Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Sjezd České astronomické společnosti s kometou na obloze

Sjezd České astronomické společnosti s kometou na obloze

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Ve dnech 23. – 24. 3. 2013 se na Hvězdárně a planetáriu Brno bude konat 19. sjezd České astronomické společnosti – jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 90 delegátů  jednotlivých  složek  společnosti  a  významných hostů, mimo  jiné  předseda Slovenské astronomické společnosti Ladislav Hric či rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Sjezdu se zúčastní také čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar. Záštitu nad akcí převzal primátor statutárního města Brna Roman Onderka. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další období. Bilancování bude optimistické, protože Česká astronomická společnost se nachází ve velmi dobré situaci. Od minulého sjezdu před třemi roky vzrostl počet individuálních i kolektivních členů a také přibyla jedna pobočka a jedna sekce. A roční výroční zprávy jsou stále rozsáhlejší.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 185 z 21. 3. 2013.

Česká astronomická společnost (ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z  řad veřejnosti. Byla založena v Praze 8. prosince 1917, na sklonku loňského roku tedy oslavila 95. narozeniny. Je členem Rady vědeckých společností České republiky a kolektivním členem Evropské astronomické společnosti. ČAS kromě práce jejích poboček a odborných sekcí v současné době např. pořádá Astronomickou olympiádu pro věkové kategorie 6. ročník ZŠ až 4. ročník SŠ, za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.  Společnost  se  také  výrazně  angažuje  v  boji proti světelnému znečištění. K významným astronomickým událostem vydává tiskové zprávy. Provozuje  Keplerovo  muzeum  v  Praze, koordinuje rozsáhlý astronomický program Evropské noci vědců v ČR, organizuje  Českou  astrofotografii  měsíce a především provozuje vědecko populární web s vysokou denní návštěvností www.astro.cz.

Na sjezdu České astronomické společnosti bude Liboru Richterovi slavnostně předána Cena Jindřicha Zemana za nejlepší  astrofotografii  roku  2012.  Do  Brna  také  přijedou  organizátoři i někteří účastníci finále kategorie pro 3. a 4. ročník SŠ Astronomické olympiády, které v předvečer sjezdu skončí na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy v Ostravě.  Kolektivní člen ČAS Czech National Team zde představí první český projekt v systému distribuovaných výpočtů BOINC s názvem asteroids@home,  který je  zároveň  prvním  v  naší  republice  z  oblasti  astronomie.  Bližší informace o projektu naleznete nově na www.czechnationalteam.cz

ČAS má v současnosti 589 individuálních a 23 kolektivních členů - mezi nimi např. Astronomický ústav Akademie věd České republiky.  Členem České astronomické společnosti se může stát každý s dovršeným věkem 15ti let. Ke svému zařazení do společnosti si může vybrat některou  z  místních  poboček  nebo  odborných  sekcí   –   viz   /cas/.    Informace o členství v České astronomické společnosti lze získat na www.astro.cz.

C/2011 L4 PanSTARRS. Autor: Jiří Los
C/2011 L4 PanSTARRS.
Autor: Jiří Los
Rokování hvězdářů přeje i obloha. Nad západním obzorem je v těchto dnech pozorovatelná kometa PanSTARRS - viz. Tiskové prohlášení ČAS.

Výběr z programu 19. sjezdu České astronomické společnosti (podrobný program najdete na /cas/dokumenty/sjezd/2013/program/): 

Sobota 23. března 2013

11:00

Zahájení, přivítání hostů (J. Vondrák, předseda, J. Grygar, čestný předseda)
Přivítání ve Hvězdárně a planetáriu Brno (J. Dušek, ředitel)
Vystoupení hostů

13:00

Zpráva o činnosti ČAS za období mezi sjezdy

16:00 Slavnostní předání Ceny J. Zemana - Astrofotograf roku 2012
16:15 Přednáška laureáta
16:45 Seznámení s projektem asteroids@home
17:00 Pokroky se světelným znečištěním
17:15 Úspěchy Sekce proměnných hvězd a exoplanet
17:35 Úspěchy Společnosti pro meziplanetární hmotu
18:45 Pořad v planetáriu: Hvězdy nad Brnem
19:45 Symbolické zakončení provozu starého planetária
20:00 Prohlídka exploratoria

Neděle 24. března 2013

8:30

Volba čestných členů ČAS
Volba předsedy ČAS a členů Výkonného výboru České astronomické společnosti
Informace o připravovaných akcích v roce 2013
Usnesení 19. sjezdu ČAS

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát PDF
[2] Formát DOC




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: ČAS, Tiskové prohlášení


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »