládeží.
Autor: Archiv Jiřího Grygara.

Eugene Cernan s vnučkou Ashley před budovou úřadu vlády ČR společně s premiérem Mirkem Topolánkem (červen, 2008). Autor: Archiv Jiřího Grygara.
Eugene Cernan s vnučkou Ashley před budovou úřadu vlády ČR společně s premiérem Mirkem Topolánkem (červen, 2008).
Autor: Archiv Jiřího Grygara.

Pamětní list se setkání v Planetáriu v Praze (28. října 2001). Autor: Archiv Jiřího Grygara.
Pamětní list se setkání v Planetáriu v Praze (28. října 2001).
Autor: Archiv Jiřího Grygara.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Eugene Cernan: Vesmír patří všem



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Eugene Cernan, Osobnost


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »