Přednáška na českobudějovické hvězdárně na téma "Jak na hvězdy" - jak se hvězdy měří, váží a ochutnávají? Přednášet bude ve středu 19.října 2005 od 19:00 hodin doc. Zdeněk Mikulášek z MU Brno.
Pozorování komety 9P/Tempel 1 pomocí přístrojů, umístěných na palubě kosmické sondy Rosetta (kterou vyrobila a vypustila do vesmíru Evropská kosmická agentura ESA), přinesla zajímavé informace. Z pozorování průběhu a důsledku srážky americké sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005) s jádrem komety Tempel 1 vyplývá, že komety jsou spíše "ledové špinavé koule" než "špinavé sněhové koule", jak se astronomové domnívali doposud.Veselý JanSluneční soustava
Letos v létě oznámili astronomové objev nového tělesa sluneční soustavy, které je větší než Pluto. V září se zjistilo, že 2003 UB313, jak se ono těleso provizorně označuje, má satelit. Opět se otevřela diskuse na téma, zda jej zařadit mezi planety. Ukazuje se, že vůbec neumíme říci, co to vlastně planeta je.Libor VyskočilKosmonautika
Přelety čínské kosmické lodi Šen-čou 6 je možné pozorovat i z naší republiky. Za svítání mezi 6 h 11 m a 6 h 17 m SELČ byla z úpické hvězdárny pozorovatelná nízko nad jižním obzorem jak se pohybuje ze souhvězdí Eridanu přes Velkého psa do Hydry a Poháru nejvýš asi 16 stupňů nad horizontem. Loď obíhá po dráze se sklonem 42.4 stupně a proto nevystoupí nad náš horizont výš. Na snímku je zachycena ve chvíli , kdy se promítala jen asi půl stupně severně od kulové hvězdokupy M 79 v souhvězdí Zajíce. Snímek je mozaikou ze tří 60 s expozic pořízených CCD kamerou a 0.3-m dalekohledem. Pozorovací stanoviště: Hvězdárna Úpice.Miroslava HromadováKosmonautika
12. íjna 2005Čína dnes ráno (středa 12. října 2005) vyslala z kosmodromu Jiuquan na oběžnou dráhu svou druhou kosmickou loď Šen-čou 6 (Shenzhou VI) s dvoučlennou lidskou posádkou.Miroslava HromadováSluneční soustava
schéma magmatické oblasti u ChebuNěmečtí vědci zpozorovali první příznaky nové vulkanické aktivity ve střední Evropě. Na německo-české hranici pod Chebskou pánví se magma tlačí směrem k povrchu.František MartinekKosmonautika
Pomocí astronomické observatoře INTERHELIOZOND chtějí ruští vědci poprvé detailně studovat bezprostřední okolí Slunce.
"Observatoř bude navedena do těsné blízkosti Slunce za využití gravitačních manévrů při průletech kolem Venuše. Počáteční dráha této umělé družice Slunce bude v perihelu vzdálena přibližně 60 slunečních poloměrů, tj. 42 milióny km," sdělil novinářům ředitel Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) Lev Zelenyj.
Budování nové kopule pro jihočeský teleskop KLENOT překročilo svoji nejzávažnější/nejkritičtější fázi. V sobotu 8.října 2005 zvedl velký jeřáb dřevěnou, mědí oplechovanou kopuli a usadil jí na nově vybetonovaný věnec na budově hvězdárny. Následovat bude výsledná náročná fáze dokončování a dolaďování mechanických i elektrických prvků a doplnění těch klempířských prvků, které mohou být osazovány až po usazení kopule na místo.Pavel KapounOstatní
V Galerii VŠB - Technické univerzity v Ostravě (1. patro hlavní budovy A, tř. 17. listopadu, Ostrava-Poruba) se od 12. října do 18. listopadu 2005 koná výstava, která je věnována 25ti letům činnosti hvězdárny a planetária v Ostravě-Krásném Poli. Vernisáž proběhne ve středu 12. října 2005 v 17 hodin.
Výstavu zahájí doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc., ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.
Zveme Vás na hvězdárnu v Hradci Králové. V rámci letošního Světového kosmického týdne se v sobotu 8. října od 17 hodin koná přednáška Sledování Slunce z kosmického prostoru. Přednáší Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., přední český odborník v oboru sluneční astronomie, ředitel Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově.Miroslava HromadováKosmonautika
Americký podnikatel a vědec Gregory Olsen (59 let) je třetím vesmírným turistou. Předešlými platícími návštěvníky Mezinárodní orbitální stanice (ISS) byli v roce 2001 Američan Dennis Tito (60 let) a v roce 2002 Jihoafričan Mark Shuttleworth (28 let).Pavel SuchanOstatní
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2005 RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 11. října 2005 od 17 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, místnost 206. Po předání ceny následuje přednáška. Předání ceny i přednáška jsou přístupné odborné i široké veřejnosti.
RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. přednese přednášku na téma Umělé družice v atmosféře, výsledky teoretické a experimentální, současné a budoucí projekty.
Dne 4. 10. 2005 zveřejnila Královská švédská akademie věd ve Stockholmu laureáty Nobelovy ceny za fyziku za rok 2005. O cenu 10 miliónů švédských korun (35 mil. Kč) se letos podělí trojice vědců za výzkum v oblasti optiky.redakceKosmonautika
6.10.2005 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Tomáš Přibyl - Proč létáme do vesmíru? Jakým způsobem družice, raketoplány, kosmická technika i technologie usnadňují náš život? Ovlivňují nás? Vstupné 10 Kč 13.10. ve 12:00 v aule Střední průmyslové školy, Lidická ulice, Prostějov - Ing. Marcel Grün - Od raketoplánu ke slunečním plachetnicím! 13.10. v 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Marcel Grün - Vstříc novým světům! Přehled a popis novinek, ale i výsledků z posledních výzkumů komet, planetek a planet. Stranou zájmu nezůstanou ani novinky z výzkumu měsíců planet, např. Titanu a Europy. Vstupné 30 Kč.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2005 popularizátora astronomie Ing. Pavla Příhodu z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 7. října 2005 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Jak se změnila astronomie za posledních 60 let". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Zveme Vás na astronomický program veletrhu. Podrobnosti v článku.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 76 ze 4. 10. 2005
Právě vyšel letošní Astropis Speciál, věnovaný fyzice hvězd. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
P. Kulhánek: Bílí tpraslíci, neutronové a kvarkové hvězdy
J. Grygar: Nepostradatelné supernovy
R. Šmída: Vznik hvězd
Dvoustránkový ilustrovaný HR diagram a další schémata
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236