Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rapidní zjasňování komety C/2014 S2 (PanSTARRS)
Marek Biely Vytisknout článek

Rapidní zjasňování komety C/2014 S2 (PanSTARRS)

Kometa C/2012 K5 (LINEAR), jež je zdokumentována tímto snímkem Alexandra Baranskyho, dosáhla 8 mag. Podaří se to samé i kometě C/2014 S2 (PanSTARRS)?
Autor: Alexander Baransky

Letošní podzim je na jasné komety až nezvykle chudý. Kometu C/2014 Q2 (Lovejoy), jež byla na začátku roku viditelná pouhým okem a ještě nyní si drží jasnost poblíž 11 mag, prozatím žádná kometa v dosahu alespoň binokulárů nenahradila. Bylo to také dílo smůly, protože jižní polokoule od té doby zažila dvě komety pro malé triedry – C/2015 G2 (MASTER) a C/2014 Q1 (PanSTARRS) – s maximy jasnosti 6 mag, respektive 4 mag. K devíti magnitudám se pak na jižním nebi dostala i krátkoperiodická vlasatice 88P/Howell. A zatímco obyvatelé pod rovníkem si nyní pro změnu opět užívají díky kometě 6. hvězdné velikosti C/2013 US10 (Catalina), my si na tento objekt budeme muset počkat do přelomu listopadu a prosince. Jiskřička naděje, že uvidíme poměrně jasnou kometu i předtím, ovšem v posledních několika týdnech stoupla.

Bylo to 22. září 2014, tedy téměř na den přesně před rokem, kdy astronomové obsluhující dalekohled PanSTARRS na Havaji zahlásili objev slabé kometky s jasností 20,9 mag. Ta dostala označení C/2014 S2 (PanSTARRS) a po několika korekcích dráhy vyšlo najevo, že nejblíže Slunci bude 9. prosince 2015, a to 2,10 AU daleko. Prakticky nikdo si podle aktivity komety nedělal přehnané naděje na to, že bychom mohli vidět jasnou kometu. Ba co více, optimistické předpoklady hovořily o maximu jasnosti okolo 15 mag, což je na hranici vizuálního dosahu. Kometě tedy nebylo věnováno příliš pozornosti. Bylo však známo, že excentricita komety udává, že těleso v blízkosti Slunce již několikrát bylo. Takové komety pak mají tendenci v bližších vzdálenostech od Slunce rychle zjasňovat. A jak se zdá, kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) je typickým příkladem.

Kometa byla letos na jaře v konjunkci se Sluncem. Na ranní obloze se objevila v červnu. Už tehdy byla o 2 mag jasnější, než udávala předpověď. Predikce maxima jasnosti tak stouply někam ke 13 mag. To by už znamenalo slušně viditelný objekt v dalekohledech s průměrem objektivu 30 cm. Pro připomenutí, s touto hodnotou se stále počítalo pro prosinec.

Poté však kometa všechny překvapila. S tím, jak se rapidně zlepšily pozorovací podmínky (již v srpnu byla pozorovatelná po celou noc), stoupla i jasnost komety. A to ke 12 mag na začátku září. Ani to ale není vše. Kometa stále extrémně rychle zjasňuje a už nyní má zhruba 11 mag. S ohledem právě na tempo zjasňování se mezi vědci začaly šířit informace o outburstu, tomu ale oponují astrofotografové, na jejichž fotkách není ani známka byť jen třeba výtrysku z jádra komety. Vše aktuálně nasvědčuje tomu, že kometa zkrátka jen velice rychle zjasňuje.

Snímek komety C/2014 S2 (PanSTARRS) od Michaela Jägera Autor: Michael Jäger
Snímek komety C/2014 S2 (PanSTARRS) od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

A jak vypadá situace s ohledem do budoucnosti? Odhady maxima jasnosti jsou poněkud opatrné a drží se přibližně 10 mag. Kdyby ovšem kometa zjasňovala jako doposud, mohli bychom se na přelomu podzimu a zimy těšit na již druhou kometu pro triedry. S otázkou jasnosti je však mnohdy příjemnější držet se té konzervativnější varianty a poté třeba zjistit příjemné překvapení. Co je ale jisté, jsou podmínky viditelnosti komety. A ty budou přímo excelentní. Kometa je nyní vidět v Žirafě (Cam) po celou noc, lépe pak spíše v ranních hodinách. Na počátku října prolétne z naší perspektivy těsně kolem Polárky, čímž se dostane do Malého Medvěda (UMi). V listopadu se přesune do Draka (Dra), kde stráví několik měsíců tím, že udělá jakousi smyčku a na konci zimy se vrátí do Malého Medvěda. S počátkem jara se pak podívá zase do jiné části Draka a v dubnu přeletí do Velké Medvědice (UMa). Tam zůstane do počátku června, kdy se přesune do Malého Lva (LMi), čímž se její viditelnost omezí pouze na večerní oblohu. Pozorovací podmínky komety se následně budou prudce zhoršovat a kometa v červenci s přesunem do Lva (Leo) zmizí kvůli konjunkci se Sluncem. To by však už neměla být pozorovatelná vizuálně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Týdenní informace o kometách Seiichi Yoshidy



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa PanSTARRS


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »