Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Horálek Multimédia

Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa

ELT, tedy Extrémně velký dalekohled, byl doposud jen pojem spojený s velkým množstvím propagačních simulací a videí, z nichž jsme se dozvídali, že do roku 2025 bude na vrcholu chilské hory Cerro Armazones, asi 22 km vzdušnou čarou na východ od současně nejpopulárnější observatoře ESO Paranal, stát dalekohledové monstrum o průměru přes 39 metrů. Těžko si to představit, ač nějaké porovnávací obrázky Evropská jižní observatoř poskytla. Víme, že výškou 74 metrů se kupole dostane do více jak dvou třetin výšky ještědského vysílače a průměrem zrcadla dalekohled předčí velikost střední basketbalové haly. Až do 5. července 2019 mi tato čísla jen máloco říkala. Pak jsem měl tu vzácnou možnost na staveništi strávit nezapomenutelnou noc…

František Martinek Vzdálený vesmír

Vesmír by mohl být až o 2 miliardy let mladší

Nové výpočty nasvědčují tomu, že vesmír by mohl být až o 2 miliardy roků mladší, než astronomové doposud předpokládali. Tyto závěry vyplývají na základě dalších pozorování a výpočtů publikovaných v letošním roce, které zkracují jeho věk o stovky miliónů roků od dnes udávaného stáří vesmíru. A obrovské rozdíly v odhadech astronomů – tyto nové výpočty by mohly snížit věk až o několik miliard roků – odráží rozdílné přístupy k velkému problému, kterým je výpočet skutečného stáří vesmíru.

Redakce Astro.cz Multimédia

Fotogalerie: Vulkanické soumraky 2019

Jak jsme avizovali 19. září 2019, nad Evropou se již od letošního léta dají sledovat barevně syté, až karmínové soumraky, které způsobuje rozptyl slunečního světla zejména na vulkanickém prachu kurilské sopky Raikoke. Především na zářijové obloze byly úkazy velice výrazné a rovněž i pěkně nafotografované nadšenci po celém našem území, ale i z jiných koutů Evropy. Přinášíme proto čtenářskou galerii těchto krásných ranních a večerních úkazů. Za snímky děkujeme a těšíme se na případné další.

Martin Gembec Úkazy

39. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 23. 9. do 29. 9. 2019. Měsíc bude v novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Kometa Africano je vidět i většími triedry. Start japonské nákladní lodi HTV-8 odložen na úterý. Očekáváme také start nové posádky ISS v lodi Sojuz MS-15. Před 375 lety se narodil dánský astronom Ole Christensen Rømer, který určil rychlost světla ze zákrytů Jupiterových měsíčků.

Ota Kéhar Ostatní

Konference o astronomickém vzdělávání a popularizaci astronomie 2019

Ve dnech 22. až 24. listopadu 2019 proběhne v prostorách hotelu Šumava, poblíž Kašperských Hor, konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2019, která navazuje svým zaměřením na konferenci, která se na stejném místě konala před třemi lety. Uzávěrka přihlášek na konferenci je ve čtvrtek 10. října.

Michal Švanda Sluneční soustava

Výzkumy v AsÚ AV ČR (147): Dynamika slunečního větru v numerické simulaci

Vnitřní část Sluneční soustavy je vyplněna neustálým proudem částic pocházejících ze Slunce, tzv. slunečním větrem. Byť byly základy teorie slunečního větru položeny v šedesátých letech minulého století, dodnes je tento jev opředen mnoha tajemstvími. Omezená dostupnost pozorování neumožňuje v tuto chvíli plně vysvětlit komplexitu proudění plazmatu od Slunce, ke slovu tedy přicházejí numerické simulace. Petr Hellinger z ASU ve své práci představuje výsledky zaměřené na studium turbulence a nestabilit ve slunečním větru.

Pavel Spurný Úkazy

Velmi dlouhý bolid z 13. září 2019

Večer v pátek 13. září upoutal pozornost mnoha náhodných svědků pomalý a velmi dlouhý bolid, který byl vidět především ze severní části našeho území a to v místech, kde v tu dobu bylo aspoň částečně jasno. Bolid se pohyboval nad částí Německa a Polska. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Redakce Astro.cz Ostatní

Novinky z Hvězdárny v Benátkách nad Jizerou

Hvězdárna pomyslně navazuje na odkaz pozorování Tychona Brahe, který pobýval v Benátkách na konci 16. století. V roce 1956 založil pan Břetislav Veselý astronomický kroužek a se skupinou nadšených školáků se scházel v zámeckém parku. Později se mu podařilo získat Somet Binar a začal prosazovat výstavbu hvězdárny. Ta byla otevřena 24. června 1980 a v její kopuli byl umístěn kvalitní zrcadlový dalekohled od firmy Carl Zeiss Jena. Od té doby byla umožněna popularizaci astronomie v širokém okolí. V posledních letech se o hvězdárnu a její provoz stará parta dobrovolníků, díky nimž je možné pozorovat každou jasnou sobotu a zažít i další akce.

Petr Horálek Úkazy

Vyhlížejte barevné soumraky, stojí za nimi sopka

Nejspíš každý z vás pohlížel v posledních několika měsících do oblohy za soumraku a rozbřesku s nádechem výrazné romantické červenofialové barvy. Na obzoru se dokonce mohlo zdát, jakoby kdesi v dáli hořelo. Tyto syté odstíny v obloze na skloncích dne a noci mají poněkud více zajímavý původ, než by se mohlo běžně zdát. Stojí za nimi prach ze sopky na Kurilských ostrovech, který se větrnými poryvy neustále rozmělňuje vysoko v atmosféře nad severní zemskou polokoulí.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Nový snímek Velkého Magellanova oblaku z dalekohledu VISTA

Přehlídkový dalekohled ESO/VISTA pořídil pozoruhodný nový snímek velkého Magellanova oblaku, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. VISTA provádí přehlídková pozorování Velkého i Malého Magellanova oblaku a jejich nejbližšího okolí s velmi vysokým rozlišením. Program astronomům umožňuje sledovat velké množství hvězd a otevírá novou cestu ke studiu proměnných hvězd, hvězdného vývoje a dynamiky galaxií.

Petr Horálek Multimédia

Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem

V neděli 15. září se v úzkém pásu na Pardubicku dal fotograficky zaznamenat nezvyklý úkaz: Mezinárodní vesmírná stanice ISS přeletěla přímo před Měsícem. Prchavý úkaz je, jak jsem se přesvědčil, možné zachytit relativně snadno i bez nutnosti velkého teleskopu. Samozřejmě kvalita bude horší. Tak jako tak, jsou to především velké nervy a následná radost z úspěchu.

Zdislav Šíma Osobnosti

Zemřel Milan Burša, nejlepší český geodet

Je mi smutno, že se naplnil život snad nejvýznačnějšího vědce oboru geodézie, který žil v Československu a následně v České republice. Prof. Ing. Milan Burša, DrSc, člen korespondent ČSAV, zemřel v ústraní ve věku devadesáti let v Dobrušce v sobotu 17. srpna 2019. Rozloučili jsme se s ním v pátek 23. srpna tamtéž. Zanechal po sobě dospělého syna a vnučku.

František Martinek Sluneční soustava

Komety ve Sluneční soustavě možná pocházejí ze stejné oblasti

Všechny komety možná sdílely společné místo svého zrodu; tak to alespoň vyplývá z nových výzkumů. Vůbec poprvé astronom Christian Eistrup aplikoval chemické modely na čtrnáct dobře známých komet a překvapivě dospěl k jasnému závěru – všechny komety by mohly mít společný původ. Jeho vědecká práce byla přijata k publikování v časopise Astronomy & Astrophysics.

Petr Scheirich Ostatní

Seminář ASTRO@OSTRAVA.2019

Amatérská prohlídka oblohy, Ostravská pobočka ČAS a Planetárium Ostrava si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@OSTRAVA.2019, který se uskuteční 21. až 22. září 2019 v prostorách Planetária Ostrava.
 

Martin Gembec Úkazy

Nejnovější pohled na Saturn z HST

Také letos se Hubbleův vesmírný dalekohled zaměřil na velké planety Sluneční soustavy. Snímek planety Jupiter už jsme měli možnost shlédnout 8. srpna 2019. Nyní byl zveřejněn také snímek Saturnu pořízený pomocí širokoúhlého přístroje Wide Field Camera 3. Planeta je na snímku zachycena 20. června 2019, kdy byla k Zemi nejblíže. Přesto ji od nás dělilo propastných 1,36 miliardy kilometrů.

Martin Gembec Úkazy

38. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Překvapil přílet komety z oblastí mimo Sluneční soustavu. Start japonské nákladní lodi HTV-8 byl odložen. Čínská raketa Dlouhý pochod 4 je zpět ve službě. Před 230 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM za srpen 2019: Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek

„Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech

Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu dlouhá. Pravděpodobně první zmínka o této oblasti oblohy se nachází ve starém babylonském textu MUL.APIN, který pochází z období 1000 př. n. l. Souhvězdí je zde pojmenováno MA.GUR, tedy „Kůra“ a představuje jednu z patnácti hvězd sumerského boha vody Enki.

Petr Horálek Úkazy

Nastává nejmenší letošní úplněk

14. září v 6:33 SELČ nastane úplněk. 13. září v 17:34 bude Měsíc od Země nejdál, 406 377 km. Protože tedy úplněk nastane jen 15 hodin po průchodu Měsíce nejvzdálenějším bodem jeho mírně protáhlé eliptické dráhy, půjde o nejmenší úplněk letošního roku. Na snímku je srovnání dvou loňských úplňku z období kolem přízemí a odzemí (mimochodem, ten druhý nastal při zatmění Měsíce, snímek úplňku vznikl po zatmění). I když je na snímku rozdíl úhlových velikostí úplňků dosti patrný, očima nějaký velký rozdíl nepoznáte, pokud to nebudete míst s čím srovnat (fotograficky).

František Martinek Hvězdy

Družice GAIA rozmotala záhadu hvězdných řetězců v Mléčné dráze

Podle očekávání dávají mladé hvězdy – hvězdní „sourozenci“ – přednost spíše tomu, že se drží po dlouhou dobu pohromadě, než aby opustily rodný domov a rozptýlily se v prostoru. Zůstávají seřazeny do skupin v podobě výrazných řetězců. Vyplývá to z nové studie zpracované na základě dat z evropské astrometrické družice Gaia. Sourozenci vytvoření z jednoho oblaku zkrátka drží dlouho pohromadě.

Martin Gembec Sluneční soustava

Nově nalezená kometa je dalším návštěvníkem z mezihvězdného prostoru?

Už několik dní rezonuje astronomickou komunitou vrušená debata, protože nově objevená kometa C/2019 Q4 (Borisov) má velmi pozoruhodné parametry předběžně spočítané dráhy. Astronomové postupně zkoušeli vyloučit jak chyby v pozorovacích datech, tak zvažovali případné negravitační jevy (změny dráhy vlivem proudění hmoty z jádra), až jim asi zbývá jediná možnost. Kometa přilétá z míst mimo sluneční soustavu. 



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »