Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Koten Kosmonautika

HESSI konečně letí

O celých 19 měsíců později než bylo původně plánováno, odstartovala na oběžnou dráhu družice High Energy Solar Spectroscopic Imager (HESSI). Do vesmíru ji v večerních hodinách 5. února vylesla raketa Pegasus startující z letounu Lockheed L-1011. Družice HESSI měla původně startovat už v červenci 2000, ale během testování v dubnu 2000 došlo k jejímu vážnému poškození. Start byl později znovu odložen kvůli havárii raketového nosiče při experimentálním letu s letounem X-34. Ovšem ani tentokrát nebylo vše bez problémů a start se podařil až na druhý pokus, protože došlo k přerušení komunikace mezi posádkou letadla a řídícím střediskem. Po vyřešení tohoto problému už vše dále probíhalo podle plánu a tak družice po necelých 10 minutách letu dorazila na oběžnou dráhu. Cílem družice je výzkum slunečních erupcí, nejenergetičtějších procesů ve Sluneční soustavě. Kdyby byla vypuštěna podle původních plánů, mohla zachytit maximum sluneční aktivity v předchozích dvou letech, kdy je těchto erupcí nejvíce. Nyní se předpokládá, že během plánované dvou- až tříleté výpravy zachytí přístroje na její palubě kolem tisíce erupcí. Mohlo jich však být i dvakrát tolik, nebýt zmíněných zpoždění.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 6. února
PK
Petr Sobotka Hvězdy

Vzplanutí V838 Mon

Jak pozorovatelé skupiny MEDÚZA objevili vzplanutí V838 Mon

Po téměř všechny lednové noci roku 2002 nebyly příznivé podmínky pro pozorování noční oblohy. Poslední lednový týden s sebou přinesl výraznou změnu počasí a šestkrát za sebou padl na území České republiky historický teplotní rekord. Konečně se během noci vyjasnilo a mnoho pozorovatelů této skutečnosti v sobotu 2. února využilo.
Prvním pozorovatelem skupiny MEDÚZA, který objevil, že je pekuliární hvězda V838 Mon skutečně VELMI jasná byl Ladislav Šmelcer z hvězdárny ve Valašském Meziříčí...

stranky skupiny MEDUZA

Miroslav Brož Ostatní

Povětroň 2/2002

Povětroň 2/2002.

Dnes vyšlo nové číslo časopisu Povětroň 2/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.
První článek tohoto čísla má spíše geologické zaměření,ale přesto s astronomií souvisí - Jiří Šura píšeo ševětínské kruhové struktuře, o níž se dříve soudilo,že je starým impaktním kráterem.
Další článek Mirka Brože je dokončením přehledu referátů ze sicilskékonference Asteroids 2001 z čísla 5/2001. Navazuje na nějčtvrté pokračování seriálu o slunečních hodinách.Čtvrtým dílem pokračuje i seriál o typech proměnných hvězd,tentokrát se seznámíme s trpasličími cefeidami.
V pozorovatelském bloku najdeme článek Martina Lehkého o těsnémprůletu komety 96P/Machholz kolem Slunce. Pepa Kujal popisuje naševýpravy za pozorováním meteorických rojů Geminid a Kvadrantid.Vláďa Kocour napsal první díl článku o fyziologické optice.Autorem "Dění na obloze" je Tomáš Kubec.
Nová rubrika "Přečetli jsme si" si klade za cíl upozornitna zajímavé články v populárních i odborných, zahraničníchi domácích astronomických časopisech.
Astronomická společnost má od ledna 2002 také nový znak (viz obrázek vpravoa článek o výběrové soutěži).
Tištěnou verzi časopisu Povětroň je možné předplatit za 35,- Kč(za jedno číslo). Elektronická verze (ve formátech PDF, PostScripta HTML) je k dispozici zdarma. Vše naleznete na domovské stránce časopisu:
http://www.astrohk.cz/ashk/povetron/
Miroslav Brož, Martin Navrátil
Pavel Koten Sluneční soustava

Saturn a Io podle VLT

Snímky planety Saturn a Jupiterova vulkanického měsíce Io pořízené v průběhu testování 8,2m dalekohledu VLT-Yepun na Paranal Observatory v Chile patří mezi vůbec nejkvalitnější snímky získané ze zemského povrchu. "První světlo" bylo tímto dalekohledem zachyceno v listopadu loňského roku a od 22. ledna probíhá fáze testování nového přístroje. Do plného provozu bude dalekohled uveden později v letošním roce. Přístroj je vybaven systémem adaptivní optiky NAOS a infračervenou kamerou CONICA. Zejména snímky planety Saturn udivují svojí ostrostí. Jsou na nich viditelné jednotlivé prstence a mezery mezi nimi, stejně jako struktury oblačnosti na samotné planetě, pozůstatek obří bouře v blízkosti rovníku nebo temná skvrna o průměru kolem 300 km v blízkosti jižního pólu, která byla nedávno objevena jiným pozemským dalekohledem. Rovněž je zachycen měsíc Thetys, který byl použit adaptivní optikou jako referenční "hvězda". Na obrázcích měsíce Io je rozeznatelná řada povrchových útvarů jako vulkány či lávové proudy. Všechny snímky byly pořízeny v infračerveném oboru spektra.
Zdroj: ESO Press photos ze dne 31. ledna
PK
Pavel Suchan Světelné znečištění

Senát dnes odhlasoval vrácení Zákona o ochraně ovzduší

Senát dnes odhlasoval vrácení Zákona o ochraně ovzduší zpět do Poslanecké sněmovny a odhlasoval poměrem 35 pro k 17 proti pozměňovací návrh na vypuštění světelného znečištění ze zákona.

Poslanecká zněmovna může zákon projednat hned - tedy do 7.2.2002 nebo ažna březnové schůzi, tedy na poslední schůzi tohoto volebního období.

Pavel Suchan

Karel Mokrý Světelné znečištění

Večerník Praha o světelném znečištění

30.1.2002 Ve Večerníku Praha v rubrice MÁTE SLOVO (a v denících vydavatelství VLTAVA-LABE-PRESS) vyšel článek Pavla Suchana o světelném znečištění. Zde si jej můžete přečíst:

Zbytečné světelné znečištění

Jsou hvězdáři šílenci, co chtějí všude zhasnout? Chtějí "dobu temna"? Samozřejmě, že ne. Světová praxe jednoznačně ukazuje, že dobře osvětlené silnice a chodníky jdou skloubit s tmavou oblohou nad námi. Příklady jsou i u nás.

pokračování článku...

Pavel Koten Kosmonautika

EUVE zanikne v zemské atmosféře

Úspěšná astronomická družice Extreme Ultraviolet Explorer (EUVE) zanikne v nejbližších dnech v zemské atmosféře. V současné době je již na jejím samém okraji a každý den klesá o dalších 25 km. Jelikož na palubě sondy není pohonný systém, bude se jednat o zánik neřízený. Družice obíhá kolem Země po dráze se sklonem 28,5 stupně k rovníku, tudíž k jejímu zániku může dojít kdekoliv v pásu kolem rovníku, který sahá na severu k Orlandu na Floridě a na jihu k Brisbane v Austrálii. Pravděpodobnost dopadu trosek do obydlené oblasti je ovšem velmi malá a nejspíš dopadnou do oceánu. Přesnou polohu oblasti dopadu bude možno stanovit až 12 hodin před zánikem. Tato oblast by měla být dlouhá 800 až 1 000 km. Předpokládá se, že většina hmoty z 3 275 kg vážící družice shoří v atmosféře. Přesto však až devět dílů může dopadnout na povrch. Ty jsou vyrobeny z oceli či titanu a váží od 2 do 45 kg. Družice byla vypuštěna v roce 1992 a původně měla pracovat tři roky. NASA její činnost dvakrát prodloužila. Výprava skončila 31. ledna 2001. Družice otevřela nové okno do vesmíru ve vzdálené ultrafialové oblasti spektra a pozorovala více než 1 000 zdrojů v tomto oboru zářících.
Zdroj: NASA Press release 02-16 ze dne 29. ledna
PK
Karel Mokrý Světelné znečištění

Radiožurnál:odpovědi Jana Hollana a Václava Koukala.

V úterý 29.1.2002 odpoledne odvysílal ČRo 1- Radiožurnál příspěvek Vlasty Valentové, ve kterém promluvil Jan Hollan z Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně, Pavel Suchan z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a starosta Svitav Václav Koukal. Následuje přepis části příspěvku - odpovědí Jana Hollana a Václava Koukala. Přepsal a za správnost přepisu ručí Pavel Suchan.

Vlasta Valentová (redaktorka)

O ekonomických úsporách má údaje Jan Hollan z Koperníkovy hvězdárny v Brně.

Jan Hollan (astronom, Sekce pro temné nebe České astronomické společnosti)

Existuje údaj pro Spojené státy mnohokrát citován a nikdy nebyl zpochybněný, že na svícení do vzduchu jde ročně miliarda nebo spíše dvě miliardy dolarů nebo teda na svícení zbytečnými škodlivými směry, kde světlo lidem vadí nebo přírodě. To je hodně ve Spojených státech a ten poměr je zhruba stejný i jinde na světě.

Vlasta Valentová (redaktorka)

Podle některých senátorů by to prý znamenalo značné investice z obecních rozpočtů. Václav Koukal, starosta Svitav, tedy města, kde v roce 1995 vyměnili 518 lamp veřejného osvětlení právě za ty ekologické, tu investici posuzuje takto.

Václav Koukal (starosta Svitav)

Jednak teda ta svítidla mají nižší energetickou náročnost při zachování světelných podmínek a pak také co je důležité, jsou velmi výrazně nižší náklady na údržbu těchto svítidel.Co je sekundárním, také jaksi průvodním jevem, že mají lepší osvětlovací parametry, to oslnění, které je standardní u běžných svítidel, tady není. V těch energetických nárocích, tak ta úspora je 50 procent.

radiozurnal 29.1.2002 (1.5M)

Karel Mokrý Světelné znečištění

ČRo 1 o světelném znečištění, s J. Seitlovou a P. Suchanem

V neděli 26.1.2002 v 17:15 byl na ČRo 1 - Radiožurnálu rozhovor se senátorkou RNDr. Jitkou Seitlovou a Pavlem Suchanemo světelném znečištění. Díky vstřícnosti redaktory Pavly Kvapilové si zde můžete celý rozhovor poslechnout.Pro jednodušší stažení je rozhovor rozdělen na tři části. Příjemný poslech.

K veci 01 (1.2M)
K veci 02 (1.1M)
K veci 03 (1.3M)

Karel Mokrý Světelné znečištění

PIŠTE SVÉMU SENÁTOROVI

PIŠTE SVÉMU SENÁTOROVI - abyste podpořili zákon o ochraně ovzduší

Senát České republiky bude v příštích dnech projednávat návrh Zákona o ochraně ovzduší, jehož součástí jsou i opatření ke snižování světelného znečištění ovzduší (§1, odst. 1d). Tento návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 19.12.2001. Jeho schválení Senátem můžete podpořit i Vy, když napíšete senátorovi či senátorce Vašeho volebního obvodu dopis nebo email, v němž vyzvete k podpoře tohoto návrhu zákona. Ve svých dopisech můžete uvést konkrétní příklady světelného znečištění ve Vašem okolí, případně jak se za poslední léta zhoršilo.

Senátoři dle obvodů
Senátoři dle abecedy
adresy Senátorů

Adresa Senátu ČR:
Valdštejnské náměstí 17/4
118 01 Praha 1

Více o zvětelném znečištění se dozvíte na stránkách http://svetlo.astro.cz/

Pošlete svůj dopis i nám a my jej zde zveřejníme. www@astro.czNěkteré dopisy senátorům:
dopis Tomáše Hynka
dopis Jiřího Kubánka
dopis Martina Hájka

Karel Mokrý podle materiálu z http://svetlo.astro.cz/

Pavel Koten Ostatní

Gemini South v provozu

Dalekohled Gemini South nacházející se v chilských Andách byl nedávno slavnostně uveden do provozu. Připojil se ke svému "dvojčeti" Gemini North stojícímu na Mauna Kea na Havaji, který je v provozu už od roku 1999. Oba totožné dalekohledy jsou výsledkem spolupráce Argentiny, Austrálie, Brazílie, Chile, Kanady, Spojených států a Velké Británie. Každý z nich pokrývá jednu hemisféru hvězdné oblohy a dohromady tak zajišťují pokrytí oblohy celé. Dalekohledy jsou vybaveny 8m primárním, relativně tenkým zrcadlem, které je schopno zachytit a soustředit jak záření ve viditelné tak i v infračervené oblasti elektromagnetického spektra, a adaptivní optikou pro korekci zkreslení vzniklého průchodem světla zemskou atmosférou. První pozorování jižním dalekohledem se uskutečnilo zhruba před měsícem.
Zdroj: National Science Foundation Press release ze dne 18. ledna
PK
Pavel Koten Vzdálený vesmír

Blízké gama záblesky

Astronom Jay Norris se domnívá, že objevil stovku gama záblesků, jejichž zdroje jsou poměrně blízké, ležící do vzdálenosti jen 325 miliónů světelných roků. Dosud všeobecně uznávaná představa předpokládá výskyt těchto jevů v mnohem větších vzdálenostech. Autor spolu se svými kolegy už dříve vyvinul metodu určování vzdálenosti zdroje záblesku z jeho svítivosti a zpozdění mezi vysoko- a nízkoenergetickými fotony gama. Tuto metodu nyní aplikoval na 1 437 záblesků gama záření, které pohasly tak rychle, že u nich nebyli vědci schopni určit polohu jejich zdroje. Záblesky trvaly pouze sekundy až minutu. Většina studovaných jevů má původ skutečně v kosmologických vzdálenostech, ale kolem stovky jich pochází z oblastí mnohem bližších. Jedná se o málo zářivé záblesky, u kterých je možné, že byly způsobeny kolapsem hvězd o hmotnostech 10 až 50 Sluncí, tedy supernovami typu Ib/c. Tyto záblesky pocházejí ze zploštělé oblasti tzv. Supergalaktické roviny, zdánlivé plochy, která prochází skrz několik galaktických kup ležících do vzdálenosti právě 325 miliónů světelných roků. Pokud by se skutečně potvrdila poloha zdrojů těchto záblesků v dané oblasti, bylo by možné jimi zároveň vysvětlit původ vysokoenergetických kosmických částic, který je rovněž dlouhotrvající nevysvětlenou záhadou. Předpokládá se, že detektor gravitačních vln LIGO by mohl tyto blízké záblesky zachytit, stejně jako observatoř SWIFT, která by měla odstartovat do vesmíru v roce 2003.
Zdroj: Goddard Space Flight Center Press release 02-009 ze dne 8. ledna
PK
Pavel Koten Kosmonautika

Rekordní let vědeckého balónu

Nový rekord v délce letu zaznamenal nepilotovaný balón NASA nesoucí experiment Tiger, který byl určený k hledání původu kosmického záření. Tento balón plněný héliem oblétl během necelých 32 dnů dvakrát jižní pól a celkem procestoval vzdálenost 14 000 km. Předchozí rekord přitom činil 26 dnů nepřetržitého letu. Během letu bylo pořízeno dvakrát více měření ve srovnání s kterýmkoliv předcházejícím letem. Samotná experimentální aparatura vážila dvě tuny a balón, který ji vynesl do výšky 38 km nad povrchem, byl obrovský. Jeho průměr činil 129 metrů a hmotnost 1 674 kg. Je vyroben z tenkého polyethylenu. Po skončení letu byla experimentální aparatura uvolněna od balónu a přistála na padáku v blízkosti polární stanice McMurdo. Zde také balón k letu odstartoval. Experiment Tiger byl schopný měřit zastoupení těžkých prvků od železa po zirkonium ve zdrojích kosmického záření.
Zdroj: NASA Press release 02-13 ze dne 22. ledna
PK
Karel Mokrý Ostatní

High School Teachers (HST) 2002

Funding for the CERN programme for High School Teachers (HST) 2002has been approved.

The deadline for applications is February 28. The programme will starton June 30 and finish on July 20. As always, we expect to providefinancial support to at least one participant per each memberState. As in previous years, we shall welcome matching contributionsfrom the funding agencies of the countries.

For your interest we preparedthe report of the 2001 edition.

