Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Sjezd České astronomické společnosti s kometou na obloze

Sjezd České astronomické společnosti s kometou na obloze

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Ve dnech 23. – 24. 3. 2013 se na Hvězdárně a planetáriu Brno bude konat 19. sjezd České astronomické společnosti – jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 90 delegátů  jednotlivých  složek  společnosti  a  významných hostů, mimo  jiné  předseda Slovenské astronomické společnosti Ladislav Hric či rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Sjezdu se zúčastní také čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar. Záštitu nad akcí převzal primátor statutárního města Brna Roman Onderka. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další období. Bilancování bude optimistické, protože Česká astronomická společnost se nachází ve velmi dobré situaci. Od minulého sjezdu před třemi roky vzrostl počet individuálních i kolektivních členů a také přibyla jedna pobočka a jedna sekce. A roční výroční zprávy jsou stále rozsáhlejší.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 185 z 21. 3. 2013.

Česká astronomická společnost (ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z  řad veřejnosti. Byla založena v Praze 8. prosince 1917, na sklonku loňského roku tedy oslavila 95. narozeniny. Je členem Rady vědeckých společností České republiky a kolektivním členem Evropské astronomické společnosti. ČAS kromě práce jejích poboček a odborných sekcí v současné době např. pořádá Astronomickou olympiádu pro věkové kategorie 6. ročník ZŠ až 4. ročník SŠ, za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.  Společnost  se  také  výrazně  angažuje  v  boji proti světelnému znečištění. K významným astronomickým událostem vydává tiskové zprávy. Provozuje  Keplerovo  muzeum  v  Praze, koordinuje rozsáhlý astronomický program Evropské noci vědců v ČR, organizuje  Českou  astrofotografii  měsíce a především provozuje vědecko populární web s vysokou denní návštěvností www.astro.cz.

Na sjezdu České astronomické společnosti bude Liboru Richterovi slavnostně předána Cena Jindřicha Zemana za nejlepší  astrofotografii  roku  2012.  Do  Brna  také  přijedou  organizátoři i někteří účastníci finále kategorie pro 3. a 4. ročník SŠ Astronomické olympiády, které v předvečer sjezdu skončí na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy v Ostravě.  Kolektivní člen ČAS Czech National Team zde představí první český projekt v systému distribuovaných výpočtů BOINC s názvem asteroids@home,  který je  zároveň  prvním  v  naší  republice  z  oblasti  astronomie.  Bližší informace o projektu naleznete nově na www.czechnationalteam.cz

ČAS má v současnosti 589 individuálních a 23 kolektivních členů - mezi nimi např. Astronomický ústav Akademie věd České republiky.  Členem České astronomické společnosti se může stát každý s dovršeným věkem 15ti let. Ke svému zařazení do společnosti si může vybrat některou  z  místních  poboček  nebo  odborných  sekcí   –   viz   /cas/.    Informace o členství v České astronomické společnosti lze získat na www.astro.cz.

C/2011 L4 PanSTARRS. Autor: Jiří Los
C/2011 L4 PanSTARRS.
Autor: Jiří Los
Rokování hvězdářů přeje i obloha. Nad západním obzorem je v těchto dnech pozorovatelná kometa PanSTARRS - viz. Tiskové prohlášení ČAS.

Výběr z programu 19. sjezdu České astronomické společnosti (podrobný program najdete na /cas/dokumenty/sjezd/2013/program/): 

Sobota 23. března 2013

11:00

Zahájení, přivítání hostů (J. Vondrák, předseda, J. Grygar, čestný předseda)
Přivítání ve Hvězdárně a planetáriu Brno (J. Dušek, ředitel)
Vystoupení hostů

13:00

Zpráva o činnosti ČAS za období mezi sjezdy

16:00 Slavnostní předání Ceny J. Zemana - Astrofotograf roku 2012
16:15 Přednáška laureáta
16:45 Seznámení s projektem asteroids@home
17:00 Pokroky se světelným znečištěním
17:15 Úspěchy Sekce proměnných hvězd a exoplanet
17:35 Úspěchy Společnosti pro meziplanetární hmotu
18:45 Pořad v planetáriu: Hvězdy nad Brnem
19:45 Symbolické zakončení provozu starého planetária
20:00 Prohlídka exploratoria

Neděle 24. března 2013

8:30

Volba čestných členů ČAS
Volba předsedy ČAS a členů Výkonného výboru České astronomické společnosti
Informace o připravovaných akcích v roce 2013
Usnesení 19. sjezdu ČAS

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát PDF
[2] Formát DOC




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: ČAS, Tiskové prohlášení


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »