< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Sjezd České astronomické společnosti s kometou na obloze
Pavel Suchan Vytisknout článek

Sjezd České astronomické společnosti s kometou na obloze

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Ve dnech 23. – 24. 3. 2013 se na Hvězdárně a planetáriu Brno bude konat 19. sjezd České astronomické společnosti – jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 90 delegátů  jednotlivých  složek  společnosti  a  významných hostů, mimo  jiné  předseda Slovenské astronomické společnosti Ladislav Hric či rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Sjezdu se zúčastní také čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar. Záštitu nad akcí převzal primátor statutárního města Brna Roman Onderka. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další období. Bilancování bude optimistické, protože Česká astronomická společnost se nachází ve velmi dobré situaci. Od minulého sjezdu před třemi roky vzrostl počet individuálních i kolektivních členů a také přibyla jedna pobočka a jedna sekce. A roční výroční zprávy jsou stále rozsáhlejší.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 185 z 21. 3. 2013.

Česká astronomická společnost (ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z  řad veřejnosti. Byla založena v Praze 8. prosince 1917, na sklonku loňského roku tedy oslavila 95. narozeniny. Je členem Rady vědeckých společností České republiky a kolektivním členem Evropské astronomické společnosti. ČAS kromě práce jejích poboček a odborných sekcí v současné době např. pořádá Astronomickou olympiádu pro věkové kategorie 6. ročník ZŠ až 4. ročník SŠ, za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.  Společnost  se  také  výrazně  angažuje  v  boji proti světelnému znečištění. K významným astronomickým událostem vydává tiskové zprávy. Provozuje  Keplerovo  muzeum  v  Praze, koordinuje rozsáhlý astronomický program Evropské noci vědců v ČR, organizuje  Českou  astrofotografii  měsíce a především provozuje vědecko populární web s vysokou denní návštěvností www.astro.cz.

Na sjezdu České astronomické společnosti bude Liboru Richterovi slavnostně předána Cena Jindřicha Zemana za nejlepší  astrofotografii  roku  2012.  Do  Brna  také  přijedou  organizátoři i někteří účastníci finále kategorie pro 3. a 4. ročník SŠ Astronomické olympiády, které v předvečer sjezdu skončí na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy v Ostravě.  Kolektivní člen ČAS Czech National Team zde představí první český projekt v systému distribuovaných výpočtů BOINC s názvem asteroids@home,  který je  zároveň  prvním  v  naší  republice  z  oblasti  astronomie.  Bližší informace o projektu naleznete nově na www.czechnationalteam.cz. 

ČAS má v současnosti 589 individuálních a 23 kolektivních členů - mezi nimi např. Astronomický ústav Akademie věd České republiky.  Členem České astronomické společnosti se může stát každý s dovršeným věkem 15ti let. Ke svému zařazení do společnosti si může vybrat některou  z  místních  poboček  nebo  odborných  sekcí   –   viz   /cas/.    Informace o členství v České astronomické společnosti lze získat na www.astro.cz.

C/2011 L4 PanSTARRS. Autor: Jiří Los
C/2011 L4 PanSTARRS.
Autor: Jiří Los
Rokování hvězdářů přeje i obloha. Nad západním obzorem je v těchto dnech pozorovatelná kometa PanSTARRS - viz. Tiskové prohlášení ČAS.

Výběr z programu 19. sjezdu České astronomické společnosti (podrobný program najdete na /cas/dokumenty/sjezd/2013/program/): 

Sobota 23. března 2013

11:00

Zahájení, přivítání hostů (J. Vondrák, předseda, J. Grygar, čestný předseda)
Přivítání ve Hvězdárně a planetáriu Brno (J. Dušek, ředitel)
Vystoupení hostů

13:00

Zpráva o činnosti ČAS za období mezi sjezdy

16:00 Slavnostní předání Ceny J. Zemana - Astrofotograf roku 2012
16:15 Přednáška laureáta
16:45 Seznámení s projektem asteroids@home
17:00 Pokroky se světelným znečištěním
17:15 Úspěchy Sekce proměnných hvězd a exoplanet
17:35 Úspěchy Společnosti pro meziplanetární hmotu
18:45 Pořad v planetáriu: Hvězdy nad Brnem
19:45 Symbolické zakončení provozu starého planetária
20:00 Prohlídka exploratoria

Neděle 24. března 2013

8:30

Volba čestných členů ČAS
Volba předsedy ČAS a členů Výkonného výboru České astronomické společnosti
Informace o připravovaných akcích v roce 2013
Usnesení 19. sjezdu ČAS

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát PDF
[2] Formát DOC




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Další články autora (364)

Štítky: ČAS, Tiskové prohlášení

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »