Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové přímo vyfotografovali dvě planety u hvězdy PDS 70

Astronomové přímo vyfotografovali dvě planety u hvězdy PDS 70

Umělecké ztvárnění dvojice vznikajících exoplanet u mladé hvězdy PDS 70
Autor: J. Olmsted, STScI

Astronomové použili spektrograf MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO a přímo zobrazili dvě vznikající planety typu plynného obra – jedna z nich byla pro astronomy doposud neznámá – které gravitačně vymetly velkou mezeru uvnitř protoplanetárního disku v okolí mladé hvězdy PDS 70.

PDS 70 patří mezi hvězdy spektrální třídy K7 na hlavní posloupnosti H-R diagramu a od Země je vzdálena 370 světelných roků. Nachází se v souhvězdí Kentaura. Pro hvězdu je rovněž používáno označení V1032 Cen, její stáří bylo určeno na pouhých 5,4 miliónu roků a její hmotnost je o něco menší než u Slunce.

Obíhají kolem ní dvě velice mladé planety pojmenované PDS 70b a PDS 70c. Hvězda je obklopena protoplanetárním diskem, ve kterém se nachází rozsáhlá oblast (prázdná mezera) rozkládající se ve vzdálenosti 20 až 40 astronomických jednotek (AU), která je „vyčištěná“ od prachu.

Exoplaneta PDS 70b se nachází uvnitř mezery v disku, ve vzdálenosti 21 AU od mateřské hvězdy. Její dráha odpovídá vzdálenosti Uranu ve Sluneční soustavě. Hmotnost této velmi mladé oběžnice byla určena na 4 až 17 hmotností planety Jupiter. Byla objevena již v roce 2018.

PDS 70c – nově objevená exoplaneta – se nachází poblíž vnějšího okraje mezery v disku, ve vzdálenosti 34,5 AU od mateřské hvězdy, což je podobné dráze Neptunu v naší planetární soustavě. Je méně hmotná než PDS 70b – její hmotnost leží v intervalu 1 až 10 hmotností Jupitera.

Přímé zobrazení dvojice exoplanet obíhajících kolem mladé hvězdy PDS 70 spektrografem MUSE Autor: ESO/S. Haffert, Leiden Observatory
Přímé zobrazení dvojice exoplanet obíhajících kolem mladé hvězdy PDS 70 spektrografem MUSE
Autor: ESO/S. Haffert, Leiden Observatory
Oběžné dráhy obou planet jsou pravděpodobně v rezonanci 2:1, což znamená, že vnitřní planeta oběhne kolem mateřské hvězdy dvakrát, zatímco vnější planeta za stejnou dobu vykoná pouze jeden oběh.

Toto je první jednoznačná detekce systému dvojice planet, které vymetají v protoplanetárním disku kolem hvězdy zřetelnou mezeru,“ říká Julien Girard, astronom Space Telescope Science Institute. Girard se svými spolupracovníky pořídil fotografii exoplanet PDS 70b a PDS 70c během pozemních pozorování, a to pomocí spektrografu MUSE a dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře.

Tato nová pozorovací technika byla vyvinuta ke studiu galaxií a hvězdokup s vysokým úhlovým rozlišením,“ dodává Sebastiaan Haffert, astronom Leiden Observatory. „Avšak tato nová technika je rovněž vhodná pro zobrazování exoplanet, které nebyly původně vědeckým cílem pro spektrograf MUSE. Byli jsme velmi překvapeni, když se nám podařilo objevit druhou planetu kroužící kolem hvězdy PDS 70.“

Objev byl publikován online v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] hubblesite.org
[3] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Přímé zobrazení exoplanet, Hvězda PDS 70, Exoplanety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »