Jasnější komety ve druhé polovině roku 2019
Rok 2019 není na jasné komety příliš bohatý, nicméně je tu několik očekávaných komet, které by ve druhé polovině roku mohly být v dosahu běžných amatérských dalekohledů. V článku přinášíme jejich přehled.
Související stránky k článku Jasná kometa PanSTARRS bude vidět za soumraku
Kometa 12P/Pons-Brooks je už i objektem pro malé dalekohledy a amatérské fotografy
Na večerní obloze lze nyní v souhvězdí Andromedy pozorovat poměrně jasnou periodickou kometu 12P/Pons-Brooks. Kometa je pozorovatelná malými triedry na tmavé obloze daleko od měst. Je také známá svými častými výbuchy (tzv. outbursty) z důvodu překotné kryovulkanické aktivity na jejím přibližně 17 km velkém jádře. Ty jsou provázeny náhlými zjasněními, což by mohlo způsobit, že v následujících týdnech ještě zjasní a bude viditelná slabě i pouhýma očima. Nejlepší období pro její pozorování probíhají právě nyní a budou pokračovat až do poloviny dubna, kdy ji najdeme v malých dalekohledem, jak se pozvolna pohybuje souhvězdími Andromedy, Ryb a Berana. Kometa je už nyní velmi pěkným objektem i pro amatérské fotografy. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě číslo 308 z 5. března 2024.
Nové nadějné komety pro rok 2018
Když se zmíní rok 2018, většině pozorovatelů komet se pravděpodobně automaticky vybaví, že by mělo jít o rok, v němž zazáří komety především krátkoperiodické. Namátkou můžeme zmínit například 46P/Wirtanen, 21P/Giacobini-Zinner či 38P/Stephan-Oterma. Poslední týdny ale situaci lehce změnily, takže se budeme moci těšit i na (minimálně) dvě zajímavé dlouhoperiodické komety.
Patrně nejslavnější česká fotografie vesmíru slaví 100 let
Před 100 lety v noci z 12. na 13. září 1923 exponoval Josef Klepešta na skleněnou desku 8palcovým astrografem hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě. Ve 22:55 záznam zkazil prolétající bolid, čímž ale vznikla patrně nejslavnější astrofotografie českého původu, která obletěla celý svět. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 300 z 11. 9. 2023.
Unikátní kometa C/2017 K2 (PanSTARRS)
Psal se 21. květen 2017 a havajský teleskop PanSTARRS objevil slabou kometu s jasností 20,8 mag, jež posléze obdržela označení C/2017 K2 (PanSTARRS). Na tom by ještě nebylo nic zvláštního. Zajímavá situace to začala být až po trochu důkladnějším spočítání dráhy komety.
Vánoční obloha bude patřit Marsu
Také hledáte na Štědrý den první hvězdu? Letos patrně jako první „světélko“ na obloze spatříte jasnou planetu. Podle vašeho výhledu na tu či onu stranu to bude buďto největší planeta Sluneční soustavy Jupiter nebo přibližně stejně jasný a velmi nápadně oranžový Mars. Jsou totiž na večerní obloze hned po Měsíci nejjasnější. Zatímco na Jupiter už jsme si v posledních týdnech zvykli, Mars se do své maximální jasnosti dostává až před Vánoci. Nejblíže se k Zemi přiblíží 1. prosince, opozice Marsu se Sluncem nastává 8. prosince. A v ten den také dojde k zákrytu Marsu Měsícem, který bude vidět i očima bez dalekohledu.
Outburst zlepšil viditelnost komety C/2015 ER61 (PanSTARRS)
Ve světě malými dalekohledy viditelných komet se v současné době dějí velmi zajímavé věci. Večer, respektive po celou noc, můžeme vysoko na obloze spatřit jasné komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson), ale zahanbit se nechce ani ranní obloha. Té až donedávna vládla teprve letos v březnu objevená, nyní už poměrně jasná kometa C/2017 E4 (Lovejoy). Po outburstu jí zdatně sekunduje i C/2015 ER61 (PanSTARRS).
V úterý 25. října nastane částečné zatmění Slunce
Kolem poledne v úterý 25. října 2022 se nad územím České republiky odehraje částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje necelou polovinu průměru slunečního disku. Celý úkaz potrvá více jak dvě hodiny a pozorovat jej bude možné přes bezpečný filtr pouhýma očima. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování úkazu.
Na večerní obloze se nachází kometa v outburstu!
Když byla objevena kometa C/2013 X1 (PanSTARRS), zdálo se, že půjde o vcelku zajímavý objekt, který bude viditelný i běžnými triedry. Tato očekávání však byla mírněna kvůli povaze komety – prvotní výpočty totiž ukázaly, že se jedná o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku, jež má potenciál spíše zpomalovat rychlost zjasňování při přibližování se ke Slunci. Situace ale bude pravděpodobně poněkud jiná, kometa nám navíc před několika dny předvedla outburst, tedy náhlé zjasnění.
30 let pardubické hvězdárny a 110 let první lidové hvězdárny v Čechách
Hvězdárna barona Artura Krause slaví 31. března 2022 třicet let své existence. Před třiceti lety, v roce 1992, byla za přítomnosti významných osobností jako Jiří Grygar, Bohumil Ruprecht nebo známý český konstruktér dalekohledů Jiří Drbohlav otevřena v dnešním Domě dětí a mládeže ALFA, odloučené pracoviště DELTA. Jméno nese hvězdárna po známém pardubickém rodákovi, mecenáši a průkopníkovi v mnoha oborech, baronu Arturu Krausovi. Právě ten v roce 1912 založil v Pardubicích na dnešní Třídě Míru první lidovou hvězdárnu v tehdejších zemích Koruny české. V roce 1917 se pak podílel na založení České astronomické společnosti. Letošní rok je tedy kulatým jubileem nejen v historii pardubické astronomie, ale rovněž v české popularizaci této přírodní vědy.
Rapidní zjasňování komety C/2014 S2 (PanSTARRS)
Letošní podzim je na jasné komety až nezvykle chudý. Kometu C/2014 Q2 (Lovejoy), jež byla na začátku roku viditelná pouhým okem a ještě nyní si drží jasnost poblíž 11 mag, prozatím žádná kometa v dosahu alespoň binokulárů nenahradila. Bylo to také dílo smůly, protože jižní polokoule od té doby zažila dvě komety pro malé triedry – C/2015 G2 (MASTER) a C/2014 Q1 (PanSTARRS) – s maximy jasnosti 6 mag, respektive 4 mag. K devíti magnitudám se pak na jižním nebi dostala i krátkoperiodická vlasatice 88P/Howell. A zatímco obyvatelé pod rovníkem si nyní pro změnu opět užívají díky kometě 6. hvězdné velikosti C/2013 US10 (Catalina), my si na tento objekt budeme muset počkat do přelomu listopadu a prosince. Jiskřička naděje, že uvidíme poměrně jasnou kometu i předtím, ovšem v posledních několika týdnech stoupla.
Meteorický roj Geminidy má maximum 14. prosince ráno
Maximum jednoho z nejaktivnějších a nejspolehlivějších pravidelných meteorických rojů nastane v letošním roce v ranních hodinách 14. prosince. Měsíc jen několik dnů před úplňkem bude ovšem pozorování po větší část noci rušit a je třeba počkat opravdu až na ranní hodiny. Geminidy jsou aktivní zhruba od začátku prosince, jejich počty ale zpočátku rostou pomalu. Nejvíce jich je obvykle možno spatřit kolem 13. a 14. prosince. V dalších nocích po maximu aktivita velmi rychle klesá. V letošním roce by mělo maximum nastat 14. prosince za svítání. Noc z pondělí na úterý bude tedy pro pozorování meteorického roje nejvhodnější. Ovšem i několik předcházejících nocí bude aktivita poměrně vysoká. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 283 ze dne 11. 12. 2021
Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) bude vidět už v malých dalekohledech
Jak už bylo zmíněno, zima 2015/2016 nám přinese nejspíše pěkný jasný objekt viditelný i v malých triedrech, kometu C/2013 US10 (Catalina). Kromě ní nás asi potěší i jiná nová kometa z Oortova oblaku. Ta se teď nachází na hranici vizuálního dosahu a objevuje se na ranní obloze.
Cenu Františka Nušla za rok 2021 obdržel Stanislav Štefl in memoriam
Česká astronomická společnost udělila za přínos světové astronomii i české vědě Cenu Františka Nušla za rok 2021 Stanislavu Šteflovi in memoriam. Jiří Grygar ke svému návrhu dodal: „Podávám mimořádný návrh na udělení Nušlovy ceny in memoriam, neboť Dr. S. Štefl evidentně svým celoživotním dílem přesvědčivě naplnil kritéria, která statut Ceny předpokládá. Jeho úspěchy a zásluhy o dobré jméno české astronomie byly mimořádné.“ Z epidemických důvodů se slavnostní předání ceny za účasti rodiny posouvá na příští rok.
ČAM Květen 2013: Kometa PanSTARRS
ČAM 2013.05: Kometa PanSTARRSAutor: Petr Štarha Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2013 obdržel snímek „Kometa PanSTARRS“, jehož autorem je Petr Štarha. Doprovázejí lidstvo od nepaměti a objevovaly se na naší obloze i v dobách, kdy lidé ještě nebyli lidmi, dinosauři nebyli dinosaury a dokonce i mnohem dříve, než se vůbec několik bílkovin rozhodlo spojit se v zárodek života na Zemi.
Noční obloze vévodí planeta Mars, která projde opozicí se Sluncem
23. vesmírný týden 2013
Mapa oblohy 5. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 6. do 9. 6. Měsíc je před novem. Večer je vidět Venuše a s obtížemi Merkur. Saturn uvidíme nejlépe v první polovině noci. Ke startu se chystá nákladní loď Albert Einstein a snad také čínská tříčlenná posádka ke stanici Tiangong-1. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. června ve 23:00 SELČ.
V pondělí 11. listopadu planeta Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032!
V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu.
Dlouhoprstá banditka jménem PanSTARRS
Antichvost komety PanSTARRS.Autor: Joseph Brimacombe.Už je to nějaký čas, kdy ve své prchavé slávě zazářila letošní vlasatice C/2011 L4 PanSTARRS. Věnovali jsme jí přemíru pozornosti, kochali se jejím ohonem za soumraku a dokonce si ji i párkrát vyfotografovali. Kometa se záhy v od dubna vytratila z dohledu pouhých očí, bez malého dalekohledu se k jejímu sledování neobejdeme. Přesto - co nám jako banditka ukradla při všech slibech o možné pořádné kometě, to nám teď vrací neustále pozoruhodným univerzem jejích ohonů. Jako dlouhoprstá banditka dosahuje rekordu, který patrně nebude dlouho překonán. I když jen na fotografii...
Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2019
Rok 2019 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. První z nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v pátek 4. ledna 2019 v časných ranních hodinách za bezměsíčné noci. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima ve 3:20 SEČ počty meteorů s frekvencí až 80 za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy takto příznivé podmínky až v roce 2022.
