Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Fascinující pohled radioteleskopem ALMA na vznikající planetární soustavu

Fascinující pohled radioteleskopem ALMA na vznikající planetární soustavu

Protoplanetární disk AS 209 v okolí mladé hvězdy v souhvězdí Hadonoše
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/D. Fedele et al.

Uvnitř mladého regionu vznikajících hvězd v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus), ve vzdálenosti 410 světelných roků od Země, se nachází nádherný protoplanetární disk pojmenovaný AS 209, který je pozvolna tvarován do podoby několika prstenců. Tento obdivuhodný snímek byl vytvořen pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) s vysokým rozlišením a odhalil zajímavou strukturu prstenců a mezer v disku prachu, který obklopuje velmi mladou hvězdu.

Protoplanetární disky jsou husté rotující útvary z plynu a prachu, které obklopují nově vzniklé hvězdy. Předpokládá se, že se jedná o hmotu, ze které se jednoho dne zrodí obíhající planety, měsíce a další malá tělesa. Se stářím méně než jeden milión roků je tato soustava velmi mladá, avšak přece už byly v tomto disku vytvořeny dvě mezery.

Dva význačné prachové prstence se nacházejí ve vzdálenostech 75 AU a 130 AU od centrální hvězdy (1 AU – astronomická jednotka – odpovídá přibližně vzdálenosti Země od Slunce). Dvě objevené mezery se rozkládají 62 AU a 103 AU daleko. Jednotlivé mezery mají odlišné šířky, přičemž vnitřní mezera je mnohem užší.

Vnější mezera je rozsáhlejší oblastí převážně bez prachu. Astronomové se domnívají, že zde obíhá obří planeta téměř o hmotnosti planety Saturn (přesněji o hmotnosti 0,8 Saturnu) – a to ve vzdálenosti zhruba 800 světelných minut od mateřské hvězdy, což odpovídá více než trojnásobku vzdálenosti planety Neptun od Slunce.

Hlavní struktury protoplanetárního disku AS 209 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/D. Fedele et al.
Hlavní struktury protoplanetárního disku AS 209
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/D. Fedele et al.
Jak planeta čistí okolí své dráhy, přebývající oblaka prachu jsou směrována ke vnějšímu okraji její dráhy a vytvářejí stále lépe definované prstence v disku. Řidší vnitřní mezera prachu by mohla být vytvořena menší planetou, ale astronomové zvažují i možnost, že velká a vzdálenější obíhající planeta ve skutečnosti mohla vytvořit obě mezery.

Počítačové simulace totiž ukázaly, že předpokládaná velká planeta možná může také za vznik vnitřní mezery ve vzdálenosti 62 AU. Vzájemné polohy obou mezer v prachovém disku jsou velmi blízko rezonanci 2 : 1, zkoumá se však i možnost přítomnosti druhé planety ve vnitřní mezeře. Závěry simulací jsou v souladu s pozorováním. Parametry vnitřní mezery vedou k závěru, že by zde mohla kroužit planeta o hmotnosti menší než 0,1 hmotnosti planety Jupiter. Vzhledem k charakteristickým vlastnostem materiálu disků jsou však možné oba případy (s jednou i se dvěma planetami). Předpokládaný věk této soustavy je 0,5 až 1,0 miliónu roků.

Přítomnost planety téměř velikosti Saturnu obíhající tak daleko od mateřské hvězdy nastolila velmi zajímavé otázky týkající se vzniku planet na okrajích protoplanetárních disků na mimořádně krátkém časovém měřítku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] arxiv.org
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Protoplanetární disk AS 209, Exoplanety


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Nikon, ohnisko 18mm

Další informace »