Jarní kometa bez jara... aneb PanSTARRS láká na rande s galaxií
Kometa PanSTARRS a M31. Autor: Smilyk Pavel.Ach jo. My se toho jara snad skutečně nedočkáme. Za vším patrně stojí oslabené oceánské proudění, které kvůli tání ledů tak nějak přichází o své přirozené vlastnosti nám každoročně kouzlící první jarní radovánky. Takže kometa PanSTARRS, ač měla být jarní kometou tohoto roku, se pořád topí kdesi v inverzi, ne-li není vidět vůbec, protože sněží. A je to škoda. Protože v mnoha ohledech omezující svit Měsíce vytouženě ustupuje a kometa si pro nás v příštím týdnu připravuje, řekněme, ještě jeden skvostný moment, než nadobro zeslábne z dohledu pouhýma očima. Daleko za městy, kde je obloha ještě dost tmavá, se proletí kousek "pod" notoricky známou galaxií M31 v Andromedě...
Obrázek v úvodu:Překrásný snímek komety a galaxie v Andromedě ze 30. března 2013 ukazuje opravdu neobvyklý ohon komety i krásné struktury v ramenech galaxie. Podobných snímků se teď bude kupit více. Foto: Smilyk Pavel.
Kometa PanSTARRS a M31 v neděli 31. března. Autor: Lorenzo Comolli.Galaxie v Andromedě je pozemšťanům nejvzdálenějším objektem noční oblohy, který ještě můžeme očima spatřit. Vypadá na nebi jako takový nenápadný mlhavý oválek. Pochopitelně - hledat ji ani na městských periferiích takřka nemá smysl, protože i přes svou reálnou jasnost (jen asi 5krát menší než hvězdy Velkého vozu) se na obloze zkrátka v přemíře světelného znečištění ztratí. Obzvlášť teď na přelomu března a dubna, kdy je po soumraku nízko nad severozápadním obzorem. Ve skutečnosti leží asi 2 a půl miliónů světelných let daleko a naše Galaxie (jejíž část nazýváme Mléčnou dráhou) je jen menší sestřička. Ukazuje se dokonce, že galaxie v Andromedě se k té naší blíží a za asi 4 miliardy roků se obě galaxie nepříliš dramaticky sloučí. Ale to už předbíháme. Zajímavé události se totiž dočkáme už ve čtvrtek 4. dubna a nebude nás to stát nic krom toho výjezdu za jasnem a tmavou oblohou.
Onou neobvyklou perličkou v programu letošních nebeských úkazů je právě průlet komety PanSTARRS jihozápadně od galaxie. Úhlová vzdálenost obou těles bude asi 2,5°, takže se oba pohodlně vejdou do zorného pole nějakého menšího binokuláru či triedru. Pochopitelně nejkrásnější budou všechny ty fotografie, které po celém světe vzniknou. Celý úkaz bude dost výrazný už o den dříve, kdy kometa pravděpodobně "zasáhne" z pohledu pozorovatele na naší polokouli "spodní" okraj galaxie a bude putovat k dalšímu dni vesele blíž k nebeskému pólu a dál od galaxie. Nutno podotknout, že kometa ve skutečnosti mine hned tři galaxie - při pohledu dalekohledem na tmavé obloze člověk záhy zjistí (znalý člověk už ví), že galaxie M31 má ještě dva trpasličí galaktické souputníky - označené M32 a M110.
Kometa Ikeya-Zhang, galaxie M31 a meteor. Autor: Miloslav DruckmüllerCelé to rande bude ve velké míře naplněné jistou dávkou nefalšované nostalgie. Příroda má, zdá se, zvláštní smysl pro ironii, a tak nám celou tuto scénu připravila téměř přesně 11 let od nesmírně podobné události. Ve čtvrtek 4. dubna 2002 totiž galaxii v Andromedě míjela podobně výrazná vlasatice 153P Ikeya-Zhang. Jen s tím rozdílem, že Ikeya-Zhang putovala "nad" galaxií, v tomto připadě to bude naopak.
V současnu je kometa PanSTARRS pozorovatelná hlavně zvečera, částečně i z rána. Protože právě galaxie v Andromedě symbolicky leží na 41° severní deklinace, v praxi to znamená, že u nás nikdy nezapadá. Toho si taky velmi těžce všimneme, protože při obzoru je to nesmírně slabý objekt (vlivem tzv. atmosférické extinkce a pochopitelně světelného znečištění). Pro nás to ovšem znamená jiné. Přibližně od 5. dubna se i kometa PanSTARRS stává obtočnou (odborně cirkumpolární) a je pozorovatelná po celou noc! Nejlépe ovšem stále zvečera, kdy neruší Měsíc.
Takže tolik k dobrým zprávám o kometě PanSTARRS. Teď už jen, aby přišlo to jaro. Vlastně bych se nezlobil skokově rovnou za léto...
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4