Astronomové astronomům
Vážení přátelé, zřídili jsme speciální stránku s informacemi o nabízené a poptávané pomoci z řad především astronomů. Stránka obsahuje i další důležité odkazy a případné informace.Astronomové astronomům (KR)
RubrikyD. Ondřich: Mlhoviny aneb obrázky, obrázky, obrázky... ?
Cyklus Saros je obdobím mezi periodickým opakováním zatmění Slunce a Měsíce. Trvá 18 roků 11 dní 7 hodin a 43 minut. Je to období, během něhož se Měsíc vrátí do stejné fáze a ke stejnému uzlu na své dráze. Během této doby se na Zemi vystřídá 29 zatmění Měsíce a 41 zatmění Slunce: 15 úplných, 15 částečných a 11 prstencových. Tuto periodu objevili v r. 721 před Kristem Chaldejci v Babylónii. Méně známými periodami při posuzování periodicity zatmění jsou TRITOS, která trvá přibližně 11 roků a INEX, která trvá 29 roků (je to součet period SAROS a TRITOS).
Z výše uvedeného vyplývá, že tento cyklus nesouvisí s cyklem sluneční aktivity, neboť cyklus sluneční aktivity charakterizuje dynamické jevy na Slunci, zatímco cyklus Saros pohyb těles na obloze.
Tento text je součástí FAQ (často kladené otázky) na serveru www.astro.cz Případné dotazy zasílejte na info@astro.cz
Tiskové prohlášení ČAS č. 37:
V noci z 12. na 13. srpna nastane maximum meteorického roje Perseidy. Mezi 23. hodinou a ranním svítáním bude možné vidět až 60 meteorů za hodinu.
Srpnové noci patří k nejpříhodnějším ke sledování noční oblohy, jak z hlediska počasí tak kvůli zajímavostem, které obloha nabízí. K těm určitě patří meteorický roj Perseidy, který je v činnosti každý rok od konce července až zhruba do 20. srpna a největší aktivity dosahuje kolem 12. srpna. Meteory, lidově nazývané "padající hvězdy", jsou způsobeny drobnými částicemi meziplanetární hmoty, které vlétají velkou rychlostí do atmosféry Země a tam se odpařují. Centimetrové tělísko tak může na krátkou dobu jedné sekundy přezářit všechny hvězdy na obloze. Meteorický roj můžeme pozorovat, když se Země potkává s proudem částic, které mají stejný původ a velmi podobné dráhy.
Slunečním cyklem neboli cyklem sluneční aktivity jsou označovány periodické změny v různých projevech sluneční aktivity. Sem patří například sluneční skvrny (Wolfovo nebo relativní číslo), sluneční erupce, fakule, protuberance, ale např. i rádiové záření. Cyklus sluneční aktivity trvá v průměru 11 roků. To je doba, která uplyne od minima sluneční aktivity do dalšího minima, což je období, kdy je Slunce relativně v klidu. V té době mohou trvat i několikaměsíční období, kdy není na Slunci pozorována žádná sluneční skvrna, tj. relativní číslo slunečních skvrn je rovno nule a i další projevy sluneční aktivity jsou minimální. Naopak v době maxima se může na Slunci nacházet velký počet slunečních skvrn, může docházet i k několika velkým slunečním erupcím denně a rovněž další parametry sluneční aktivity vykazují vysoké hodnoty.
17. července se na internetu objevily články (CNN, NASA), kdebylo nesprávně uvedeno, že mise Genesis byla první,krerá použila gravitační dálnici v slunečním systému. Ta bylapopsána v textu "meziplanetární dálnice". Následující upravenátisková zpráva NASA uvádí na pravou míru uvedené skutečnosti a přidává historické pozadí.
Dálnice slunečním systémem se podobá rozsáhlému poli rozsáhlých tunelů a potrubí okolo Slunce a planet, jak bylo předpovězeno inženýry z NASA JPL. Dálnice může snížit množství potřebného paliva pro budoucí mise.
Astronomové objevili, že blízká trpasličí galaxie NGC 1569 rozprašuje kyslík a další těžké prvky do okolního prostoru. Tato pozorováníobservatoře Chandra podporují teorii, že trpasličí galaxie jsoupůvodcem většiny těžkých prvků v mezigalaktickém prostoru.
Na serveru www.planetky.cz naleznete zajímavý článek o asteroidu 2002 NT7. V článku naleznete snímek tělesa a schéma jeho dráhy. Tato panetka by se mohla v roce 2019 srazit se Zemí.
Nasa prodlouží kontrakt se Smithsonian Astrophysical Observatory v Cambridge, Massachussets do srpna 2003 na poskytování vědecké podpory rentgenové observatoři Chandra. Ta je jedním z velkých přístrojů, které pomáhají porozumět struktuře a vývoji Vesmíru.
Právě vyšlo nové číslo občasníku jihočeské pobočky ČAS.Toto číslo obsahuje články o Sluneční aktivitě, projektu KLENOT a několik dalších zajímavých zpráv.
Občasník je možné získat ve formátu pdf.
Dne 4. července 2002 zaslal předseda ČAS dopis s návrhem na svojí rezignaci. Hlavním důvodem uvedl rodinné a zdravotní důvody. "Jde v prvé řadě o rodinné a zdravotní důvody, které mi v posledním roce nedovolují věnovat téměř žádný čas a energii dobrovolným aktivitám. Mohu věnovat jen minimum času cestám mimo mé bydliště nebo pracoviště, což se jeví jako nedostatečné.", uvedl ve své rezignaci Petr Pravec.
Výkonný výbor na své řádné schůzi 10. července 2002 rezignaci přijal a poděkoval Petru Pravcovi za jeho více jak roční působení v čele společnosti. Výkonný výbor zvolil do funkce předsedy dosavadního místopředsedu Štěpán Kováře, místopředsedou se stal Petr Bartoš a sekretářem Karel Mokrý. Celý zápis z jednání Výkonného výboru naleznete v sekci zápisy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236