Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Byla vyfotografována první exoplaneta?

Byla vyfotografována první exoplaneta?

phot-26a-04-normal.jpg
Tým evropských a amerických astronomů z Evropské jižní observatoře (ESO) v Paranal (Chile) oznámil 10. září, že letos v dubnu pozoroval objekt, který je možná první exoplanetou, kterou kdy člověk spatřil na vlastní oči. Objev se podařil díky 8,2 m dalekohledu Yepun, který je vybaven systémem NACO, což je zkratka použité technologie NAsmythova systému adaptivní optiky a infračerveného zobrazovacího spektrografu COnica.

Díky odstranění vlivu zemské atmosféry a kombinaci více snímků provedených různými filtry se astronomům podařilo objevit malý. velmi slabý bod červeného světla vzdálený jen 0,8 arcsec od hnědého trpaslíka jménem 2MASSWJ1207334-393254, což je označení podobající se daleko více výrobnímu číslu vašeho videa než názvu pro hvězdu.

Hnědý trpaslík (zkráceně nazývaný 2M1207) se nachází v souhvězdí Hydry, ve vzdálenosti 230 světelných let od Země. Je starý jen 8 milionů let a je celkem 42krát menší než naše Slunce nebo naopak 25krát větší než Jupiter. Hnědý trpaslík je hvězdou, která je příliš malá na to, aby se v ní zažehly termonukleární reakce. Její svit je tedy velmi slabý a bez dokonalé adaptivní optiky jednoho ze čtyř dalekohledů VLT by ji vůbec nebylo možné ze Země pozorovat.

phot-26c-04-hires.jpg
Možná planeta, která hnědého trpaslíka obíhá ve vzdálenosti asi dvakrát větší než je vzdálenost mezi Sluncem a Neptunem, je asi 5krát větší než Jupiter. V jejích emisních čarách byla objevena voda v takovém množství, které se může vyskytovat pouze u planet, nikoliv u hvězd. Podle Gaela Chauvina vedoucího vědeckého týmu ESA, se pravděpodobně jedná o závěrečné stadium vzniku planety, protože teplota tohoto tělesa je velmi vysoká, okolo 1.000°C. Snímky pořízené infračervenou kamerou je však ještě potřeba opravit o efekty zemské atmosféry a vykonat další upřesňující pozorování....

Výsledky představené v této tiskové zprávě ESO jsou založeny na výzkumné zprávě "Kandidát na obří planetu blízko mladého hnědého trpaslíka", autor G. Chauvin a kolektiv, který byl přijat k publikaci a brzo se objeví v časopisu Astronomy and Astrophysics. Předběžný tisk je k dispozici zde.

Zdroj : ESO tisková zpráva
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »