Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  V souhvězdí Orióna objeveny nejmladší hvězdy

V souhvězdí Orióna objeveny nejmladší hvězdy

Oblast zrodu hvězd v souhvězdí Orion Autor: NASA/ESA/ESO/JPL-Caltech/Max-Planck Institute for Astronomy
Oblast zrodu hvězd v souhvězdí Orion
Autor: NASA/ESA/ESO/JPL-Caltech/Max-Planck Institute for Astronomy
Astronomové objevili několik vůbec nejmladších hvězd, jaké byly doposud pozorovány, a to díky průzkumu vesmíru pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Objev byl uskutečněn s významným přispěním NASA a dalších kosmických i pozemních observatoří.

K tomuto objevu rovněž přispěla pozorování uskutečněná pomocí observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope a pozemního dalekohledu Atacama Pathfinder Experiment (APEX) v Chile ve spolupráci zahrnující Max Planck Institute for Radio Astronomy, Německo; Onsala Space Observatory, Švédsko a Evropskou jižní observatoř ESO (European Southern Observatory).

Husté obálky plynu a prachu v okolí vznikajících hvězd (respektive protohvězd) téměř znemožňují jejich pozorování. Celkem 15 nově objevených protohvězd bylo pozorováno v největším nalezišti rodících se hvězd poblíž naší Sluneční soustavy – v souhvězdí Orióna. Objev dává vědcům možnost nahlédnout do jedné z nejranějších a doposud nejméně prostudovaných etap vzniku a vývoje hvězd.

„Kosmický dalekohled Herschel odhalil největší soubor tak mladých hvězd v jednom regionu hvězdotvorby,“ říká Amelia Stutzová, hlavní autorka článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal, vědecká pracovnice na Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo. „Díky tomuto výzkumu jsme se dostali blíže k okamžiku, kdy se hvězdy začínají formovat.“

Hvězdy se probouzejí k životu v důsledku gravitačního kolapsu velmi hmotného oblaku plynů a prachu. Přeměna rozptýleného a studeného plynu do podoby koule mimořádně horké plazmy, kterou označujeme termínem hvězda, je relativně rychlý proces (v rámci vesmírných měřítek), trvající pouze několik set tisíc roků. Nalezení protohvězd v jejich nejranější fázi trvající velmi krátkou dobu, kdy jen velmi slabě září, je ale opravdu obtížné.

Astronomové dlouho studovali hvězdnou porodnici komplexu molekulárního oblaku v souhvězdí Orion – obrovskou koncentraci oblaků se vznikajícími hvězdami, avšak dlouho nemohli spatřit nové protohvězdy, dokud tuto oblast nepozorovala družice Herschel.

Kosmická observatoř Herschel „špehovala“ protohvězdy v oboru infračerveného záření (na delších vlnových délkách), tj. záření, které proniká i skrz hustá oblaka v okolí rostoucích hvězd, blokující záření na kratších vlnových délkách, včetně viditelného světla.

Nejmladší známé hvězdy v souhvězdí Orion Autor: A. M. Stutz (MPIA)
Nejmladší známé hvězdy v souhvězdí Orion
Autor: A. M. Stutz (MPIA)
Přístroj na palubě družice Herschel nazvaný Photodetector Array Camera and Spectrometer (PACS) shromažďoval infračervené záření o vlnové délce 70 až 160 mikrometrů, což je délka srovnatelná s šířkou lidského vlasu. Astronomové porovnávali tato pozorování s dřívějšími snímky oblastí se známou tvorbou hvězd v souhvězdí Orion, které pořídila Spitzerova observatoř (Spitzer Space Telescope). Na snímcích z Herschelova dalekohledu se jim podařilo identifikovat mimořádně mladé protohvězdy, které však byly příliš studené na to, aby mohly být spatřeny na záběrech ze Spitzerova dalekohledu. Jejich existence byla podpořena a ověřena také na základě pozorování na rádiových vlnách pomocí pozemního radioteleskopu APEX.

„Naše pozorování poskytla první letmý pohled na protohvězdy, které právě začaly žhnout v oboru dalekého infračerveného záření,“ říká spoluautorka článku Elise Furlanová, vědecká pracovnice na National Optical Astronomy Observatory, Tucson, Arizona.

Z 15 nově objevených protohvězd má jedenáct výrazně červenou barvu. To ukazuje na skutečnost, že hvězdy jsou stále ještě velmi hluboko usazeny v plynných obálkách, což znamená, že jsou velmi mladé. Dalších 7 protohvězd bylo již dříve pozorováno družicí Herschel, a to se stejnými charakteristikami. Tato skutečnost naznačuje, že velmi mladé hvězdy prožily snad 25 000 roků v této fázi svého vývoje, což je pouhý okamžik v porovnání s hvězdami, jako je naše Slunce, které se dožívají přibližně 10 miliard roků.

Vědci doufají, že se jim podaří chronologicky zdokumentovat každou etapu hvězdného vývoje a vyhotovit dostatečně podrobné rodinné album: od okamžiku před zrozením po období raného dětství hvězd, kdy se kolem nich rovněž vytvoří planety.

„Na základě těchto nedávných objevů jsme přidali důležité chybějící fotografie do rodinného alba hvězdného vývoje,“ říká Glenn Wahlgren, vědecký pracovník NASA. „Družice Herschel nám umožnila studovat hvězdy v období jejich raného dětství.“

Zdroj: www.nasa.gov a www.mpia.de
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Herschel space observatory, Protohvězdy, Souhvězdí Orion


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ranní Slunce

Skvrny vysoký kontrast ráno

Další informace »