Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Fascinující pohled radioteleskopem ALMA na vznikající planetární soustavu

Fascinující pohled radioteleskopem ALMA na vznikající planetární soustavu

Protoplanetární disk AS 209 v okolí mladé hvězdy v souhvězdí Hadonoše
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/D. Fedele et al.

Uvnitř mladého regionu vznikajících hvězd v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus), ve vzdálenosti 410 světelných roků od Země, se nachází nádherný protoplanetární disk pojmenovaný AS 209, který je pozvolna tvarován do podoby několika prstenců. Tento obdivuhodný snímek byl vytvořen pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) s vysokým rozlišením a odhalil zajímavou strukturu prstenců a mezer v disku prachu, který obklopuje velmi mladou hvězdu.

Protoplanetární disky jsou husté rotující útvary z plynu a prachu, které obklopují nově vzniklé hvězdy. Předpokládá se, že se jedná o hmotu, ze které se jednoho dne zrodí obíhající planety, měsíce a další malá tělesa. Se stářím méně než jeden milión roků je tato soustava velmi mladá, avšak přece už byly v tomto disku vytvořeny dvě mezery.

Dva význačné prachové prstence se nacházejí ve vzdálenostech 75 AU a 130 AU od centrální hvězdy (1 AU – astronomická jednotka – odpovídá přibližně vzdálenosti Země od Slunce). Dvě objevené mezery se rozkládají 62 AU a 103 AU daleko. Jednotlivé mezery mají odlišné šířky, přičemž vnitřní mezera je mnohem užší.

Vnější mezera je rozsáhlejší oblastí převážně bez prachu. Astronomové se domnívají, že zde obíhá obří planeta téměř o hmotnosti planety Saturn (přesněji o hmotnosti 0,8 Saturnu) – a to ve vzdálenosti zhruba 800 světelných minut od mateřské hvězdy, což odpovídá více než trojnásobku vzdálenosti planety Neptun od Slunce.

Hlavní struktury protoplanetárního disku AS 209 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/D. Fedele et al.
Hlavní struktury protoplanetárního disku AS 209
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/D. Fedele et al.
Jak planeta čistí okolí své dráhy, přebývající oblaka prachu jsou směrována ke vnějšímu okraji její dráhy a vytvářejí stále lépe definované prstence v disku. Řidší vnitřní mezera prachu by mohla být vytvořena menší planetou, ale astronomové zvažují i možnost, že velká a vzdálenější obíhající planeta ve skutečnosti mohla vytvořit obě mezery.

Počítačové simulace totiž ukázaly, že předpokládaná velká planeta možná může také za vznik vnitřní mezery ve vzdálenosti 62 AU. Vzájemné polohy obou mezer v prachovém disku jsou velmi blízko rezonanci 2 : 1, zkoumá se však i možnost přítomnosti druhé planety ve vnitřní mezeře. Závěry simulací jsou v souladu s pozorováním. Parametry vnitřní mezery vedou k závěru, že by zde mohla kroužit planeta o hmotnosti menší než 0,1 hmotnosti planety Jupiter. Vzhledem k charakteristickým vlastnostem materiálu disků jsou však možné oba případy (s jednou i se dvěma planetami). Předpokládaný věk této soustavy je 0,5 až 1,0 miliónu roků.

Přítomnost planety téměř velikosti Saturnu obíhající tak daleko od mateřské hvězdy nastolila velmi zajímavé otázky týkající se vzniku planet na okrajích protoplanetárních disků na mimořádně krátkém časovém měřítku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] arxiv.org
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Protoplanetární disk AS 209, Exoplanety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »