Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  ALMA objevila mladou hvězdu s pokrouceným protoplanetárním diskem

ALMA objevila mladou hvězdu s pokrouceným protoplanetárním diskem

Umělecká představa zdeformovaného protoplanetárního disku u mladé hvězdy L1527
Autor: RIKEN

Pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile astronomové vůbec poprvé pozorovali deformovaný disk kolem velmi mladé protohvězdy, která vznikla teprve před několika desítkami tisíc let. Z uvedeného vyplývá, že vychýlení planetárních drah v četných planetárních soustavách (včetně naší) může být způsobeno deformacemi disku, z kterého se později zformují planety, již v počátcích jeho existence.

Planety ve Sluneční soustavě obíhají kolem Slunce v rovinách, které jsou vůči slunečnímu rovníku skloněny maximálně o 7 stupňů. Již nějakou dobu je známo, že některé cizí planetární soustavy obsahují planety, které neobíhají v jedné rovině nebo v rovině rovníku hvězdy. Jedno vysvětlení předpokládá, že některé planety mohly být ovlivněny v důsledku kolize (či setkání) s jinými tělesy soustavy, případně hvězdou procházející v blízkosti soustavy. V každém případě mohlo dojít k jejich katapultování z původní oběžné roviny na dráhu s jiným sklonem.

Nicméně zůstává zde možnost, že formování planet mimo obvyklou rovinu bylo skutečně způsobeno v důsledku zprohýbaného hvězdného oblaku, v kterém se planety zrodily. V poslední době byly získány snímky protoplanetárních disků – což jsou rotující disky prachu a plynu v okolí hvězd, ve kterých vznikají planety – které jsou ve skutečnosti zprohýbané. Avšak dlouho nebylo jasné, v jaké fázi vývoje, tedy jak časně k tomu dochází.

V posledním vyjádření publikovaném v časopise Nature skupina astronomů z RIKEN Cluster for Pioneering Research (CPR) a Chiba University v Japonsku dospěla k závěru, že mladá protohvězda L1527, která je stále ještě ponořená uvnitř oblaku, je obklopena diskem, který má dvě části. Vnitřní část rotuje v jedné rovině, zatímco vnější část disku rotuje v odlišné rovině. Pokud v disku vzniknou planety, je docela možné, že část z nich bude obíhat po drahách s jiným sklonem než v případě druhé skupiny. Disk je rovněž velmi mladý a stále se ještě zvětšuje. Protohvězda L1527, která je od Země vzdálena asi 450 světelných roků a nachází se uvnitř molekulárního oblaku v souhvězdí Býka (Taurus Molecular Cloud). Je to objekt vhodný ke studiu protoplanetárního disku, který svojí rovinou téměř směřuje k naší Zemi.

Jak prohlásila Nami Sakai, vedoucí výzkumné skupiny, „tato pozorování ukazují, že je docela možné, že vychýlení planetárních drah může být způsobeno deformovanou strukturou vzniklou v rané fázi vývoje planetární soustavy. Budeme studovat další podobné soustavy, abychom zjistili, zda se jedná o běžný jev či nikoliv.“

Zůstává otázkou, jaká je příčina deformace disku. Nami Sakai se domnívá, že existují dvě rozumná vysvětlení. „Jednou z možností je, že nepravidelnosti v proudění plynu a prachu v protohvězdném oblaku jsou pořád ještě udržované a projevují se pokroucením disku. Druhou možností je, že magnetické pole protohvězdy je jinak skloněné v porovnání s rovinou rotujícího disku. Jeho vnitřní část je přitahována magnetickým polem do odlišné roviny než zbývající část disku. Naším cílem je zjistit, která varianta je zodpovědná za deformaci disku,“ říká Nami Sakai.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] almaobservatory.org
[2] nao.ac.jp

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Protoplanetární disk, Radioteleskop ALMA, Exoplanety


38. vesmírný týden 2024

38. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 9. do 22. 9. 2024. Měsíc je vidět celou noc a bude v úplňku. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká, došlo k velmi silným erupcím a není vyloučena jasnější polární záře. Čeká nás zajímavý zákryt hvězdy planetkou na dráze Jupiteru. Proběhla mise Polaris Dawn, soukromá mise na polární dráhu kolem Země, a navíc s výstupem do volného kosmu a nejvýše v historii. K ISS dorazila kosmická loď Sojuz MS-26 s tříčlennou dlouhodobou posádkou. Před 65 lety byla vypuštěna vědecká družice Vanguard 3.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slabšia polárna žiara

12.9.2024 Canon 60D, Samyang 16mm F2, 13sec., ISO800

Další informace »