Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jasná kometa PanSTARRS bude vidět za soumraku

Jasná kometa PanSTARRS bude vidět za soumraku

Kometa PanSTARRS a její ohon 7. března 2013. Autor: Ray Pickard.
Kometa PanSTARRS a její ohon 7. března 2013.
Autor: Ray Pickard.
Od poloviny března budeme moci nízko nad západním obzorem pozorovat jasnou kometu C/2011 L4 PanSTARRS. Kometa je již dlouho očekávaným objektem a velmi bedlivě sledovaná z jižní oblohy. Na severní oblohu se dostane krátce po průchodu přísluním, ke kterému dojde 10. března 2013. Pro pohled na jasnou kometu bude zapotřebí najít si pozorovací stanoviště s odkrytým západním až severozápadním obzorem. Kometa bude v druhé dekádě března jasná jako hvězdy ve „Velkém voze“ a očima by mohla být pozorovatelná ještě do počátku dubna. Nejlepší pohled na její ohon ovšem nabídne malý dalekohled, například myslivecký triedr.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 184 z 8. 3. 2013

Kometa PanSTARRS byla objevena 6. června 2011 na Havajském ostrově Maui v národním parku Haleakala dalekohledem Pan-STARRS 1. Tento teleskop o průměru 1,8 m je jedním ze čtyř stejných přístrojů, které jsou součástí rozestavěného automatizovaného systému pro vyhledávání různých objektů Sluneční soustavy, zejména pak blízkozemních planetek. Kometa byla systémem objevena jako velmi slabý objekt, ale jakmile byla určena z několika následujících pozorování její dráha, se ukázalo, že by mohla být v letošním roce opravdu jasným objektem.

Kometa PanSTARRS 5. března 2013 v Austrálii. Autor: John Sarkissian.
Kometa PanSTARRS 5. března 2013 v Austrálii.
Autor: John Sarkissian.
Z následujících pozorování astronomové spočetli, že kometa se ocitne nejblíže ke Slunci 10. března 2013 v našich ranních hodinách ve vzdálenosti asi 0,3 astronomické jednotky (přibližně vzdálenost Merkuru od Slunce).  Od Země se  bude již vzdalovat – nejblíže kolem ní proletěla 5. března 2013 ve vzdálenosti 1,1 astronomické jednotky. Díky rozložení její dráhy vůči rovině Sluneční soustavy byla kometa před tímto momentem pozorovatelná pouze z jižní polokoule. Přibližně od 12. března se přesune na severní, zejména večerní oblohu a bude pozorovatelná další měsíce, dokud nezeslábne pod dosah dalekohledů. Od jejího přesunu na severní oblohu 12. března přibližně do počátku dubna bychom ji měli vidět za dobrých podmínek pouhýma očima.

Vývoj komety v posledních měsících byl poměrně dramatický. Kometa byla od svého objevu nejprve považována za potenciálně mimořádně jasnou vlasatici tohoto roku, jejíž jasnost by krátce měla přesáhnout zápornou magnitudu a zařadit ji tak mezi historicky známé vlasatice jako například Hale-Bopp z roku 1997. Ke konci roku 2012 ovšem její zjasňování zpomalilo, což astronomové částečně očekávali. Jádro komety je totiž u Slunce poprvé a produkce plynů na jeho povrchu je intenzivní už ve velké vzdálenosti od Slunce. Při vyčerpání tohoto materiálu se produkce dalších plynů značně pozastavila a předpovědi maximální jasnosti komety spadly ke 4. magnitudě. Za těchto předpokladů by kometa byla na naší březnové obloze očima takřka nepozorovatelná. Na počátku února ovšem český tým astronomů ukázal ze svých pozorování robotickým dalekohledem FRAM v argentinské pampě, že kometa opět zjasňuje rychleji. Ze snímků bylo jasné, že jádro komety produkuje značně více prachových částic a ty tvoří krásný vějířový ohon, na němž se rozptyluje sluneční záření. V tuto chvíli je již jasné, že kometa bude zejména v malých dalekohledech oplývat výrazným ohonem.

Viditelnost komety od 12. do 24. března 2013. Autor: NASA, úprava: Petr Horálek.
Viditelnost komety od 12. do 24. března 2013.
Autor: NASA, úprava: Petr Horálek.
Viditelnost komety na severní obloze začíná přibližně 12. března 2013 za soumraku a nejvýraznější bude kometa přibližně do 20. března 2013. Po průletu přísluním 10. března se totiž kometa začne přesouvat na severní oblohu nízko nad západním obzorem. V několika dnech poté se bude její jasnost pohybovat okolo 2,5 magnitudy, tedy jako u hvězd ve „Velkém voze“. Kometu ovšem najdeme jen v průběhu několika desítek minut mezi 18:30 a 19:00, kdy bude západní obzor ještě světlý soumrakem. V úterý 12. března bude kometa pozorovatelná půl hodiny po západu Slunce (tedy asi v 18:30 SEČ) přibližně 7° nad západním obzorem. Napravo dole od komety pak za skutečně dobrých podmínek nalezneme i Měsíc ve fázi velmi úzkého srpku. O den později se kometa ocitne ve stejný čas již 9° nad obzorem a Měsíc bude vysoko nad ní. Právě v tento den by mohla nastat mimořádně fotogenická situace pro fotografování ohonu komety mířícího směrem k mladému Měsíci. Podmínky se v dalších dnech budou zlepšovat jen mírně – kometa sice každým dnem bude výš nad západním a později severozápadním obzorem, bude pozorovatelná déle (20. března zapadá až po 20. hodině), bude však slábnout a zároveň k pozorování bude rušit svit Měsíce. Ten bude 27. března v úplňku.

Nebeské deja vu – přesně po 11 letech bude další kometa 4. dubna míjet očima viditelnou galaxii v Andromedě. Autor: Petr Horálek.
Nebeské deja vu – přesně po 11 letech bude další kometa 4. dubna míjet očima viditelnou galaxii v Andromedě. Autor: Petr Horálek.
V průběhu března se bude kometa sunout ze souhvězdí Ryb do Pegase, na konci měsíce se přesune do souhvězdí Andromedy. Toto souhvězdí je už částečně cirkumpolární, takže kometu budeme moci od počátku dubna pozorovat celou noc. Tato situace potrvá až do září tohoto roku, ovšem to již bude kometa pozorovatelná jen většími dalekohledy. V noci ze 4. na 5. dubna, kdy se kometa ještě bude pohybovat na hranici viditelnosti pouhýma očima, se nabídne zajímavé nebeské přiblížení komety ke galaxii M31 v Andromedě. Galaxie je známa tím, že je na obloze nejvzdálenějším objektem vesmíru, který  lze  ještě  spatřit  pouhýma očima (leží ve vzdálenosti asi 2 milionů světelných let od Země). Celá situace je o to zajímavější, že v ten den uplyne přesně 11 let od doby, kdy se jiná kometa, 153P Ikeya-Zhang, promítla u stejného objektu oblohy.

K pozorování komety si vyhledejte místo s velmi dobrým výhledem nad západní a severozápadní obzor. Shodou okolností je viditelnost komety situovaná do období jarní rovnodennosti, takže přesně na západě zapadá také Slunce. Na pozorovací stanoviště se přesuňte již v době západu Slunce a asi 20 minut po něm začněte v těch místech vyhlížet malým dalekohledem – například mysliveckým binokulárem – ve výšce asi 1/9 mezi obzorem a nadhlavníkem. Asi půl hodiny po západu Slunce by se již kometa měla bez větších problémů dát najít. V binokuláru se s přibývající tmou zvýrazní i její bělavý prachový ohon.

Kometu se  rozhodně  pokuste  i  vyfotografovat.  Stačí  k  tomu  fotoaparát  ustavený  na  stativu a možnost delší expozice. Ideální je mít po ruce digitální zrcadlovku, na níž lze nastavit i citlivost (ISO) a délku expozice až 30 s. Pro snímání komety bez pointace – tedy bez poháněné montáže – doporučujeme volit kratší expozice (okolo 3-8 sekund v závislosti na objektivu) a mít nastavené vyšší ISO (800-1600). Kometa bude za barev soumraku velmi fotogenická, zvláště pak za přítomnosti měsíčního srpku. Snímky komety může kdokoliv zaslat na server České astronomické společnosti přes formulář /fotogalerie/formular/komety, kde bude vznikat rozsáhlá fotogalerie.

Kometu se rovněž můžete pokusit pozorovat odbornějším způsobem – zapojit se do celonárodní kampaně Czech Comet Watch. Tu pořádá Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), sekce České astronomické společnosti, ve spolupráci s několika hvězdárnami ČR. Cílem kampaně je pozorování vývoje jasu komety, ohonu komety i fyzikálních procesů odhalitelných například ze správně komponovaných fotografií. Další informace naleznete na stránkách SMPH www.kommet.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Podrobnější informace na Astro.cz
[2] Informace o kometě na kommet.cz
[3] Informace o kometě na webu HaP Brno
[4] Fotografie komety z jižní oblohy
[5] Aktualizované informace a mapka na Sky and Telescope

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát PDF
[2] Formát DOC

Petr Horálek
Hvězdárna v Úpici
horalek@astro.cz
GSM: 603 477 646




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Tiskové prohlášení, Kometa PanSTARRS


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »