Čína v příští "pětiletce" plánuje přistání na Měsíci

Autor: NASA

Autor: NASA


Autor: Martin Popek
Naším dalším hostitelem byla opět výletní loď. Protentokrát jsme chtěli rozvášnit svou duši rybářů a okusit místní svět mořského rybolovu. Sáhli jsme opět po nabídce od Pim, což nás nutilo jednak časněji vstát a jednak důvěřovat předpovědi počasí, podle níž už měl vítr relativně ustávat. Součástí výletu byla návštěva Opičího ostrova, plného záludných a hladových makaků. Prvotní touhu po stejnak nenaplněném rybářském zážitku ovšem zcela zastínila komedie, o níž se patrně nevědomky postarala ruská účastnice zájezdu…



Autor: Petr Horálek
Pokud by epizoda o Rudém Měsíci nad Ko Lan byla především "One Popek show", pak dnešní den jednoznačně patřil Markovi. Po neprospané větrné noci po zatmění jsme se rozhodli dát si malou pauzu od itinerovaných výletů, vyspat se a pak si jen tak pěšky povyrazit. Mou iniciativou bylo nalezení proslulé pattayské vyhlídky, z níž pochází všechny ty kýče vyfocené a zasílané na pohlednicích. Tou Markovou pak dobytí místní nejvyšší budovy s lanovkou, Pattaya Park Tower.


Autor: Petr Horálek
Výsostné zatmění skončilo, na další ve světě třeba čekat až do jara 2014. Pomalu jsme si tedy sbalili fidlátka, uzamkli ve skřínkách a pod dohledem otravných plážových psů postupně pousínali. Já ještě krátce podlehl romantické kytaře U2, se kterou jsem si chtěl celý ten výrazný zážitek vtisknout do hlavy. Ale jako kdyby utnulo, zavřela se opona a stav věcí se otočil o sto osmdesát stupňů. V jinak teplé a vlažné noci se zvedl nepříjemný, skutečně silný nárazový vichr…

Autor: Dalibor Hanžl

Autor: Petr Horálek
Po včerejší symbolice se jen stěží dalo čekat, že dnešek coby Den D ještě bude mít dost velkou zásobu příležitostí pro dobrodružství. O to se postaral kliďas Mástr Popek, jehož smysl pro překvapení neznal mezí. Po snídani jsme se konečně položili do opomíjeného „tukana“, ačkoliv v tomto případě jako součást geniálního zájezdu, který nám naaranžovala ochotná Pim. Během cesty za prosluněným pobřežím se Martin jen lehce zmínil o tom, že už ví, co zapomněl v hotelu. Ač to z jeho tónu tak nevyznělo, šlo zrovna o osudově důležitou redukci…

Měsíc je po úplňku. Večerními planetami jsou Jupiter a Venuše, v druhé polovině noci září Mars a Saturn. Začíná akce Globe at Night.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. ledna 2012 v 18:00 SEČ.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (002/2012): V roce 2012 oslaví Evropská jižní observatoř (ESO), přední mezinárodní astronomická organizace, 50. výročí svého založení. Tento významný rok je příležitostí ohlédnout se do historie ESO a oslavit její vědecké i technické úspěchy, a také pohlédnout do budoucnosti na příští ambiciózní programy. V průběhu jubilejního roku 2012 ESO plánuje řadu zajímavých akcí.

Autor: Petr Horálek
Ano, někteří se přenesou zpět k českému filmovému plátnu, ale vězte, že k úvodnímu motivu této epizody jsem si ten název nevybral náhodou. Trefnější snad ani není. Na zkrocení krokodýla potřebujete jednoho šíleného Thajce, který je ochotný do rozechvělých krokodýlích čelistí strčit hlavu, popadnout aligátora jako družku k tanci, nebo se přes šest metrů kluzké roviny rozjet na břiše, aby zaparkoval u čumáku tohoto prehistorického predátora a dal mu pusu. Zdaleka ne jen tohle spatříte v Parku milión let starých kamenů a Krokodýlí farmě.


Autor: TV Noe

Autor: Martin Popek
Už jste někdy měli nad hlavou spícího žraloka? No, pokud ne, určitě to napravte. A žhavým tipem je Podvodní svět v Pattayi, který je údajně největším tohoto druhu v celé Asii. Tenhle podvodní svět vás zavede do obří roury kromě dna z tlustého skla, z něhož můžete být pozorovatelem exotického podmořského světa. Všechny ty potvory, co o nich rádi i neradi slýcháte, tu mají aspoň druhového zástupce, a když budete zoufat, v samém závěru si můžete prohlédnout i skotačícího Vydrýska.


Autor: Petr Horálek
Pokud bych měl Pattayu charakterizovat několika slovy, bylo by to asi něco jako "odvážnější přímořská verze Karlových Varů". Myslel jsem, že je to jen doménou našeho hotelu, ale po výborné snídani (hotel jsem tímto začal trochu milovat) jsme si dali v tropickém parnu procházku k vyhlášenému Velkému jižnímu molu, z něhož lze za babku vycestovat na nedaleké ostrovy a jejich opravdu překrásné pláže. Necílili jsme to ale k nějakému ostrovu, šlo pouze o výzvědnou misi. Už snídaně a odchod z doupěte klimatizace nás utvrdily v tom, že dychtiví Rusové berou thajskou Pattayu jako jednu z nejlákavějších plážových destinací. Není se čemu divit - je od nich "kousek", dostanou vše od představ o exotice a patrně je to i nejlevnější.


Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2011 obdržel snímek "Proměnný vesmír" Pavla Cagaše a Václava Přibíka.
Prosincové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce vyneslo po nelehké a zdlouhavé volbě na stupeň nejvyšší obrázek Pavla Cagaše a Václava Přibíka "Proměnný vesmír". Již letmý pohled mnohé možná překvapí. Proč právě tento snímek? Vždyť na něm nevidíme ani ladné spirály vzdálených galaxií, ani roztrhané cáry vodíkových mračen halících vznikající hvězdy, ba ani jemné parsky sluneční koróny. Vždyť tam dokonce ani žádná mlhovina není. Pouze černé tečky, pravda doplněné o červené, avšak laikovi nic neříkající popisky. A přeci je to snímek plný pohybu, změn, pulzací hvězdných atmosfér a oběhu hvězd okolo sebe. Uvidíte.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4