Pavel Koten Kosmonautika

Galileo v bezpečnostním režimu

Intenzívní záření v těsné blízkosti Jupitera je zřejmě příčinou problémů, které potkaly sondu Galileo v době, kdy se přibližovala k měsíci Io. Podobná situace se opakovala už několikrát v historii. Vysloužilá sonda totiž obdržela 3,5 krát větší celkovou dávku záření, než na jakou byla původně postavena. Současné setkání bylo vůbec posledním, které měl Galileo naplánováno. Zároveň se jednalo o nejbližší průlet kolem některého z měsíců. Sonda se k povrchu Io přiblížila na pouhých 102 km. Vedle sběru vědeckých dat, ke kterému bohužel nedošlo, byla cílem setkání změna dráhy sondy vlivem gravitace. Tento úkol byl samozřejmě splněn bez ohledu na stav sondy. Sonda je nyní na takové dráze, která ji v září 2003 přivede k zániku v atmosféře Jupitera. Vzhledem k tomu, že sonda nemá už příliš mnoho vlastního paliva ke změnám dráhy a udržení antény namířené k Zemi, byla navedena na tuto dráhu dříve, než bude nad ní nadobro ztracena kontrola. Řídící tým se totiž chce vyhnout případnému budoucímu dopadu sondy na povrch měsíce Europa a kontaminaci zdejšího prostředí. Všeobecně se předpokládá, že na tomto měsíci je podpovrchový oceán vody. A tudíž by zde teoreticky mohl existovat i život.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 16. ledna
PK
Petr Sobotka Hvězdy

Vyšlo speciální číslo časopisu Perseus

Vyšlo speciální číslo časopisu Perseus, který vydává Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. Probíhá v něm rozsáhla diskuze o vědeckém přínosu vizuálního pozorování proměnných hvězd. Své vyjádření poskytli předsedové významných zahraničních proměnářských organizací a profesionální astronomové.

Časopis lze objednat na adrese:
Petr Sobotka
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka
Kraví hora 2
616 00 Brno
pripadne na sobotka@meduza.info

Více o Perseovi na http://var.astro.cz/brno
Petr Sobotka

Pavel Koten Kosmonautika

První start roku patří vojákům

První start na oběžnou dráhu v novém roce si připsala nejsilnější americká nepilotovaná raketa Titan 4B. Start se uskutečnil dnes v ranních hodinách našeho času z kosmodromu Cap Canaveral a byl věnován vojenským účelům. Na palubě rakety se totiž nacházela vojenská spojovací družice Milstar 5, která doplní trojici už existujících družic stejného typu. Tyto družice slouží k velmi utajenému přenosu zpráv pro vojenské jednotky a vládní představitele USA po celém světě. Jednalo se o start vskutku miliardový, protože raketa v ceně 453 miliónů dolarů vynesla družici stojící 800 miliónů. Téměř pět tun vážící družici dopravil horní stupeň Centaur na geostacionární dráhu 36 000 km nad rovníkem. Šest a půl hodiny po startu byla družice uvolněna z nákladového prostoru. V následujících měsících proběhne intenzívní testování a poté se družice zařadí do služby. Ačkoliv armáda tají její polohu, z náznaků se obecně vyvozuje, že družice bude pokrývat oblast Evropy.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 16. ledna
PK
Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey končí aerobreaking

Kosmická sonda 2001 Mars Odyssey dostala z řídícího střediska příkaz, který ukončil operaci zvanou "aerobreaking", tedy brždění sondy v horních vrstvách atmosféry planety. Sonda na 244 sekund zažehla malé raketové motory, čímž změnila svoji rychlost o 20 m/s a zvýšila oběžnou dráhu o 85 kilometrů nad povrchem. Nyní obíhá kolem Rudé planety po dráze 201 - 500 km vysoké. Během několika následujících týdnů dojde k dalším úpravám této dráhy a výsledkem by měla být kruhová dráha 400 km nad povrchem, s oběžnou dobou dvě hodiny. Během více než dva měsíce trvající operace se sonda 332 krát zanořila do horní vrstvy atmosféry Marsu. Celkové snížení rychlosti odpovídá zážehu raketových motorů, při kterém by se spotřebovalo 200 kilogramů paliva. O tuto hmotnost lehčí sonda tak mohla být na svoji cestu vynesena lehčí raketou Delta 2, místo rakety větší a tím pádem dražší. V průběhu následujícího měsíce bude sonda připravována na zahájení vědeckých operací. K tomu by mělo dojít na konci února.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 11. ledna
PK


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »