Účastníky sjezdu pozdravilo i Slunce a vytvořilo kolem sebe pěkné haló. Autor: Martin Mašek
Pojďme si společně připomenout 19. sjezd České astronomické společnosti, který se konal 23. až 24. března na Hvězdárně a planetáriu v Brně. 90 účastníků z řad členů ČAS, funkcionářů ČAS a hostů hodnotilo uplynulé 3 roky práce ČAS a diskutovalo o činnosti. Kdo na sjezdu chyběl, může alespoň takto nahlédnout do dění.
Z výletu na Sněžku. Autor: ÚLeT 2012.Již podruhé hostí areál Úpické hvězdárny fyzikální tábor ÚLeT určený pro děti ve věku 10 - 15 let. Tábor se uskuteční v termínu 27. 7. - 3. 8. 2013. Věřili byste, že i malé dítě je pod správným vedením schopné si samo vyrobit funkční pramici? A věřili byste, že k výrobě rádia Vám stačí pár věcí z kuchyně?
Mapa oblohy 3. dubna 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 1. 4. do 7. 4.
Měsíc spěje do poslední čtvrti. Z planet můžeme pozorovat večer Jupiter nad západem a Saturn hlavně v druhé polovině noci. Kometa PanSTARRS by byla v případě dobrého počasí pěkným doplňkem večerní oblohy. Ráno můžeme vidět přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. dubna v 21:00 SELČ.
Kometa PanSTARRS a M31. Autor: Smilyk Pavel.Ach jo. My se toho jara snad skutečně nedočkáme. Za vším patrně stojí oslabené oceánské proudění, které kvůli tání ledů tak nějak přichází o své přirozené vlastnosti nám každoročně kouzlící první jarní radovánky. Takže kometa PanSTARRS, ač měla být jarní kometou tohoto roku, se pořád topí kdesi v inverzi, ne-li není vidět vůbec, protože sněží. A je to škoda. Protože v mnoha ohledech omezující svit Měsíce vytouženě ustupuje a kometa si pro nás v příštím týdnu připravuje, řekněme, ještě jeden skvostný moment, než nadobro zeslábne z dohledu pouhýma očima. Daleko za městy, kde je obloha ještě dost tmavá, se proletí kousek "pod" notoricky známou galaxií M31 v Andromedě...
Prognóza světelného znečištění. Autor: ČAS.Se skončením 19. sjezdu České astronomické společnosti přišla do zápisu i rezoluce, kterou poměrně přísně za své přijali jeho delegáti. V rámci rezoluce hlavně hlásají, že světelné znečištění je za poslední léta viditelně vzrůstající ekologický problém, který je tak viditelný, jak viditelně se s ním v podstatě nic nedělá. Obecné povědomí o nějakém problému se světlem už věru má nemalé procento (zdaleka nejen) českých občanů. Efektivně do toho zasáhnout však mohou hlavně námi zvolení poslanci. Celé to pomalé jednání ovšem vychází bezpochyby z toho, že za těmi výhružnými superlativy mnozí přesně nechápou jádro problému. K astronomům se odevšad vrací jejich upozornění bez významnější odezvy, nebo v horším případě i s narážkami, že astronomové se pro pár pohledů k hvězdám chtějí vrátit do 18. století a podporují tmářství. Přitom celé to nedorozumění by stačilo vyřešit klidným vysvětlením celé věci. Aspoň teda toho, co to světelné znečištění je a o jakých opatřeních se tu vlastně ve skutečnosti mluví…
Praha z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Autor: NASA, Kevin Ford.Česká astronomická společnost vyzvala Ministerstvo životního prostředí
a Parlament České republiky, aby se věnovaly problému s nadměrným
světelným znečištěním. Shodli se na tom delegáti víkendového sjezdu,
který se pořádal v Brně. Delegáti na sjezdu České astronomické
společnosti přijali následující rezoluci...
Litické hvězdobraní 2012. Autor: Martin Mašek.Rok se sešel s rokem a před námi je již sedmý ročník „Litického hvězdobraní“. Letos strávíme na hradě v Liticích nad Orlicí víkend od 3. 5. do 5. 5. a doufáme, že nám v rámci tradice bude počasí nakloněno.
Start lodi Sojuz TMA-08M Autor: Energia28. března 2013 večer jste s námi sledovali start unikátní mise lodi Sojuz s třemi kosmonauty na palubě z Bajkonuru. Proč unikátní? Po několika náklaďácích Progress šlo v programu ISS o první plavidlo s posádkou, jež vyzkoušelo přílet ke stanici po nové zrychlené trajektorii. Okamžik startu byl ve 21:43:20 SEČ, přenos se rozběhnul přesně v devět!
Valentina Těrešková. Autor: Sovětský kosmický program.Jeden z nejznámějších předních popularizátorů kosmonautiky v České republice, Milan Halousek z České kosmické kanceláře, bude tento pátek přednášet na pardubické hvězdárně. Poutavá a lákavá přednáška „Ženy v kosmu“, při níž poznáme mnoho tváří něžného pohlaví vykonávajících riskantní práce ve vesmíru, začíná v pátek 29. března 2013 od 19 hodin. Na přednášku zve Astronomická společnost Pardubice do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ul. Gorkého 2658.
Mladé hvězdy v otevřené hvězdokupě NGC 2547 - eso1316 Autor: ESOStálice hvězdokupy NGC 2547
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (016/2013): Tato hrstka jasných modrých stálic je hvězdokupa NGC 2547. Jedná se o zcela nedávno zformovanou skupinu hvězd v jižním souhvězdí Plachet. Snímek by pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile.
Mapa rozložení reliktního záření podle družice Planck Autor: ESADne 21. března 2013 oznámila Evropská kosmická agentura ESA, že získala na základě pozorování vesmíru pomocí kosmického dalekohledu Planck (start 14. 5. 2009) doposud nejdetailnější mapu rozložení kosmického mikrovlnného pozadí (cosmic microwave background – CMB) – tzv. reliktního záření z doby krátce po velkém třesku. Mapa byla zhotovena na základě dat získaných družicí Planck během prvních 15,5 měsíců pozorování. Za tuto dobu poprvé zmapovala celou oblohu a v oboru mikrovlnného záření registrovala nejstarší světlo z doby, kdy vesmír byl starý pouhých 380 000 roků.
Expedice TEXAS-D z roku 1959. Autor: Archiv J. Mikuška.
V předcházejícím díle jsme prošli rokem 1958, v němž se podařilo uspořádat 2 expedice, jednu celostátní a jednu menší, obě úspěšné, neboť napozorované materiály byly zpracovány a výsledky zveřejněny. Následující rok 1959 zdaleka tak úspěšný nebyl. Zábava ovšem vítězila nad vším...
Oblast zrodu hvězd v souhvězdí Orion Autor: NASA/ESA/ESO/JPL-Caltech/Max-Planck Institute for AstronomyAstronomové objevili několik vůbec nejmladších hvězd, jaké byly doposud pozorovány, a to díky průzkumu vesmíru pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Objev byl uskutečněn s významným přispěním NASA a dalších kosmických i pozemních observatoří.
Astronomická expedice Autor: Pavel Gabzdyl
Zaobíráte se otázkami vzniku a vývoje vesmíru? Zajímá vás život hvězd? Chtěli byste strávit dobrodružné prázdniny a proniknout do hlubin naší galaxie? Potom, vážení a mladí příznivci astronomie, kteří jste bez újmy přežili konec Mayského kalendáře, je tu právě pro vás naše Astronomická expedice.
Předseda ČAS Jan Vondrák. Autor: Wiki (uživatel Packa).
V neděli 24. března 2013 skončil na Hvězdárně a planetáriu Brno dvoudenní 19. sjezd České astronomické společnosti.
Předsedou na další čtyřleté období byl zvolen vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR Ing. Jan Vondrák, DrSc., který byl předsedou i v uplynulém volebním období. Čestným předsedou České astronomické společnosti je RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 25. března 2013.
Mapa oblohy 27. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3.
Měsíc je kolem úplňku. Večer je nad jihozápadem Jupiter, v druhé polovině noci je vidět Saturn. Kometa PanSTARRS je na večerní obloze. Ráno můžeme vidět přelety ISS. Máme tu zimní Velikonoce. Mění se čas o hodinu vpřed na letní středoevropský.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. března ve 20:00 SEČ.
Účastníci expedice GELOMEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Ve 4. dílu „Ohlédnutí“ jsme se seznámili se dvěma neúspěšnými brněnskými expedicemi. Následovala však velmi úspěšná 3. celostátní expedice (7. dle BD) T-KODEX (teleskopická - Kohoutkové Dany - expedice), konaná 10. - 26. července 1958. Tentokrát na kopci Bezovec v Povážském Inovci, přičemž materiální základnou byl hotel (pravděpodobně patřící n.p. Slovakofarma v Hlohovci). Expedici po odborné stránce vedli Z. Ceplecha, L. Kohoutek a Z. Kvíz, ale celkový provoz řídila paní Dana Kohoutková z Osvětového úřadu.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Ve dnech 23. – 24. 3. 2013 se na Hvězdárně a planetáriu Brno bude konat 19. sjezd České astronomické společnosti – jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 90 delegátů jednotlivých složek společnosti a významných hostů, mimo jiné předseda Slovenské astronomické společnosti Ladislav Hric či rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Sjezdu se zúčastní také čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar. Záštitu nad akcí převzal primátor statutárního města Brna Roman Onderka. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další období. Bilancování bude optimistické, protože Česká astronomická společnost se nachází ve velmi dobré situaci. Od minulého sjezdu před třemi roky vzrostl počet individuálních i kolektivních členů a také přibyla jedna pobočka a jedna sekce. A roční výroční zprávy jsou stále rozsáhlejší.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 185 z 21. 3. 2013.
Spirální galaxie NGC 1637 - eso1315 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (015/2013): Na obloze najdete v souhvězdí Eridanus spirální galaxii NGC 1637, která se nachází asi 35 milionů světelných let od Země. V roce 1999 narušila jinak neměnný vzhled této galaxie poměrně jasná supernova. Astronomové studující dozvuky této exploze na observatoři Paranal v Chile pomocí dalekohledu ESO/VLT pořídili působivý snímek, na kterém je tato poměrně blízká galaxie zachycena v neobvyklých detailech. A vy si ji teď můžete prohlédnout.
Bolid ze 7. března 2013 s halem nad Beskydami. Autor: CeMeNT.Dne 7. března 2013 hodinu po půlnoci (SEČ, všechny časy v následujícím textu jsou jsou uvedeny v SEČ) přeletěl nad jižním Polskem velmi jasný meteor – bolid. Přes nepříznivé počasí na většině území ČR se jev podařilo zachytit na videozáznamech z dvojice kamer české části sítě CEMENT (Central European MEteor NeTwork), a také v jižním Polsku na pěti stanicích polské bolidové sítě PFN. Rovněž byla zachycena rádiová odezva od ionizované stopy vytvořené tímto meteorem pomocí pasivního radarového zařízení SMRST (SMPH). Při opakovaných explozích meteor dosáhl absolutní jasnosti kolem -7 mag. Jeho zdánlivá jasnost byla však ještě vyšší. Již tak mimořádný úkaz si na své konto připsal ještě jednu výjimečnost: na jednom z videozáznamů se kolem přelétajícího bolidu podařilo díky přítomnosti vysoké oblačnosti zaznamenat malé halo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
