Jarní kometa bez jara... aneb PanSTARRS láká na rande s galaxií
Kometa PanSTARRS a M31. Autor: Smilyk Pavel.Ach jo. My se toho jara snad skutečně nedočkáme. Za vším patrně stojí oslabené oceánské proudění, které kvůli tání ledů tak nějak přichází o své přirozené vlastnosti nám každoročně kouzlící první jarní radovánky. Takže kometa PanSTARRS, ač měla být jarní kometou tohoto roku, se pořád topí kdesi v inverzi, ne-li není vidět vůbec, protože sněží. A je to škoda. Protože v mnoha ohledech omezující svit Měsíce vytouženě ustupuje a kometa si pro nás v příštím týdnu připravuje, řekněme, ještě jeden skvostný moment, než nadobro zeslábne z dohledu pouhýma očima. Daleko za městy, kde je obloha ještě dost tmavá, se proletí kousek "pod" notoricky známou galaxií M31 v Andromedě...
Obrázek v úvodu:Překrásný snímek komety a galaxie v Andromedě ze 30. března 2013 ukazuje opravdu neobvyklý ohon komety i krásné struktury v ramenech galaxie. Podobných snímků se teď bude kupit více. Foto: Smilyk Pavel.
Kometa PanSTARRS a M31 v neděli 31. března. Autor: Lorenzo Comolli.Galaxie v Andromedě je pozemšťanům nejvzdálenějším objektem noční oblohy, který ještě můžeme očima spatřit. Vypadá na nebi jako takový nenápadný mlhavý oválek. Pochopitelně - hledat ji ani na městských periferiích takřka nemá smysl, protože i přes svou reálnou jasnost (jen asi 5krát menší než hvězdy Velkého vozu) se na obloze zkrátka v přemíře světelného znečištění ztratí. Obzvlášť teď na přelomu března a dubna, kdy je po soumraku nízko nad severozápadním obzorem. Ve skutečnosti leží asi 2 a půl miliónů světelných let daleko a naše Galaxie (jejíž část nazýváme Mléčnou dráhou) je jen menší sestřička. Ukazuje se dokonce, že galaxie v Andromedě se k té naší blíží a za asi 4 miliardy roků se obě galaxie nepříliš dramaticky sloučí. Ale to už předbíháme. Zajímavé události se totiž dočkáme už ve čtvrtek 4. dubna a nebude nás to stát nic krom toho výjezdu za jasnem a tmavou oblohou.
Onou neobvyklou perličkou v programu letošních nebeských úkazů je právě průlet komety PanSTARRS jihozápadně od galaxie. Úhlová vzdálenost obou těles bude asi 2,5°, takže se oba pohodlně vejdou do zorného pole nějakého menšího binokuláru či triedru. Pochopitelně nejkrásnější budou všechny ty fotografie, které po celém světe vzniknou. Celý úkaz bude dost výrazný už o den dříve, kdy kometa pravděpodobně "zasáhne" z pohledu pozorovatele na naší polokouli "spodní" okraj galaxie a bude putovat k dalšímu dni vesele blíž k nebeskému pólu a dál od galaxie. Nutno podotknout, že kometa ve skutečnosti mine hned tři galaxie - při pohledu dalekohledem na tmavé obloze člověk záhy zjistí (znalý člověk už ví), že galaxie M31 má ještě dva trpasličí galaktické souputníky - označené M32 a M110.
Kometa Ikeya-Zhang, galaxie M31 a meteor. Autor: Miloslav DruckmüllerCelé to rande bude ve velké míře naplněné jistou dávkou nefalšované nostalgie. Příroda má, zdá se, zvláštní smysl pro ironii, a tak nám celou tuto scénu připravila téměř přesně 11 let od nesmírně podobné události. Ve čtvrtek 4. dubna 2002 totiž galaxii v Andromedě míjela podobně výrazná vlasatice 153P Ikeya-Zhang. Jen s tím rozdílem, že Ikeya-Zhang putovala "nad" galaxií, v tomto připadě to bude naopak.
V současnu je kometa PanSTARRS pozorovatelná hlavně zvečera, částečně i z rána. Protože právě galaxie v Andromedě symbolicky leží na 41° severní deklinace, v praxi to znamená, že u nás nikdy nezapadá. Toho si taky velmi těžce všimneme, protože při obzoru je to nesmírně slabý objekt (vlivem tzv. atmosférické extinkce a pochopitelně světelného znečištění). Pro nás to ovšem znamená jiné. Přibližně od 5. dubna se i kometa PanSTARRS stává obtočnou (odborně cirkumpolární) a je pozorovatelná po celou noc! Nejlépe ovšem stále zvečera, kdy neruší Měsíc.
Takže tolik k dobrým zprávám o kometě PanSTARRS. Teď už jen, aby přišlo to jaro. Vlastně bych se nezlobil skokově rovnou za léto...
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4